OK, ale pokud začnu s většíma úpravama, už to nebude AZS223
Budha napsal(a):
konstrukce je náchylná na teplotní stabilizaci a případné rozkmitání + svod na kondenzátoru = smrt koncáku a problém sehnat
pájení na této desce je problematické a cestičky půjdou z desky
Pokial do toho ide človek s nahriatym príborovým nožom na sporáku tak cestičky zlezú inak nikdy som nemal problém s TESLA plošákmi ani tými zo 60tich rokov.... Teplotná nestabilita nieje tak horibilná ako to tu predkladáte... Tranzistor je tam ako Vbe multiplier a ten svojim teplotným koeficientom viacmenej kompenzuje znižujúce sa Ub-e koncových tranzistorov. Preto by mal byť montovaný na chladič spolu s koncákmi..(čo teda pokiaľ dobre viem bohužiaľ nieje)
Budha napsal(a):
toto bych udělal:
dodat malý odpor 0.1-0.5 mezi výkonové tranzistory (dalo by se využít na ochranu)
větší elektrolyty do zdroje, místo 4.7uF dát 1.000uF případně 5.000uF
Dodaním rezistora medzi emitory sa toho moc nezmení....a väčšie elektrolyty? načo ? Akým objektívnym posudkom ste sa dostali k tomuto rozhodnutiu že nestačí originál ?? A kde v schéme ??
Budha napsal(a):
toto se mi nechce, ale zvládl bych:
roztrhnutí zpětné vazby = komplet nové korekce
nechat na desce poťáky a vytahat součástky kolem, vložit desku s korekcema s nějakým operákem a stabilizátorama napětí a připojit k desce
asi to pak bude hrát víc výšek
ale dole na basech to ztratí tu barvu zpětné vazby z koncáku
Prerezať pár medených vodičov je fakt taký problém ? ak to má byť naozaj taký pôrod tak to radšej ani nerobiť a predať. Ja som myslel rozumné úpravy a nie kompletne zbastliť ten zes zásahmi ktoré sú buď nelogické (predošlé) alebo nesprávne pochopené.
"asi to pak bude hrát víc výšek
ale dole na basech to ztratí tu barvu zpětné vazby z koncáku"
Ako ? Prečo? Začo? Čím sa to zmení ? Akú farbu ? Toto nieje eleketronkový zosilňovač ani tranzistorový z 50tich rokov kde sa používali transformátory na otváranie tranzistorov....Tu existujú iba dve farby, čierna a biela, nič medzi.
Budha napsal(a):
úpravy v buzení - nerozumím tomu, stabilizace klidového proudu+teplota => hrozí odpálení výstupních darlingtonů
To som akože kde napísal? To vôbec nieje hlavná závada toho koncáku a keď už upravovať obvod riadici kluďák tak prečo proste neurobiť úpravy ktoré som odporučil? Pridať prúdové zrkadlá do diferáku a zdroje prúdu pre VAS a emitory diferáku ? Kde je tu problém ?
Budha napsal(a):
kdyby někdo popsal, rád se přiučím, třeba jak to funguje s těma 3ma diodama
Táto metóda je zlá ale nie tak hroznám ako rezistor. Riadenie kludového prúdu v originálnej schéme je fajn, používa sa tam tranzistor ako Vb-e multiplier, to je úplne akceptovatelné a krásne a jednoducho nastavitelné. Dokonca je schopné (do určitej miery) kompenzovať aj teplotný koeficient.
To s tyma diodama, diody sú namontované o chladič koncákov. Pri zvýšení teploty sa napätie v priepustnom smere diódy znižuje, čím sa znižuje teda napätie Báza-báza v koncákoch a teda posúva sa kludový bod v závislosti od teploty. Predpoklad je že kremík v dióde bude mať podobný teplotný koeficient V/°C takže aby sa nezmenil kludový prúd pri celom rozsahu pracovnej teploty, čo ale skoro nikdy neplatí, ale je to dosť blízko že je to zanedbatelné vo väčšine prípadov.
V prípade tranzistora sa to dá aj presnejšie určiť a najlepšie sa to aspoň mne robí s dvojtranzistorovým riadením prúdu pri ktorom si vieme nastaviť aj strmosť a aj linearitu výberom tranzistora ktorým snímame teplotu.
Budha napsal(a):
na co je C49?
C49/C50 TZV Bootstrap. Udržuje "konštantný" prúd vo VASu, a to tým že ako klesá napätie na výstupe tak aj za tým kondenzátorom priamo úmerne a tak úbitok napätia cez R98 je konštantný (relatívne konštantný). Je to frekvenčne závislé riešenie. Nič moc. Ušetrili 2 tranzistory..
kondenzátory C55, C56 jsem napsal blbě,
dal bych místo 4m7F nové 10mF 40V
Pridať prúdové zrkadlá do diferáku a zdroje prúdu pre VAS a emitory diferáku ? Kde je tu problém ?
problém je v tom, že tomu úplně nerozumím a pokud něčemu nerozumím, tak se ptám a pokud to nepochopím, tak do toho nejdu
proudové zrcadla do diferáku, nevím kam přesně
zdroje proudu pro emitory diferáku
=pod T11 zapojit toto co je v červeném
asi si nainstaluji nějaký simulátor a tam to odzkouším
DiferencialSeZdrojemProudu.png
Komentář:
Velikost:
84.55 kB
Zobrazeno:
22 krát
Naposledy upravil Budha dne po leden 22 2024, 22:23, celkově upraveno 1 krát.
Ako ? Prečo? Začo? Čím sa to zmení ? Akú farbu ? Toto nieje eleketronkový zosilňovač ani tranzistorový z 50tich rokov kde sa používali transformátory na otváranie tranzistorov....Tu existujú iba dve farby, čierna a biela, nič medzi.
tou barvou zesilovače mám na mysli jak to pak celkově hraje - dáno konstrukcí zapojení, nelinearitou součástek, hlavně korekcema + zde se zpětnou vazbou. Vznikají fázové posuny a různé harmonické -poznat to sluchem jde
výměnou korekcí to určitě změní celkový zvuk
za mne je důležitější bedna + místnost a pozice posluchače. +ta bedna musí k tomu zesilovači taky sedět.
kondenzátory C55, C56 jsem napsal blbě,
dal bych místo 4m7F nové 10mF 40V
C55 C56 sú 47nF. Tých sa láskavo nechytať!!!!!!!!! (ich účel je zmierniť komutačný bordel diód a nie filtrovať napájanie!!)
C54 C53 sú 4,7mF a vôbec sa ich netreba chytať tiež. Tá kapacita je fajn, toto nieje zosilňovač na subák ani nejaký mega výkonný koncák. Nič sa tým nezlepší akurát viacej sa bude zahrievať transformátor jalovým výkonom!
Budha napsal(a):
problém je v tom, že tomu úplně nerozumím a pokud něčemu nerozumím, tak se ptám a pokud to nepochopím, tak do toho nejdu
proudové zrcadla do diferáku, nevím kam přesně
Hopšup schéma dolu. Q18 Q19 a ich rezistory v emitoroch. Je možné aj pridať odladenie offsetu pomocou trimru (ďalšia schéma)
Budha napsal(a):
zdroje proudu pro emitory diferáku
=pod T11 zapojit toto co je v červeném
Existuje aj lepšie riešenie ktoré zabije dve muchy jednou ranou, viz schéma 3. Zdroj prúdu pre diferák a aj pre VAS (ten diodový je skvelí v tom že stačí jeden set diód a môžem to použiť pre dva nezávislé zdroje prúdu.Avšak málinko má tendenciu sa posúvať teplotou. Málinko.)
Ten čisto tranzistorový alebo tranzistor mosfetový má výhodu v tom že sa dokáže viacej priblížiť napájaciemu napätiu teda rozkmit bude bližšie teoretickému maximu. Toto je skôr problém pre koncáky napájané tak 12V +/- kde každým strateným voltom výstupného rozkmitu strácame drastické množstvo výstupného výkonu.
Budha napsal(a):
asi si nainstaluji nějaký simulátor a tam to odzkouším
LTspice je asi najelpší softvér na toto. Ale pozor. On je na začiatok dost neprehladný a komplikovaný. Priatelskejší pre nového uživatela je Falstad. Aj keď nepracuje s reálnymi modelmi súčiastok, umožnuje to priblížiť uživatelovy čo sa deje v danej topológií alebo schéme bez potreby vedieť čo je tranzientná analýza a čo je kopec ďalších blbostí ktoré nemusia zaťažiť mozog niekoho kdo začína len chápať obvodu.
OK, ale pokud začnu s většíma úpravama, už to nebude AZS223
AZS223 to bude jenom když s tím neuděláš vůbec nic.
Případnými přestavbami ho ale zase nijak nezhodnotíš. Dokonce budou mnozí frflat, že to není originál. Anebo naopak budou za tvoje vylepšení nezaslouženě vynášet do oblak Teslu.
Takže je to jen na tobě. Opravovat - neopravovat, vylepšovat - nevylepšovat, vyměnit za jiný - nechat si. Upozorním jenom, že upravovat znamená spoustu poučné zábavy, jen to tím taky končí bez ekonomického efektu. Pokud jsi s tím srozuměný, je to v pořádku a hurá na to.
Pak bych ale opatrně připomněl, že to taky nemusí skončit jenom u koncáku. Vstupní část nic extra (myslím ta společná pro všechny vstupy), neúčinná fyziologie, možná nové korekce, pokud je vyhodíš ze ZV a budeš trvat na jejich použití...
Založen: Jun 05, 2005 Příspěvky: 12335 Bydliště: Ostrava
Zaslal: út leden 23 2024, 11:19 Předmět:
... a taky brutál kvalitní poty TP169, izostaty 30 let po sezóně, plošný spoj v kvalitě jak zrovna vyšla a místy opravy eumetolem (přímo ve výrobě). _________________ Curvetraceristé všech zemí spojte se!
To už je třešnička na dortu. Otočit v isostatech kolíky, dobrousit souběh u potenciometrů... A pak to jednou za rok rozebrat a čistit. Stejně jako u jakéhokoli jiného veterána.
tou barvou zesilovače mám na mysli jak to pak celkově hraje - dáno konstrukcí zapojení, nelinearitou součástek, hlavně korekcema + zde se zpětnou vazbou. Vznikají fázové posuny a různé harmonické -poznat to sluchem jde
výměnou korekcí to určitě změní celkový zvuk
Ano, daná konštrukcia demonštruje skutočne mizerné kvality. To schvalujem.
Preto si myslím že ak to chce niekto používať na seriózne počúvanie to bude chcieť trocha zlepšiť. Ja som to skúšal na mojej AZS222 ale ak mám byť teda fakt úprimný tak sice to zlepší chovanie toho koncáku a to celkom slušne, ale potom keby sme sa naháňali za dokonalosťou tak to už fakt chce komplet inú topológiu. Tam sa ale nedostaneme.
Budha napsal(a):
za mne je důležitější bedna + místnost a pozice posluchače. +ta bedna musí k tomu zesilovači taky sedět.
Dobré bedne a správna poloha ti je na dve veci keď zvuková cesta v elektronike tak za dve hovná. Práve to tu hovorím že ARS840 sa už začínajú blížiť do kategorie dosť náročných bední na zosilňovač kvoli basáku. Nieje to ani z ďaleka tak hrozné ako ARS850, ale už sa to clekom blíži.
ransom napsal(a):
Upozorním jenom, že upravovat znamená spoustu poučné zábavy, jen to tím taky končí bez ekonomického efektu.
Toto nemusí byť zorvna pravda, ak teda nepočítame čas. Ak by sme počítali čas tak by sa jeho hodnota musela vypočítať z hodinovej mzdy osoby.
Dnes už tranzistory stoja dve chrumky takže je to len časovo trocha na dlhšie. No z mojej skúsenosti ak si k tomu sadnem na jednom poobedie tak z toho aspoň teda ja dokážem vymačkať všetko čo sa dá.
ransom napsal(a):
neúčinná fyziologie, možná nové korekce
Fiziologiu by som vôbec, ale že absolutne neriešil. Pre dokonalý efekt je potrebné poznať repro sústavu, zdroj signálu mať kalibrovaný a aj výstupné hlasitosti kalibrované. Proste je tam toho príliž vela len preto aby som počúval niečo mimo lineárneho rozsahu môjho sluchu. Preto sa v štúdiách proste počúva 60-70dB A (A weighted) teda v ideálnom rozsahu sluchu.
Dnes už dokonca ani niesu dostupné potenciometre s odbočkami ktoré by boli schopné fyziologie, ani "Volume controll" integrované obvody špeciálne pre tento účel túto sprostosť nemajú, ani žiadne štúdiové vybavenie ho nemá.
Ja som sa stretol dozatial len s jediným zosilňovačom ktorý dokázal fakt príjemnú fyziologiu a to je môj Odissey U-010
A korekcie- respektive kurvítka by som úplne vyradil.
Ja som ale tak trocha celkom zameraný na absolútnu presnosť takže ja počúvam všetko tak ako to bolo zamyslené, bez ekvalizácie mimo vyrovnania charakteristiky miestnosti alebo iných nežiadúcich javov
ransom napsal(a):
A pak to jednou za rok rozebrat a čistit. Stejně jako u jakéhokoli jiného veterána.
Tak to mi je novinka, ja som to zatial nemusel robiť viac ako raz a to už niektoré zosilňovače mám aj 5-8 rokov a fungujú bez problémov, samozrejme ja som to nerobil s diavou.
So súmernosťou sa treba proste zmieriť. Pokial to bude potenciometer a nie VCA alebo digitálny potenciometer moc s tým nič nespraví, len je šanča že sa ten potencák v tom procese úplne posere, a to za to nestojí.
Preto ja obvikle nastavím nejakú citlivosť na koncáku a následne regulujem hlasitosť na PC alebo externým regulátorom hlasitosti pre zdroje zvuku s fixnou hlasitosťou.
Ano, myslel jsem samozřejmě čas. Ne tvůj, ale čas začátečníka, který zatím neví co přesně a jak, a který se potřebuje na každý krok vyptávat.
Diava bývala nouzový prostředek v dobách, kdy nebylo nic k dostání. A hlavně se používal roztok sice stejného názvu a podobného pachu, ale trochu jiného složení. Tu původní Diavu už neseženeš. Ve skleněné lahvičce s bakelitovým uzávěrem. Doma ji ještě mám. Ale nepoužívám. Je to jen trofej a památka na doby minulé. Líp funguje i běžný Kontakt 60. Co používáš ty?
Natáčení drah, tvarování běžců a případně dobrušování se provádělo v dobách, kdy se prostě slušný potenciometr nedal dostat. Dnes je to blbost, ale u takového dobového kusu blbost stylová.
S korekcemi souhlasím. Nejsou k ničemu. Ale ty zase musíš respektovat uživatele, kteří na nich z nějakého důvodu trvají. Není to tak dávno, co jsem to tady pěkně schytal za to, že korekce vyřazuju při posuzování zesilovačů jako irelevantní.
Fyziologie je užitečná při tichém až velmi tichém poslechu. Do hlasitého vůbec nemá zasahovat. Někdo ji tak ani nevyužije. Ale kdo ano, ten docení její účinný průběh, ne jen náznak.
Ano, myslel jsem samozřejmě čas. Ne tvůj, ale čas začátečníka, který zatím neví co přesně a jak, a který se potřebuje na každý krok vyptávat.
Ja som to myslel z hladiska uživatela. Nie môjho. Cenovo ak rátame aj priemernú mzdu tak sa neoplatí doma robiť nič. Ale tiež sa nedá 24/7 byť v práci a zarábať mzdu. Takže ten ekonomický zmysel vôbec v tomto prípade netreba riešiť keďže cena súčiastok je dnes už len dve chrumky, a vzhladom na to že v čase čo je doma nezarába v práci, aj jeho čas nieje hodnotený akoby zarábal v tom danom čase.
ransom napsal(a):
Diava bývala nouzový prostředek v dobách, kdy nebylo nic k dostání.Co používáš ty?
Najčastejšie opravujem ťahové potenciometre. IPA. Rozoberem, uchošťuchom vyčistím a zložím naspäť. Keď je dráha suchá bež akéhokolvek bordelu tak je to dokonalé. Preto je absolute nenávidím kontox a hocaký kontaktný sopel čo sa predáva.
ransom napsal(a):
S korekcemi souhlasím. Nejsou k ničemu. Ale ty zase musíš respektovat uživatele, kteří na nich z nějakého důvodu trvají.
Nemusím to rešpektovať ja. Ja som uživatelovy jasne a zretlene opísal moje stanovisko na určité veci, je to na ňom či bude rešpektovať moje stanovisko založené viac objektívnych podladoch a teda aplikuje ich, alebo ich úplne odignoruje. Z môjho uhla pohladu, akýkolvek fórum je len hádzanie hrachu o stenu. Brať to príliž osobne je len zbytočný zdroj šedivých flakov na skalpu.
ransom napsal(a):
Fyziologie je užitečná při tichém až velmi tichém poslechu. Do hlasitého vůbec nemá zasahovat. Někdo ji tak ani nevyužije. Ale kdo ano, ten docení její účinný průběh, ne jen náznak.
Túto poučku som už počul, A kým je správny priebeh dokáže spríjemniť pocit z posluchu, jeho prínos je minimálny, a náročnosť na dosiahnutie správneho chovanie závislé na akustickom tlaku ktorý putuje z bední a hladín hlasitostí s ktorými zosilňovač pracuje, robí z tohoto príliž náročný dodatok ktorý v konečnom dôsledku neovplivní nič drasticky. Zlá fyziologia je nekonečno krát horšie ako žiadna fyziologia. ( dokonalým príkladom tohoto je AZS220, B73)
Na fyziologiu by som sa vyslovene . Nieje tak dôležitá v ďaka náročnosti na aplikovanie ani za to nestojí, Ak chcem pridvihnúť basy a výšky (ala smajlíkový EQ) tak si to dorobím ekvalizérom podľa chuti. Ale ak už počúvam potichu hudbu, v paneláku, v noci, tak si práve basy utlmím aby som stále rozumel tomu čo sa deje a nepridal zbytočne hluk basami.
ono tak tragický není, hraje to velmi slušně (není to SONY TA FB720R co mám v obýváku, ale to je jiná kategorie)
zde popis přístroje:
Tesla AZS 223 je stereofonní zesilovač určený pro kvalitní reprodukci zvuku v bytových podmínkách. Svou koncepcí i dosahovanými parametry vyhoví jako základní článek elektroakustického řetězce pro všechny
běžné modulační zdroje, včetně digitálního přehrávače desek CD.
Elektrické obvody vycházejí z perspektivní tuzemské součástkové základny a jsou řešeny s ohledem na požadované parametry co možná jednoduše a s minimální náročností na nastavování. To umožnilo vytvořit spolehlivý přístroj srovnatelný se světovým standardem v této kategorii
Mně se zdá, že tuzemské tahové potenciometry vydržely víc jak TP28x. I když, pravda, ty tahové mi zase rukama procházejí málokdy. U těch TP28x často pouhé čištění nepomůže a zakrátko začnou zlobit znova. IPA mám doma několik litrů, ale na potenciometry beru raději trichlor. Taky stará zásoba. Kdysi se na to používalo Čikuli, což byl taky z většiny trichlor.
Dlouhodobě se mi zdá, že malá kapka konzervantu pomůže na několik let proti oxidaci. Kdysi, hned po revoluci, jak se k nám začaly dostávat novinky, jsem jedenkrát zkusil WD40. No asi je ti jasné, jak to dopadlo (postupně se rozpadly i plastové díly). Ve zmíněném Kontaktu 60 je většina obsahu prchavá, po odpaření zůstane jen stopové množství jemného oleje. Je to vidět spíš na papíru než přímo na součásti.
Co se týče fyziologie. Nepsal jsem to jako poučku. Nevím, proč bych Tě měl poučovat, když ti asi sotva řeknu něco, co sám nevíš. Nabízím pouze dlouhodobou zkušenost. Hned na začátek zdůrazním, že jsem s tebou naprosto zajedno v tom, že chci slyšet nahrávku tak, jak byla míněná. Nesnáším přebasovanou reprodukci. Kdo přijde pro radu "hlavně aby to mělo hodně bassů", toho vyhodím.
Ano, jakmile fyziologická korekce sebeméně vyleze nad optimální křivku, stane se reprodukce protivnou až nesnesitelnou. Přesto nevidím jako kdovíjaký problém, přiblížit se té křivce zespoda. V tomhle ohledu mám odzkoušené kdec. Potenciometry i přepínače, s jedním, dvěma, třemi, čtyřmi korekčními členy. Uspokojivého výsledku se dá dosáhnout už se dvěma. Není to nic složitého. Ani odbočkový potenciometr není nic vyloženě nesehnatelného. Jediné co je potřeba, tak srovnat úroveň signálu, aby korekce nenasazovala když nemá.
Hlavní aparátek mám v obytné ložnici, kde poslouchám nahlas i na usnutí. Tam mám regulaci bez fyziologie. Na hlasito to hraje přesně. Na usínání mě basy spíš serou a útlum bez korekce mi dokonale vyhovuje. V tom jsme taky zajedno.
Ale tichý poslech není jen o usínání. V práci poslouchám na dílně celý den. Přes pracovní dobu pianko, a při tom naopak fyziologii kvituju naprosto spokojeně. Ohulím si to až odpoledne a večer, kdy jsem tam sám. Mám odzoušeno, že bez fyziologie okraje pásma fatálně chybí. Což přesně odpovídá tomu, že je ucho pod jistou úrovní prostě přestane slyšet. Jediné co je potřeba navíc, tak u některých, zejména novějších nahrávek s vyšší střední úrovní, ubrat na signálu. No problem, jedu beztak z Foobaru. Přesně stejnou situaci mám i doma v pracovně - tichý podkres při kutění, jednoznačně s fyziologií. Na vyžádání jsem pomáhal stejným způsobem řešit reprodukci více kolegům a známým - nejde přitom o nějaké nezkušené pubertální mouly s falešnými představami o "spoustě bassů".
Ve studiu a zvukařské praxi to je samozřejmě nesmysl, to jsi snad ani nemusel zdůrazňovat.
Ta trojitá fyziologie u Tesly byla ve své době koncipovaná pro úplně jiný provoz než dnes. Podstatně slabší vstupní signály, podstatně menší střední úroveň nahrávek, menší výkony, plus vytloukání klínu klínem (bedny bez kompenzace bafflestepu). Dnes to je bez úprav opravdu odporné. O tom žádná.
Neber to, prosím, jako nějaký spor. Beru to jen jako dva užitečné pohledy na věc. Každý se může hodit v jiné situaci a někomu jinému.
Budha:
Přeci by výrobce do popisu nenapsal, že to je vojeb. To dá rozum.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
. Nieje tak dôležitá v ďaka náročnosti na aplikovanie ani za to nestojí, Ak chcem pridvihnúť basy a výšky (ala smajlíkový EQ) tak si to dorobím ekvalizérom podľa chuti. Ale ak už počúvam potichu hudbu, v paneláku, v noci, tak si práve basy utlmím aby som stále rozumel tomu čo sa deje a nepridal zbytočne hluk basami.