Založen: Nov 23, 2021 Příspěvky: 283 Bydliště: Uh. Hradiště
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:21 Předmět:
Já si myslím, že ten elektron by se dozvěděl, že je anoda žhavá, až už by do ní vnikl. Ale stále by měl nějakou kinetickou energii navýšenou o výstupní práci anody, kterou by vniknutím získal. Pokud by z ní zase vyletěl nebo by k tomu dopomohl nějakému jinému elektronu, považoval bych to za sekundární emisi.
Když už byla tématem energie fotonů, tak vakuová fotonka je i zastudena zdrojem elektrického výkonu. Stačí k tomu rozdílný materiál povrchu anody a katody a ozařování fotony s vyšší energií, než by odpovídalo teplotě těch elektrod. Třeba se sluníčka. To teplejší je. Ani by ty elektrody nemusely být rozdílné svou konstrukcí. Stačil by rozdíl osvětlená - neosvětlená. Ale to už je úplně jiný pokus.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6324 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:38 Předmět:
Lojza1 napsal(a):
Cust: Tak se nad tím zamysli kvantitativně. Proč je katoda kysličníková? Protože normální kovový povrch by při té teplotě nic neemitoval. Jaká energie zbude elektronu na jeho pohyb? Nezanedbatelná. Mezi anodou a katodou bude klidně půl voltu při nějaké rozumné zátěži. Jasně že to bude ochlazovat katodu. A o to právě jde. Teplo bude přecházet z ochlazované katody do druhé pícky, která už bude mít třeba i vyšší teplotu. Katoda bude odebírat teplo z chladnější pícky a ohřívat teplejší pícku. Není tohle trochu divné?
Proč je kysličníková? Protože pasivace povrchu... Aby jsi si ten LaB6 či W povrch neodfouknul. Výsledek oxidace je nižší emise a delší životnost.
S tím teplem to není pravda, pohybu elektronu od katody bude bránit kladný (zrcadlový) potenciál - "díra" v katodě a elektron bude mít tendenci se vracet zpět. Až dosáhneš jistého budou (analogicky bod varu vody) budou se elektrony uvolňovat masivně a už značná část bude putovat prostorem k nejbližšímu kladnému potenciálu.
Původní elektronky byly normální žárovka s přidanou elektrodou. Ta kysličníková + thoriová katoda jen zvyšuje emisi elektronů při nižších teplotách. Pokud by se anoda vyžhavila na dostatečně vysokou teplotu, bude emitovat stejně jako katoda a jev přestane fungovat. Nakonec elektronů je v tom materiálu jen konečný počet, při dostatečně vysoké teplotě budou náhodně emitovány a zas pohlcovány a kolem obou elektrod se vytvoří elektronový mrak. Nějaký elektron získá dostatečnou rychlost, že dorazí od K k A, jiný opačně a dohromady se nic dít nebude.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6324 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:41 Předmět:
tomasjedno napsal(a):
Lojza1 napsal(a):
No dobře, dobře. Ale jakou energii ty fotony mají? O to právě jde.
Podle Planckova vyzařovacího zákona se tam nějaké ty fotony v RTG pásmu taky najdou
Jo, já myslel brzdné záření na anodě. Samozřejmě už i katoda krom elektronů bude vyzařovat fotony je tím, že má nenulovou teplotu. O tomto neuvažoval nikdo.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6324 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:48 Předmět:
xsc napsal(a):
Původní elektronky byly normální žárovka s přidanou elektrodou. Ta kysličníková + thoriová katoda jen zvyšuje emisi elektronů při nižších teplotách. Pokud by se anoda vyžhavila na dostatečně vysokou teplotu, bude emitovat stejně jako katoda a jev přestane fungovat. Nakonec elektronů je v tom materiálu jen konečný počet, při dostatečně vysoké teplotě budou náhodně emitovány a zas pohlcovány a kolem obou elektrod se vytvoří elektronový mrak. Nějaký elektron získá dostatečnou rychlost, že dorazí od K k A, jiný opačně a dohromady se nic dít nebude.
Existují 3 jevy, Richardsonův zákon, Schottkyho jev a tunelový jev. Všechny říkají, že emise závisí na teplotě, materiálu (výstupní práce) a napětí. Tedy nažhavená měď (anoda) nikdy nebude emitovat jako třeba wolfram (katoda), když budou na stejné teplotě. I když při opravdu vysokých teplotách bude rozdíl asi nižší než při nízkých. Dosaď si do Richardsonovi rovnice. tím mrakem souhlasím, ale u měděné anody ten mrak bude menší, takže ho katodový "přetlačí".
Založen: Nov 23, 2021 Příspěvky: 283 Bydliště: Uh. Hradiště
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:49 Předmět:
cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
Naposledy upravil Lojza1 dne ne březen 12 2023, 20:51, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6324 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:53 Předmět:
Lojza1 napsal(a):
cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
Protiargument, psal jsem, jen že to není pasivní a musíš pod tím topit...
A kysličníková katoda? Možná by bylo dobré vědět jaký kysličník. Možná taky ty wolframové katody nejsou z wolframu, ale z wolframové oceli? Nejsou taky ty "wolframové" katody pasivovány kysličníkem? A co udělá elektroda s elektronem? Záleží na tom jak je nabitá - tedy na rozložení elektrického pole.
Naposledy upravil Cust dne ne březen 12 2023, 20:56, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Nov 23, 2021 Příspěvky: 283 Bydliště: Uh. Hradiště
Zaslal: ne březen 12 2023, 20:55 Předmět:
Cust napsal(a):
Lojza1 napsal(a):
xsc:
No dobře, dobře. Já jsem ale přece nepsal o teplotách tak vysokých, aby i prostý kov mohutně emitoval elektrony.
Prostý kov emituje hodně dobře, líp než oxid. Ale lépe jsou na tom třeba krystaly LaB6 či CeB6.
To by pro mne bylo překvapením. Já jsem nějaké elektronky s wolframovými katodami dělal (na hraní vakuovou triodu s přímožhavenou katodou, byl z ní telegrafní vysílač, a předtím triodovou vakuoměrku, ve které ten wolfram ale rychle ztrácel emisi kvůli nečistotám z horšího vakua) a muselo to svítit jako žárovka, aby to fungovalo. Ale úplně bych se hádat nechtěl. Dá se to nějak ozdrojovat?
Založen: Nov 23, 2021 Příspěvky: 283 Bydliště: Uh. Hradiště
Zaslal: ne březen 12 2023, 21:00 Předmět:
Cust napsal(a):
Lojza1 napsal(a):
cust: V těch protiargumentech jsem se popravdě ztratil. Že je vakuová dioda po nažhavení katody zdrojem elektrického výkonu je opravdu experimentálním faktem. Že kysličníková katoda emituje elektrony s nějakou zbylou kinetickou energií už při teplotě, při které třeba wolframová katoda neemituje skoro nic, je asi také možno brát jako fakt. Ale nevím, co udělá horká kovová elektroda s elektronem, který do ní vletí z vakua.
Protiargument, psal jsem, jen že to není pasivní a musíš pod tím topit...
A kysličníková katoda? Možná by bylo dobré vědět jaký kysličník. Možná taky ty wolframové katody nejsou z wolframu, ale z wolframové oceli? Nejsou taky ty "wolframové" katody pasivovány kysličníkem? A co udělá elektroda s elektronem? Záleží na tom jak je nabitá - tedy na rozložení elektrického pole.
Myslel jsem úplně běžnou katodu, nejspíš kysličník Ba. Wolframové katody měly malou příměs thoria. Původně kvůli metalurgickému zpracování, ale pak se ukázalo, že to značně zlepšuje emisi elektronů. Elektroda je především kovová, takže uvnitř bych intenzitu elektrického pole neuvažoval a nad povrchem už není totéž co uvnitř. Proto je také výstupní práce katody konvenčně nezávislá na okolním poli.
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6324 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: ne březen 12 2023, 21:01 Předmět:
Lojza1 mimo jiné napsal(a):
...ve které ten wolfram ale rychle ztrácel emisi kvůli nečistotám z horšího vakua) a muselo to svítit jako žárovka, aby to fungovalo. Ale úplně bych se hádat nechtěl. Dá se to nějak ozdrojovat?
To je dost možné. To bude hlavní důvod proč se používají většinou tuším thoriové?? katody. Pro aplikace kde potřebuješ velkou emisi a malý zdroj, a máš k dispozici stále čerpanou aparaturu, tak lépe LaB6. Odstatně to jsem psal, že oxidy jsou tam kvůli životnosti.
A zdroje? Zkušenost + Richardsonův zákon, Schottkyho jev a znalost hodnot výstupních prací jednotlivých materiálů - všechno jde vygooglit.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4, 5Další
Strana 2 z 5
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Jo, já myslel brzdné záření na anodě. Samozřejmě už i katoda krom elektronů bude vyzařovat fotony je tím, že má nenulovou teplotu. O tomto neuvažoval nikdo.