Rozložení příkonu v mobilu

[kulikus]

Jaké jsou příkony jednotlivých částí mobilu? Procentuálně.
-cpu,hovor
-cpu,data/internet
-podsvícení/displej
-GPS
-wifi hotspot
-repro
-NFC

[Kremik]

To je poněkud zmatená otázka. Podsvícení žere v širokém rozsahu, podle toho jak si ho nastavíš. Stejně tak repro. Stejně tak komunikace s BTS, záleží s jakou intenzitou musí mobil vysílat aby ho slyšela, atd. Jestli je to hovor nebo data už je celkem fuk.
GPS, to je jen přijímač, ten bude mít spotřebu asi konstantní, podobně BT, pokud právě nevysílá.
Procík, pokud se mu mění takt dle zátěže, bude mít odběr taky proměnný.
Zkrátka, nejde to takhle jednoduše zobecnit.

[kulikus]

Je správná moje doměnka že během cesty vlakem mi režim Letadlo sníží spotřebu mobilu, bo odpadne průběžná komunikace s BTS v měnících se podmínkách. Podobně vypnu-li GPS.
Dále se domnívám, že režim s vypnutými daty sníží ryziko průniku z internetu.
Je to správně?

[EKKAR]

Jo, vypnutí GPS i volba "Letadlo" během delší cesty uspoří nějakou energii, kterou by jinak sežral vysílač častým přehlašováním do BTSek. Problém je zas v tom, že v režimu "Letadlo" se nenapojíš na vlakovou wi-fi, takže ve všem pojedeš off-line.

[EKKAR]

Jo, vypnutí GPS i volba "Letadlo" během delší cesty uspoří nějakou energii, kterou by jinak sežral vysílač častým přehlašováním do BTSek. Problém je zas v tom, že v režimu "Letadlo" se nenapojíš na vlakovou wi-fi, takže ve všem pojedeš off-line.

[rnbw]

Samozrejme, ze rezim lietadlo znizi spotrebu. Lenze sa ti nikto nedovola. Nechces rovno mobil vypnut?

[rnbw]

Samozrejme, ze rezim lietadlo znizi spotrebu. Lenze sa ti nikto nedovola. Nechces rovno mobil vypnut?

[keemo]

Co je "ryziko pruniku z internetu"?

[kulikus]

To Ekkar: v režimu Letadlo můžu zapnout wifi.

[Hubert_79]

[nixdorf]

V Androide pôjdeš do Nastavení - Bateria - uvidíš, podľa tvojho súčasného používania, odhad životnosti baterie do vybitia a percentuálne zastúpenie aplikácií a systémových služieb na tom, ergo, "Obrazovka" značí displej a podsvietenie, "Telefon v pohotovostnom režime" komunikácie v kľudovom stave. Genericky do "príkonov" sa to zoškatulkovať nedá, pretože je to vždy variabilné. U OLED displeja napríklad, ak chcem maximalizovať výdrž, zapínam vysoký kontrast (biele na čiernom), redukujem jas na minimum, obnovovaciu frekvenciu z 144 na 60Hz, vypínam animácie či "aktívny" pohotovostný displej, aplikácie na pozadí, et cetera... Beztak, u smartfonu bude displej v zozname šťavičov baterie vždy na prvom, resp. prvých, miestach. Prípadne, ak máš dual/multisim, na hovory ti stačí 2G/GSM a 4G podporu siete ti stačí zapnúť na kartu, ktorú používaš na data. U klasického GSM je o niečo horší zvukový kodek, ale ušetrí sa bateria menej častým vyhľadávaním BTSiek najmä počas ciest + bude to menej vypadávať napr. ak sa ide vlakom.

Ako Hubert píše, natíska sa otázka načo ti je smartfon, vôbec, to čo som napísal hore dnes vie už päťročné decko

[Crifodo]

Mě by zajímalo, jaká je asi tak celková spotřeba mobilních technologií v ČR. Tj. BTS, datová centra, jednotliví uživatelé. To už asi nebude málo? sociální sítě jedou prakticky "pořád".

[Hill]

[Hill]

[kulikus]

Občas pár hodin nepotřebuju všechny vymoženosti 'placky', a to mně pak zajímá co můžu udělat pro výdrž baterie. Můj Android odhadne výdrž, ale vliv aplikací jsem tam neobjevil.

[Habesan]

Já si tedy dovolím zobecnění, že nejvíc sežere podsvícení displeje, a v těsném závěsu může být hlasitý reprák.
Pokud něco svítí 400cd/m2 a má to plochu 1dm2, tak to ty 4 Watty někde vzít musí.

Tlačítkový telefon vydržel v pohotovostním stavu týden.
Když se s ním dělalo něco při čem svítil displej, vydržel jen 4 hodiny.

[mi-ro]

Umělá inteligence mi prozradila, že je v ČR 9000 BTS. Nevím zda pochopila můj dotaz správně. Pokud ano, dá se přepokládat příkon těch koncových klidně 1kW páč se jedná o klimatizované jednotky. Páteřní body budou mít spotřebu násobně vyšší.
Tedy jen BTS min 9MW. Možná je tady někdo, kdo o tom ví mnohem víc a podělí se s námi.

[mi-ro]

Umělá inteligence mi prozradila, že je v ČR 9000 BTS. Nevím zda pochopila můj dotaz správně. Pokud ano, dá se přepokládat příkon těch koncových klidně 1kW páč se jedná o klimatizované jednotky. Páteřní body budou mít spotřebu násobně vyšší.
Tedy jen BTS min 9MW. Možná je tady někdo, kdo o tom ví mnohem víc a podělí se s námi.

[Hill]

Ono se to počítá dost blbě, podle gsmwebu tu jede:

O2: 19289 GSM, 147 UMTS, 45054 LTE
T-Mobile: 18083 GSM, 54 UMTS, 37183 LTE
Vodafone: 14719, 11 UMTS, 27572 LTE
Nordic Telecom: 10397 LTE.
Pak tu máme síť GSM-R, kterou využívají dráhy, ta má 504 známých buněk.
Ale nevyčteme z toho, jestli si některé služby sdílejí vysílače, přenechávají si část přenosové kapacity, či co, ani s jakými výkony která buňka pracuje.

Pro zajímavost: to jsem do toho cvrkotu v éteru, který se musí živit, nezapočítal 993 vysílačů VKV-FM. Z toho 10 jich je po 100 kW, ale je tam taky 22 kousků mezi 50 a 95 kW, 20 vysílačů 25 - 45 kW, 14 vysílačů po 20 kW, 36 vysílačů 10 - 19 kW, 35 kousků po 5 - 8 kW, 102 jich má 1 - 4 kW, zbytek se pohybuje mezi 20 a 800 W.
Dohromady vyzářený EIRP výkon 4,62 MW.

Pak by tu bylo aktuálně 435 vysílačů DVB-T2, z toho 34 o výkonu 100 kW, deset jich má výkon mezi 40 a 63 kW (průměr 47,6 kW/kus), 12 po 32kW, 56 jich vyzařuje výkony 10 - 25 kW (průměr 15,29 kW/kus), 31 jich je s výkony od 1 do 5kW (průměr 2,39 kW/kus), 57 místních s výkony 50 W až 500 W, zbytek jsou 1 - 31 W vykrývače.
To máme dohromady EIRP výkon 5,208 MW.

Anemělbych zapomenout ještě na 72 vysílačů DAB+, z toho dva mají výkon 20 kW, 11 je po 10 kW, 4 vysílače po 5 kW, dvě "dvoukila", 26 po 1 kW a na zbylých 26 připadá průměrný výkon 240 W/kus.
Celkem vyzářený výkon 206,225 kW.

Každý vysílač má nějakou účinnost o to nižší, co prožerou nutné periferie, ale na druhou stranu ji zase zvyšují stlačené vyzařovací diagramy antén, aby to zbytečně "nesvítilo" tam, kde se přijímač nebo mobil nepředpokládá.
Přesto musí být celková spotřeba nechutně vysoké číslo, obávám se, že na to výkony malých vodních elektráren elektráren Království, Spálov, Vydra a ještě asi 10 dalších, ani za předpokladu trvalého dostatku vody, dohromady nestačí.
Ty vodní elektrárny volím jako jeden z relativně stabilních zdrojů obnovitelné energie hlavně kvůli greténům, kteří by nejradši odstavili všechny tepelné a jaderné elektrárny, ale televize a internetu se nevzdají, a mobil nepustí z ruky.
Leda postavit (podle plánů dědečka Oulického) Labskou kaskádu tak hustou, že by voda v Labi už vlastně netekla a museli bychom ji do Hamburku exportovat v sudech.

[Hill]

Ono se to počítá dost blbě, podle gsmwebu tu jede:

O2: 19289 GSM, 147 UMTS, 45054 LTE
T-Mobile: 18083 GSM, 54 UMTS, 37183 LTE
Vodafone: 14719, 11 UMTS, 27572 LTE
Nordic Telecom: 10397 LTE.
Pak tu máme síť GSM-R, kterou využívají dráhy, ta má 504 známých buněk.
Ale nevyčteme z toho, jestli si některé služby sdílejí vysílače, přenechávají si část přenosové kapacity, či co, ani s jakými výkony která buňka pracuje.

Pro zajímavost: to jsem do toho cvrkotu v éteru, který se musí živit, nezapočítal 993 vysílačů VKV-FM. Z toho 10 jich je po 100 kW, ale je tam taky 22 kousků mezi 50 a 95 kW, 20 vysílačů 25 - 45 kW, 14 vysílačů po 20 kW, 36 vysílačů 10 - 19 kW, 35 kousků po 5 - 8 kW, 102 jich má 1 - 4 kW, zbytek se pohybuje mezi 20 a 800 W.
Dohromady vyzářený EIRP výkon 4,62 MW.

Pak by tu bylo aktuálně 435 vysílačů DVB-T2, z toho 34 o výkonu 100 kW, deset jich má výkon mezi 40 a 63 kW (průměr 47,6 kW/kus), 12 po 32kW, 56 jich vyzařuje výkony 10 - 25 kW (průměr 15,29 kW/kus), 31 jich je s výkony od 1 do 5kW (průměr 2,39 kW/kus), 57 místních s výkony 50 W až 500 W, zbytek jsou 1 - 31 W vykrývače.
To máme dohromady EIRP výkon 5,208 MW.

Anemělbych zapomenout ještě na 72 vysílačů DAB+, z toho dva mají výkon 20 kW, 11 je po 10 kW, 4 vysílače po 5 kW, dvě "dvoukila", 26 po 1 kW a na zbylých 26 připadá průměrný výkon 240 W/kus.
Celkem vyzářený výkon 206,225 kW.

Každý vysílač má nějakou účinnost o to nižší, co prožerou nutné periferie, ale na druhou stranu ji zase zvyšují stlačené vyzařovací diagramy antén, aby to zbytečně "nesvítilo" tam, kde se přijímač nebo mobil nepředpokládá.
Přesto musí být celková spotřeba nechutně vysoké číslo, obávám se, že na to výkony malých vodních elektráren elektráren Království, Spálov, Vydra a ještě asi 10 dalších, ani za předpokladu trvalého dostatku vody, dohromady nestačí.
Ty vodní elektrárny volím jako jeden z relativně stabilních zdrojů obnovitelné energie hlavně kvůli greténům, kteří by nejradši odstavili všechny tepelné a jaderné elektrárny, ale televize a internetu se nevzdají, a mobil nepustí z ruky.
Leda postavit (podle plánů dědečka Oulického) Labskou kaskádu tak hustou, že by voda v Labi už vlastně netekla a museli bychom ji do Hamburku exportovat v sudech.