Frekvencia 4Hz-16Hz na PWM ?

[miror]

Zdravim ,mam tu taký problém potreboval by som nejako previesť 4Hz- 16Hz na PWM alebo na napätie. Chcel som použiť LM331 ale ten začína ako tak fungovať až od 10Hz. Viete poradiť nejaké iné riešenie ? Neviem či by to išlo s časovačom 555 ,skúsim aj to ale možno bude mať niekto lepšie riešenie.

[forbidden]

Nepíšeš, jaký ten signál má napěťový úrovně. Možná by šel použít prostej kapacitní dělič, s vhodnýma hodnotama a snímat jen napětí. Nebo i v můstku, pro zvýšení rozlišení.

[forbidden]

Nepíšeš, jaký ten signál má napěťový úrovně. Možná by šel použít prostej kapacitní dělič, s vhodnýma hodnotama a snímat jen napětí. Nebo i v můstku, pro zvýšení rozlišení.

[miror]

Na to som zabudol cca. 10V

[forbidden]

Tak pokud je apmlituda signálu konstantní a mění se jen ta frekvence, tak by dělič, nebo ten můstek, šel určitě.

[forbidden]

Tak pokud je apmlituda signálu konstantní a mění se jen ta frekvence, tak by dělič, nebo ten můstek, šel určitě.

[EKKAR]

[EKKAR]

[miror]

Vstupný priebeh je obdĺžnik . Myslíš že to pôjde aj pri takej nízkej frekvencii ?Pozeral som aj zapojenia s operákom ale všade bola vstupná frekvencia okolo100Hz a viac . Preto som chcel použiť "špeciálny " obvod aby výstupne napätie bolo stabilne a nekolísalo kvôli nízkej vstupnej frekvencii čo sa u LM331 aj stalo. Výstupným signálom potrebujem ovládať odporovú záťaž napr. žiarovku , špirálu alebo niečo iné čo budem potrebovať, to už mam poriešené ,len potrebujem dostať z tej frekvencie riadiace napätie ideálne 9-11V .

[Ruprecht]

[EKKAR]

Mirror, ty dva operáky jsou vždycky zapojený tak, že jeden je zdroj kmitočtu - obvykle mezi 100 a 1000Hz podle použití, pro světla se dává víc, pro indukční zátěže jako jsou ss motorky se dává míň. Výstupní napětí má trojúhelníkovej průběh. Druhej operák je zapojenej jako komparátor, kterej porovnává ten trojúhelníkovej průběh s řídícím napětím, přiváděným buď z potenciometru, nebo jako u tebe z vnějšího zdroje. Komparátor podle vzájemnýho srovnání obou napětí dává na svůj výstup buď plný napájecí napětí zmenšený o úbytek na posledním tranzistoru svojí struktury, nebo skoro nulu (teď mluvím o komparátoru napájeným z jednoduchýho zdroje, se společným záporným pólem) - opakovací kmitočet těch impulsů je stejnej, jakej dává ten první operák s trojúhelníkovým průběhem, mění se jen poměr stavů low-high neboli střída = mění se poměr šířky aktivního impulsu a mezery. Pokud má to tvoje vstupní napětí tvar obdélníku, budeš za komparátorem dostávat jednou široký kladný impulsy oddělený úzkýma mezerama a podruhý úzký impulsy oddělený širokýma mezerama. V obou případech budou mít stejnej kmitočet, ale různej "činitel plnění" = "duty cycle".

Když pak výstupním signálem budeš budit výkonovej spínač a tím třeba spínat žárovku, dostaneš 2 různý úrovně jasu, střídající se ve shodě s velikostí vstupního signálu. Proud do žárovky bude spínanej třeba 200x za vteřinu, ale jas se bude měnit jen 10x podle toho, jak se bude měnit ten tvůj řídící signál. Důvodem je tepelná setrvačnost vlákna, který při přerušování 200x za vteřinu nestačí zchladnout natolik, aby lidský oko zaregistrovalo tak rychlý kolísání - ty budeš vidět jen ty pomalu následující změny vyvolaný řídícím signálem.

[EKKAR]

Mirror, ty dva operáky jsou vždycky zapojený tak, že jeden je zdroj kmitočtu - obvykle mezi 100 a 1000Hz podle použití, pro světla se dává víc, pro indukční zátěže jako jsou ss motorky se dává míň. Výstupní napětí má trojúhelníkovej průběh. Druhej operák je zapojenej jako komparátor, kterej porovnává ten trojúhelníkovej průběh s řídícím napětím, přiváděným buď z potenciometru, nebo jako u tebe z vnějšího zdroje. Komparátor podle vzájemnýho srovnání obou napětí dává na svůj výstup buď plný napájecí napětí zmenšený o úbytek na posledním tranzistoru svojí struktury, nebo skoro nulu (teď mluvím o komparátoru napájeným z jednoduchýho zdroje, se společným záporným pólem) - opakovací kmitočet těch impulsů je stejnej, jakej dává ten první operák s trojúhelníkovým průběhem, mění se jen poměr stavů low-high neboli střída = mění se poměr šířky aktivního impulsu a mezery. Pokud má to tvoje vstupní napětí tvar obdélníku, budeš za komparátorem dostávat jednou široký kladný impulsy oddělený úzkýma mezerama a podruhý úzký impulsy oddělený širokýma mezerama. V obou případech budou mít stejnej kmitočet, ale různej "činitel plnění" = "duty cycle".

Když pak výstupním signálem budeš budit výkonovej spínač a tím třeba spínat žárovku, dostaneš 2 různý úrovně jasu, střídající se ve shodě s velikostí vstupního signálu. Proud do žárovky bude spínanej třeba 200x za vteřinu, ale jas se bude měnit jen 10x podle toho, jak se bude měnit ten tvůj řídící signál. Důvodem je tepelná setrvačnost vlákna, který při přerušování 200x za vteřinu nestačí zchladnout natolik, aby lidský oko zaregistrovalo tak rychlý kolísání - ty budeš vidět jen ty pomalu následující změny vyvolaný řídícím signálem.

[bdn]

nízkou f na pwm by zvládlo arduino
f na V by zvládl fázový závěs

[Ruprecht]

[EKKAR]

Když bude mít PWM s poměrem řízeným vstupním signálem, výslednej převod f/U z ní dostane obyčejným integračním RC článkem. A pomocí nastavovatelnýho napětí na vstupu operáku zapojenýho jako komparátor si nastaví přesně meze, při kterejch mu bude komparátor spínat a rozpínat = jak velkej bude poměr impuls-mezera v závislosti na vstupním napětí.

Jinak kdyby chtěl převádět vstupní frekvenci na výstupní napětí přímo, stačí mu NE555 v zapojení "monostabilní klopnej obvod" spouštěnej vstupníma impulsama, perioda MKO musí bejt kratší než nejkratší perioda vstupního signálu, výstup MKO zase přivede na integrační RC článek a z něj bude brát linearizovaný napětí - který pak může upravovat zesílením aktivním prvkem nebo odporovým děličem.

Jenomže se zase opakuje staletej problém: přijde tazatel, neví co chce, ale nedá pokoj dokud to nedostane - a my máme z jeho blekotavejch náznaků vyvěštit, jak to má vypadat. Protože z náznaků co má za signál a co že to z něj vlastně chce učunit nejsme schopní udělat si pořádnej úsudek, jak to má ve výsledku vlastně vypadat. Víme že má kmitočet 4 - 16Hz s napětím až 10V obdélník - ale nevíme, co má bejt výsledek. Buď PWM nebo řídící napětí 9-11V jsou dvě úplně jiný věci a ke každý se dá dospět jiným způsobem. Ale k čemu to má sloužit, co to má dělat nebo ovládat, jakou to má mít zatížitelnost nebo co to má plnit na tom výstupu, to nám dál JAKO OBVYKLE zůstává záhadou ...

[EKKAR]

Když bude mít PWM s poměrem řízeným vstupním signálem, výslednej převod f/U z ní dostane obyčejným integračním RC článkem. A pomocí nastavovatelnýho napětí na vstupu operáku zapojenýho jako komparátor si nastaví přesně meze, při kterejch mu bude komparátor spínat a rozpínat = jak velkej bude poměr impuls-mezera v závislosti na vstupním napětí.

Jinak kdyby chtěl převádět vstupní frekvenci na výstupní napětí přímo, stačí mu NE555 v zapojení "monostabilní klopnej obvod" spouštěnej vstupníma impulsama, perioda MKO musí bejt kratší než nejkratší perioda vstupního signálu, výstup MKO zase přivede na integrační RC článek a z něj bude brát linearizovaný napětí - který pak může upravovat zesílením aktivním prvkem nebo odporovým děličem.

Jenomže se zase opakuje staletej problém: přijde tazatel, neví co chce, ale nedá pokoj dokud to nedostane - a my máme z jeho blekotavejch náznaků vyvěštit, jak to má vypadat. Protože z náznaků co má za signál a co že to z něj vlastně chce učunit nejsme schopní udělat si pořádnej úsudek, jak to má ve výsledku vlastně vypadat. Víme že má kmitočet 4 - 16Hz s napětím až 10V obdélník - ale nevíme, co má bejt výsledek. Buď PWM nebo řídící napětí 9-11V jsou dvě úplně jiný věci a ke každý se dá dospět jiným způsobem. Ale k čemu to má sloužit, co to má dělat nebo ovládat, jakou to má mít zatížitelnost nebo co to má plnit na tom výstupu, to nám dál JAKO OBVYKLE zůstává záhadou ...

[miror]

Ďakuje za podrobne vysvetlenie . Len jedna vec mi nie je úplne jasna, ak nadstavím potenciometrom nejaké napätie toto je nemenne a tranzistor je viac otvorený alebo zatvorený podľa tohto napätia a ak chcem zmeniť výstupnú PWM frekvenciu musím ho zase pootočiť do +alebo-. Ale ak ja namiesto toho potenciometra privediem moje frekvenčne napätie a nadstavím ho napr. na 4Hz nebude to mať taký efekt ak keby som otáčal tým potenciometrom rychle teda 4x za sekundu z jednej krajnej polohy do druhej teda v podstate tranzistor sa bude rychle otvárať a zatvárať a teda napr. žiarovka k nemu pripojená bude blikať?

[EKKAR]

Meleš píčoviny. PWM je dvojstavová metoda, jak řídit výkon - buď tam napětí máš, nebo nemáš. Je to jako bys přelejval vodu po lžících - buď vyleješ jednu lžíci za minutu, nebo jednu lžíci za 30 vteřin, nebo třeba za vteřinu - lžíce je furt stejně velká, ale celkovej průtok se mění podle toho, kolik těch lžic přeleješ za jednotku času.

Ve výsledku ale stejnej výsledek dostaneš, když necháš (vodu) téct hadičkou trvale, ale konec tý hadičky budeš svírat nějakou svěrkou nebo kleštinou - když ji necháš víc otevřenou, poteče LINEÁRNĚ trvale větší množství vody, když ji skřípneš, poteče vody míň.

Vymáčkni se konečně, co s tím chceš dělat, řešit jednu věc dvěma způsobama naráz je drbání se levou nohou za pravým uchem a jako takový je to těžce sporadický a diskutabilní.

[EKKAR]

Meleš píčoviny. PWM je dvojstavová metoda, jak řídit výkon - buď tam napětí máš, nebo nemáš. Je to jako bys přelejval vodu po lžících - buď vyleješ jednu lžíci za minutu, nebo jednu lžíci za 30 vteřin, nebo třeba za vteřinu - lžíce je furt stejně velká, ale celkovej průtok se mění podle toho, kolik těch lžic přeleješ za jednotku času.

Ve výsledku ale stejnej výsledek dostaneš, když necháš (vodu) téct hadičkou trvale, ale konec tý hadičky budeš svírat nějakou svěrkou nebo kleštinou - když ji necháš víc otevřenou, poteče LINEÁRNĚ trvale větší množství vody, když ji skřípneš, poteče vody míň.

Vymáčkni se konečně, co s tím chceš dělat, řešit jednu věc dvěma způsobama naráz je drbání se levou nohou za pravým uchem a jako takový je to těžce sporadický a diskutabilní.