lineární zdroj 12V

[Crifodo]

Jak se tak koukám, tak věc jako trafo s optimalizační odbočkou 220/30/45.. v provedení do DPS asi prostě neexistuje, sice ty polotovary zalévaných koster obvykle mají tři prdele volných pinů, ale v hladové době a obrovských sériích s nedostatkem času to nikdo nenabízí. Takže fakt jen nějaký bastl s velkou rezervou a snížením primárního napětí, nebo nějaké kusové zakázkové trafo (tam by neměl být problém) nebo staré EI trafo z něčeho.
HF Tech: šlo mi o to, že tazatelem uváděné hodnoty při malé toleranci do plusu výstupního napětí se už dostávají mimo rezervu napětí před stabilizátorem.
PavelFF: přídavné "crowbary" typu nadpěťová ochrana s tyristorem asi můžou snížit spolehlivost napájení jako takového, ale neměly by zvýšit nebezpečí, že se citlivé měřicí zařízení poškodí nestabilizovaným napětím.

[bc546]

Tak se dívám po tom vhodném trafu. Po přepočtu a úpravě návrhu na 12V/1000mA DC OUT mi z toho vychází jako vhodné 230V/1x12V AC 16 nebo 22VA. Jenže tyto nejsou od Myrra vůbec dostupné.

Jaké je úskalí použití dvojcestného usměrňovače a trafa se dvěma sekundárama?

[Crifodo]

[Sinuhet]

[Crifodo]

Když uvažujeme stejné jádro trafa/kostry, tak na stejné napětí se musí vejít dvě vinutí tenčím vodičem= vyšší vnitřní odpor, na druhou stranu úbytek je v každé půlvlně jen na jedné diodě, ne na dvou v sérii.
Jak je uvedeno výše, tenký drát ale (o trochu) zlepšuje využití plochy okénka pro vinutí, takže výsledek je horší o něco míň než o polovinu, podle toho co píše pan Hahn.

[EKKAR]

Dvojitej sekundár s vyvedeným středem a dvěma diodama má menší energetickou účinnost trafa ve vztahu k váze/objemu, než jednoduchej sekundár s Graetzem, protože výkon do výstupu odevzdává v každý půlvlně jen jedna polovička sekundárního vinutí, ta druhá, která má momentálně závěrně polarizovanou "svoji" diodu, v týhle době "statoruje" = žádnej proud jí neteče (když zanedbáme závěrnej proud diody). Trafo se míň hřeje, protože na stejnou ztrátovou energii za jednotku času má víc mědi i železa a větší povrch k ochlazování. Ušetří se i dvě diody, což dneska nic neznamená, ale v době, kdy se každej usměrňovač v pevný fázi vyvažoval málem zlatem, to už něco znamenalo. Dodneška platná výhoda ale je, že pokud se použije správný zapojení, jdou diody namontovat na společnej chladič i když mají neizolovaný pouzdro a v některejch případech se pak na stejnej chladič dá namontovat i výkonová spínací součástka (tyristor), která výstup z usměrňovače fázově reguluje.

[EKKAR]

Dvojitej sekundár s vyvedeným středem a dvěma diodama má menší energetickou účinnost trafa ve vztahu k váze/objemu, než jednoduchej sekundár s Graetzem, protože výkon do výstupu odevzdává v každý půlvlně jen jedna polovička sekundárního vinutí, ta druhá, která má momentálně závěrně polarizovanou "svoji" diodu, v týhle době "statoruje" = žádnej proud jí neteče (když zanedbáme závěrnej proud diody). Trafo se míň hřeje, protože na stejnou ztrátovou energii za jednotku času má víc mědi i železa a větší povrch k ochlazování. Ušetří se i dvě diody, což dneska nic neznamená, ale v době, kdy se každej usměrňovač v pevný fázi vyvažoval málem zlatem, to už něco znamenalo. Dodneška platná výhoda ale je, že pokud se použije správný zapojení, jdou diody namontovat na společnej chladič i když mají neizolovaný pouzdro a v některejch případech se pak na stejnej chladič dá namontovat i výkonová spínací součástka (tyristor), která výstup z usměrňovače fázově reguluje.

[Bernard]

Poloviční počet kopečků jednocestně usměrněného proudu má asi 70% efektivní hodnoty dvoucestně usměrněného. Takže když bude průřez drátu u dvojitého vinutí poloviční, bude jeho odpor dvojnásobný a výkonová ztráta každé polovičky bude
2Rv*(0,7*I)² = Rv*I²;
stejná jako ztráta celého sekundáru s Graetzem. Takže celková ztráta sekundáru s vyvedeným středem bude dvojnásobná, a takové provedení bude hřát spíš víc než míň.

[Bernard]

Poloviční počet kopečků jednocestně usměrněného proudu má asi 70% efektivní hodnoty dvoucestně usměrněného. Takže když bude průřez drátu u dvojitého vinutí poloviční, bude jeho odpor dvojnásobný a výkonová ztráta každé polovičky bude
2Rv*(0,7*I)² = Rv*I²;
stejná jako ztráta celého sekundáru s Graetzem. Takže celková ztráta sekundáru s vyvedeným středem bude dvojnásobná, a takové provedení bude hřát spíš víc než míň.

[Sinuhet]

Dakujem za vycerpavajuce odpovede, asi jedina vyhoda bude ten spolocny chladic.

[EKKAR]

[EKKAR]

[Cust]

Základní rozdíl je v tom, že když pouziješ jednu diodu, tak se trafo stejnosměrně sytí. A má samozřejmě usměrněnou jen jednu půlvlnu. Řešení jsou pro likvidaci stejnosmerného sycení. 1) dvě vinutí, dvě diody nebo 2) jedno vinutí a čtyři diody.
První má nevýhodu v nutné odbočce v trafu, druhé ve dvojnásobném úbytku napětí na diodách. Řekneme, že první způsob je čistší, druhý způsob jednodušší.
+ ta ekonomika

[Cust]

Základní rozdíl je v tom, že když pouziješ jednu diodu, tak se trafo stejnosměrně sytí. A má samozřejmě usměrněnou jen jednu půlvlnu. Řešení jsou pro likvidaci stejnosmerného sycení. 1) dvě vinutí, dvě diody nebo 2) jedno vinutí a čtyři diody.
První má nevýhodu v nutné odbočce v trafu, druhé ve dvojnásobném úbytku napětí na diodách. Řekneme, že první způsob je čistší, druhý způsob jednodušší.
+ ta ekonomika

[elnovy]

http://z-moravec.net/elektronika/kondenzatory/znaceni-kondenzatoru/

ASI JSEM BLBEJ ALE
kde je napětí sítě trvale v rozsahu 245-250V, a bude v provozu 24/7.
VIZ ZADAVATEL

[EKKAR]

[EKKAR]

[elnovy]

ZADAVATEL NECHTEL DIZERTACNI PRACI ALE

kde je napětí sítě trvale v rozsahu 245-250V, a bude v provozu 24/7.
VIZ ZADAVATEL

[EKKAR]

A taky napsal, že chce aby mu to příliš nehřálo a že s tím bude napájet CITLIVEJ MĚŘICÍ PŘÍSTROJ. U takovýho zadání počítám, že to bude požadovat víceméně trvale nějakou kvalitu napájení, takže se chcačky nechcačky nevyhne poměrně složitýmu řešení. Při požadavku 12V/1A bych jakominimum nejdřív volil PŘEDSTABILIZAČNÍ zdroj - v tuhle chvíli spínanej kvůli lepší účinnosti a s rozsahem vstupních napětí pokrejvajícím celou toleranční oblast síťovýho napětí - to znamená minimálně od 210 do 250V AC a s výstupním napětím kolem 15V, kterej by byl dimenzovanej na odběr aspoň 1,5A kvůli tomu, aby nemusel běžet trvale s maximálním výkonem. Kvůli krytí, stínění a průniku EMI ven i dovnitř bych zvolil nějakej Meanwell - například takovejhle - a pokud by bylo potřeba lineární stabilizaci, tak za něj lineární stabec s doplňkovou filtrací před i za - na stálejch 15V bude mít 12V stabec jen 3W tepelný ztráty a ten spínák sám o sobě taky moc hřát nebude. Určitě to ale vydrží 24/365 provoz a nebude to určitě taková vostuda navrhnutá "přes palec" jako "Mejd in šmejd elnovy" ....

[EKKAR]

A taky napsal, že chce aby mu to příliš nehřálo a že s tím bude napájet CITLIVEJ MĚŘICÍ PŘÍSTROJ. U takovýho zadání počítám, že to bude požadovat víceméně trvale nějakou kvalitu napájení, takže se chcačky nechcačky nevyhne poměrně složitýmu řešení. Při požadavku 12V/1A bych jakominimum nejdřív volil PŘEDSTABILIZAČNÍ zdroj - v tuhle chvíli spínanej kvůli lepší účinnosti a s rozsahem vstupních napětí pokrejvajícím celou toleranční oblast síťovýho napětí - to znamená minimálně od 210 do 250V AC a s výstupním napětím kolem 15V, kterej by byl dimenzovanej na odběr aspoň 1,5A kvůli tomu, aby nemusel běžet trvale s maximálním výkonem. Kvůli krytí, stínění a průniku EMI ven i dovnitř bych zvolil nějakej Meanwell - například takovejhle - a pokud by bylo potřeba lineární stabilizaci, tak za něj lineární stabec s doplňkovou filtrací před i za - na stálejch 15V bude mít 12V stabec jen 3W tepelný ztráty a ten spínák sám o sobě taky moc hřát nebude. Určitě to ale vydrží 24/365 provoz a nebude to určitě taková vostuda navrhnutá "přes palec" jako "Mejd in šmejd elnovy" ....

[elnovy]

ja na nikoho neplivu nejsem genius jako ty ale to je tady běžné plivat a pak dát hraběcí radu
jakožto jedinou moudrost pokud možna pochválenou kejvačema