Autobaterie mrtvá?

[Osmdesat]

Omlouvám se za pro některé triviální dotaz. Mám autobaterii, kterou jsem nechal dlouho ležet, a tak se mi podvybila. Včera večer jsem ji trochu oživoval (přes 19V trafo + žárovku v sérii). Zdálo se to v pořádku, napětí postupně stouplo přes 12 V.
Dneska jsem chtěl v oživování pokračovat, ale krátce po připojení se skokově napětí na baterii snížilo na nějakých 6,xx voltů, jako by byla šluslá.
Nabít se ji už nedaří. Asi konec, co? Nebo se dá ještě nějak opravit?
No je to vyřazená autobaterka z auta, v zimě už spolehlivě nestartovala, ale říkal jsem si, na UPSku by byla ještě dobrá, jenže než jsem se rozhoupal si ji tam připojit, vybila se mi.

[sis2]

Další pokusy = jen ztráta času. Má to za sebou...
Dá se za ni dostat pár stovek ve sběrných surovinách.

[EKKAR]

Jo, je na 99,99% mrtvá, došlo ke zkratu desek přes separátory a podle tebou popsanýho napětí cca 6V to nebylo jen v 1 článku, ale minimálně ve 3. Jestli to chceš ověřit, otevři zátky a připoj baterku na nabíječku - dobrý články začnou velice rychle plynovat = bublat, vadný budou v klidu.

[EKKAR]

Jo, je na 99,99% mrtvá, došlo ke zkratu desek přes separátory a podle tebou popsanýho napětí cca 6V to nebylo jen v 1 článku, ale minimálně ve 3. Jestli to chceš ověřit, otevři zátky a připoj baterku na nabíječku - dobrý články začnou velice rychle plynovat = bublat, vadný budou v klidu.

[MiraSt]

Ono stačí jenom kouknout na hladinu elektrolytu. Vadný článek má na hladině neprůhlednou vrstvu.

[kbulda]

Něco mi na tom nesedí.
Osmdesat píše " (přes 19V trafo + žárovku v sérii) " ?
To jsi do ní pouštěl střídavinu ?

[Osmdesat]

Ne, stejnosměr.

Díky za odpovědi.

[houmr]

Ně zase nějak nesedí to napětí 6,xxV - když by se šlusnul článek, mělo by to napětí spíš být 10,xxV. A že by se rovnou šlusly dva? Přepólovat jsi ji omylem nemohl? A při nabíjení se to napětí drží furt na stjené hodnotě? A jak se chová při vybíjení?

[MiraSt]

Nic neřešte. Baterka je mrtvá. Sulfát olova na kladných deskách (bývalé houbovité olovo) ztratilo kontakt s olověnou mřížkou ve které ta olověná pasta coby kladná deska byla. Mřížka je roztrhaná a kladné desky se roztrhaly do všech stran. I nahoru kdy se dotkly záporného pólu.
Černé akubaterie s olověnými propoji jsem v minulosti opravoval na zkrat a zkrat byl vždy na pólovém můstku.
V práci jsme měli staniční baterky v průhledném obalu a tam bylo hezky vidět jak vypadá vybitá baterie po delší době.

[EKKAR]

[EKKAR]

[p32]

Já bych ji bral jako na vyhození, ale napřed bych změřil stav elektrolytu v jednotlivých článcích a případně zkusil pomalu dobít a možná se chytne. Tak jsem "spravil" už více baterek, ale kapacitou se do auta už nehodí. Za a) není na ni už nikdy spolehnutí, za b) hodí se jako zdroj pro bastlení, za c) dá se udat ve sběrně za pár stovek.

[MiraSt]

Ano, chytnou se může. Ale sám jsi dal odpověď jak na tom bude.

[konosuke]

[houmr]

Jeden čas se dokonce i střídavina (byť s nestejnou amplitudou) pro nabíjení prosazovala. S každou kladnou půlvlnou se nabíjelo a se zápornou nepatrně vybíjelo. Včem to mělo být prospěšné si už nepamatuju.

[EKKAR]

Do baterky se nikdy střídavina nepouštěla - to ji spolehlivě zabije. Tyristor bez dalších diod funguje jako jednocestnej usměrňovač, řízenej impulsem do řídící elektrody tzn. s proměnlivým úhlem otevření v jedný půlvlně. Do baterky pak teče pulsní stejnosměrnej proud s frekvencí 50Hz. Když se použije trafo s vyvedeným středem sekundáru a dvě diody, bude tyristor řídit obě půlvlny, ale po dvojitým jednocestným usměrnění, takže zase s řiditelným úhlem otevření, ale s frekvencí 100Hz. Nesymetrickej "střídavej" proud se používal a používá dál podle letitýho patentu firmy VARTA k desulfataci baterií, který nejsou mechanicky poškozený ani zkratovaný, ale mají třeba od dlouhodobýho přebíjení nebo po dlouhým odložení ve vybitým stavu na deskách narostlou vrstvu dotvrda zkrystalizovanýho síranu olovnatýho. Následkem vysoký sulfatace je vysokej vnitřní odpor a neschopnost ukládat náboj, i když baterka vnějškově vykazuje známky plnýho nabití. Nasazení dlouhodobý expozice nesymetrickým střídavým proudem s poměrem přibližně 20:1 až 50:1 ve prospěch správný polarity při nabíjení a s omezením nejvyššího dosažitelnýho napětí lze v několika cyklech baterku docela slušně oživit - podmínkou ale je, aby neměla zkratovaný články nebo mechanicky pokroucený a vysypaný desky. Já sám jsem zastánce a propagátor tohohle druhu "léčení" olověnejch baterek, ale tvrdě jen a jen s dodržením podmínky o nezkratovanosti byť i jen jedinýho článku. Jinak to fakt nemá význam a je mnohem produktivnější takovou baterku poslat do recyklačního řetězce k novýmu využití ve formě druhotný suroviny.

[EKKAR]

Do baterky se nikdy střídavina nepouštěla - to ji spolehlivě zabije. Tyristor bez dalších diod funguje jako jednocestnej usměrňovač, řízenej impulsem do řídící elektrody tzn. s proměnlivým úhlem otevření v jedný půlvlně. Do baterky pak teče pulsní stejnosměrnej proud s frekvencí 50Hz. Když se použije trafo s vyvedeným středem sekundáru a dvě diody, bude tyristor řídit obě půlvlny, ale po dvojitým jednocestným usměrnění, takže zase s řiditelným úhlem otevření, ale s frekvencí 100Hz. Nesymetrickej "střídavej" proud se používal a používá dál podle letitýho patentu firmy VARTA k desulfataci baterií, který nejsou mechanicky poškozený ani zkratovaný, ale mají třeba od dlouhodobýho přebíjení nebo po dlouhým odložení ve vybitým stavu na deskách narostlou vrstvu dotvrda zkrystalizovanýho síranu olovnatýho. Následkem vysoký sulfatace je vysokej vnitřní odpor a neschopnost ukládat náboj, i když baterka vnějškově vykazuje známky plnýho nabití. Nasazení dlouhodobý expozice nesymetrickým střídavým proudem s poměrem přibližně 20:1 až 50:1 ve prospěch správný polarity při nabíjení a s omezením nejvyššího dosažitelnýho napětí lze v několika cyklech baterku docela slušně oživit - podmínkou ale je, aby neměla zkratovaný články nebo mechanicky pokroucený a vysypaný desky. Já sám jsem zastánce a propagátor tohohle druhu "léčení" olověnejch baterek, ale tvrdě jen a jen s dodržením podmínky o nezkratovanosti byť i jen jedinýho článku. Jinak to fakt nemá význam a je mnohem produktivnější takovou baterku poslat do recyklačního řetězce k novýmu využití ve formě druhotný suroviny.

[rudolf02]

No, stalo se mi totéž. Téměř rok na ni nikdo nechytil, malým pulzním proudem cca 0,5A byla nabíjená se současnou zátěží cca 0,1 nabíjecího proudu. Tak den a den v klidu. Až měla 13,5V s malou zátěží bez vybíjení, tak jsem vybíjel malým proudem do 12V. Pak desulfátorem pár dní. Nabitou mám v bastlcimérce, do prázdnin dobrá, do auta už nešla.
Bastl se rozjíždí, uvidíme. Slouží k testování úpravy starých nabíječek pro nové hermetické aku.