Kotúčové MGF- Konštrukcia B135 a zaujimavosti z kot. MGF

[Crifodo]

[Hill]

Ale ten regulátor dostavit jde, motorek má v boku u čela díru, musíš hřídelku natočit tak, abys měl šroubek proti ní. To jsem tu vlastně navrhoval i Dvorakovi.

Ty nafukovací akumulátorky mi tehdy vydržely něco přes dva roky, pak jim šla kapacita dolů a vnitřní odpor nahoru, dobíjel jsem je o dovolené každý den, když jsme hráli o víkendu, tak po každém hraní, jinak jednou za tři neděle, takže kolem 50 - 80 nabíjecích cyklů byly použitelné.
Živili jsme s nimi kameru A8G elektro nebo jednohlasé varhánky Minifon se zesilovačem 2,5 W (co GC520 a 510 daly při ještě 11 V ze 6 článků, ale úplně to stačilo).

[Hill]

Ale ten regulátor dostavit jde, motorek má v boku u čela díru, musíš hřídelku natočit tak, abys měl šroubek proti ní. To jsem tu vlastně navrhoval i Dvorakovi.

Ty nafukovací akumulátorky mi tehdy vydržely něco přes dva roky, pak jim šla kapacita dolů a vnitřní odpor nahoru, dobíjel jsem je o dovolené každý den, když jsme hráli o víkendu, tak po každém hraní, jinak jednou za tři neděle, takže kolem 50 - 80 nabíjecích cyklů byly použitelné.
Živili jsme s nimi kameru A8G elektro nebo jednohlasé varhánky Minifon se zesilovačem 2,5 W (co GC520 a 510 daly při ještě 11 V ze 6 článků, ale úplně to stačilo).

[Crifodo]

Jo, tak jsem to odstředivým regulátorem dost pracně nastavil. Systém je to fakt požehnaný. Když už to bylo celkem funkční, chtěl jsem ještě rozpohybovat zatuhlou páku brzdy levého unašeče. Zkoušel jsem ji kýváním rozchodit, dostat se k čepu pod unašečem jednoduše nejde, pak to začalo jít lehce, pak až moc a nakonec to upadlo. Čep držel pořád pevně ve futru a kroutila se zeslabená část nálisu do panelu, až se ukroutila. Tak jsem ho odvrtal, vyřízl závit M3, našel patřičně dlouhý šroub s patřičnou částí bez závitu a páka se otáčí na něm, pojištěno protimatkou.
Přístup k ložisku unašeče a nastavení výšky je teda fakt na medaili.
Když už jsem to zkoušel, s profi nahranou páskou Komenium, podle krabičky ORWO, všiml jsem si podivuhodné kvality magnetické emulze. Bez komentáře.
Co je součástka označená šipkou na desce regulátoru otáček?

[Hill]

Jestli si dobře pamatuji, tak ty trimry vedle jsou jeden na nastavení klidového proudu koncového stupně a druhý je k nastavení citlivosti indikátoru, tak by to měla být selenová dioda E12,5 C5 (12,5 V/5 mA). Trubička z tvrdého papíru, vývody slabým drátkem, takže by ji neudržely, proto má třmen.

[Hill]

Jestli si dobře pamatuji, tak ty trimry vedle jsou jeden na nastavení klidového proudu koncového stupně a druhý je k nastavení citlivosti indikátoru, tak by to měla být selenová dioda E12,5 C5 (12,5 V/5 mA). Trubička z tvrdého papíru, vývody slabým drátkem, takže by ji neudržely, proto má třmen.

[AdamVarga]

Čechoslováci: nenávidia Emgeton lebo je to najhoršia paska na trhu
ORWO: podrž mi pivo



Reálne netuším čo fetovali v NDR zavodoch ORWO. Ich kalibračné pásky nemajú dobre azimuth, ani hladiny, hore dole kolíše všelijak, šírka matrošu absolutne nepresná a magnetická vrstva mi pripadá byť roztreté hovno na poliesterovom nosiči. Homogenita 0b a kvalita magnetických vlastnosti, sa nedá nazvať kvalitou.

Emgeton oproti orwu je luxusný matroš

[lubos1961]

[konosuke]

Emgeton a Orwo patří do stejného pytle akorát že ten druhý paradoxně
méně špinil hlavy.

[Crifodo]

tak takový selének by asi dneska nebyl moc systémovou součástkou, i když poskládat by se to nějak asi dalo.
Moje poznámka k orwo byla spíš na okraj, názorů na kvalitu pásků v době (východo)evropského společné ekonomiky už bylo víc než dost tady i na podobných fórech, nechtěl bych nějak zabředat do nové kaše na staré téma.
Ta přivíjecí spojka u Uranu je tedy nějak nastavitelná?
Lubos1961, ty máš SN od Uranu? na webu staré odkazy na leteckou poštu už dávno neplatí.

[Hill]

Jo, ta spojka se nastavuje posouváním po hřídeli nahoru a dolů. A výměnou filcu.
Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že ta hlučná klouzající ocelová pružina ve Startech a Bluesech byla o něco lepší a spolehlivější, ale ty neběhaly s poloměry návinu v tak velkém rozsahu, jako v Uranu, tak těžko jednoznačně srovnávat.

Když už se u zase srovnávají pásky, než je zase hodíte všechny do jednoho pytle jen proto, že jste se dostali k blbému typu nebo šarži, tak, ať to nemusím hledat, zopakuji: každému výrobci se nějaké šarže nepovedly a ostatní byly v pořádku.
Pásky ORWO DP121LN v pestrých, kolem tučného plastového nýtu v rohu vyklápěcích, papírových krabicích jsem někdy v roce 1981 koupil v NDR. Pásek má lesklou černou podložku a nepříliš hladkou magnetickou vrstvu. Leze z něj při stejné záznamové úrovni o 3 dB víc, přitom základní šum není vyšší, než z Emgetonu DP25LN. A neloupou se.
Ale právě pro ten hrubý povrch vrstvy jsem je používal jen na surové první nahrávky určené ke kopírování a mixáži na jiný pásek. Bylo mi líto jimi opotřebovávat hlavy.
Naopak byly skvělé, jen když jsem zabrušoval hlavy, doleštily ten povrch po broušení daleko rychleji, než jakýkoli jiný pásek.
Samozřejmě by na ty hlavy v cívkáčích byl vhodnější pásek v šířce 1/2", vzal by povrch celého čela najednou a nemusel jsem třikrát zvedat a spouštět hlavu jen proto, že by mi lešticí ORWO-pásek vyrobil novou drážku na místě té, které jsem se dlouhým broušením předtím zbavoval.
Stejně i kazety Orwo K60, v nichž byl očividně stejný pásek, i ten jsem používal jen na data pro Spectrum, kdy se přehrálo pár minut a pak dlouho nic, i jimi jsem dvě hlavy zalešťoval...
Naopak některé šarže pásků BASF TP18 (nejčastěji v kazetách C90) i DP26 na cívkách špinily dost brutálně...
Nepovedené šarže se na Západě prodávaly se značnou slevou "pro nenáročné". A podezřívám naše nákupčí Domácích potřeb, že šli právě po takových akcích, aby za málo deviz, které na to dostali, dovezli aspoň něco muziky...

[Hill]

Jo, ta spojka se nastavuje posouváním po hřídeli nahoru a dolů. A výměnou filcu.
Pořád se nemůžu zbavit pocitu, že ta hlučná klouzající ocelová pružina ve Startech a Bluesech byla o něco lepší a spolehlivější, ale ty neběhaly s poloměry návinu v tak velkém rozsahu, jako v Uranu, tak těžko jednoznačně srovnávat.

Když už se u zase srovnávají pásky, než je zase hodíte všechny do jednoho pytle jen proto, že jste se dostali k blbému typu nebo šarži, tak, ať to nemusím hledat, zopakuji: každému výrobci se nějaké šarže nepovedly a ostatní byly v pořádku.
Pásky ORWO DP121LN v pestrých, kolem tučného plastového nýtu v rohu vyklápěcích, papírových krabicích jsem někdy v roce 1981 koupil v NDR. Pásek má lesklou černou podložku a nepříliš hladkou magnetickou vrstvu. Leze z něj při stejné záznamové úrovni o 3 dB víc, přitom základní šum není vyšší, než z Emgetonu DP25LN. A neloupou se.
Ale právě pro ten hrubý povrch vrstvy jsem je používal jen na surové první nahrávky určené ke kopírování a mixáži na jiný pásek. Bylo mi líto jimi opotřebovávat hlavy.
Naopak byly skvělé, jen když jsem zabrušoval hlavy, doleštily ten povrch po broušení daleko rychleji, než jakýkoli jiný pásek.
Samozřejmě by na ty hlavy v cívkáčích byl vhodnější pásek v šířce 1/2", vzal by povrch celého čela najednou a nemusel jsem třikrát zvedat a spouštět hlavu jen proto, že by mi lešticí ORWO-pásek vyrobil novou drážku na místě té, které jsem se dlouhým broušením předtím zbavoval.
Stejně i kazety Orwo K60, v nichž byl očividně stejný pásek, i ten jsem používal jen na data pro Spectrum, kdy se přehrálo pár minut a pak dlouho nic, i jimi jsem dvě hlavy zalešťoval...
Naopak některé šarže pásků BASF TP18 (nejčastěji v kazetách C90) i DP26 na cívkách špinily dost brutálně...
Nepovedené šarže se na Západě prodávaly se značnou slevou "pro nenáročné". A podezřívám naše nákupčí Domácích potřeb, že šli právě po takových akcích, aby za málo deviz, které na to dostali, dovezli aspoň něco muziky...

[lubos1961]

[konosuke]

Pásky Emgeton nebyly až tak špatné jenomže po nahrané půldesce (cca 20 min.) vyžadovaly čištění hlav - rychlost 19 cm/s (B73, B113, Unitra) to z velké části eliminovala, ne však docela. Cena kotouče Φ18 cm identická co Maxell DP,
UD 25 jo narazit na ně v krámu, tak to bylo víceméně o štěstí. Agfa PE49 dobrá ale již dražší, výrazně. Špinící Basf přišly až v kartonových krabicích, u CC audio kazet nebyla situace až tak kritická no a menší nároky na jakost.

[Crifodo]

[Hill]

Kono, to je přesně to, o čem píšu: nesuď pásky podle jedné nepovedené šarže. Až budeš mít ze 40 cívek 24 Emgetonek, a z nich se pak nemůžeš rozhodnout, jestli víc špiní z nich dvě Emgetonky nebo tamty dvě BASFky, nemůžeš odsoudit jedny ani druhé. Totéž platí i o kazetách, těch mám kolem stovky, a u těch záleželo častěji na výlisku pouzdra, než na pásku.
Proto nejsem v soudech tak příkrý, někdy se prostě nedařilo ani mistrům v oboru. A v těch tisících vyrobených kilometrů pásku, což je vždy parametrická záležitost, není možné, aby se podařilo trvale dosahovat jednotné a špičkové kvality, když už samotná technologie si blízce tyká s mezemi přírodních zákonů.

Ještě k tomu selenu v Uranu a Plutu: nikde jsem se nedověděl o důvodu, konstruktéři v Tesle Liberec použili zrovna selen, nota bene takový, který začíná vést až kdesi od 0,45 V a v rozsahu proudů měřidla nemá menší dynamický odpor, než asi 4 kΩ. Taky se ručka začíná hýbat při úrovni asi -18 dB, slabší signály indikátor "nevidí".
Podle mne by tam lepší službu udělala obyčejná hrotová Ge dioda, s tou by rozsah indikace začínal už kdesi na -24 dB, na kalibraci to stejně nemá vliv, nastavuje se na začátek červeného pole, stupnici nemá. Jenomže, dokud jsem se mohl zeptat pamětníka, nevzpomněl jsem si. Dnes už se ho nezeptám...

[Hill]

Kono, to je přesně to, o čem píšu: nesuď pásky podle jedné nepovedené šarže. Až budeš mít ze 40 cívek 24 Emgetonek, a z nich se pak nemůžeš rozhodnout, jestli víc špiní z nich dvě Emgetonky nebo tamty dvě BASFky, nemůžeš odsoudit jedny ani druhé. Totéž platí i o kazetách, těch mám kolem stovky, a u těch záleželo častěji na výlisku pouzdra, než na pásku.
Proto nejsem v soudech tak příkrý, někdy se prostě nedařilo ani mistrům v oboru. A v těch tisících vyrobených kilometrů pásku, což je vždy parametrická záležitost, není možné, aby se podařilo trvale dosahovat jednotné a špičkové kvality, když už samotná technologie si blízce tyká s mezemi přírodních zákonů.

Ještě k tomu selenu v Uranu a Plutu: nikde jsem se nedověděl o důvodu, konstruktéři v Tesle Liberec použili zrovna selen, nota bene takový, který začíná vést až kdesi od 0,45 V a v rozsahu proudů měřidla nemá menší dynamický odpor, než asi 4 kΩ. Taky se ručka začíná hýbat při úrovni asi -18 dB, slabší signály indikátor "nevidí".
Podle mne by tam lepší službu udělala obyčejná hrotová Ge dioda, s tou by rozsah indikace začínal už kdesi na -24 dB, na kalibraci to stejně nemá vliv, nastavuje se na začátek červeného pole, stupnici nemá. Jenomže, dokud jsem se mohl zeptat pamětníka, nevzpomněl jsem si. Dnes už se ho nezeptám...

[Crifodo]

Možná jim líp vycházela linearita při vyšších signálech?
Na spoustu věcí se člověk nezeptá, když se nezeptal včas, na druhou stranu časem nebudeme vědět, na co jsme se chtěli zeptat, a následně se přestaneme ptát.

[Hill]

To si myslím taky, i když mi není jasné, k čemu se zabývat nějakým průběhem stupnice, když tam jsou jen barevná pole, a seřizovala se jediná poloha ručky. Čili obecně tam mohl být i křemík a jako indikátor přebuzení by posloužilo i jakékoli jiné (třeba i bizarní) zapojení něčeho, co svítí, ukazuje, odkrývá, zakrývá, skokem zvýší hlasitost špiček do sluchátek, zkrátka cokoli, co výrobci k rozlišení "málo / přes moc" kdy použili v přístrojích na suché články, kde byla škoda každého miliwattu.

[Hill]

To si myslím taky, i když mi není jasné, k čemu se zabývat nějakým průběhem stupnice, když tam jsou jen barevná pole, a seřizovala se jediná poloha ručky. Čili obecně tam mohl být i křemík a jako indikátor přebuzení by posloužilo i jakékoli jiné (třeba i bizarní) zapojení něčeho, co svítí, ukazuje, odkrývá, zakrývá, skokem zvýší hlasitost špiček do sluchátek, zkrátka cokoli, co výrobci k rozlišení "málo / přes moc" kdy použili v přístrojích na suché články, kde byla škoda každého miliwattu.