NZC150,160, zesilovač s MDA2010, (nošení dříví do lesa?)

[Hill]

Toto zapojení regulátoru "Balance hrubě" se používalo v Tesle dost často, ale po léta se to nerozkmitalo. Dokud měl běžec trimru dobrý kontakt s kostrou. Když ho ztratil, projevilo se to napřed mírným rozšířením stereobáze a tím to skončilo.
Ale odpojením běžce od země se tou změnou vazby (ve spolupráci s parazitními kapacitami a/nebo úbytkem na zemním spoji) stal emitorově vázaný klopný obvod. Všimni si, že i v Safíru je to propojení funkce WIDE provedené hodně opatrně - vazební odpory obou koncáků jsou se zemí spojené vždy.
Jestli ti bude nesymetrie zesílení vadit, dej místo trimru v jednom kanálu odpor 220 Ω a trimr nech jen v kanálu druhém jako reostat a nastavuj jen ten.
Jen trochu OT perlička: stavěl jsem několik (přesněji sedm) kousků identicky zapojeného a osazeného zesilovače s TDA7374. Plošňák byl stejný, pokud byl prodloužený, pak proto, že na něm byl usměrňovač a filtrační kapacita. Z těch tří kousků, o kterých dodnes vím, dva normálně hrají v autech, na pin 7 je připojená zenerka 5V1 proti zemi (ovládání STD-BY odblokuje zesilovač od +3,5 V výše, i když podle výrobce může být spojený přímo s Ucc; diagnostika totiž pracuje s napájením +5 V, kdybych ji chtěl využít pro soft clipping).
Přesto ten poslední kousek napájený ze síťového zdroje při náběhu napětí na 9 V začne kmitat, přetíží zdroj, a, teprve, když se ohřeje, přestane. A je mu jedno, zda STD-BY je spojené s 5 V nebo plným napájecím napětím. Vzhledem k slušnému chlazení to trvá i deset minut. Jistě, zdroj je na tento náběh nejspíš příliš měkký a celkem 3300 µF + 150 nF těsně u zesilovače to taky neřeší. Nicméně o tomto zesilovači výrobce tvrdí, že zapojení je zcela stabilní a nevyžaduje Boucherotovy členy. Je to pro mě záhada, ale zatím jsem se neodhodlal švába vyměnit. Je možné, že ten kmitající něco schytal už v době, kdy sloužil u PC s třicetilitrovými dvoupásmovkami, tohle jsou jen následky hrubého zacházení, a já zbytečně přemýšlím nad suchým hadrem na dně mořským... Až budu mít jasno, svěřím se.

[Hill]

Toto zapojení regulátoru "Balance hrubě" se používalo v Tesle dost často, ale po léta se to nerozkmitalo. Dokud měl běžec trimru dobrý kontakt s kostrou. Když ho ztratil, projevilo se to napřed mírným rozšířením stereobáze a tím to skončilo.
Ale odpojením běžce od země se tou změnou vazby (ve spolupráci s parazitními kapacitami a/nebo úbytkem na zemním spoji) stal emitorově vázaný klopný obvod. Všimni si, že i v Safíru je to propojení funkce WIDE provedené hodně opatrně - vazební odpory obou koncáků jsou se zemí spojené vždy.
Jestli ti bude nesymetrie zesílení vadit, dej místo trimru v jednom kanálu odpor 220 Ω a trimr nech jen v kanálu druhém jako reostat a nastavuj jen ten.
Jen trochu OT perlička: stavěl jsem několik (přesněji sedm) kousků identicky zapojeného a osazeného zesilovače s TDA7374. Plošňák byl stejný, pokud byl prodloužený, pak proto, že na něm byl usměrňovač a filtrační kapacita. Z těch tří kousků, o kterých dodnes vím, dva normálně hrají v autech, na pin 7 je připojená zenerka 5V1 proti zemi (ovládání STD-BY odblokuje zesilovač od +3,5 V výše, i když podle výrobce může být spojený přímo s Ucc; diagnostika totiž pracuje s napájením +5 V, kdybych ji chtěl využít pro soft clipping).
Přesto ten poslední kousek napájený ze síťového zdroje při náběhu napětí na 9 V začne kmitat, přetíží zdroj, a, teprve, když se ohřeje, přestane. A je mu jedno, zda STD-BY je spojené s 5 V nebo plným napájecím napětím. Vzhledem k slušnému chlazení to trvá i deset minut. Jistě, zdroj je na tento náběh nejspíš příliš měkký a celkem 3300 µF + 150 nF těsně u zesilovače to taky neřeší. Nicméně o tomto zesilovači výrobce tvrdí, že zapojení je zcela stabilní a nevyžaduje Boucherotovy členy. Je to pro mě záhada, ale zatím jsem se neodhodlal švába vyměnit. Je možné, že ten kmitající něco schytal už v době, kdy sloužil u PC s třicetilitrovými dvoupásmovkami, tohle jsou jen následky hrubého zacházení, a já zbytečně přemýšlím nad suchým hadrem na dně mořským... Až budu mít jasno, svěřím se.

[jardafiala]

Jo každá zkušenost dobrá. Nesymeriji jsem neřešil, pustil jsem do obou kanálů 1kHz a rozdíl byl při stejném vstupu minimální (10Všš vers 9,85V). Ten trimr jsem měřil zapájený a ukazoval co má, ať jsem kroutil jak jsem kroutil kmitání bylo beze změny.

[Kremik]

[Mysteri]

Osobne som nemával problém s MDA, ale dva krát sa kmitanie objavilo. Stačilo prispájkovať keramiky 150nF/100V PRIAMO!!! na vývody napájania MDA. Mám dojem, že na to bolo upozornenie aj v Amáre ohľadne Zetawatu.

[EKKAR]

Zetawatt se v Amáru probíral na několik etap. První verze měla v korekcích (a v RIAA preampu) MAA741 (s upozorněním, že v RIAA by měl bejt typ s nízkým šumem a pokud možno rychlejší než klasická 741), druhá pak měla v korekcích a preampu pro gramec "proslavený" dvojoperáky MA1458. Oba články měly následně minimálně 2 "opravy" každej, ve kterejch se právě upozorňovalo na to kmitání. Minimálně v jedný takový "opravě" bylo upozorňovaný na nepravidelný kmitání právě tesláckejch výkonovejch zešilovačů, který právě při napájení "na hraně" (jak jsem už zmiňoval v tomhle vlákně dřív) bylo absolutně nepravidelný a bez zřetelnýho vnějšího vlivu, často ho připojení blokovacích keramik naopak vyvolalo než aby mu zabránilo, některý kusy IO vyžadovaly pro stabilní funkci blokovat jenom kladnou větev, jiný zas jenom zápornou. Připojení 100nF keramiky na "nesprávnou" stranu naopak kmitání vyvolávalo.
I proto byl nějakým koumesem navrženej třetí Zetawatt, s číselným indexem 2030 - ten měl jako výkonový konce použitý dederónský verze modernějších SGS-ATES obvodů TDA2030 - typ A2030D. Zároveň se do korekcí a RIAA preampu doporučovalo osadit dederónský "nízkošumový" dvojoperáky s j-FETama ve vstupech B072 = zas dederónskej opajc, tentokrát Texasácký řady TL07x. Troufám si tvrdit, že tahle poslední verze byla nejstabilnější ze všech.

[EKKAR]

Zetawatt se v Amáru probíral na několik etap. První verze měla v korekcích (a v RIAA preampu) MAA741 (s upozorněním, že v RIAA by měl bejt typ s nízkým šumem a pokud možno rychlejší než klasická 741), druhá pak měla v korekcích a preampu pro gramec "proslavený" dvojoperáky MA1458. Oba články měly následně minimálně 2 "opravy" každej, ve kterejch se právě upozorňovalo na to kmitání. Minimálně v jedný takový "opravě" bylo upozorňovaný na nepravidelný kmitání právě tesláckejch výkonovejch zešilovačů, který právě při napájení "na hraně" (jak jsem už zmiňoval v tomhle vlákně dřív) bylo absolutně nepravidelný a bez zřetelnýho vnějšího vlivu, často ho připojení blokovacích keramik naopak vyvolalo než aby mu zabránilo, některý kusy IO vyžadovaly pro stabilní funkci blokovat jenom kladnou větev, jiný zas jenom zápornou. Připojení 100nF keramiky na "nesprávnou" stranu naopak kmitání vyvolávalo.
I proto byl nějakým koumesem navrženej třetí Zetawatt, s číselným indexem 2030 - ten měl jako výkonový konce použitý dederónský verze modernějších SGS-ATES obvodů TDA2030 - typ A2030D. Zároveň se do korekcí a RIAA preampu doporučovalo osadit dederónský "nízkošumový" dvojoperáky s j-FETama ve vstupech B072 = zas dederónskej opajc, tentokrát Texasácký řady TL07x. Troufám si tvrdit, že tahle poslední verze byla nejstabilnější ze všech.