Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19525 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: ne říjen 22 2023, 15:45 Předmět:
Taky souhlasím s Ransomem, pamatuji totiž jednu Kantorkovu kresbičku v časopisu "Hudba a zvuk".
Pod ní stálo: "Náš hifi zesilovač značně podporuje fantazii - kmitočty nad 3 kHz si musíte domyslet..."
Prostě buď to v daném prostoru slušně hraje, neuráží to uši, nebo ne. Jestli za bedny dám desetitisíce nebi statisíce, je moje věc. A zrovna tak je moje věc, jestli ty bedny pořídím, postavím nebo doladím do tisícovky, budou-li mi vyhovovat.
Ne každá reprosoustava je vhodná do každého prostoru, nebo naopak - ne každý prostor se dá upravit tak, aby v něm každá bedna slušně hrála. A, i kdyby, mnozí to už neslyší, nebo jsou zvyklí na zdroj signálu, o jehož kvalitě může někdo jiný s úspěchem pochybovat.
Jsme na Bastlírně, takže spíše bychom se měli bavit o tom, co a jak ubastlit, aby to hrálo co nejlíp. A nezapomínat přitom na známou poučku o tom, že audiotechnika je jedno z polí, na kterém nám nejlepší a nejdražší kaviár vnucuje nejčastěji ten, kdo sám má hubu na spařenej jetel a borový šišky. A říká, že chce naše dobro. Nenechme si ho vzít.
Díky. Já píšu pomalu, takže mě to stálo dost času i energie.
Hubert_79 napsal(a):
Řekneš si někdy "jo, tohle je TO ONO", nebo slyšíš pořád nějaké mouchy?
Ano, ale řeknu si to jinak. "Tady a teď je to přesně jak chci".
Mám dolní hranici, pod kterou odmítám jít za všech okolností. Tedy na vlastním území. Pokud nemusím. Jinak mi u všudypřítomného špatného ozvučení mnohem víc vadí primitivní obsah než zvuk.
Potkávám lidi, kteří hledají v reprodukci - v tom zvuku samotném - emoce. Za mě je to volovina. Ty emoce jsou v hudbě. Wish You Were Here od Floydů se mnou cloumala i na B302 ze zašumělé kazety. Jo, lepší zvuk je zábavnější, taky večer doma sáhnu po lepších sluchátkách než na montáži v Kazachstánu, ale není a nemůže to být jen o něm.
Když se podíváš do mé galerie, tak tam nenajdeš nic drahého. Baví mě vydolovat co nejvíc z minimalistických komponentů, co na první pohled neskýtají mnoho naděje. Hrombedny vyšly na materiálu asi na deset tisíc. Všecko ostatní je levnější. Malá regálová dvoupásma umím sám sobě udělat za dva-tři tisíce. Výhybky z trofejních součástí a elektrošrotu. Do světa bych to takhle nepustil. Ale za takovou sumu nic stejně hrajícího nedostanu. A jak se říká, "u včel svědí prostředky".
Beru to filozoficky. "Umět se radovat z bohatství i z chudoby". Takže si někde s chutí poslechnu a docením opravdu špicový aparátek, a pak se vrátím stejně do svého zatuchlého hnízda, kde mě nic zásadního nesere. Stejně docením opravdovou gastronomii i prosté domácí jídlo.
Taková poměrně spolehlivá pomůcka je, že když reprodukce něco zamlčí, tak to nevadí zdaleka tolik, jako když si něco přidá.
Nikdy nerozmlouvám druhým, co se jim líbí. Pokud se někdo ptá, jak vylepšit, to je jiná. Vždycky se nejprve snažím odhadnout skutečné potřeby druhého, a teprve pak mu něco doporučuju. Úplně stejně to dělám i v řemesle.
Mladýmu teď stavím na jeho přání (po důkladném zaučení a ověření jeho vlastních nároků, poté co si objel srazy a naposlouchal kdeco) bedny na zakázku. Na míru do jeho prostoru. Tam budou repráky za nějakých 600€, zakázkový zvukovody za dalších 110, dřevo za 200, autolak, značkový aspoň ty skutečně kritický součásti ve výhybkách. Už to hraje v provizorních hrubých kisnách, a to zatraceně dobře. Odhaduju, že kdyby to byl fabrický výrobek, byl by sice hezčí, ale stál by tak sedminásobek. No a zase jinej by mě s tím poslal do prdele.
Založen: Mar 30, 2012 Příspěvky: 3571 Bydliště: Havířov
Zaslal: ne říjen 22 2023, 17:44 Předmět:
Opravdu hezky napsané. Až je škoda, že to časem zapadne pod přívalem dalšího textu. Jen tomu pachtění s každým půldecibelem pořád nějak nerozumím. Uši jsou přece přizpůsobivé, podobně jako oči. Když se zaposlouchám do jedné soustavy a pak pustím jinou, která bude mít dejme tomu o něco nižší středy, chvíli než jim přivyknu, ponesu tuto změnu nelibě. Ovšem když se zaposlouchám a pak přepnu na soustavu původní, opět chvíli ponesu změnu s nelibostí. Podobné je to i s chutí jídla. První sousto klidně i lahůdky pozřené bezprostředně po něčem jiném prostě správně nezachutná. Je úplně jedno, jestli je správně srovnaná soustava první nebo druhá. Pocit při změně bude tentýž.
Nebo jinak. Mám dvě soustavy. Každá hraje trošku jinak, ale ani u jedné nemám dojem, že by hrála špatně. Nevím, ale asi ani nemohou hrát stejně, když je každá jiná. Rozdílné velikosti basáků, pasivní membrána versus bassreflexové nátrubky, jiný objem, dokonce i jiná pozice v místnosti, těžko je během vteřiny vzájemně prohodím. K tomu má každá soustava jinou citlivost, takže nějaké poslechové porovnání přepnutím přepínače taky nehrozí, bylo by potřeba přepínat i hlasitost. Kde mám teda hledat ten půldecibel?
Nebo ještě jinak. Kdyby sis je vzal obě do parády a nastavil podle svého, hrály by stejně? (mimo tu citlivost, samozřejmě)
A jestě jeden dotaz. Když stojí dvě bedny vedle sebe, dejme tomu zcela identické, ale pustěná je jen jedna. Ubírá ta druhá, nezapojená, basy?
To je na strašlivě dlouhý povídání, který stejně nepovede k žádnýmu konkrétnímu výsledku.
Zvuk se dá buď poslouchat, nebo kvantizovat a vyjádřit grafy a křivkami, které ale musejí korelovat s tím posloucháním. Protože vznikly právě proto, aby interpretovaly to slyšené, popsaly co se líbí, co se nelíbí a umožnily příště zopakovat co se líbilo, a vyvarovat se toho, co se nelíbilo.
Můžou se o tom bavit dva lidi s podobnou poslechovou zkušeností, anebo se stejnou znalostí toho technického popisu. Ve všech ostatních případech je hrozně těžké používat slova a příměry. Je to jako zkusit slovy popsat lžíci na polívku někomu, kdo ji nikdy v životě neviděl. Zkus to...
Když to velice zjednoduším, tak dobře vyladěná reprosoustava je za všech okolností nejlepší východisko. Nejde tam jen o holou frekvenční charakteristiku v ose, protože v místnosti hrají i odrazy, takže se řeší co nejrovnoměrnější charakteristiky mimo osu, respektive celková vyzářená energie ve všech směrech. Pak ty směrové vlastnosti musejí respektovat charakter místnosti - jiný návrh do místnosti zatlumené, jiný do místnosti holé nebo na ven.
I při podobných statických charakteristikách mají různé repráky různou odezvu na rychle se měnící přechodové jevy.
Když se to vytáhne třeba na tom srazu a přepíná se, tak člověk velmi rychle odseparuje, co je vyloženě špatné. U těch ostatních pak často zjistí, že by byl ochoten poslouchat kteroukoli soustavu. Ale vybere si tu, která je mu nejbližší. Nebo která se nejlíp hodí na jeho použití (nahlas/potichu, malý/velký prostor atd). Jinak ano, ucho je velice plastické a přizpůsobivé, na druhou stranu jsou vady, které jsou slyšet na první dobrou i bez porovnání. Když toho člověk naposlouchal hodně, tak si všimne okamžitě, že je něco špatně. A jiné se zase projeví až po čase. Zvuk na první poslech atraktivní, ale po dvou hodinách leze na nervy. Dobré repráky, když se někde pustí jen tak samy o sobě, tak na to člověk někdy přijde až po čase, jak je to vlastně dobré. Na první poslech nezaujmou. Nemají čím.
Jen způsobů, jak vyřešit basovou část, jsou desítky. Některé dávno zapomenuté. Každý má nějaké výhody i nevýhody. Ne každý se hodí všude. A žádný není nejlepší. Proto si je jako audiokutilové zkoušíme jeden po druhém. Kdybych si měl za tím účelem kupovat všecky způsoby basreflexu, pasivu, TML, TQWT, zvukovodů, píšťal, aperiodických ozvučnic, obvodů s akustickými RLC obvody, to by byly miliony. Jenom ty píšťaly se dají ladit na řadu způsobů. No tak si aspoň některé spíchnu, zkusím, předvedu, okomentuju a někomu věnuju nebo zase rozeberu, a mám z toho plezír.
K dotazu:
Nezapojený reprák samozřejmě nějakou malou energii absorbuje. Absorbuje jí tolik, kolik naakumuluje do pohybu a kolik poberou jeho mechanické ztráty. Takže velmi málo. Stejně jako třeba obraz na zdi nebo dvířka od skříňky.
Reprák se zkratovanou cívkou pak ještě malinko energie tratí do ztrát v obvodu. Při tom ale kmitá s menší amplitudou - cívka ho brzdí.
Něco nezanedbatelného ale může absorbovat nebo naopak zdůrazňovat objem ozvučnice za ním. Ta může udělat už slyšitelný rozdíl. Ozvučnice je dutina o nějaké vlastní rezonanci, vyplněná tlumícím materiálem. Některé frekvence může pohlcovat. Membrána repráku není pro vlny velkou překážkou, naopak s ozvučnicí spoluvytváří rezonanční obvod. Nezatlumená dutina může proti tomu některé frekvence zdůraznit.
Zvuk na nízkých frekvencích se v místnosti šíří v módech. Rozměry místnosti a poloha zdroje zvuku v ní určují frekvence jednotlivých módů a jejich rozmístění na prostorové mřížce. Když se nepoužitou soustavou trefíš na správné místo a ještě ta soustava bude mít vhodný rozměr, slyšet to může být na některé frekvenci až překvapivě dobře. Na podobném principu fungují basstrapy pro akustickou úpravu místností - rozmisťují se do bodů daných módy prostoru. Tolik teorie.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19525 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po říjen 23 2023, 7:30 Předmět:
Ještě bychom se mohli bavit o regálovkách umístěných na nevhodném regálu, nebo dokonce na podlaze, ale o tom už jsme se tu v minulosti taky bavili, jinak bych ten "von Karajanův syndrom" asi tehdy nepřekládal.
Právě jsem pročetl zdrojový text a konstatuji, že byl během těch 6 let poněkud přepracovaný, doplněný o nově nalezené zdroje z tisku a jinde pokrácený, ale to podstatné v něm zůstalo.
Tam kde se nedá jít do větších hlasitostí, zase pomáhá fyziologický průběh regulace hlasitosti, který může být příjemný pro hudbu, ale škodit srozumitelnosti řeči. A tak to můžeme rozebírat donekonečna, dokonalou univerzálně použitelnou reproduktorovou soustavu, která by navíc vyhovovala každému uchu, asi nikdo nikdy nepostaví.
Heh, s tou fyziologií načínáš velice nebezpečná až výbušná témata! Co kdyby sem přišel nějaký hájendista?
U regálovek je zásadní jeden údaj, který zná zpravidla jen konstruktér. Totiž jestli mají kompenzovaný bafflestep. Teda ono to platí u všech soustav, ale u regálovek je to malinko citlivější.
Ono to asi nepatří úplně sem, ale před časem jsem se tu někde pokoušel vysvětlit, proč nelze v místnosti reprodukovat frekvence pod určitou mezí. Jak jsem o tom přemýšlel, napadl mě takový šikovný příměr. Akorát nevím, jestli bude pro druhé stejně jasný jako pro mě, když jsem si ho vymyslel sám.
Vlny na hladině kapaliny mají totiž stejná omezení. Když napustíme vanu a budeme na hladině dělat vlny, narazíme na totéž - viz obrázek.
Někde ve stěně vany máme nějaký iniciátor, něco co kmitá a posílá od sebe vlnu. Kmitá to na různých frekvencích, takže máme vlny delší i kratší (horní obrázek).
Při snižování frekvence se ale dostaneme do bodu, kdy máme vlnu o délce, která je přesně dvojnásobná proti délce vany. Voda už se jen přelévá z jednoho konce na druhý. Delší vlnu ve vaně vyvolat nelze (dolní obrázek).
Akustický tlak vyvolaný vlnou na ucho je daný energií pohybujícího se vzduchu. Dopadající vlna odevzdá mnohem víc energie, než kdyby docházelo k pouhé změně tlaku v celém objemu. Půlmetrová vlna na hladině vody, která pleskne do stěny, vyvolá větší okamžitý tlak, než pouhé zvednutí hladiny o stejnou výšku. Aby bez vyvolané vlny nastal pod kritickou frekvencí v místnosti dostatečný tlak, bude muset docházet ke kompresi vzduchu v ní. Tedy by musela kmitat celá jedna stěna s poměrně velkou amplitudou.
V místnosti to funguje přesně stejně jako v té vaně. Každý její rozměr omezuje délku vlny, kterou jde ve všech třech osách vyvolat. Kdyby byl nevětší rozměr místnosti 4m, pak pro λ/2=4m vychází nejnižší frekvence kolem 40Hz. Navíc bude nutné hledat místa, kde těch 40Hz bude vůbec slyšet - z důvodu modálního rozložení v prostoru. Respektive bude pro tuto frekvenci to místo jen jedno. A bude to platit jedině v případě, že budou reproduktory umístěné na kratší straně místnosti. Pokud je umístíme podle delší strany, pak nejnižší frekvenci neurčuje délka místnosti, ale její šířka
Pokud tedy někdo bydlíte v bytě, kde jsou obytné místnosti cca 420 x 340 cm, a pokud musíte mít reprobedny umístěné u delší stěny (jako já), můžete na reprodukci pod nějakých 50Hz zapomenout. Aniž by to ale bylo nějak zásadně na závadu. A je potom nesmysl do takové místnosti stěhovat bedny s 12" basákem. (Tedy kromě tuzemských ARN860x protože ty stejně pod 50Hz nic nezahrajou.)
Pokud někdo má potřebu jít dole někam ke 30Hz bez nějakých zásadních omezení, potřebuje už pořádnou halu. Aby kromě délky neomezovala reprodukci ani šířka a pokud možno ani výška prostoru. Šestimetrový strop asi jen tak někdo nemá, ale hodí se pak částečně propustný strop - třeba minerální kazety. Není to tvrdá plocha a funguje to jako akustický odpor.
A nebo si pořídit hodně velkou aparaturu na ven (a pro nepohodu si postavit vojenský stan).
Válím se doma s rýmičkou. Tak slibuju, že co nevidět budu zase mít fůru práce (nebo umřu) a přestanu to tady tapetovat.
vana.jpg
Komentář:
Velikost:
73.36 kB
Zobrazeno:
34 krát
Naposledy upravil ransom dne po říjen 23 2023, 10:41, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19525 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po říjen 23 2023, 9:44 Předmět:
To je správně. Taky bydlím v bytě s obývákem jen o málo větším. Dokud jsem měl bedny na kratší stěně, basovaly líp. A taky jsme mezi nimi měli televizi a hudební pořady se poslouchaly právě přes ně.
Jenže rozměry televizí poněkud narostly, takže dnes mám bedny regálovky postavené na regálu a televize visí mezi nimi. Všechny stěny jsou rozčleněné, něco tlumí více, něco méně. Buď místnost výraznou rezonanci nemá, nebo ji už ani nevnímáme.
Taky použiju příklad: když jsme vyhodili koberce a měnili podlahy za vinyl, veškerý nábytek pryč, při malování jsem měl na podlaze boombox a zvuk, jak facka přes celou hubu a ještě kus na záda. Ještě to nějak šlo postavit boombox do rohu šikmo. Samozřejmě jsem v takových podmínkách a od takového žebráka ani nemohl čekat ani slušný, natož kvalitní, přednes, nota bene v prázdném hranolovém prostoru, který nevýznamně tlumím jen vlastním tělem při malování; vždyť zvuk se s pravými úhly nemá rád a v bytě se stavařům podařilo těch pravých úhlů a rovnoběžných stěn trefit většinu.
Konečně - někteří výrobci reprobeden se také pokoušeli o skříně se sníženým počtem pravých úhlů, spíše různým komolým jehlanům, válcům, polo- či celokoulím, případně šikmým vnitřním (půl)panelem rozčlenili prostor, aby eliminovali vliv stojatého vlnění v samotné bedně, případně ho aspoň přeladili. V půlce osmdesátých let toho byly plné katalogy, když se k nám nějaké dostaly.
A nemusela to být "čtyřbedna" od Focalu, kde je každý reproduktor ve vlastní ozvučnici, která je spíše kulatá, než hranatá, stačí tyto dvoupásmovky s reproduktory Seas, které vycházejí ze stejné filosofie.
Jenže hromadná výroba pravoúhlé hranolovité bedny je jednodušší a podstatně levnější. U varhanní dřevěné píšťaly je to výhoda, protože hraje jen jediný tón, ale u reprobedny...?
Čili se dostáváme k dalším faktorům, které ovlivňují poslech i vlastnosti reproduktorových soustav, od počátku tam chyběla interakce: před tou zmínkou o vybuzení prostoru tu o tom nějak nebyla řeč, takže se můžeme dobrat i k pravidlu, že po přenesení reprobeden z místa, kde hrají skvěle, do jiného prostoru, může nastat těžké zklamání. Nebo naopak, i levnější bedna může v určitých podmínkách zvukově ucho potěšit.
Založen: Dec 18, 2006 Příspěvky: 9667 Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí
Zaslal: po říjen 23 2023, 9:54 Předmět:
Kdo pamatuje sférická jednopásma ARS 575? vizuální - dekorativní efekt
nebyl tak špatný, jinak kuriozita srovnatelná s magnetofony B90, B93. _________________ Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
Velmi jednoduše. Poměr mezi plochou membrány sluchátek a objemem vzduchu mezi membránou a uchem je tak malý, že membrána pracuje právě na principu komprese. Stejně jako kdyby ti v místnosti kmitala celá stěna. Vlna v tak malém prostoru vznikne až na kmitočtech řádu kHz.
U sluchátek do uší už funguje v podstatě jenom komprese.
Měniče velkých sluchátek jsou podle toho taky konstruované.
To už jsem tu ale psal před časem.
Jestli jsou sluchátka uzavřená nebo otevřená je v tomto případě jedno. Pouze se do těch uzavřených používá trochu jiná konstrukce měniče, nebo se s mušlí pracuje podobně jako s ozvučnicí reproduktoru. Co se odehrává na cestě měnič - ucho je pořád stejné.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31854 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: po říjen 23 2023, 14:55 Předmět:
Hele, třeba Sennheisery pětistovkový a šestistovkový řady jsou dělaný tak, že zevnitř mušle je na perforovanou stěnu nalepená asi 3mm silná pěnová guma, takže tam je dost razantní tlumení průchodu vzduchu - a říkají tomu "polootevřená mušle". Kupodivu všecky ty Senny počínaje už historickým typem HD-555 hrajou výrazně líp, když z nich tu pěnovku amputuješ ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
