Deskový reostat u kolotoče

[MiraSt]

Asychronní motor žádné pólové nástavce nemá. A rotor má šikmé drážky. Takže natočením se nic nemění. How.

[Celeron]

[ransom]

Já vás teda zkusím rozseknout.
1) Za předpokladu dokonalého točivého pole bude napětí (a proud) indukované do kotvy ve všech polohách rotoru naprosto stejné. Jeho velikost je i v praxi uvažovaná jako úměrná pouze rozdílu rychlosti otáčení pole a otáčení rotoru. Na vzájemné poloze zablokovaného rotoru vůči statoru závislé není.
2) Protože ale známe, jak jsou rozložené sekce vinutí jak na statoru, tak na rotoru, jak se překrývají jak jednotlivé cívky jednoho pólu, tak cívky sousedních pólů, pak na obvodu statoru najdeme místa, kde bude absolutní hodnota vektoru intenzity pole o něco málo menší nebo větší. Stejně nerovnoměrný bude průnik pole vinutím kotvy.
3) Tahle nerovnoměrnost ale nemůže být příliš velká. Jinak by se motor z některé polohy vůbec nemusel roztočit. Přesně by to řeklo měření momentu v závislosti na natočení zastavené hřídele. Troufám si ale odhadnout, že to bude kolem 20%.
4) Takže ano, natočením zablokovaného statoru vůči rotoru o relativně malý kousek lze nalézt místa, kde z kroužků dostaneme menší nebo větší proud. Očekával bych ale možnost nastavení jenom v tom malém rozsahu, dejme tomu 20%. Rozsah toho natočení bude v tom případě daný počtem pólů statoru a hledal bych ho na části dráhy mezi sousedními póly. U čtyřpólového motoru tedy na méně než čtvrtině otáčky.
5) Větší možnost ale dává napájení statoru jen dvěma fázemi, s různě zkombinovaným řazením jednotlivých vinutí. Potom by se teoreticky dal dostat rozsah větší. A fungovat by to mohlo.

[Artaban001]

Ahoj. "vodní odpor" v mnohem větší verzi, než používal šóglař na Ruským kole jsem viděl nedávno v Maloměřickým depu, kde se na něj připojuje generátor dieselelektrické lokomotivy, když se dělá zatěžovací test. Akorát je to prostor obehnaný plotem, je tam veliká vana a do ní se spouští víko z deskama nějakým zdvihacím zařízením.
Ohledně kolotočářský verze:
Tato debata byla kdysi i na Elektrice. Obsluze se při převrhnutí mohlo stát, že dojde ke kontaktu s elektrolytem, protože podle mě jen obyčejná voda stačit nebude - nevím, kolik závitů má rotor oproti statoru, ale napětí na kotvě bude nejspíš o hodně nižší, než na statoru - navíc jde o galvanicky oddělený obvod. Plašť motoru je navíc uzemněn. Využívalo se toho, že to byla jednoduchá verze regulace kroutícího momentu, když bylo potřeba na Rusákovi postupně posunovat kabinky, aby je mohli obsadit pasažáry. Taky to bylo opravitelný v jakémkoliv prostředí (maximálně museli sehnat kyselinu do baterie, kterou si připravili náplň).
Natáčivý transformátor se doposud vyrábí:
https://www.zeleznicne.info/view.php?cisloclanku=2008110026
Má fungovat na podobným principu, jako je kroužkový asynchronní motor, dokonce o svářečce z takovýho motoru jsem taky slyšel. Ale nakonec - trafo pro svářečku šlo udělat i přímo ze statorových plechů z jakýhokoliv většího asynchronního motoru - navinul jsi na to vinutí, jako na toroid, otázkou je, zda to má cenu v dnešní době řešit, když koupíš svářečku na každým rohu a za pár tisícovek.

[MiraSt]

>>ransom<<
1) Souhlasím. Toto je princip asychronního motoru. To točivé magnetické pole musíme uvažovat, že je ideální. Tak je stavěná napájecí síť.
2) Nesouhlasím. Statorové magnetické pole se otáčí rovnoměrně kolem rotoru a tím pádem je v rotoru pořád stejná indukce protože magnetické pole rovnoměrně střídá všechny póly rotoru kterých je tam hodně. Aby se motor nerozbíhal trhaně a nebyly tam nějaké vynechávky v momentu na hřídeli, jsou rotorové drážky vyrobené šikmo.
Tohle bych bral pokud se stator napájí jednou nebo dvěma fázemi a rotor není navinutý rovnoměrně. Pak lze natočením najít nějaké místo na rotoru kdy bude menší indukce. Ale to se mi nezdá moc pravěpodobné, že by byl rotor špatně navinutý.

[Artaban001]

svářečka z kroužkovýho motoru:
https://www.svarbazar.cz/phprs/view.php?cisloclanku=2008052802
Z vyfoceného štítku motoru vypadá, že napětí rotoru je doopravdy nižší.

Pokud má být vysokorychlostní kroužkový motor, musí být malý počet pólů. Takže pokud má cca 2890ot/min, bude jej možno použít jako natáčivý transformátor, pokud budu rotorem hýbat v rozmezí těch pólů.
Natáčivý transformátor vypadá takhle:
https://www.tes.cz/cz/tri-kusy-natacivych-transformatoru-ntp104-2-vyrobeny-otestovany-a-zabaleny/
Velký chladící ventilátor, malý elektromotor, co pohybuje rotorem pomocí šneku a na místo kroužků a uhlíků je pohyblivý přívod.

[MiraSt]

O svarbazaru jsem psal výše jak to tam používají.
Na obrázku je vidět nějaká možnost natočení, ale zjistili, že to k ničemu nevede tak je rotor pořád stejně zafixovaný soudě podle rzi na tom úchytu. Takže jenom přepínáním na statoru.

[ransom]

MiraSt:
Ano, všecky tvoje argumenty beru. Připomenu ale jen - jistě jste na elektrotechnice vinutí třífázového motoru brali - že vinutí nebývá vždycky v drážkách rovnoměrně po obvodu rozložené. Někdy byly póly proti sobě posunuté o nestejné úhly, to by ti ukazali v každé navijárně.
Kolísání absolutní hodnoty intenzity pole o nějakých 20% žádné trhání při rozběhnu taky nezpůsobí.
Já netvrdím, že to nutně musí chodit. Beru to jako čistě akademický problém, kde je potřeba před vynesením rozsudku důkladně zvážit všechna pro i proti.
Můžeme si zahrát na bořiče mýtů. Přineste všecky kroužkové motory co kde najdete a budeme si hrát. Na to stačí několik běžných měřáků, tři topná tělesa na omezení proudu, šest větších diod a volný víkend.