Zátěžový měřič akumulátoru

[petula]

no však ano. Ten zátěžový proud do zátěžového odpotu musíte nějak změřit. To je první věc.
Druhá věc je ten zátěžový odpor. Touto "věcí" http://www.ebastlirna.cz/modules/Forums/files/20230103_185024_121.jpg co jste sem ukázal nelze měřit 100A. Možná 10A, ale ty musíte nějak něčím zregulovat. 100A z baterie, pokud baterie dá proud 100A, spolu s napětím 12V je výkon 1200W tedy energie je 1200J. Těch 1200 W se musí na té Vaěí "věci" někam ztratit. Hádejte jak se ta energie ztratí. Já to tipuji na rozsvícení a čoudík a pak zhasnutí. Něco se přepálí a odpaří. Nebude to trvat dlouho a za ten moment potřebujete změřit proud, který do té Vaší "věci" půjde. Proto jsem navrhoval samovýrobu, jak to změřit. Připojíte si tam nějaký voltmetr, stačí digitál z obchoďáku. Když tím měděným pásem uděláte 0.1 Ohm odpor, tak při 100A naměříte 10V a to snad stihnete odečíst, než se odpaří ta Vaše "věc".

Zkuste uvážit: mám elektrická socialistická kamínka. Taková co mají odporový drát na keramické tyčce. Zapojí se do sítě na 230V a spirála se rozsvítí do červena a kamínka hřejí. Mají výkon 750 Watt. Jistě je znáte. Ohřívám si s nimi nohy . Tak ta kamínka při 750 watt berou ze sítě 230V proud 3.26A. Tedy, ta spirála má pro 750 Watt odpor 70.5 Ohm. Energie 750J tento odpor pouze rozžhaví do červena, takže nehoří. Ale Vaše "věc" má odpor pouze 0.12 Ohm, jak píšete. Tedy 6250x menší pro energii 1.6x větší.
No budiž, potřebujete tedy rychle odečíst proud, který do toho prolítne než se ta Vaše "věc" odpaří. Chápete to?

Zkuste i druhou úvahu:
změřte šuplerou průměr toho drátu v té Vaší "věci". Dejme tomu, že má 1mm. Pak obvod drátu bude PÍ x d = 3.14 mm.
Pak změřte celkovou délku těch drátků a vynásobte ji obvodem drátku. Dostanete plochu povrchu drátu ve Vaší "věci". To je povrch, z kterého se musí dostat výkon 1200 Watt. Ten výkon podělte plochou povrchu a zjistíte kolik Watt připadne na jednotku povrchu, třeba v mm2 nebo cm2...

[petula]

Jen tak pro srovnání... mám zátěžový odpor pro velké výkony. Je sestaven z odporů viz foto. To je odpor 5.1Ohm pro výkon 250 Watt. Těch odporů mám 15 kusů. Každý z nich je na velkém žebrovaném chladiči 17x10x7 cm (používala je ČKD Polovodiče pro jejich diody) a každý chladič má vlastní ventilátor. Tyto jednotky spojuji do série nebo paralelně nebo sério-paralelně dle potřeby a tak s nimi vytvořím žádaný odpor. Těch 15 odporů s 15 chladiči a 15 ventilátory zvládne 3750 Watt výkon. Tedy jen 3x více než Vaše miniaturní "věc". Ten můj zátěžový odpor používám na testování bateriií a velkých zdrojů. Měřím zatěžovací charakteristiky zdroje. Pro info, parametry mého jednoho odporu:

odpor 5.1 Ohm
teplotní koeficient: 150 ppm/°C
pracovní teplota: -40°C až +155°C
teplotní odpor pro montáž na chladič: 0.22 °C/W
max. pracovní napětí: 5 kV
rozměry: 73 x 60 x 26 mm

[Sendyx]

Tak se dívám do poznámek, že snad jeden kus plechu "I50", reálný rozměr po odečtení 5mm na každé straně na "šínu" 50x140mm by měl mít za studena cca 1mΩ.

Nikdy jsem to nezkoušel, ale naskýtá se možnost vzít nějaký velký nepotřebný toroid s pásovinou šířky cca 50-80mm a zátěžák udělat z takového pásu. Dá se to dobře chladit - i ofukem, popřípadě pro občasné použití ponorem do vody... cena mizivá a minimum spojů.

BTW, kdysi jsem v Rožnově ve zkušební laboratoři viděl zátěžák, udělané z cekasového pásku. Byl to meandr v bedně od zářivkového tělesa 4x 40W, pásek se volně posouval v keramických průvlacích. I profíci improvizovali

[Sendyx]

Tak se dívám do poznámek, že snad jeden kus plechu "I50", reálný rozměr po odečtení 5mm na každé straně na "šínu" 50x140mm by měl mít za studena cca 1mΩ.

Nikdy jsem to nezkoušel, ale naskýtá se možnost vzít nějaký velký nepotřebný toroid s pásovinou šířky cca 50-80mm a zátěžák udělat z takového pásu. Dá se to dobře chladit - i ofukem, popřípadě pro občasné použití ponorem do vody... cena mizivá a minimum spojů.

BTW, kdysi jsem v Rožnově ve zkušební laboratoři viděl zátěžák, udělané z cekasového pásku. Byl to meandr v bedně od zářivkového tělesa 4x 40W, pásek se volně posouval v keramických průvlacích. I profíci improvizovali

[JiriTom]

[petula]

JiriTom jasné to je, ale Vaše úvaha je chybná. Za ten moment než se to rozsvítí a vyjde čoudík, napětí baterie neklesne. Musíte změřit proud, který do té Vaší "věci" půjde, napětí na baterii a těchto hodnot spočtete vnitřní odpor baterie v momentě kdy se ta Vaše "věc" odpařila, odborně vysublimovala.

Sendyx to by asi šlo použít. Pás 14x5 cm... Jen ta délka pro 120 miliOhm bude trochu delší. Ale když by srolovala aby nebyly mezizávitové zkraty a ponořila se do nádrže s transformátorovým olejem, by to šlo.

[petula]

JiriTom termín sublimace znamená přechod tělesa ze skupenství pevného do skupenství plynného. Sublimace vyžaduje velký jednorázový přísun energie.

K tomu měření proudu, kterrý způsobí sublimaci Vaší "věci". Napadá mne, že lepší než digitální voltmetr z obchoďáku bude vhodnější použít digitální osciloskop. Prostě ho připojíte místo voltmetru. Digitální osciloskop má totiž rychlejší vzorkování a zaznamenáte s ním průběh proudu v momentě sublimace. Ta sublimace může být ve Vašem, případě tak rychlá, že by ani digitální voltmetr nestihnul zaznamenat jaký proud prošel.

[JiriTom]

Svícení se nekoná, 3 až 5 sec samozřejmě nejdéle měřit. Dám sem foto konfigurace celé "věci" ...
Pro poměrné posouzení stavu akumulátoru by to mělo stačit. Včera jsem to poprvé zapnul a naměřil pokles napětí na cca 10 V. Akumulátor je tedy asi v dobré kondici.

[petula]

Při poklesu z 12V na 10V tedy neteklo 100A. Udělejte si přípravek na měření proudu jak jsem popisoval, připojte digitální osciloskop a uvidíte to přesně a nebude žádné "asi". Něco tam máte chybně.

[JiriTom]

Těch 10 V to drželo do konce měření, tekl tedy proud cca 83 A. Co ještě je chybné pro rychlé posouzení stavu akumulátoru?

[petula]

JiriTom jenže ten proud jste neměřil. Máte tam někde chybku
Jedna poznámka k úvaze pro srovnání:

jistě jste viděli jak jsou na malých NiCd a Lithiových akumulátorech přidělané vývody, například když se akumulátory spojují do bloků. Ty spojky a vývody jsou páskové, bodově přivařené k pouzdru akumulátoru. Připojují se bodovým vařením, ne pájením, aby se teplem nepoškodil akumulátor. Pro bodové přivařování pásků se užívají malé bodové svářečky, které pracují na 12V. K přivaření jednoho pásku měděného, ocínovaného, tlustého asi 0.5mm je potřebná energie 200J. To je 200 Watt /sec. Při 12V to je proud 16A po dobu 1 sec. Za tu dobu se roztaví a propojí přívodní pásek s plechem pouzdra akumulátoru. Amatérsky, když nemáte mini-bodovou svářečku se to dělá tak, že si sestavíte baterii kondenzátorů, aby dala energii 200J. Kondenzátory nabijete a energii vybijete přes pásek a obal akumulátoru, který se má k pouzdru akumulátoru přivařit. Můžete si to doma vyzkoušet. Myslím, že v GME v Myslíkově ulici v Praze to takto svého času, kdysi, na zakázku dělali.

A Vy do té Vaší "zátěžové věci" která má drátek obdobný jako pro připojení malinkého akumulátoru, pouštíte energii mnohem větší (za 5 sec to je 5x 1200J = 6000 J) a nic se nestane?

[JiriTom]

Jak už jsem psal, ta zátěž vznikla z odporového drátu tloušťky 1,2 mm a bylo toho cca 2,8 m, odpor to mělo cca 2,5 ohmů. Rozdělením na dílky po cca 11 cm vzniklo to "pole" drátů. Rozměr pole je cca 12x12 cm. Sério paralelním zapojením je to "naladěné" na cca 0,12 ohmů. Původně jsem uvažoval o chlazení PC větrákem, ale po včerejším testu zjišťuji, že ho nebude třeba.
Nějaké vteřiny to i bez temného žáru přežije asi proto, že existuje vlastnost tepelná setrvačnost. V tomto případě dráty + uchycení do čokolád.

[Kremik]

Vidím to tak, že JiříTom svůj výtvor trošku přeceňuje, ale peťula hodně přehání. 6000 krát menší odpor neznamená nic, srovnávání s bodováním je úplně zcestné. 3m drátu (snad průměru) 1,2mm 1200W krátkodobě určitě vydrží (4W/cm). Otázkou je, jaká je závislost odporu takového drátu na teplotě, plus jaký odpor mají přívodní vodiče a kolik se toho ztratí na kontaktních svorkách.
Mimochodem, existují nějaké svorky na autobaterii, které by se pohodlně nasazovaly a měly tři nezávislé kontakty? (Nabíjení, zátěž, měření U)

[JiriTom]

[Kremik]

Vždyť jsem to napsal. Svorky, přívodní vodiče, tepelná závislost. Tedy tím zřejmě poteče míň, než si představuješ. Co jsem nenapsal - mnoho odporových drátků paralelně, uchycených v čokoládě, asi nebude dlouhodobě úplně spolehlivé, přitom na první pohled nebude zřejmé, že některé spoje přiliš nevedou. Takže tím poteče ještě méně. Ampérmetr by to určitě chtělo.
No a baterka, která spadne na 10V při proudu pravděpodobně menším než 80A v úplně dobré kondici asi nebude. Otázka však je, kde to napětí měříš.

[JiriTom]

Dělal jsem to z věcí, které ležely ladem...
Samozřejmě že ta koncepce není moc dobrá (mnoho drátků v lustrové svorce). Ale slovem jsem to nikde nechválil.
Hlavní přívodní vodiče a svorky na nich jsou z přívodů k akumulátoru z nějakého vraku. O ztrátě v přívodních vodičích tedy není řeč. Proud spíná stykač s pěti sekcemi robustních kontaktů paralelně. Zbytek jsou bezvýznamně krátké vodiče dostatečně dimensované, které na ztráty nemají vliv. Ten proud teče do odporových drátů. Teplotní závislost těch odporových drátů zjišťovat nemíním, pro orientační měření to je zbytečné. Ampérmetr na 150 A nemám.
Další měření akumulátoru provedu až to bude potřeba, tedy za týden, rok, dva - kdo ví. A před tím ty lustrové svorky dotáhnu...