Vinyl končí, začíná PET?

[xsc]

[Hill]

LaserDisc zkrachoval hlavně na tom, že nebyla nabídka levně a kdykoli dostupných titulů. Co ale pak s už několikrát viděnými tituly?
Prodával se špatně.
Vysvětlení zde podle mne nemá chybu. Na tom musela i finančně silná firma vykrvácet. Konstruktéři prostě nechtěli vidět, že analogový záznam obrazu nemá budoucnost. Hustotu záznamu nelze zvyšovat do nekonečna, tedy ani hrací dobu.
Obraz byl na LD nahrávaný analogově, čili měl vodorovné rozlišení až 400 linek, to bylo téměř nerozeznatelné od normálního profesionálního TV vysílání. To jen zvuk byl nahraný digitálně.
Teprve digitálně komprimované formáty ukázaly, kolik zbytečného signálu se v analogu muselo uložit...

To videokazeta, která už běžně na trhu byla nejméně dva roky, měla proti tomu pár výhod, za které byli diváci ochotní akceptovat podstatně horší kvalitu obrazu (konečně - někteří ani nevěděli, že by mohli mít obraz lepší). Titulů na trhu i v půjčovnách hromada, ale hlavně - mohli si kazetu přemazat a použít pro záznam z televize.
Na pásek se také nahrával normálně analog tak, jak šel půlsnímek za půlsnímkem, řádek za řádkem. Hustota záznamu vysoká, ale pro slušnější vodorovné rozlišení ne dost vysoká. Proto také na trhu vyhrál systém VHS, ačkoli jeho parametry (vodorovně 220-240 linek černá+bílá) byly mezi současně nabízenými formáty Beta a V2000 bezkonkurenčně nejhorší. Ale bylo to NĚCO nového za přijatelnou cenu.

[Hill]

LaserDisc zkrachoval hlavně na tom, že nebyla nabídka levně a kdykoli dostupných titulů. Co ale pak s už několikrát viděnými tituly?
Prodával se špatně.
Vysvětlení zde podle mne nemá chybu. Na tom musela i finančně silná firma vykrvácet. Konstruktéři prostě nechtěli vidět, že analogový záznam obrazu nemá budoucnost. Hustotu záznamu nelze zvyšovat do nekonečna, tedy ani hrací dobu.
Obraz byl na LD nahrávaný analogově, čili měl vodorovné rozlišení až 400 linek, to bylo téměř nerozeznatelné od normálního profesionálního TV vysílání. To jen zvuk byl nahraný digitálně.
Teprve digitálně komprimované formáty ukázaly, kolik zbytečného signálu se v analogu muselo uložit...

To videokazeta, která už běžně na trhu byla nejméně dva roky, měla proti tomu pár výhod, za které byli diváci ochotní akceptovat podstatně horší kvalitu obrazu (konečně - někteří ani nevěděli, že by mohli mít obraz lepší). Titulů na trhu i v půjčovnách hromada, ale hlavně - mohli si kazetu přemazat a použít pro záznam z televize.
Na pásek se také nahrával normálně analog tak, jak šel půlsnímek za půlsnímkem, řádek za řádkem. Hustota záznamu vysoká, ale pro slušnější vodorovné rozlišení ne dost vysoká. Proto také na trhu vyhrál systém VHS, ačkoli jeho parametry (vodorovně 220-240 linek černá+bílá) byly mezi současně nabízenými formáty Beta a V2000 bezkonkurenčně nejhorší. Ale bylo to NĚCO nového za přijatelnou cenu.

[rnbw]

O tom RCA-CED som nevedel, to je este predchodca LaserDiscu.

[rnbw]

O tom RCA-CED som nevedel, to je este predchodca LaserDiscu.

[xsc]

Parametry VHS byly +- stejné jako u Bety. Ta menší kvalita VHS byla hlavně daná tím, že to dělal kdokoliv, protože JVC uvolnila licenci. Betu si Sony držela, tak měla vyšší kvalitu, ale obchodně na to dojeli. Ostatně tohle udělali u Sony víckrát.

[Hill]

To sice ano, ale Beta si držela stále svých 260 - 270 čar na řádek, zatímco VHS z principu neuměl přes 240, a to ani u mimořádně povedených kousků. To, že někteří výrobci to nedotáhli přes 220, je jiná věc.
Paradoxně někde v tomto rozsahu rozlišení je vidět rozdíl mezi nimi víc, než u rozlišení vyššího či nižšího.
Proto vznikly systémy S-VHS a SuperBeta, ale ty už přišly příliš pozdě...

[Hill]

To sice ano, ale Beta si držela stále svých 260 - 270 čar na řádek, zatímco VHS z principu neuměl přes 240, a to ani u mimořádně povedených kousků. To, že někteří výrobci to nedotáhli přes 220, je jiná věc.
Paradoxně někde v tomto rozsahu rozlišení je vidět rozdíl mezi nimi víc, než u rozlišení vyššího či nižšího.
Proto vznikly systémy S-VHS a SuperBeta, ale ty už přišly příliš pozdě...

[Hubert_79]

Poslední smrtelnou křečí VHS bylo D-VHS. Video na to stálo x desítek tisíc, kazeta musela být extra, no asi to nemělo šanci.
Četl jsem o tom článek asi před 20 lety v S&V, tam psali i o té extra kazetě - měla nějakou dirku, kterou běžná kazeta neměla. Tak ji do běžné kazety vyvrtali a ono to fungovalo.
To video samozřejmě umělo i klasické VHS.

[ransom]

Jsou tituly, které vyšly paralelně na LD a VHS. A pak už nikdy na ničem jiném.
Kate Bush – Live At Hammersmith Odeon. Viděl jsem oboje. Nevím, co z toho je horší.

[Crifodo]

To je už ovšem trochu mimo téma mechanického záznamu na disky.
Takový kočkopes napůl byl ten CED od RCA, čtení sice kapacitní, tedy bezkontaktní, ale hrot stejně musel (abrazivně) sledovat drážku.
Mimochodem kdysi byla někde zmínka o optickém čtení mechanického záznamu, nevím jestli klasických LP nebo dokonce ještě fonografových válečků, kde by to mělo zřejmou výhodu v šetrném čtení média.
A někde snad dokonce oklikou přes optiku a digitalizaci přečetli nějaké záznamy historických pokusů, které vůbec nebyly ve své době schopné reprodukce - záznam zvukových vln hrotem do kotouče s vrstvou sazí tuším?

[Hill]

Ono jinak bylo snížené rozlišení záznamu v americké televizi, kde se pracovalo v systému FCC s barvou NTSC se šířkou kanálu 3,9 MHz, tam to zhoršené rozlišení příliš vidět nebylo: buben videa musel mít 1800 ot/min. a na jednu jeho půlotáčku se zapsalo jen 262,5 řádku. Tedy řádek na pásce vyšel o 43% delší, než v Evropě, což při stejné hustotě záznamu znamenalo dosažitelné vodorovné rozlišení až 330 svislých čar. Protože televize v normě FCC stejně neuměla víc, než asi 300 svislých čar, omezilo se to i ve videu. Tedy Japonci, Amíci a další, kteří užívali normu FCC, ani nepozorovali nějaké zhoršení kvality videa proti TV vysílání.
Zato u nás, kde se vysílalo v normách CCIR, to bylo horší: TV řádek na pásku vyšel kratší (otáčky 1500/min, na půlotáčku bubnu se přitom muselo vejít 312,5 řádku), vysílaný obraz měl šířku pásma v PAL až 5,2 MHz, tedy vodorovné rozlišení kolem 500 svislých čar. V Secamu se jasová informace omezovala asi na 4,5 MHz, tam to tolik vidět nebylo.
Kdo pamatujete video se SECAMem, určitě pamatujete, že obraz nahraný v SECAM nebyl subjektivně o tolik horší, než z TV vysílání, zatímco v PAL byl ten úbytek kvality dost nepříjemně vidět.
Tak se nemůžeme divit, že formát VHS se tak rychle ujal jako levný, přitom kvalitativně akceptovatelný, právě v zemích s televizí v normě FCC. I kdyby nebylo restrikcí, co vše se nesmí prodávat na nahraných kazetách formátu Beta, který byl navíc trvale dražší, než VHS, i kdyby nebylo zpoždění, se kterým přišel na trh systém Video2000, vítězné tažení VHS se už zastavit nedalo.
Jak už jsem se zmínil: nevýhodou analogového záznamu byla především nemožnost komprimace. Každý snímek se musel zaznamenávat znovu, i když šlo o statický obraz. To platí samozřejmě i o každém formátu videodesky. Digitální formáty nějakou různě účinnou komprimaci přebytečných informací umožňují. Když to hodně zjednoduším, tak statický obraz se zaznamená jednou, dále se zaznamenávají informace, jestli se pohybuje, a kam, jestli se zvětšuje či zmenšuje. A doplňují se pouze informace o pohybujících se detailech, co se v něm mění. Ve složeném obrazu je o pár podvodů víc, prostě divák si toho nevšimne.
Ve VLC Playeru si zkuste zapnout Nástroje - Efekty a filtry - karta Videoefekty - poslední volba Rozšířené (Advanced) - poslední okénko Detekce pohybu (Motion detect). A uvidíte, co se doplňuje. Čím méně označených míst se bude ve videu hemžit, tím menší soubor z toho vyjde.
Ono je to s tou komprimací samozřejmě mnohem složitější, provádějí se různé matematické transformace dat, ale pro představu, proč vyjde v různých formátech soubor různě malý, by to snad mohlo stačit.
Prostě další pokusy o vývoj analogových systémů už byly skokem do zdi.

[Hill]

Ono jinak bylo snížené rozlišení záznamu v americké televizi, kde se pracovalo v systému FCC s barvou NTSC se šířkou kanálu 3,9 MHz, tam to zhoršené rozlišení příliš vidět nebylo: buben videa musel mít 1800 ot/min. a na jednu jeho půlotáčku se zapsalo jen 262,5 řádku. Tedy řádek na pásce vyšel o 43% delší, než v Evropě, což při stejné hustotě záznamu znamenalo dosažitelné vodorovné rozlišení až 330 svislých čar. Protože televize v normě FCC stejně neuměla víc, než asi 300 svislých čar, omezilo se to i ve videu. Tedy Japonci, Amíci a další, kteří užívali normu FCC, ani nepozorovali nějaké zhoršení kvality videa proti TV vysílání.
Zato u nás, kde se vysílalo v normách CCIR, to bylo horší: TV řádek na pásku vyšel kratší (otáčky 1500/min, na půlotáčku bubnu se přitom muselo vejít 312,5 řádku), vysílaný obraz měl šířku pásma v PAL až 5,2 MHz, tedy vodorovné rozlišení kolem 500 svislých čar. V Secamu se jasová informace omezovala asi na 4,5 MHz, tam to tolik vidět nebylo.
Kdo pamatujete video se SECAMem, určitě pamatujete, že obraz nahraný v SECAM nebyl subjektivně o tolik horší, než z TV vysílání, zatímco v PAL byl ten úbytek kvality dost nepříjemně vidět.
Tak se nemůžeme divit, že formát VHS se tak rychle ujal jako levný, přitom kvalitativně akceptovatelný, právě v zemích s televizí v normě FCC. I kdyby nebylo restrikcí, co vše se nesmí prodávat na nahraných kazetách formátu Beta, který byl navíc trvale dražší, než VHS, i kdyby nebylo zpoždění, se kterým přišel na trh systém Video2000, vítězné tažení VHS se už zastavit nedalo.
Jak už jsem se zmínil: nevýhodou analogového záznamu byla především nemožnost komprimace. Každý snímek se musel zaznamenávat znovu, i když šlo o statický obraz. To platí samozřejmě i o každém formátu videodesky. Digitální formáty nějakou různě účinnou komprimaci přebytečných informací umožňují. Když to hodně zjednoduším, tak statický obraz se zaznamená jednou, dále se zaznamenávají informace, jestli se pohybuje, a kam, jestli se zvětšuje či zmenšuje. A doplňují se pouze informace o pohybujících se detailech, co se v něm mění. Ve složeném obrazu je o pár podvodů víc, prostě divák si toho nevšimne.
Ve VLC Playeru si zkuste zapnout Nástroje - Efekty a filtry - karta Videoefekty - poslední volba Rozšířené (Advanced) - poslední okénko Detekce pohybu (Motion detect). A uvidíte, co se doplňuje. Čím méně označených míst se bude ve videu hemžit, tím menší soubor z toho vyjde.
Ono je to s tou komprimací samozřejmě mnohem složitější, provádějí se různé matematické transformace dat, ale pro představu, proč vyjde v různých formátech soubor různě malý, by to snad mohlo stačit.
Prostě další pokusy o vývoj analogových systémů už byly skokem do zdi.

[ransom]

A co když se časem (podobně jako u audia) vyprofiluje komunita puristů, která prohlásí digitální video za zbavené původní analogové dokonalosti?

[Hill]

Myslím, že to tak daleko nedojde: pohyblivé obrázky Lumièrů taky zneužívaly nedokonalosti oka a mozku. Stačilo najít snímkovou frekvenci, při níž tyto orgány prostě nestíhají pobrat všechny detaily. Z filmu se stal gigantický byznys a nějak není známo, že by proti němu, jako médiu, někdo protestoval.
Televize šla ještě dál - a protestovali jen ti, kteří v ní cítili ohrožení svých kšeftů, ale i to se brzy podařilo urovnat.
Digitální televize byla zkraje předmětem kritiky (na to čtverečkování se nedá koukat atd), dnes je ticho po plešině.
Ale termín hifipýr je velmi přesný - ucho slyší nebo aspoň tuší, ale oko, ač podváděné mnohem víc, nevidí.

[Hill]

Myslím, že to tak daleko nedojde: pohyblivé obrázky Lumièrů taky zneužívaly nedokonalosti oka a mozku. Stačilo najít snímkovou frekvenci, při níž tyto orgány prostě nestíhají pobrat všechny detaily. Z filmu se stal gigantický byznys a nějak není známo, že by proti němu, jako médiu, někdo protestoval.
Televize šla ještě dál - a protestovali jen ti, kteří v ní cítili ohrožení svých kšeftů, ale i to se brzy podařilo urovnat.
Digitální televize byla zkraje předmětem kritiky (na to čtverečkování se nedá koukat atd), dnes je ticho po plešině.
Ale termín hifipýr je velmi přesný - ucho slyší nebo aspoň tuší, ale oko, ač podváděné mnohem víc, nevidí.

[Crifodo]

Puristé jsou čistě problém mám/nemám na to.
70 mm kamery i projektory jistě dokáže číňan znovu vyrobit, jakož i filmovou surovinu.
Taky bylo kdysi hnutí Crystal Clear nebo jak, prosazovali přímou nahrávku ve studiu na matrici pro lisování LP, aby odpadl mezišum a zkreslení záznamu na pás.
Když na to měli...

[Hill]

To byl Direct Cut, deska řezaná přímo na koncertu nebo ve studiu bez mezizáznamu a úprav. A, kdo ji ukočíroval, byl Pan Zvukový Mistr.
Na takové nahrávce se totiž dalo jedinou chybou zkazit všechno.
Crystal Clear je tuším obchodní název redukce šumu v obraze videa od Panasoniků (a asi i dalších od Macušity).

[Hill]

To byl Direct Cut, deska řezaná přímo na koncertu nebo ve studiu bez mezizáznamu a úprav. A, kdo ji ukočíroval, byl Pan Zvukový Mistr.
Na takové nahrávce se totiž dalo jedinou chybou zkazit všechno.
Crystal Clear je tuším obchodní název redukce šumu v obraze videa od Panasoniků (a asi i dalších od Macušity).

[Crifodo]

Tak to možná spletl redaktor v pořadu Větrník nebo kde jsem to slyšel někdy v sedmdesátkách, případně si to blbě pamatuju. S TV to určitě spojitost nemělo.
Pojem Crystal Clear v souvislosti s LP ale gůgl zná, možná těch obchodních značek bylo víc.

[samec]

Ona tá nadbytočnosť v analógovom zázname má takú vlastnosť, že sa na tom dá robiť doslova archeologický výskum. V digitále je len to, čo tam je, nič viac.