Montáž toroidního trafa.

[vrky]

[wilibald]

Díky za rady. Jakmile seženu vhodné pojistky, tak zkusím postupně vše výše uvedené a napíšu, jak to dopadlo...

[wilibald]

Díky za rady. Jakmile seženu vhodné pojistky, tak zkusím postupně vše výše uvedené a napíšu, jak to dopadlo...

[pepik9]

Pokud by problem pretrvaval, zkusil bych vyndat tu hlinikovou trubicku.

[stepa]

ted jsem resil neco podobnyho,toroid na nejakejch 100VA,pojistka na primaru 1,25A,dle vypoctu rozumna hodnota,po zapojeni se odpalila pojistka(oddelal jsem 2),tak jsem se dal do mereni,napeti sedely,odber toroidu na primaru nulovej....moje reseni bylo zkusit silnejsi 2,5A pojistku a vsechno slape jak ma,muj zaver...startovaci proud toroidu

[stepa]

ted jsem resil neco podobnyho,toroid na nejakejch 100VA,pojistka na primaru 1,25A,dle vypoctu rozumna hodnota,po zapojeni se odpalila pojistka(oddelal jsem 2),tak jsem se dal do mereni,napeti sedely,odber toroidu na primaru nulovej....moje reseni bylo zkusit silnejsi 2,5A pojistku a vsechno slape jak ma,muj zaver...startovaci proud toroidu

[EKKAR]

JJ, toroidy jsou na tohle opravdu potvory, mně se osvědčilo používat pojistky "T" a ještě s hodnotou předimenzovanou o 100% proti hodnotě u EI nebo M trafa, tedy aspoň na primáru - na sekundár jsem to o 100% zvýšit nezkoušel...
Už ruská trafa z TV Elektron a Rubin s jádrem jednoduché i dvojité "C" měla zdánlivě nesmyslně předimenzované pojistky na primárech - klidně o 50%. Ale tam mne zkušenosti naučily, že RUSSKOJE (nebo ještě SOVJETSKOJE) zařízení je natolik blbuvzdorné, že na primáru se obejde bez vlastní pojistky - stačí normální zásuvkové jištění na rozvodu. Je to sice NON KOŠER, ale funguje to...

[EKKAR]

JJ, toroidy jsou na tohle opravdu potvory, mně se osvědčilo používat pojistky "T" a ještě s hodnotou předimenzovanou o 100% proti hodnotě u EI nebo M trafa, tedy aspoň na primáru - na sekundár jsem to o 100% zvýšit nezkoušel...
Už ruská trafa z TV Elektron a Rubin s jádrem jednoduché i dvojité "C" měla zdánlivě nesmyslně předimenzované pojistky na primárech - klidně o 50%. Ale tam mne zkušenosti naučily, že RUSSKOJE (nebo ještě SOVJETSKOJE) zařízení je natolik blbuvzdorné, že na primáru se obejde bez vlastní pojistky - stačí normální zásuvkové jištění na rozvodu. Je to sice NON KOŠER, ale funguje to...

[dolac]

Samozrejme že je problém v nevhodne zvolenej poistke. Neviem čo tu všetci riešia. V každom prípade musí byť poistka pomalá (T) a ja osobne by som dal na 100VA Trafo kľudne 3,15A až 4A poistku. Pri zapnutí môžeš kľudne rátať aj 7-násobok menovitého prúdu. To že ti to na stole išlo je preto, že impulzný prúd závisí od toho, v ktorom okamihu zapneš trafo. Ak by si sa trafil do maxima napätia, prúd budeš mať minimálny a poistka ti vydrží.

[EKKAR]

Sorry, musím Tě opravit, Doláči - v maximu napětí bude mít i maximum proudu omezené jen impedancí trafa!!!
Minimální proud by měl, pokud by se mu povedlo trafo připojit v okamžiku průchodu síťového napětí NULOU!!!

[EKKAR]

Sorry, musím Tě opravit, Doláči - v maximu napětí bude mít i maximum proudu omezené jen impedancí trafa!!!
Minimální proud by měl, pokud by se mu povedlo trafo připojit v okamžiku průchodu síťového napětí NULOU!!!

[dolac]

[EKKAR]

To, co píšeš, je sice pravda, ale jen v ustáleném stavu. Zbytková remanence má jen několik % provozního mag.toku protože na střídavý mag. obvod MUSÍŠ použít magneticky měkký materiál kvůli minimalizaci ztrát přemagnetizováním a fázový posun napětí proti proudu se dá jednoduše určit jen pro ustálený stav při harmonickém průběhu napájecího napětí. Okamžik zapnutí je přechodový děj, kdy se nabíjí mezizávitová kapacita, magnetické pole v jádře narůstá podle magnetizační křivky pro zapnutí proudu, indukčnost trafa ještě nezačala indukcí zpětného elektromotorického napětí omezovat protékající proud a navíc se na primár transformuje veškerý proud tekoucí sekundárem, například do vybité filtrační kapacity. Porudový náraz je velice těžko vypočítatelná veličina, protože ve hře je hodně proměnných. Pokud se ti povede primár připojit zrovna v okamžiku maxima síťového napětí, nemůžeš počítat prakticky s žádným omezením indukčností - než se začne indukovat zpětné napětí, několik málo zlomečků sekundy není proud ničím omezován. Takže i trafo je lepší spínat v nule, bez ohledu na polaritu nejbližší následující půlvlny - magnetický tok se liší minimálně a navíc se rozvíjí zpožděně až se skutečným magnetizováním vinutí a jádra, které je zpožděné vinou ztrát ve vinutí a v materiálu jádra. To zpoždění je sice minimální, ale oproti teoretickému průběhu určenému se zanedbáním těchto ztrát změřitelné. Celá ta legrace trvá jen několik mikrosekund, než se kapacity jak elektrické, tak magnetické nabijí na momentální síťové hodnotě odpovídající stavy - a ty proudy nikomu nepřeju měřit, to jsou hodnoty z říše snů. Proto je skutečně výhodnější sepnout přívod v nule a pozvolný nárůst proudu nechat na staré dobré sinusoidě, které lze pomoci výkonovým odporem v sérii s primárem a ten odpor pak po cca 0,1 - 0,2 sekundy vyřadit překlenutím třeba relátkem...
Teorie je sice hezká věc, ale v praxi mám ověřeno, že SSRka (Solid State Relay) spínající v nule jsou běžně v průmyslových pohonech, spínají jak motory, tak cívky, tak i odporové zátěže, tedy všude tam, kde není potřeba fázová regulace. A žádného konstruktéra nenapadne hlídat polaritu půlvln, když má SSRko se spínáním v nule...

[EKKAR]

To, co píšeš, je sice pravda, ale jen v ustáleném stavu. Zbytková remanence má jen několik % provozního mag.toku protože na střídavý mag. obvod MUSÍŠ použít magneticky měkký materiál kvůli minimalizaci ztrát přemagnetizováním a fázový posun napětí proti proudu se dá jednoduše určit jen pro ustálený stav při harmonickém průběhu napájecího napětí. Okamžik zapnutí je přechodový děj, kdy se nabíjí mezizávitová kapacita, magnetické pole v jádře narůstá podle magnetizační křivky pro zapnutí proudu, indukčnost trafa ještě nezačala indukcí zpětného elektromotorického napětí omezovat protékající proud a navíc se na primár transformuje veškerý proud tekoucí sekundárem, například do vybité filtrační kapacity. Porudový náraz je velice těžko vypočítatelná veličina, protože ve hře je hodně proměnných. Pokud se ti povede primár připojit zrovna v okamžiku maxima síťového napětí, nemůžeš počítat prakticky s žádným omezením indukčností - než se začne indukovat zpětné napětí, několik málo zlomečků sekundy není proud ničím omezován. Takže i trafo je lepší spínat v nule, bez ohledu na polaritu nejbližší následující půlvlny - magnetický tok se liší minimálně a navíc se rozvíjí zpožděně až se skutečným magnetizováním vinutí a jádra, které je zpožděné vinou ztrát ve vinutí a v materiálu jádra. To zpoždění je sice minimální, ale oproti teoretickému průběhu určenému se zanedbáním těchto ztrát změřitelné. Celá ta legrace trvá jen několik mikrosekund, než se kapacity jak elektrické, tak magnetické nabijí na momentální síťové hodnotě odpovídající stavy - a ty proudy nikomu nepřeju měřit, to jsou hodnoty z říše snů. Proto je skutečně výhodnější sepnout přívod v nule a pozvolný nárůst proudu nechat na staré dobré sinusoidě, které lze pomoci výkonovým odporem v sérii s primárem a ten odpor pak po cca 0,1 - 0,2 sekundy vyřadit překlenutím třeba relátkem...
Teorie je sice hezká věc, ale v praxi mám ověřeno, že SSRka (Solid State Relay) spínající v nule jsou běžně v průmyslových pohonech, spínají jak motory, tak cívky, tak i odporové zátěže, tedy všude tam, kde není potřeba fázová regulace. A žádného konstruktéra nenapadne hlídat polaritu půlvln, když má SSRko se spínáním v nule...

[breta1]

Je to tak, jak píše EKKAR. Magnetická remanence je skutečně malá, malá je tudíž i koercitivní síla k vynulování remanence. Vnitřní kapacity vinutí sice také neblaze působí při zapnutí, ale jsou vzhledem k 50Hz tak malé, že nějaké mikrosekundy dalších jiných podružných přechodových dějů souvisejících s touto kapacitou normální tepelná pojistka nezaregistruje. Takže průšvih je opravdu zapnutí kolem maxima, dějí se tam hrozné věci, raději je blíže nezkoumat.

[EKKAR]

Díky za podporu, já už to neumím teoreticky zdůvodnit, přece jen jsem pár let ze školy, teorie se vypaří první, zůstanou jez zkušenosti z praxe, ale ty jsou často užitečnější, než ta teorie... Teoretickými vědomostmi nabitý nováček NĚKDY vyrobí takovou zhovadilost, že elektrikou okopaný praktik nestačí zírat...

[EKKAR]

Díky za podporu, já už to neumím teoreticky zdůvodnit, přece jen jsem pár let ze školy, teorie se vypaří první, zůstanou jez zkušenosti z praxe, ale ty jsou často užitečnější, než ta teorie... Teoretickými vědomostmi nabitý nováček NĚKDY vyrobí takovou zhovadilost, že elektrikou okopaný praktik nestačí zírat...

[dolac]

Toľko nezmyslov pokope som už dávno nevidel a nechce sa mi každý jeden osobitne komentovať. Teóriu neovládaš a neviem aké skúsenosti ti ostali z praxe, pretože ak by si fakt nejaké skúsenosti mal, nemohol by si toto napísať. Takéto veci sa dajú jednoducho odskúšať aj v praxi a ver mi že som si to overil. Vždy si treba pozrieť aj trochu teórie.
Na nete nájdeš okolo problematiky spínania transformátorov veľmi veľa, stačí pohľadať. Odporúčam si pozrieť napríklad:

http://www.opamp-electronics.com/tutorials/inrush_current_2_09_12.htm

Alebo si pozri následujúci materiál od ABB:

http://library.abb.com/GLOBAL/SCOT/SCOT245.NSF/VerityDisplay/553A1FE46944218DC125720300301E44/$File/ABB%20B.G.%20Controlled%20switching%20Ed2.pdf

Ktorý sa zaoberá riadeným spínaním v energetike. Pozri si najmä článok:
"Switching of No-load Power Transformers" - toto je náš problém, ale v menšom. Je tam popísaný tento problém aj s vysvetľujucími obrázkami. Uvádza sa tam okrem iného aj toto:

"Closing Operations: Inrush Current
The magnetic flux in the transformer core is proportional to the integral of the voltage across a winding. Under steady state conditions, both voltage and flux are symmetrical and sinusoidal, as exemplified in Figure . The situation may be quite different when energizing the circuit at an unfavorable instantaneous voltage value. In a single-phase case, and disregarding residual flux, the worst situation would be when making occurs at voltage zero, see Figure 2. In this case, the flux is initially forced up to a peak value twice as high as in stationary operation, it will be highly asymmetrical and only slowly attain its normal symmetrical shape. Consequently, the core will be driven far into saturation, and the corresponding current – the inrush current – will be extremely asymmetrical and non-sinusoidal, see Figure 5. Depending on the polarity, any residual flux in the core at the instant of energizing may add to the flux related to the voltage, and make the situation even more severe. A typical inrush current may have peak values reaching several kA. The result is mechanical stress on the transformer windings, interference on secondary circuits from high zero-sequence current, and network disturbances by current harmonics.

[gepard]

[EKKAR]

Popisuju jen svoje zkušenosti, neschovávám se za cizojazyčné učební texty nebo publikace vůbec. Pokud je nějaký poznatek z četby, jasně řeknu, že jsem to četl, ale vlastní zkušenost s tím nemám. To je bastlířský přístup. Taky už mi pár věcí vyletělo do silikonovýho nebe a třeba i mojí vinou, ale za to se nestydím, to je právě ta praxe, že člověk vezme barvu, namaluje DPS, vyvrtá ji, osadí a zapojí a pak začne zkoušet, jestli jeho snaha má žádoucí výsledek. A když mu to bouchne, tak buď sám, nebo s pomocí jiných hledá příčinu, ale rozebírat, jestli bude zapínací proud toro-trafa větší při zapnutí v nule nebo v maximu sítě a ještě na to hledat odkazy - promiň, je vidět, že máš fůru času a nic pořádného na práci.
Pokud chce někdo memorovat teorii, ať si založí ŠKOLOMEŤÁRNU... Jsem zvědavý, jestli by mu to Alovka dovolil na tomto serveru... Za pokus by to stálo, Doláči, co myslíš...?

Sorry za OT příspěvek, jinak se bránit neumím...

[EKKAR]

Popisuju jen svoje zkušenosti, neschovávám se za cizojazyčné učební texty nebo publikace vůbec. Pokud je nějaký poznatek z četby, jasně řeknu, že jsem to četl, ale vlastní zkušenost s tím nemám. To je bastlířský přístup. Taky už mi pár věcí vyletělo do silikonovýho nebe a třeba i mojí vinou, ale za to se nestydím, to je právě ta praxe, že člověk vezme barvu, namaluje DPS, vyvrtá ji, osadí a zapojí a pak začne zkoušet, jestli jeho snaha má žádoucí výsledek. A když mu to bouchne, tak buď sám, nebo s pomocí jiných hledá příčinu, ale rozebírat, jestli bude zapínací proud toro-trafa větší při zapnutí v nule nebo v maximu sítě a ještě na to hledat odkazy - promiň, je vidět, že máš fůru času a nic pořádného na práci.
Pokud chce někdo memorovat teorii, ať si založí ŠKOLOMEŤÁRNU... Jsem zvědavý, jestli by mu to Alovka dovolil na tomto serveru... Za pokus by to stálo, Doláči, co myslíš...?

Sorry za OT příspěvek, jinak se bránit neumím...