Mikrovlna a kov.

[MiraSt]

Já si v práci ohřívám plechovku s masem nebo s jinou pochutinou komplet v mikrovlně. Jenom je třeba tu plechovku otevřít.

[ZVUK2000]

Kdo z vás při ohřívání jelítka nebo jitrničky odstraňoval kovové spony nebo hliník na konci pokud tam nebyla klasická špejle?

[EKKAR]

Ta sponka na jitrnici je právě to, co nemá v mikrovlnce co dělat - protože ty konce toho kousku hnilíkovýho drátu jsou blízko u sebe a tam to právě může a taky stopro bude jiskřit. Kdyby to byl jen smáčknutej anuloid (něco jako by smáčknutej "O"-kroužek), klidně by to v mikrovlnce vydrželo, akorát by to svým prudkým ohřevem tý jitrnici upálilo konečky - ale nic by nejiskřilo.

[EKKAR]

Ta sponka na jitrnici je právě to, co nemá v mikrovlnce co dělat - protože ty konce toho kousku hnilíkovýho drátu jsou blízko u sebe a tam to právě může a taky stopro bude jiskřit. Kdyby to byl jen smáčknutej anuloid (něco jako by smáčknutej "O"-kroužek), klidně by to v mikrovlnce vydrželo, akorát by to svým prudkým ohřevem tý jitrnici upálilo konečky - ale nic by nejiskřilo.

[ZVUK2000]

Pravě proto jsem se ptal

[EKKAR]

A to jsou u nás pořád ještě i uzenářský provozy, kde hnilíkovým drátem zaštipujou nejen jitrnice a jelita, ale i špekáčky ...

[EKKAR]

A to jsou u nás pořád ještě i uzenářský provozy, kde hnilíkovým drátem zaštipujou nejen jitrnice a jelita, ale i špekáčky ...

[p32]

[BOBOBO]

No mikrowele tady byly minimálně před 40 lety . Možná i jiní , ale vozilo je sem spřátelené vojsko . Známý ji koupil a po čase přišel s tím , že nejde . Vůbec jsem netušil , která bije . Jelikož šlo o drahou věc , v té době , tak soudruh Ivan opatřil přístroj i jinými ochranami , než jen koncáky . No a našel jsem závadu-přerušení vinutí motoru větráku . Tak jsem nechal motor převinout . Namontoval a co dát ohřát ? No vejce . Oprava se značně protáhla ..... Jinak k mé mikrovlnce ETA byly přímo přidány dvě kruhové drátěné mřížky s různě dlouhými nožkami . Dokonce máš v návodech , že místa , která jsou slbší a nechceš je spálit , tak je zabalíš do alobalu .
Byla i pověra o zlatých krajích , že zničí magnetron . Jelikož používám své nádobí , tak který talíř chytnu , tak ho do mikrowele nacpu . Trochu si to zaprská a je . No na ukázkový porcelán to není , ale nic se nestane .

[Artaban001]

Viděl jsem na vlastní oči, co udělá talíř se zlatým okrajem v mikrovlnce. Na pár místech se zableskne, zlato se tam odpaří a jede se dál a pak se nic už neděje. Zajímavý je, že jsou ty místa pravidelně po obvodu a pak ty zbývající kousky už nefungují jako anténa, takže se už nic neděje. Nejhorší pro mikrovlnku je stejně podle mě chod naprázdno, kdy nemá co mikrovlny spotřebovat.

[Kremik]

No já nevím. Viděl jsem mikrovlnku po ohřevu vajíčka, které už bylo určitě tak z poloviny oloupané, možná původně vařené na měkko, to už nevím. Jediné, co možná nebylo porušené, byla blanka ve které je žloutek. I přesto to prdlo a bylo co umývat.

[p32]

Vidíš, a to je právě ten problém. V mikrovlnce jsem vajíčka bez problémů vždy uvařil. Chce to jen vědět, jak.
Určitě to nebude o tom, jak tam napálit ten největší výkon.

[jenicek]

Není to tak dlouho, co jsem si dal ohřát v práci čočku i s vařeným celým vejcetem. Nakonec jsem sežral jen čočku a vejce škrábal asi 15 minut z mikrovlnky. A to bylo už natvrdo uvařený a oloupaný. Problém je, jak mikrovlnka ohřívá od prostředka a pára nemá kam unikat. Je to jak když blesk praští do stromu a rozštípe ho na třísky, taky za to může pára zevnitř.

[MiraSt]

[Artaban001]

Po tom, co jsem viděl, jak se rozprsklo ohřívaný vejce, který bylo před tím uvařený na tvrdo a oloupaný, a to se stalo pár vteřin po vytažení z mikrovlnky, tak bych si takhle ohřát nenechal (sám si při ohřevu jídla dávám bramborový salát a jednou vařený a vychladlý vejce bokem). Naštěstí se při tomto "incidentu" nestalo nic vážnýho - jen nebylo co jíst k čočce a chlebu.
Testoval jsem odkud se ohřeje voda ve vysoké sklenici uprostřed mikrovlnky a přišlo mě, že je nejteplejší ve výšce, kde ústil zářič do vnitřku trouby. nenechal jsem test běžet dost dlouho, aby šla voda do varu, dalo se to poznat z osahání vnějšku sklenice.

[EKKAR]

Při mikrovlnným ohřevu vařenýho vejce je problém v jiným obsahu vody v bílku a ve žloutku a navíc v tom, že vařenej bílek se chová jako páře neprostupná látka. Aby vejce nevybuchlo, musí mít voda vypařená ze žloutku kudy volně odcházet = stačí vařený vejce před ohřevem překrojit a je po nebezpečí výbuchu. Syrový vejce v podobě volskýho oka je dobrý ohřívat menším výkonem delší dobu, aby měl bílek i žloutek dost času se srazit na pevnou hmotu a zároveň aby vznikající pára zase mohla unikat - STEJNĚ ALE JE POTŘEBA VAJÍČKO DÁT POD POKLOP, jinak hrozí nutnost pucovat vnitřek trouby.
Ohledně ohřevu od kraje/prostředka se dá říct jen jedno. Mikrovlnka má kmitočet magnetronu "naladěnej" do pásma, kde nejsnáz tepelně rozkmitá molekuly vody neboli kamsi do okolí kmitočtu 2,4GHz. Fyzikálně se tyhle frekvence chovají prakticky jako viditelný světlo neboli jsou materiály, který tu vlnu propustí (sklo, určitej sortiment plastů, porcelán a další hmoty s minimální vodivostí a malým nebo nulovým obsahem molekul vody) a pak jsou materiály, který se vůči mikrovlnám chovají tak, že v nich energie mikrovln "uvízne" - a to jsou kovy a materiály obsahující vodu - přitom čím víc vody obsahujou, tím jsou pro mikrovlny "pohltivější". Kovy se ohřívají na principu vířivejch (Foucaultovejh) proudů, vodu obsahující materiály se tak ohřívají v podstatě taky, i když u nich je tenhle jev kombinovanej s přímým působením elektromagnetický energie na molekuly vody. V obou případech ale platí, že se v těch pohlcujících materiálech mikrovlnná energie zachycuje a projevuje ve směru od povrchu do hloubky = je to v podstatě stejný, jako teplo šířený sáláním pomocí IR záření, akorát mikrovlny "jedou" na podstatně nižším kmitočtu a mají i proto vyšší "hloubku vniku" do materiálu. Takže voda ve sklenici nebo porculánovým hrnku se ohřeje, ale sklenice/hrnek se bude ohřívat až od horký vody, ne od procházejících mikrovln - na tom je založenej i princip ohřevu jídel v plastovejch vaničkách, který by se daleko dřív ohřály a roztekly samy, kdyby se v jejich materiálu mikrovlnná energie zachycovala přímo. Naopak plechovej hrnek nebo halabalová fólie se bude v proudu mikrovln ohřejvat dřív, než něco položenýho do ní/za ní /pod ní. Mám doma sadu "polívkovejch" keramickejch misek, který byly deklarovaný jako "microwave friendly", ale zjistili jsme hned při jejich prvním použití, že jsou z keramiky obsahující nejspíš nějaký kysličníky kovů nebo kýho vejra, protože se v mikrovlnce doslova rozpalujou a jídlo v nich zůstává studený, dokud se teda neohřeje od rozpálenýho materiálu stěny. Chovají se tak doslova jako plecháče ...

[EKKAR]

Při mikrovlnným ohřevu vařenýho vejce je problém v jiným obsahu vody v bílku a ve žloutku a navíc v tom, že vařenej bílek se chová jako páře neprostupná látka. Aby vejce nevybuchlo, musí mít voda vypařená ze žloutku kudy volně odcházet = stačí vařený vejce před ohřevem překrojit a je po nebezpečí výbuchu. Syrový vejce v podobě volskýho oka je dobrý ohřívat menším výkonem delší dobu, aby měl bílek i žloutek dost času se srazit na pevnou hmotu a zároveň aby vznikající pára zase mohla unikat - STEJNĚ ALE JE POTŘEBA VAJÍČKO DÁT POD POKLOP, jinak hrozí nutnost pucovat vnitřek trouby.
Ohledně ohřevu od kraje/prostředka se dá říct jen jedno. Mikrovlnka má kmitočet magnetronu "naladěnej" do pásma, kde nejsnáz tepelně rozkmitá molekuly vody neboli kamsi do okolí kmitočtu 2,4GHz. Fyzikálně se tyhle frekvence chovají prakticky jako viditelný světlo neboli jsou materiály, který tu vlnu propustí (sklo, určitej sortiment plastů, porcelán a další hmoty s minimální vodivostí a malým nebo nulovým obsahem molekul vody) a pak jsou materiály, který se vůči mikrovlnám chovají tak, že v nich energie mikrovln "uvízne" - a to jsou kovy a materiály obsahující vodu - přitom čím víc vody obsahujou, tím jsou pro mikrovlny "pohltivější". Kovy se ohřívají na principu vířivejch (Foucaultovejh) proudů, vodu obsahující materiály se tak ohřívají v podstatě taky, i když u nich je tenhle jev kombinovanej s přímým působením elektromagnetický energie na molekuly vody. V obou případech ale platí, že se v těch pohlcujících materiálech mikrovlnná energie zachycuje a projevuje ve směru od povrchu do hloubky = je to v podstatě stejný, jako teplo šířený sáláním pomocí IR záření, akorát mikrovlny "jedou" na podstatně nižším kmitočtu a mají i proto vyšší "hloubku vniku" do materiálu. Takže voda ve sklenici nebo porculánovým hrnku se ohřeje, ale sklenice/hrnek se bude ohřívat až od horký vody, ne od procházejících mikrovln - na tom je založenej i princip ohřevu jídel v plastovejch vaničkách, který by se daleko dřív ohřály a roztekly samy, kdyby se v jejich materiálu mikrovlnná energie zachycovala přímo. Naopak plechovej hrnek nebo halabalová fólie se bude v proudu mikrovln ohřejvat dřív, než něco položenýho do ní/za ní /pod ní. Mám doma sadu "polívkovejch" keramickejch misek, který byly deklarovaný jako "microwave friendly", ale zjistili jsme hned při jejich prvním použití, že jsou z keramiky obsahující nejspíš nějaký kysličníky kovů nebo kýho vejra, protože se v mikrovlnce doslova rozpalujou a jídlo v nich zůstává studený, dokud se teda neohřeje od rozpálenýho materiálu stěny. Chovají se tak doslova jako plecháče ...

[p32]

Koukám, že máte s vajíčkama dobré zkušenosti.