Řemínek pro gramofon Lenco L133

[fredis]

Žádný. Na počet "příspěvků" jo..

[ronoda]

Pokud nenastane prokluz z důvodu větší tuhosti (hmoty) řemínku (nejmenší povolený průměr opásání)
tak ŽÁDNÝ Pro lepší představu si představte že obíhá ozubený řemen s daným počtem zubů a na kolech je stále stejný počet drážek. Síla řemenu je rozdílná podle výrobce a podle přenášeného výkonu (při stejné šíři) a přesto je převodový poměr stále stejný!!!! Kdyby to tak nebylo, tak by nejspíš padnul automobilový průmysl díky načasování ventilů (ventilový rozvod)

[ronoda]

makak si asi matně vzpomněl, nebo o tom něco slyšel, o problematice výpočtu převodu u klínového řemene, kde jsou třecí plochy z boku a spodní část řemenu se řemenice nedotýká (a pokud ano, tak je vše špatně) Tady se převodový poměr opravdu počítá ze středu (těžiště) průřezu řemenu a čím vyšší a širší řemen (při stejném průměru řemenic) tím se při výpočtu!!! počítá s větším průměrem, i když fyzicky má řemenice stále stejný průměr. (samozřejmě je vš dané normou, ale tady jsme v teoretické - školní rovině) Asi tak To, že je někdo dobrý v elektrice, neznamená že je stejně dobrý v mechanice nebo strojařině)

[VASEK_W]

makak:
Mám tady ve stole tři (_|_) řemínků do videí na capstain motory. Tloušťku mají kolem 0,8mm-0,9mm, šíři 5mm, nebo 6mm, případně i jinou. Na požadovanou šířku se nechají poladit skalpelem. Jen holt nemám ten jehlan, na kterém se nechá změřit jeho průměr. Já to dělám tak, že zkouším přímo do přístroje který vyhoví, a ten se tam po úpravě šířky použije.

Tak si tak nějak holt chlape budeš muset taky poradit, nic jiného nezbyde.

Jen ještě dodám, že do gramofonů by ten řemínek měl být z měkčího materiálu, aby byl pružnější, a lépe eliminoval "skoky" krokových motorků, pokud jsou v některých gramofonech použity.

Vašek

[makak]

Převodový poměr řemenového převodu není dán těmi kolečky, ale poměrem průměrů, na kterých se pohybuje střední vlákno řemenu. Protože u gramofonu je výrazný rozdíl mezi průměry, tak změna efektivního průměru řemeničky a subtalíře rozdílnou tloušťkou řemínku znamená i změnu převodového poměru. Tečka.

[TheLastUnicorn]

Což samozřejmě jaksi odporuje tomu obrázku na začátku vlákna. Protože střední vlákno řemenu není v tomto případě vůbec důležité. Pořád se bere v úvahu pouze obvodová rychlost vnitřní plochy řemenu. Samozřejmě čím tlustší řemen, tím je vyšší obvodová rychlost středního vlákna a ještě vyšší ta vnější. Ale ani jednu z těch částí tady nevyužíváš. Bereš v pořád v úvahu pouze vnitřní obvodovou rychlost řemenu. Protože tu poháníš a taky je jí poháněno. Proto je jedno, jak je v tomhle případě tlustej. Není to jak třeba u tesly B73, kde jsou zářezy v kladkách a kdy změna průřezu řemínku setrvačníku nebo jeho tloušťky způsobí změnu rychlosti otáčení setrvačníku. Kapišto?

[Sendyx]

Makak je strojař, tak se obávám, že ví dobře, o čem píše...

[Sendyx]

Makak je strojař, tak se obávám, že ví dobře, o čem píše...

[TheLastUnicorn]

A já to mám zrovna tenhle týden odzkoušeno u SM260...místo cca 0,5mm tlustýho řemínku jsem použil 0,8mm a na otáčkách se nezměnilo nic...co potvrdila měřicí kazeta s kmitočtem 3150Hz.
Já to zkusím probrat s naším strojným konstruktérem...ale vycházím z toho, že pokud jsou dva o-kroužky různých tlouštěk, ale se stejným vnitřním průměrem a oba roztočím na stejné otáčky (RPM), tak prostě vnitřní obvodová rychlost obou bude stejná. Klidně si to nakreslete a spočítejte. Pokud bychom měli případ, že máme plochý řemen mezi dvěma kladkama a setrvačník poháníme protibežně vnější stranou řemenu, tak tam samozřejme platí, že čím tlustší řemen, tím vyšší otáčky setrvačníku, protože vnější obvodová rychlost tlustšího řemenu je vyšší, než tenčího. Tady ale poháníme dvě kladky, o které se opírá pouze vnitřní strana řemenu.

[Kremik]

Makak bude mít pravdu. Když si představíš trustý řemínek na tenké remeničce, klidně i jen na hřídeli motorku, opásaný ve velkém úhlu, blížícímu se 180°, je jasné že vnitřní část řemínku má obvodovou rychlost stejnou jako povrch té hřídelky, prostřední vlákno už bude mít rychlost výrazně větší, vnější povrch už klidně i dvojnásobnou proti vnitřnímu. Pokud tento řemínek pohání velkou řemenici, např. talíř gramofonu, obvodová rychlost vnitřní, střední i vnější vrstvy bude vzhledem k velkému průměru této řemenice téměř totožná a logicky se musí rovnat obvodové rychlosti středního vlákna dosahované na malé řemeničce. Ve skutečnosti však bude o něco nižší, viz dále.
Takže ano, tloušťka řemínku musí mít vliv na přenášenou rychlost.
Ve hře je i úhel opásání na malé řemeničce. Čím větší úhel, tím více se tloušťka řemínku projeví. U gramofonu, kde malá řemenička motorku je velmi blízko obvodu subtalíře vyjde úhel opásání na malé řemenici hodně malý a tím i tloušťka řemínku nebude příliš výrazná. V tomto případě úhel opásání ovlivňuje i tuhost řemínku a jeho napnutí. Čím tužší řemínek čím méně napnutý, tím méně se jeho tloušťka projeví. Jde o to, že pak nekopíruje obvod řemeničky, stýká se s ní ve velmi malém úhlu, což znamená že rozdíl rychlostí vnitřní a vnější vrstvy je výrazně menší, což znamená že i rychlost středního vlákna je nižší než kdyby byl řemínek opásaný pořádně.
Extrémní případ by byl, kdyby řemínek vedl zcela rovně, nijak by se na řemenicce nestáčel, pak by byly všechny rychlosti zcela totožné a tloušťka řemínku by byla zcela nepodstatná (zanedbáme-li deformaci přítlakem).

[Sendyx]

TLU, u SM260 je DC motor s regulací, kompenzovanou od proudu, jestli se nepletu... tam bych nic neporovnával, změnu otáček může způsobit i jiná tuhost a napětí řemínku. Hrál jsem si s několika lepšími mechanikami a pohon bez servosmyčky otáček je vždy závislý od kupy věcí, včetně ohřevu rotoru atd.

[Sendyx]

TLU, u SM260 je DC motor s regulací, kompenzovanou od proudu, jestli se nepletu... tam bych nic neporovnával, změnu otáček může způsobit i jiná tuhost a napětí řemínku. Hrál jsem si s několika lepšími mechanikami a pohon bez servosmyčky otáček je vždy závislý od kupy věcí, včetně ohřevu rotoru atd.

[TheLastUnicorn]

Bohužel, stojím si za svým...Jestli je plochý řemen na velké, nebo malé řemenici, nebo je opásán úplně nebo částečně, jeho vnitřní obvodová rychlost je pořád stejná, jako obvodová rychlost řemenice. Prostě zatím nikdo normálně fyzikálně nevysvětlil, proč by to mělo být jinak, než tvrdím já. Netvrdím, že jsem nejmoudřejší, ale to, co tady tvrdí Kremik a makak mi nedává žádnou logiku. A to se pohonům jako automatizér věnuji docela dost...

Sendy: Vynechme prosím Tě všechny kraviny a bavme se jen o podstatě věci. Nemelme tady o tom, co se stane, když bude řemen více napnutý a motor slabý, nebo 2cm tlustý a podobně. Protože pak mi přijdete jako banda alibistů, co neumí zdůvodnit učivo fyziky střední školy o obvodové rychlosti kružnice a jednoduchého převodu plochým řemenem. V SM260 je motor sice ve smyčce, ale pořád snímá jen rychlost motorové řemenice, přičemž výsledek měříme kmitočtem 3150Hz z měřicí kazety. Přechod z řemene z 550um na 800um neudělal na výsledné rychlosti (snímaného kmitočtu z pásku) nic. kdyby to bylo podle vašeho tvrzení, měl by magneťák teď jet rychleji, i když řemenice motoru se točí pořád stejnými otáčkami.

[Kremik]

Dobře, tak jinak. Když ohneš řemínek, jeho vnitřní strana se stlačí, tedy zkrátí, vnější se protáhne. Ta zkrácená část se pohybuje obvodovou rychlostí řemeničky, když ji opouští, roztahuje se a tím získává stejnou rychlost jako střední vlákno, které se pohybuje rychleji (jinak by to ani nešlo, to by se musel řemínek roztrhat). Vnější strana řemínku zase o něco zpomalí, a dokud se řemínek zase nezačne na něco navíjet, je rychlost řemínku v celém průřezu totožná.

[TheLastUnicorn]

Schválně si tam zkuste dosadit jinou tloušťku řemenu...
https://www.stevegs.com/utils/beltcalc.htm

[Kremik]

Ta kalkulačka tloušťku používá pouze k výpočtu délky řemenu, jinak k ničemu.

[TheLastUnicorn]

Ok, klidně si mějte svou pravdu, mně to může být putna. Už mne to nebaví.
Nebo mi tedy spočítejte dva příklady stejných pohonů a každý s jinou tloušťkou řemenu.