fázový posun

[rudolf02]

No, třeba u kundíku vycházím z tohoto:
Kondenzátor ukládá svoji energii ve formě náboje v elektrostatickém poli dielektrika.

Princip působení fázového posuvu v kondenzátoru:
Po připojení kondenzátoru ke zdroji napětí sinusového průběhu začne kondenzátorem protékat proud podle množství náboje, který je v kondenzátoru uložen.

Platí (zjednodušeně):
Q=I.t
Q=C.U
Úpravou:
I.t=C.U
Pro okamžité hodnoty a převedení času t na pravou stranu rovnice:
i(t)=C.(u(t))/t
A pro změnu:
i(t)=C.(du(t))/dt

Okamžitá velikost proudu závisí na změně napětí v čase. Jestliže je přírůstek napětí kladný (napětí roste), je hodnota proudu kladná. Jestliže je přírůstek napětí záporný (napětí klesá), je hodnota proudu záporná.
Hodnota kapacity C v rovnici určuje také velikost proudu (vedle rychlosti změny napětí). Čím bude kapacita vyšší, tím bude větší proud.

[EKKAR]

Já jsem málo znalým až úplně neznalým vždycky elektriku vysvětloval pomocí analogie s kapalinama. Bazén se zásobou vody je akumulátor, čerpadlo je zdroj, hydromotor nebo turbína jsou spotřebič, tlak je napětí, průtok je proud, větší průřez trubky má menší průtočnej odpor, slabá trubička má velkej odpor, dioda je jednocestnej ventil = automatická klapka, tranzistor nebo elektronka je ventil zvenku zase ovládanej pomocí hydraulickýho válečku nebo turbínky, kondenzátor je tlaková komora s přívodníma trubkama na dvou protilehlejch stranách, uprostřed rozdělená gumovou membránou, která se může prohejbat, ale nedovolí trvalej průtok kapaliny, jen do tý doby, než se při daným přívodním tlaku a počátečním průtoku prohne na některou stranu - a pak se průtok zastaví a komora je naopak schopná ten tlak a proud odevzdat zpátky. Objem komory = kapacita. Pevnost membrány = napěťová odolnost. Protržení membrány = probití dielektrika. Indukčnost se takto vysvětluje hůř, ale taky to jde - pomocí měchový hadice navíc ještě stočený do spirály, která se dokáže roztahovat v průměru i v dýlce a tím do sebe akumulovat určitej objem kapaliny a která tím způsobem při naplňování svýho objemu klade průtoku tý kapaliny nějakej odpor. Kdo si dá práci s vysvětlováním, dokáže u posluchačů vyvolat opravdu chápání - protože se tak dá zjednodušeně vysvětlit jak stejnosměr, tak i střídavina, je to ale na hodně dlouhý lokte, protože je potřeba aktivní vysvětlování a vobrázky, ne to auditoriu předhodit a poperte se s tím se svou vlastní představivostí, když ani nevíte, co si pod jakým pojmem máte představovat. Snáz se jim pak chápe třeba i oscilační vzorec, protože si dokážou představit tu náročnost přelívání kapaliny z jedný strany tlakový komory na druhou atd.Fakt je, že s tou kapalinovou metodou mi elektriku pochopilo 9 jinak elektronikou nepolíbenejch lidí z 10 na první pokus - pokud o to měli zájem.

[EKKAR]

Já jsem málo znalým až úplně neznalým vždycky elektriku vysvětloval pomocí analogie s kapalinama. Bazén se zásobou vody je akumulátor, čerpadlo je zdroj, hydromotor nebo turbína jsou spotřebič, tlak je napětí, průtok je proud, větší průřez trubky má menší průtočnej odpor, slabá trubička má velkej odpor, dioda je jednocestnej ventil = automatická klapka, tranzistor nebo elektronka je ventil zvenku zase ovládanej pomocí hydraulickýho válečku nebo turbínky, kondenzátor je tlaková komora s přívodníma trubkama na dvou protilehlejch stranách, uprostřed rozdělená gumovou membránou, která se může prohejbat, ale nedovolí trvalej průtok kapaliny, jen do tý doby, než se při daným přívodním tlaku a počátečním průtoku prohne na některou stranu - a pak se průtok zastaví a komora je naopak schopná ten tlak a proud odevzdat zpátky. Objem komory = kapacita. Pevnost membrány = napěťová odolnost. Protržení membrány = probití dielektrika. Indukčnost se takto vysvětluje hůř, ale taky to jde - pomocí měchový hadice navíc ještě stočený do spirály, která se dokáže roztahovat v průměru i v dýlce a tím do sebe akumulovat určitej objem kapaliny a která tím způsobem při naplňování svýho objemu klade průtoku tý kapaliny nějakej odpor. Kdo si dá práci s vysvětlováním, dokáže u posluchačů vyvolat opravdu chápání - protože se tak dá zjednodušeně vysvětlit jak stejnosměr, tak i střídavina, je to ale na hodně dlouhý lokte, protože je potřeba aktivní vysvětlování a vobrázky, ne to auditoriu předhodit a poperte se s tím se svou vlastní představivostí, když ani nevíte, co si pod jakým pojmem máte představovat. Snáz se jim pak chápe třeba i oscilační vzorec, protože si dokážou představit tu náročnost přelívání kapaliny z jedný strany tlakový komory na druhou atd.Fakt je, že s tou kapalinovou metodou mi elektriku pochopilo 9 jinak elektronikou nepolíbenejch lidí z 10 na první pokus - pokud o to měli zájem.

[JirkaZ]

Jo, analogii s kapalinou používám taky.

[EKKAR]

A na tom, jestli se nejdřív zvyšuje tlak nebo jestli jde nejdřív průtok a pak teprve se zvedá tlak, když se průtok omezí (tou gumovou membránou v komoře "kondenzátoru") se dá objasnit právě i fázovej posun.

[EKKAR]

A na tom, jestli se nejdřív zvyšuje tlak nebo jestli jde nejdřív průtok a pak teprve se zvedá tlak, když se průtok omezí (tou gumovou membránou v komoře "kondenzátoru") se dá objasnit právě i fázovej posun.

[BOBOBO]

Jo a díky takovýmto vysvětlovačům 99 elektrikářů ze sta tomu celý život nerozumí .

[tomlib]

Souhlasím, že nerozhoduje velikost napětí, ale velikost jeho změny. Jinak školu jsem opustil opravdu ve druháku. Nevím proč jsem si vybral zrovna elektriku, když je to pro mě tak složité. Škoda, že si opravdu nevzpomínám na nějaké měření z té doby. Když si to člověk ohmatá v praxi je to pro něj přeci jen fakt, který nemůže jen tak jednoduše napadat. Pořád nějak nechápu, že velikost kondenzátoru nezávisí na rychlosti jeho nabití. Spíš zkusím najít takové příklady v praxi, to pro mě bude asi pochopitelnější.

Je to asi jak kdybych skládal rubikovu kostku a chtěl přesouvat barvy rovnou na místo bez otáčení. Nemůžu nějak polapit ten model co se tam děje v čase.

Takže děkuji a tím bych to ukončil. Moc děkuji za odpovědi, zase mám trošku o čem přemýšlet. Zkusím se spíše obracet na knihovnu a hledat více na internetu.

[HF_Tech]

Pro to pochopení je potřeba nějaké minimum matematiky. Pokud není tak študák jenom opakuje tyhle básničky jako papoušek.
Pro elektrikáře montážníka pro uchopení základů je nejlepší knížka "Přítelkyně elektřina (Eduard Rhein)". Stačí k tomu přidat použití proudového chrániče a člověk s tím vystačí na 90procent běžné dráteničiny.

Když vezmeš dříve uvedené i(t)=C.(du(t))/dt a dosadíš za průběh napětí sinus:

u(t) = Umax.sin(t)

i(t) = C.du(t)/dt = C.d(Umax.sin(t)/dt) = C.Umax.cos(t) = C.Umax.sin(t-∏/2)

A to ∏/2 je těch 90°.

[kulikus]

[Hill]

Ale no tak, tentokrát dám za pravdu Jablonečku: ty základy jsou opravdu popsané tisíckrát v literatuře, včetně grafického znázornění. Někdo si to zapamatuje jako imaginární čísla, někdo si to musí nakreslit v podobě těch fázově posunutých sinusovek, někdo zase potřebuje vektorový diagram, někdo to zvládá přes integrály a derivace...
My totiž nevíme, jakou prvotní představu si tazatel zapamatuje. Nesmí být chybná, jinak se ta chyba pak potáhne s ním, a těžko se jí bude zbavovat.
O reaktancích se vyučuje na průmkách asi 3 měsíce a pak se to dál rozvíjí.
To tu skutečně suplovat nemůžeme.

[Hill]

Ale no tak, tentokrát dám za pravdu Jablonečku: ty základy jsou opravdu popsané tisíckrát v literatuře, včetně grafického znázornění. Někdo si to zapamatuje jako imaginární čísla, někdo si to musí nakreslit v podobě těch fázově posunutých sinusovek, někdo zase potřebuje vektorový diagram, někdo to zvládá přes integrály a derivace...
My totiž nevíme, jakou prvotní představu si tazatel zapamatuje. Nesmí být chybná, jinak se ta chyba pak potáhne s ním, a těžko se jí bude zbavovat.
O reaktancích se vyučuje na průmkách asi 3 měsíce a pak se to dál rozvíjí.
To tu skutečně suplovat nemůžeme.

[kulikus]

Koho zajímá, co Jenicek hodlá nebo nehodlá? Pokud ho téma obtěžuje, nemá vůbec odpovídat.
Právě proto, že je pochopení nosné pro další studium tazatele a jsou různé přístupy k objasnění, je zajímavé si je poslechnout.
A některé odpovědi jsou pěkné!

[jenicek]

Proč sem nedáš celou mojí odopověď?
Já mu odpověděl v duchu jeho dotazu s dovětkem.

"Posun 90st U / I je pouze u IDEÁLNÍ cívky nebo kondu.
Doplň si vzdělání 1. třídy střední školy elektro.
Suplovat soukromýho učitele tady nehodlám."

On se ptá na naprostý základy a zároveň mluví o kompenzaci?
Tohle je dnešní problém internetu, že si každej myslí, že bude během jednoho večera odborníkem a pak bude diskutovat s lidma, co to znají od píky a dělaj v oboru celej život. Když jsem laik, chce to trochu pokory, v minimálním případě použitím slov: PROSÍM, DĚKUJU

Nějak nedokážu pochopit, že se někdo na internetu v diskusích ptá na to, čeho je ten internet plnej a stačí jen vyvinout trochu snahy a zadat třeba do Googlu heslo "základy elektrotechniky".
Svoje děti taky učim co největší samostatnosti, v životě se jim to bude hodit.
Ale zase kvituju, že někdo má čas a chuť zde někomu dělat zdarma soukromýho učitele SPŠ, na to musí bejt holt nátura, já jsem pedagogický minimum bohužel nedodělal z časovejch důvodů.

[DukeNuke]

Ale no tak... Ono to bude jednodušší (aspoň myslím), než se zdá a souvisí to s tímhle tématem: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?name=Forums&file=viewtopic&t=104875
Tazateli se hřeje zásuvka, když je v ní mixér. I pohledal na internetu - např. zde a dočetl se, že čím vyšší jalový výkon, tím více ztrát a vedení se "hřeje". A protože motor je indukční zátěž, tak ho napadlo, že je třeba kompenzovat. A ptá se jak.
Nic jiného bych za tím neviděl

[jenicek]

DukeNuke, teď sem se fakt u ranní kávy zasmál

To bude něco jako instantní advokáti z Plzně. Akorát tady hrozí úraz el. proudem

[HF_Tech]

No pochopil bych to u 22kW motoru u fukaru na seno. Tam když se připojí kompenzační kondenzátor přímo u motoru, tak "úspora" ampérů na dlouhém přívodním kabelu je poměrně citelná.

Nicméně u té zásuvky by bylo asi fakticky lepší místo vymýšlení blbostí dotáhnout šroubky nebo vyměnit čínský šunt za ABB Tango a byl by klid.

[Hill]

[Hill]