Osciloskop

[Kremik]

S nesymetrickým ovládáním jsem se v praxi nesetkal. Vím, že není o co stát, ale až takhle? To jako někdo vyráběl obrazovku s tím, že nejde zaostřit obraz po celé ploše stínítka a jiní ji ochotně používali? Jen proto, aby se ušetřil jeden vývod? To je pro mě nepochopitelné. A co když budu ostření modulovat svislým vychylováním, zkoušel to někdo? Asi se v té bedýnce někdy pohrabu. Ne že bych ji potřeboval, ale je to zajímavá výzva. Nejde mi do hlavy, že by někdo vyráběl nepoužitelné obrazovky...

[EKKAR]

Asymetrický vychylování se dělalo proto, že nepotřebovalo komplementární strukturu koncovýho stupně a na jeho napěťový buzení stačila jedna koncová elektronka. Ano, s polovodičema se dá mnohem jednodušším způsobem učunit symetrická zešilovací struktura, ale s elektronkama, který jaxitaxi postrádají komplementární součástku, to je složitější. Pro jednoduchý "ukazovátka" na dílnu, když se navíc pracovalo s frekvencema do jednotek MHz a skoro vždycky s nějakým harmonickým nebo aspoň periodicky se opakujícím signálem to stačilo.

[EKKAR]

Asymetrický vychylování se dělalo proto, že nepotřebovalo komplementární strukturu koncovýho stupně a na jeho napěťový buzení stačila jedna koncová elektronka. Ano, s polovodičema se dá mnohem jednodušším způsobem učunit symetrická zešilovací struktura, ale s elektronkama, který jaxitaxi postrádají komplementární součástku, to je složitější. Pro jednoduchý "ukazovátka" na dílnu, když se navíc pracovalo s frekvencema do jednotek MHz a skoro vždycky s nějakým harmonickým nebo aspoň periodicky se opakujícím signálem to stačilo.

[Kremik]

Dělalo se kdovíco. Např. se obrazovky napájely nízkým anodovým napětím a pak šla katoda rychle do kytek. Ty obrazovky na to ale dělané nebyly, to si jen konstruktér zjednodušil konstrukci.
Zde je ovšem obrazovka vědomně blbě udělaná, a to mě právě zaráží. Že si někdo zjednoduší konstrukci a postaví jen půlku vychylování, to bych pochopil. Ale že někdo pro to bude dělat obrazovku...
S tou chybějící komplementární součástkou je to pěkná blbost. Invertovat signál dokáže každá běžná elektronka. Ovšem dělat 4 koncáky místo 2 se prodražilo, tomu rozumím.

Pak je tu ještě možnost, že můj kus je vadný a běžně to není zas až tak hrozné. Nemám to moc s čím porovnávat. Jeden člověk to BMko taky má, ale prý mu to dělá to samý. Já ale nevěřím, že by takový škopek byl vůbec prodejný. I jednoduché věci tehdy fungovaly.

[nixdorf]

tak vidíš, a ja budem ten tretí

Ono to ani nie je osciloskop, skôr dobovým názvom oscilograf. Ergo, kukátko priebehu. Také dačo, čo má danyk na stránkach zbastlené s obrazovkou vo vandli na prádlo.
Ostatne, ak k tomu nemáš ten zelený antireflexný filter (dá sa spredu vyjmuť a napríklad aj otočiť o 45°), tak k obrazovke nemáš ani os s dielikmi, nie tak ešte mriežku. Aj keby si mal, inú zvislú citlivosť na cm to má na vstupoch x1 a x5, pri tom druhom dokonca ešte padá maximálna šírka pásma na 200kHz.
I časová základňa je odkrokovaná ciframi od jedna po osem s doladením cez potenciometer; nevieš čo meráš, pretože nemáš nikde cejchovanie, koľko by znamenal jeden dielik na obrazovke - ak by tam samozrejme nejaké dieliky boli. Ono to vlastne ani časovú základňu nemá, ladíš tam fantastron - pilový oscilátor. Citlivosť pre horizontálny vstup X-Y tiež neni cejchovaná, pol volt na centimeter to má na maximále.

Rovnako to má na vstupe kondík (ešte k tomu hovňák), takže zabudni na detekciu či meranie úrovne jednosmernej zložky. Pionierom opravárom to vtedy stačilo, je to z doby kedy miesto rozbehu výroby polovodičov sa radšej čakalo na celovodiče. Zavesil som to sem ako ironickú odpoveď k debatám, že DSO budú na hraničných hodnotách ukazovať nezmysly; toto ich ukáže už od výroby, k tomu neostré, a pred tým je nutné to naladiť a počkať, až lampy dosiahnu prevádzkovú teplotu. Ten najanalogovejší analog, p*čo. Ale jak s týmto kyklopom opravíš čo i len bzučák, máš uznanie aj u starých kádrov, ktorí budú do smrti tie jedničky a nuly preklínať

[Kremik]

Jenomže Tobě to ukazuje podstatně líp než mi. Ale máš jinou obrazovku tak nejde porovnávat. Tvé zobrazení bych u kukátka možná i akceptoval. A tu podivnou zelenou misku mám
O vnitřní zapojení mi ani nejde. Jde mi o to, co se nejvíc dá z té obrazovky dostat. Zatím je to pro mě první český výrobek, který je opravdu k ničemu. Nejprve projdu zapojení, jestli tam není nějaká chyba. Pak to seřídím do nejlepších dosažitelných parametrů. No a pokud i pak to bude parametry k nijakému využití, uvěřím že je to na hovno a začnu se zabývat pouze obrazovkou. Protože že by se masově vyráběla obrazovka, která je úplně na hovno, to je pro mě už úplně neuvěřitelné.

[HF_Tech]

Tohle na analogu stejně nenaladíš:
https://www.youtube.com/watch?v=DNI2kvr-BE8

[Sendyx]

Já s těma asymetrickýma obrazovkama moc nedělal, ale co si pamatuju od starších a zkušenějších, tyhle báně potřebovaly dodržovat anodové napětí a další v nějakém rozsahu. Problém byly pokusy o použití s malým anodovým napětím (vyšší citlivost) při amatérských stavbách miniaturních a prvních tranzistorových osciloskopů. Dodnes si pamatuju na amatérský osciloskop na 12V s celými 8 tranzistory (včetně 2x OC27 v měniči).

[Sendyx]

Já s těma asymetrickýma obrazovkama moc nedělal, ale co si pamatuju od starších a zkušenějších, tyhle báně potřebovaly dodržovat anodové napětí a další v nějakém rozsahu. Problém byly pokusy o použití s malým anodovým napětím (vyšší citlivost) při amatérských stavbách miniaturních a prvních tranzistorových osciloskopů. Dodnes si pamatuju na amatérský osciloskop na 12V s celými 8 tranzistory (včetně 2x OC27 v měniči).

[barnodaj]

Ta 7QR20, nebyla ještě od wehrmachtu???

[nixdorf]

Nie

[Crifodo]

7QR20 byla zjednodušená obrazovka do zjednodušených kukátek.
Popsaná "závada" byla úměrná jednak nastavení provozních parametrů a jednak emisní schopnosti katody, jinak řečeno nakoukaným hodinám. Což je jev známý i z TV obrazovek. BM370 mě provázel od školních laboratoří, přes všelijaké "údržby", občas alternativně se starším kolegou Křižík T656 podobných kvalit.
Nevyráběla se vždycky kvalita, ale taky točený salám, výčepní lihovina, z bližších oborů třeba pásky Emgeton nebo autorádia Spider.
Řekl bych, že v kterékoliv době v éře analogových osciloskopů byly i v naší centrálně kormidlované ekonomice lepší osciloskopické obrazovky, tuzemské nebo z dovozu, pro vyšší nároky.

[EKKAR]

Ono se v tý popisovaný době poměrně dost rozlišovalo mez DÍLENSKÝM přístrojem a LABORATORNÍM přístrojem. Dílenskej sloužil spíš jakoindikátor a jeho přesnost nebyla nikdy velká, v dobách komančů byly dílenský analogáče naprosto běžně s 2,5% třídou přesnosti a některý i horší. Vždycky na to ale bylo upozorněný v návodu. Takový přístroje sloužily hlavně ke zjišťování "je to tam - není to tam" - přesný měření se od nich už při konstrukci ani nečekalo. Laboratorní přístroje byly naopak často přesnější než 1% a kromě toho, že šloužily k přesnýmu zjišťování veličin se jima kontrolovaly a kalibrovaly ty "dílenský" - takže v nějaký opravně nebo dílně ve fabrice bylo na každým pracovišti umístěno pár dílenskejch měřáků včetně třeba i "ukazovacího vošklivoškopíku", zatímco kontrolní sadu "laboratorních" měřáků (třeba i včetně přesnýho laboratorního zdroje) měl vedoucí takový dílny pod zámkem ve skříni a vytahoval je jenom na to, aby udělal kontrolu ostatním nebo aby tu svou kontrolní sadu jednou ročně odvezl na rekalibraci. S nástupem digitální epochy v měření šlo tohle rozdělení do píče a na stoly do dílen nastoupily přístroje o několik řádů přesnější než byly starý analogáče - a často už ani vedoucí nemá o řád nebo o dva přesnější měřák, protože ten už by se nikomu nevyplatil a kontrola se dělá kalibrací všech dílenskejch měřidel u spešl firmy ...

[EKKAR]

Ono se v tý popisovaný době poměrně dost rozlišovalo mez DÍLENSKÝM přístrojem a LABORATORNÍM přístrojem. Dílenskej sloužil spíš jakoindikátor a jeho přesnost nebyla nikdy velká, v dobách komančů byly dílenský analogáče naprosto běžně s 2,5% třídou přesnosti a některý i horší. Vždycky na to ale bylo upozorněný v návodu. Takový přístroje sloužily hlavně ke zjišťování "je to tam - není to tam" - přesný měření se od nich už při konstrukci ani nečekalo. Laboratorní přístroje byly naopak často přesnější než 1% a kromě toho, že šloužily k přesnýmu zjišťování veličin se jima kontrolovaly a kalibrovaly ty "dílenský" - takže v nějaký opravně nebo dílně ve fabrice bylo na každým pracovišti umístěno pár dílenskejch měřáků včetně třeba i "ukazovacího vošklivoškopíku", zatímco kontrolní sadu "laboratorních" měřáků (třeba i včetně přesnýho laboratorního zdroje) měl vedoucí takový dílny pod zámkem ve skříni a vytahoval je jenom na to, aby udělal kontrolu ostatním nebo aby tu svou kontrolní sadu jednou ročně odvezl na rekalibraci. S nástupem digitální epochy v měření šlo tohle rozdělení do píče a na stoly do dílen nastoupily přístroje o několik řádů přesnější než byly starý analogáče - a často už ani vedoucí nemá o řád nebo o dva přesnější měřák, protože ten už by se nikomu nevyplatil a kontrola se dělá kalibrací všech dílenskejch měřidel u spešl firmy ...

[ransom]

Sledování celé téhle diskuze mě nakonec vyprovokovalo k tomu, že jsem vytáhl v práci zpod stolu z hromady bordelu BM566A. Když jsem ho před pár lety dovalil, tak se snažil chodit, pak se přestal snažit a mně se vůbec, ale vůbec nechtělo se s ním vztekat, když ho vlastně nepotřebuju. Zkoušel jsem ho věnovat, ale nikdo ho nechtěl.
Ofoukal jsem ho kompresorem, zapnul, dvakrát do něj praštil pěstí a paprsek se zase našel. Tak se s ním asi přeci jen ještě povztekám. Manželka bude ráda že uvidí klikyháky. Sice na to má S1-94, ale ten má jen jeden klikyhák...
Díky za inspiraci!
(Ale stejně budu používat ten aušusovej Hantek.)

[JirkaZ]

[Sendyx]

[Sendyx]

[ransom]

Jo, asi proto se ho kdekdo snaží prodávat za nesmyslný ceny.