Škoda Octavia Super 1962 tehdejší cena?

[jardafiala]

Zdravím, ví někdo z diskutujících, jaká byla cena zmíněné Škodovky? Hledám, hledám, ale na moje dotazy dostávám jen ceny nynější. Zkusil jsem forum Škoda, ale ani tam jsem se odpovědi nedočkal. Našel jsem jedinou stopu - někde jsem zahlédl zmínku, že Škoda Octavia TS (Touring Sport) stála přes 40 000 Kčs, jinak nic. Strejda Hoooohle najde téměř vše ale asi se neumím správně zeptat, ostatně jak známo, správně položená otázka je poloviční odpověď. Je okurková sezóna tak snad nebude dotaz mimo obor moc dráždit...
EDIT ještě jsem našel : Prodej nových vozů v Československu na poukaz probíhal do roku 1962, za vyšší ceny šlo auto koupit jako luxusní zboží i ve volném prodeji. Škoda Felicie tehdy stála 44 tisíc korun.

[EKKAR]

Zadání: " zjistit cenovou relaci škoda octavia v roce 1962"
Odpověď AI by Ujec Ghůůůghl: "V roce 1962 se základní cena Škoda Octavia (1959) pohybovala na hranici přibližně 39 500 až 43 000 Kčs, u lépe vybavené verze Octavia Super činila zhruba 43 500 až 45 000 Kčs. Vzhledem k tehdejšímu průměrnému platu okolo 1 300 Kčs tak vůz představoval investici odpovídající zhruba 30násobku měsíčního výdělku.
Kupní síla v roce 1962:
Průměrný plat: 1 303 Kčs měsíčně
Cena vozu Octavia Super: ~44 000 Kčs
Doba spoření: cca 2,5 roku čistého příjmu (bez dalších životních výdajů)
..."
(jen cituju, za úplnost a přesnost ručí Ujec G)

[EKKAR]

Zadání: " zjistit cenovou relaci škoda octavia v roce 1962"
Odpověď AI by Ujec Ghůůůghl: "V roce 1962 se základní cena Škoda Octavia (1959) pohybovala na hranici přibližně 39 500 až 43 000 Kčs, u lépe vybavené verze Octavia Super činila zhruba 43 500 až 45 000 Kčs. Vzhledem k tehdejšímu průměrnému platu okolo 1 300 Kčs tak vůz představoval investici odpovídající zhruba 30násobku měsíčního výdělku.
Kupní síla v roce 1962:
Průměrný plat: 1 303 Kčs měsíčně
Cena vozu Octavia Super: ~44 000 Kčs
Doba spoření: cca 2,5 roku čistého příjmu (bez dalších životních výdajů)
..."
(jen cituju, za úplnost a přesnost ručí Ujec G)

[Ivan_01]

plechová hlava hovorí že 38 500 korún. Odkaz tu : https://www.garaz.cz/clanek/auta-pred-revoluci-kazdemu-podle-jeho-zasluh-21002887

[jardafiala]

Jo, EKKAR se správně zeptal, já jsem zadával dotazy podobně ale zřejmě nesprávně. Našel jsem nějaké články stejně jsou Ivan_01, zpráva od Goooogle je dostačující, dík.

[EKKAR]

Ono už to dneska není o zadání přesnýho výrazu, ale spíš o přesnou a klidně i víceslovnou definici souvislostí, ve kterejch se má hledanej výraz nacházet. Takže "cena škoda octavia" je málo podmínek, musíš doplnit aspoň ten letopočet ...

[EKKAR]

Ono už to dneska není o zadání přesnýho výrazu, ale spíš o přesnou a klidně i víceslovnou definici souvislostí, ve kterejch se má hledanej výraz nacházet. Takže "cena škoda octavia" je málo podmínek, musíš doplnit aspoň ten letopočet ...

[Hill]

[Hill]

[jardafiala]

Při svém zkoumání jsem cenu nenašel ale zahlédl jsem informaci, že bez poukazu bylo možno zakoupit zmíněnou škodovku od roku 1962, (nebo 1961?).

[jirka5]

Tak tedy nevím. Můj strýc vlastnil Škodu 440, tedy neoficiálně Spartak. Bylo to v r. 1958 na poukaz za 27 000 korun. Musel se zavázat, že vůz bude používat ve prospěch podniku, v němž pracoval. Přitom určitě nepatřil mezi vyvolené. Deset let potom si koupil Š 1000MB, rovněž na poukaz a stála již 45 000 Kč. Tady je drobný nesoulad s tím, co píše Jarda Fiala, totiž že prodej na poukaz probíhal do roku 1962, podle mého to bylo až do r. 1969.
Jen pro zajímavost. Ten Spartak potom jezdil u dalšího majitele bez větších oprav dalších 20 let, zatímco ta tisícovka byla za 5 let úplně shnilá.
U našich "přátel" v NDR si Škoda 1000MB vysloužila hanlivou přezdívku "Böhmen-Mähren Schnellroster". Do češtiny přesně nepřeložitelné, asi něco jako "protektorátní rezavěč".

[PavelFF]

[PavelFF]

[ransom]

Podobně jako když Francin v Postřižinách objížděl odběratele na svém motocyklu značky Laurin&Klement.
Soukromá auta mimo jiné byla v případě mobilizace k dispozici armádě. Dokonce ještě pár let po revoluci vím o případu, kdy majitel auta dostal od armády obsílku, aby s tím počítal.

Ta dostupnost aut (myšleno pořadníky a čekání) se různila s rokem a místem. Takže z rodiny a z vyprávění různých pamětníků vím o docela rozdílných případech. Jeden vyprávěl, že byl na přelomu 50. a 60. let v pořadníku na auto, aniž by si mohl vybrat značku, natož výbavu a barvu. Vyšel na něj Wartburg 311 a byl spokojený.
Na Trabanta se v NDR čekalo i několik let, u nás byl většinou na skladě.
Prastrýc nechtěl čekat na první Škodu 105, a tak vzal o něco dražší Moskvič 2140. Sice mu už cestou domů nedobíjel, ale co.
Některé pobočky Mototechny měly běžně na skladě i některá západní auta. Třeba v naší čtvrti měli normálně za koruny SAABy. Pravidelně tam dva-tři kusy stály a postupně se obměňovaly. Očumoval jsem tam jako kluk modely 96 a pak 99. Ale nebylo to nic neobvyklého, potkával jsem je běžně v ulicích. Sice stály trojnásobek co škodovky, ale šťastnější lidi prachy měli. Stačilo přijít a zaplatit. Ono stejně moc nebylo za co peníze utratit.
Osobně pamatuju až tak ta sedmdesátá léta. To se dalo jet někam přes půl republiky do jiného kraje a jednodušeji koupit tam. Nebo třeba děda mojí bývalky (původně bohatý kulak, za bolševika natruc nekomunistický předseda družstva) nechtěl v roce 71 čekat dva roky na Mototechnu. Tak nakoupil marky a jel pro prachsprostou Škodu 100S do Tuzexu (nevím kam, asi do Prahy). Přivezl ji ještě ten den. Tu jsem pak po revoluci po něm dojížděl. Byla taková nezaměnitelně specifická a místní policajti mě uctivě zdravili...

Ta stará Octavia byla po patnácti letech docela oblíbená ojetina za pár korun. Táta měl dvě. Jednu standard a jednu Super. Vzpomínám na ně rád.

[Hill]

Já na toho Spartaka mám taky nějaké ty pozitivní vzpomínky, nejlepší na něm bylo, že i s přestárlou baterií (i bez ní) se dal natočit klikou a jelo se. Tehdy se nemuselo ve dne svítit, tak se udržel i na volnoběh. Mínus byla potřeba ručně seřizovat vůli brzd a fakt, že už počátkem osmdesátek začalo trochu víc vadit řízení vpravo (táta levák to bral, mělo to jít na export, ale zákazník zrušil smlouvu). Ten Spartak jezdí nejspíš dodnes, viděl jsem ho v perfektním stavu nějak před sedmi osmi lety na srazu veteránů.

[Hill]

Já na toho Spartaka mám taky nějaké ty pozitivní vzpomínky, nejlepší na něm bylo, že i s přestárlou baterií (i bez ní) se dal natočit klikou a jelo se. Tehdy se nemuselo ve dne svítit, tak se udržel i na volnoběh. Mínus byla potřeba ručně seřizovat vůli brzd a fakt, že už počátkem osmdesátek začalo trochu víc vadit řízení vpravo (táta levák to bral, mělo to jít na export, ale zákazník zrušil smlouvu). Ten Spartak jezdí nejspíš dodnes, viděl jsem ho v perfektním stavu nějak před sedmi osmi lety na srazu veteránů.

[jardafiala]

Táta koupil Octavii Super podle mých výpočtů a verze kolem roku 1962. Jezdila dlouhá léta, než ji táta po více než 30 letech prodal a pořidil si Oltcita. To neměl dělat, každou chvíli to někde zdechlo... S Oktávkou jsme jezdili ještě se sousedy na výlety, jedni měli Renaulta 8, další Renaulta 6. Když se píchlo, tak demontáž pláště montpákama, horký flek atd, pak si ještě pamatuju, že to mělo před chladičem roletku ovládanou ručně zevnitř a též startování klikou...

[EKKAR]

[EKKAR]

[Yarda1]

Rodiče si kupovali wartburga 1000 (ještě toho kulatého), snad v roce 1963, pokud si pamatuji, stál 37 000 Kčs

[EKKAR]

Já už si pamatuju akorát koupi tátovy Š-110LS v roce 1973 - to stála 45tKčs. A pak když otčím kupoval v roce 1979 dva roky za výlohou Svitavský Mototechny vystavovanou Š-120 - ta tenkrát stála 58tKčs. Neodebraná extra objednávka - 4Q, motor 120, ale vejbava socka edition - dveře bez opěrek, jen s řemenovýma uchama na zavírání, ale sedačky s lůžkovou úpravou. A děsnej krám a verk, od nova žrala olej tempem víc jak litr/1000km a neustále se to zhoršovalo, spotřeba benálu taky spíš tanková, v zimě bez baterky přes noc v bytě na nabíječce odmítala startovat, na 14" kolech a úzkým podvozku to byla uskákaná mrcha s lehkým čumákem, do kterýho když fouknul z boku vítr, uměla bez zásahu do řízení přejet až ke krajnici v protisměru na 12m "jedničce" ... Proti ní byla pak moje vlastní, z druhý ruky koupená 120 r.v.87 = už "široká" na 13" kolech nebem na zemi.

[EKKAR]

Já už si pamatuju akorát koupi tátovy Š-110LS v roce 1973 - to stála 45tKčs. A pak když otčím kupoval v roce 1979 dva roky za výlohou Svitavský Mototechny vystavovanou Š-120 - ta tenkrát stála 58tKčs. Neodebraná extra objednávka - 4Q, motor 120, ale vejbava socka edition - dveře bez opěrek, jen s řemenovýma uchama na zavírání, ale sedačky s lůžkovou úpravou. A děsnej krám a verk, od nova žrala olej tempem víc jak litr/1000km a neustále se to zhoršovalo, spotřeba benálu taky spíš tanková, v zimě bez baterky přes noc v bytě na nabíječce odmítala startovat, na 14" kolech a úzkým podvozku to byla uskákaná mrcha s lehkým čumákem, do kterýho když fouknul z boku vítr, uměla bez zásahu do řízení přejet až ke krajnici v protisměru na 12m "jedničce" ... Proti ní byla pak moje vlastní, z druhý ruky koupená 120 r.v.87 = už "široká" na 13" kolech nebem na zemi.