Pomohl by mi kurz asertivity?

[radioelectrum]

a tady druhá firma.
Podobnost čistě náhodná ? Co si o tom mám myslet?

[Hill]

Asi jsem měl kliku na dobré šéfy, kteří se uměli rychle rozkoukat po pracovišti, nebo na něm měli praxi a věděli přesně, co to obnáší a s kým mají tu čest, nebo tím, že (až na zbytečné úřadování, kterého přibývá, místo aby ho ubývalo, a dodnes mi užírá nejvíc energie, protože zdržuje od užitečné činnosti) mi žádná práce nesmrděla tak, abych ji nezvládl, či dokonce od ní utekl. Možná to fungovalo všechno dohromady, těžkosti nás občas zhmoucaly tak, že nám ty faldy do sebe zapadly i s těmi, s nimiž se to dřív nedařilo, a postupně jsme se navzájem porovnali k užitečnu, prostě jsem v posledním zaměstnání přes 33 a půl roku a sedm neděl navrch, a jsem ve firmě nejstarší. Z toho dělám posledních šest a půl roku jako prdůch - a dodnes se se mnou nechtějí šéfové bavit o tom, kdy se stanu důchodcem na plný úvazek, ale nechtějí mi povolit vedle rampy ani sešup na penál, ať se se mnou pak tolik nenadřou.
V předchozím zaměstnání jsem byl na plný úvazek rovných 5 let a třeba bych tam dělal dodnes, ale vedení přesunuli "na lepší" a nám jmenovali šéfku, pod jejímž velením se nedala žádná práce ani uspokojivě dokončit (prý tam pak fluktuace personálu skončila až s plyšákem a následným odvoláním šéfky), v takových podmínkách jsem nevydržel, tak jsem se přihlásil na konkurs do jedné firmy se "špatnou pověstí" a byl jsem přijat.
Tu pověst jsem neřešil, protože už jste někdy slyšeli o firmě s dobrou pověstí? Zvlášť zpracovatelské a v podhorských regionech? Já ještě ne.
Ano, několik vedení se za ty roky vystřídalo, ale vesměs to byli lidi z oboru, kteří uměli a umí, navíc všichni brzy pochopili, že nejsem člověk, který by se cpal na některé z jejich míst... ostatní viz první věta tohoto příspěvku.
Také přišli nějací manažeři nabušení poučkami, ale to bylo tak všechno. Někdo dokázal rychle rozeznat, co funguje dosud dobře, využít toho a dokonce zavést novinky, s nimiž věci fungují ještě lépe. Dalšímu to trvalo déle, než se z něj stal člověk na svém místě, ostatní, většinou proto, že byli možná i skutečnými odborníky, ale jako lidi stáli za howning, už tam nejsou a patrně opakovaně zkoušejí najít svůj chleba o třech kůrkách jinde. A na pracáku shazují pověst posledního pracoviště, že jako tam není o manažery zájem.
Že jsem do roku 2005 ještě na vedlejšák podnikal, to už jsem tu někde jinde taky psal, ale ztratil jsem potřebu v tom pokračovat. Ono při denním dojíždění do práce to někdy bylo jen o padnutí na držku, přenocování doma a zase do rachoty, náběh na vyhoření... musel jsem si vybrat: ty peníze navíc za to nestály.
Samozřejmě i u nás probíhala školení o struktuře řízení, vztazích na pracovištích, asertivitě a vůbec. Po školení se pár změn zkusilo, a, když se ukázaly neefektivní, všichni se vrátili k tomu, jak to fungovalo.
Asi nejhorší je nový manažer, který se snaží aplikovat poučky platné v aerolinkách třeba u bramborářů. Vždyť rozdíl je jen v tom, že na jednom pásu běhají kufry, na druhém ty brambory.
Nemám recept, jak na takové, aby se z nich stali lidi. Ani nemůžu mít, každé umění je individuální záležitost a recept není.
Snad jen to zkusit podle Saturnina (jak ho rozvinul Macek): říkej nahlas Ano, pane a mysli si přitom taky Ano, pane, aspoň do té doby, než ti toho u něj projde víc, a budeš si moci dovolit, zatímco nahlas zase řekneš Ano, pane, aspoň si myslet ty hovado tupý, ještě na tobě bude hodně práce, než z tebe něco bude...

[Hill]

Asi jsem měl kliku na dobré šéfy, kteří se uměli rychle rozkoukat po pracovišti, nebo na něm měli praxi a věděli přesně, co to obnáší a s kým mají tu čest, nebo tím, že (až na zbytečné úřadování, kterého přibývá, místo aby ho ubývalo, a dodnes mi užírá nejvíc energie, protože zdržuje od užitečné činnosti) mi žádná práce nesmrděla tak, abych ji nezvládl, či dokonce od ní utekl. Možná to fungovalo všechno dohromady, těžkosti nás občas zhmoucaly tak, že nám ty faldy do sebe zapadly i s těmi, s nimiž se to dřív nedařilo, a postupně jsme se navzájem porovnali k užitečnu, prostě jsem v posledním zaměstnání přes 33 a půl roku a sedm neděl navrch, a jsem ve firmě nejstarší. Z toho dělám posledních šest a půl roku jako prdůch - a dodnes se se mnou nechtějí šéfové bavit o tom, kdy se stanu důchodcem na plný úvazek, ale nechtějí mi povolit vedle rampy ani sešup na penál, ať se se mnou pak tolik nenadřou.
V předchozím zaměstnání jsem byl na plný úvazek rovných 5 let a třeba bych tam dělal dodnes, ale vedení přesunuli "na lepší" a nám jmenovali šéfku, pod jejímž velením se nedala žádná práce ani uspokojivě dokončit (prý tam pak fluktuace personálu skončila až s plyšákem a následným odvoláním šéfky), v takových podmínkách jsem nevydržel, tak jsem se přihlásil na konkurs do jedné firmy se "špatnou pověstí" a byl jsem přijat.
Tu pověst jsem neřešil, protože už jste někdy slyšeli o firmě s dobrou pověstí? Zvlášť zpracovatelské a v podhorských regionech? Já ještě ne.
Ano, několik vedení se za ty roky vystřídalo, ale vesměs to byli lidi z oboru, kteří uměli a umí, navíc všichni brzy pochopili, že nejsem člověk, který by se cpal na některé z jejich míst... ostatní viz první věta tohoto příspěvku.
Také přišli nějací manažeři nabušení poučkami, ale to bylo tak všechno. Někdo dokázal rychle rozeznat, co funguje dosud dobře, využít toho a dokonce zavést novinky, s nimiž věci fungují ještě lépe. Dalšímu to trvalo déle, než se z něj stal člověk na svém místě, ostatní, většinou proto, že byli možná i skutečnými odborníky, ale jako lidi stáli za howning, už tam nejsou a patrně opakovaně zkoušejí najít svůj chleba o třech kůrkách jinde. A na pracáku shazují pověst posledního pracoviště, že jako tam není o manažery zájem.
Že jsem do roku 2005 ještě na vedlejšák podnikal, to už jsem tu někde jinde taky psal, ale ztratil jsem potřebu v tom pokračovat. Ono při denním dojíždění do práce to někdy bylo jen o padnutí na držku, přenocování doma a zase do rachoty, náběh na vyhoření... musel jsem si vybrat: ty peníze navíc za to nestály.
Samozřejmě i u nás probíhala školení o struktuře řízení, vztazích na pracovištích, asertivitě a vůbec. Po školení se pár změn zkusilo, a, když se ukázaly neefektivní, všichni se vrátili k tomu, jak to fungovalo.
Asi nejhorší je nový manažer, který se snaží aplikovat poučky platné v aerolinkách třeba u bramborářů. Vždyť rozdíl je jen v tom, že na jednom pásu běhají kufry, na druhém ty brambory.
Nemám recept, jak na takové, aby se z nich stali lidi. Ani nemůžu mít, každé umění je individuální záležitost a recept není.
Snad jen to zkusit podle Saturnina (jak ho rozvinul Macek): říkej nahlas Ano, pane a mysli si přitom taky Ano, pane, aspoň do té doby, než ti toho u něj projde víc, a budeš si moci dovolit, zatímco nahlas zase řekneš Ano, pane, aspoň si myslet ty hovado tupý, ještě na tobě bude hodně práce, než z tebe něco bude...

[Killroy]

[Killroy]

[Yarda1]

[Hubert_79]

[EKKAR]

O obstrukčním buzerování na poli zlepšováků mi radši ani nemluvte. Kdybych čekal na ouřední postup zavedení jednoho z mejch podanejch návrhů do praxe, asi bych se dřív dohrabal na místní "volšana". Po dvou měsících čekání na aspoň nějakou odezvu "seshora" jsem prostě napsal písemnej blbuvzdornej návod jak se to má dělat, namnožil ho pro všecky kterejch se to týkalo, osobně jsem to každýmu ukázal jak se to dělá - a protože to byli lidi na mojí úrovni a obrovsky to ulehčovalo práci při zachování všeho ostatního, prostě se to zavedlo, technologickej postup netechnologickej nepostup. Když na to přišel vedoucí výroby a začal brunátnět jak krocaní vozdoba, dostal do ruky totožnou instrukci k provedení operace "po novu" a výzvu: "dělej jak chceš, my to tak děláme, protože to je rychlejší a pohodlnější než stará metoda. Kromě ten novej postup nedělá zmetky a nevyžaduje "obětovaný kusy" nutný pro předchozí metodu." Vycenil voči, když si jen tak bokem spočítal, že to ušetří tuny docela drahýho vstupního materiálu měsíčně a zajel do kanclu jak myš do díry ... Za měsíc to bylo v ofiko postupech a další měsíc mi na účet přistál docela slušnej bakšiš ... Dadlo by se říct "dobro zvítězilo", jenomže to bylo v místě, kde i ten vedoucí výroby původně začínal na místě normálního seřizovače, takže to nebyl MANAGOR ...

[EKKAR]

O obstrukčním buzerování na poli zlepšováků mi radši ani nemluvte. Kdybych čekal na ouřední postup zavedení jednoho z mejch podanejch návrhů do praxe, asi bych se dřív dohrabal na místní "volšana". Po dvou měsících čekání na aspoň nějakou odezvu "seshora" jsem prostě napsal písemnej blbuvzdornej návod jak se to má dělat, namnožil ho pro všecky kterejch se to týkalo, osobně jsem to každýmu ukázal jak se to dělá - a protože to byli lidi na mojí úrovni a obrovsky to ulehčovalo práci při zachování všeho ostatního, prostě se to zavedlo, technologickej postup netechnologickej nepostup. Když na to přišel vedoucí výroby a začal brunátnět jak krocaní vozdoba, dostal do ruky totožnou instrukci k provedení operace "po novu" a výzvu: "dělej jak chceš, my to tak děláme, protože to je rychlejší a pohodlnější než stará metoda. Kromě ten novej postup nedělá zmetky a nevyžaduje "obětovaný kusy" nutný pro předchozí metodu." Vycenil voči, když si jen tak bokem spočítal, že to ušetří tuny docela drahýho vstupního materiálu měsíčně a zajel do kanclu jak myš do díry ... Za měsíc to bylo v ofiko postupech a další měsíc mi na účet přistál docela slušnej bakšiš ... Dadlo by se říct "dobro zvítězilo", jenomže to bylo v místě, kde i ten vedoucí výroby původně začínal na místě normálního seřizovače, takže to nebyl MANAGOR ...

[BOBOBO]

V Kvasinách ve škoenergu by byl momentálně flek snů . Dvě směny .

[Pikofarad]

Nechápu jak může být elektrikář na pracáku.Když jsem dělal elektriku na baráku,tak mi oslovení elektrikáři, firmy i živnostníci hlásili půlroční pořadník a ceny 120k a výš.Prý nestíhají
Tak jsme to zmákli svépomocí a za komplet matroš jsem platil nějakých 30k včetně pilíře na elektroměr,ten byl nejdražší za 6,5 + revize za 2,5

[BOBOBO]

Ne každý chce sekat i v dešti v zimě šlice a srát se se sádrou atd. na straně jedné a hoblovat se po nočních na straně druhé ..... Sám sem píši , že jsem momentálně prohledával netové nabídky . Budu jezdit 35km , ale práce jen v dílně a na ranní . A ty slušné fleky seženeš jen přes známého . Mohu potvrdit , že na UP jsem byl 5x a nikdy mi nic slušného nenašli . Na tu poslední práci před důchodem jsem reagoval na inzerát chlaďař elektrikář , vzduchotechnika . Nevěděl jsem , která bije . Nyní při odchodu jsem znal a věděl kde je většina tohoto vybaní v automobilce v Kvasinách . Mimochodem to místo je i nyní volné-práce v koncernu na 4 směny . Kdyby mi při nástupu řekli , že budu sám na odpolední a noční zodpovídat za 2miliony kubíků hodinových dovnitř a taky ven , tak bych to ani nezkusil .

[Pikofarad]

Bobo,dnes máš drážkovačky,i na půjčení ,nemusíš valit kladivem a majzlem
Když ti vadí namíchat sádru,tak lehčí práce je už jen mačkat tlačítko v poslanecké sněmovně.Ale tam zas hrozí prosezeniny na zadeli

[Killroy]

[Killroy]

[kutilmil]

No firma kde ja pracujem zháňala elektrikára na bežnú údržbu (žiarovky vypínače zásuvky a udržať objekt pod napätím) vyše roka. Práca na jednu zmenu + pracovná pohotovosť. Za túto dobu sa ozvali dvaja. Jeden na pohovor neprišiel. Druhého sme zobrali. Takže ak niekto povie že nevie najisť robotu ako elektrikár tak je niekde problém....

[Hubert_79]

[Killroy]

[Killroy]

[BOBOBO]

Asi bude stačit jen maličkost , trošku připustit , že vedoucí má vždycky pravdu . No a co se týče šéfů , tak poslední byl sice dobrák , ale zase nic nezařídil . Tak si vyber .