Pistole na PU pěny PROTECO

[JirkaZ]

ransom: nesnáším černobílé pohledy (neboli ode zdi ke zdi). Taky nesnáším mazácké až suprácké přístupy k čemukoliv (jakkoliv bych sám sebe mohl nazvat třeba ultrasuprákem nebo tak něco).

Představ si, že já většinu těch věcí, co jsi napsal skladuju (a udržuju), neb je používám mnohem častěji než jednou za pár let a na druhou stranu mnohem méně často než denně. Neživí mě to totiž, ani to "nefasuju" apod. Každou korunu si musím vydělat.

To jsou věci, co?

Jo a stejně tak nesnáším spotřebnost, skoro ve všech směrech a ohledech. Takže to nevnucuj, buď tak laskav...

[ransom]

Co je na tom proboha supráckýho? A co vnucuju? Nabídl jsem jen svůj pohled, nic víc.

Pomůcky zahazuju bez milosti když se s nimi začne blbě dělat. A když je údržba a čištění nerentabilní. Nad ničím nebrečím.
Stejně jako nebrousím vrtáky pod 6mm, kotouč do mafla ani řetěz do pily, neperu látkový rukavice, neštupuju fusekle a nerovnám ohnutý hřebíky. Doma při kutění, kde si to kupuju za svý, ne v práci.

Zkus někdy vyprat váleček po malování. Nikdy ho nevypereš tak, aby v něm zbytek Primalexu nezatvrdnul. Tak se prostě zahodí a za rok se koupí novej. Za dvacku. Nekouřím, nepiju, nehraju, žeru střídmě, tak si to snad můžu dovolit.
Vyčabrat čtvrt litru ředidla na štětec za pětadvacet korun, když mám hotovo, je rovněž nesmysl.

Zahodit po práci pistoli za stopadesát, kterou protekla pěna za dva tisíce, je větší jistota, než ji zkoušet za rok rozhejbávat.

Jestli máš nějakej mindrák, nebo jsi chorobný šetřílek, to je tvůj problém.

[Pikofarad]

[ransom]

Zinkalový excentry jsem viděl ve stěnách z NDR. Nebyla ta tvoje taky?

Hele, to je zajímavý. Zinkalový talíře gramofonů se u nás bortily, ale třeba zinkalový vývodky nebo matice na pancířových trubkách nikdy. Asi jiná slitina.

[Pikofarad]

Já měl stěnu Intertekta palisandr,česká výroba.

[EKKAR]

On ten zinkal na excentry prochází za tepla lisováním, prostě tlakově odlitej polotovar se ještě lisuje, aby se docílila potřebná přesnost. A právě to stlačení v lisu v lisovací "zápustce" ještě za tepla po odlití upraví krystalovou mřížku tak, že vydrží delší dobu, než pouhej odlitek. Ale ve finále nakonec rozpraská taky ...

[EKKAR]

On ten zinkal na excentry prochází za tepla lisováním, prostě tlakově odlitej polotovar se ještě lisuje, aby se docílila potřebná přesnost. A právě to stlačení v lisu v lisovací "zápustce" ještě za tepla po odlití upraví krystalovou mřížku tak, že vydrží delší dobu, než pouhej odlitek. Ale ve finále nakonec rozpraská taky ...

[jenicek]

Ransome, pokud nebrousíš řetěz do motorový pily a kotouč do mafla, mohl bych Tě poprosit o zaslání již tupejch řetězů a kotoučů? Klidně můžeš přihodit i tupý nože z kuchyně, vrtáky pod 6mm, dláta atd., poštovný a výkupní cenu ve šrotu samozřejmě zaplatím

[ransom]

Nedávno jsem likvidoval stěnu z NDR se zinkalovýma excentrama. Stáří kolem 50 let. Všecky v pořádku. A jednu skříň mám ještě v práci. Že by v NDR uměli lepší zinkal? Je to možné. Třeba nikdy jsem neviděl v elektronice z RVHP mor na pozinku - krom Tesly.
Karle, malířská štětka z pravých štětin je přeci ušlechtilý nástroj. Ta se opravdu ošetřuje a uchovává. Akorát už se dneska na disperzní barvy moc nehodí.

Jenicek: Klidně. Pokud tě vytrhne pět vrtáků do roka, plus jeden kotouček a jeden řetěz za pět let... Tupý pilníky bereš taky?
Jako ne že bych neuměl nabrousit trojku vrták. Ale to si fakt radši vezmu novej. Používám krátký, oboustranný broušený.
Jednou jsem si nechal řetěz nabrousit za flašku tuzemáku. Pak jsem koupil po 150 korunách dva nový a ty mě už přežijou. Kotouč v maflu zatím ne a ne otupit...

Zatím máš u mě tupej pilovej kotouček na dřevo do 125mm flexy.

Já zase recykluju a zachraňuju jiný věci, co by pro změnu nedávaly smysl někomu jinýmu.

[EKKAR]

[EKKAR]

[adakar]

K tým štetcom:

tiež nevyhadzujem. Roky mám dve sklené fľaše od riedidla a "medzi nimi" jednu fajnú plastovú hranatú bielu (ne-eko-láme sa, dá sa bez zdeformovania prisplasnúť a tak bezstratovo z nej liať do úzkeho hrdla), zrezanú na cca 15 cm nádobku na umývanie. V jednej fľaši deci dve riedidla, druhá prázdna. Odlejem trocha do plastovky, štetec, nahrubo vytretý napr. do kartóna, vymácham, sajrajt vylejem do druhej fľaše. Proces zopakujem pár krát, kým riedidlo neminiem. Pri konci štetec ešte vytieram papierovou utierkou. Fľaše uzatvorím, "nový" štetec odložím.

Časom kal v riedidle sadne na dno, stvrdne, zostane relatívne čisté riedidlo. Rituál sa teda po nejakej dobe dá opakovať, čistenie je rýchle, ekonomické a relatívne ekologické. Ak nenatieram často, stíha to sadnúť (vo fľašiach je už tak do tretiny "betónu") ak častejšie, nie je riedidlo čisté úplne, nevadí, vypomôžem pri konci čistým.

Valec po bežnej farbe na stenu vymyjem saponátovou vodou, robia to tak aj maliari. Ak sa mi zdá, že to už nie je taký hodváb ako za nova, použijem ho na penetrák. Tie po syntetike sa zachrániť rozumným spôsobom asi nedajú: ale ak viem, že budem o pár dní ešte dovalcovávať, uzatvorím ho do rukavice, dvoch (z benzínky a pod.): takto prečká na ďalšie použitie dosť dlho.