Založen: Jan 17, 2018 Příspěvky: 420 Bydliště: Trenčín
Zaslal: po leden 29 2018, 10:18 Předmět:
Osobně používám měřicí pásek s kmitočtem 3,15 kHz. Na ebay jdou obvykle měřicí pásky nahraný na profi studeru sehnat poměrně běžně. Čítač frekvence mají dnes i běžný multimetry. Takže pokud bych to myslel s magnetofonem opravdu vážně, šel bych tou cestou a na nějaký stroboskopy, nebo značkování délky pásku + stopkama bych se vykašlal. A hlavně bych to extra neprožíval u stroje, jako je B100, kde ani záznamové/snímací korekce jaksi neodpovídají žádnýmu normálnímu standardu...
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: po leden 29 2018, 13:38 Předmět:
TLU, poprosil bych o přesné vysvětlení, co přesně nenormálního shledáváš na pevných korekcích /základních záznamových, snímacích i štěrbinových/ a konkrétně u B100, B100A či B101.
To by mě vážně hodně zajímalo a myslím, že nejen mě.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19523 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: po leden 29 2018, 14:51 Předmět:
fredis napsal(a):
A čemu odpovídají?! To podle tebe měl každej magič jinou rychlost atd?
Ano, měl. Za normální se pokládala dlouhodobá až trvalá odchylka od jmenovité rychlosti o ±1,5 %, u bateriových ±2%, u přístrojů I. kvalitativní skupiny, kterou naši normotvůrci nechtěli nazývat "po americky" Hi-Fi, to dělalo ±1 %.
Vlivem výrobních tolerancí se mohlo stát, že odchylka přesáhla povolený limit, no tak se vyměnila nebo seřídila řemenice, aby neměl o moc jinou rychlost.
To nemá co dělat s rušivým krátkodobým kolísáním, aneb Wow-&-Flutter, to muselo být podstatně menší.
Ano, korekce byly pevné, vybíraly se do nich součástky v toleranci pokud možno lepší, než 5 %, ale, jak známo, Murphy nikdy nespí, a povolené odchylky se někdy sečetly v tom nejméně příznivém směru, takže ani snímací korekce se netvářily naprosto jednotně, jako co kus, to stejný průběh.
A to jsem ještě nezmínil řadu B4: už jsem měl v parádě kus, který měl ložiska motorku tak "přemazaná", že hrál o celý tónový interval níž, to je -12 % proti jmenovité rychlosti, a teprve po asi dvaceti minutách to vylezlo na odchylku přibližně poloviční a už to tak zůstalo!
Kvůli tomu také nikdo nepřekopával snímací korekce.
Píšu schválně o snímacích korekcích, ty jsou totiž vzhledem k potřebě dodržení normalizovaného průběhu zkratového toku pásku (kvůli kompatibilitě s jinými přístroji při výměně záznamů) důležitější.
Záznamová charakteristika mezi 100 Hz a 8 kHz (pro devítku rychlost) je totiž lineární, záznamové korekce se uplatňují až mimo toto pásmo, jejich vliv se při přijatelné odchylce posuvné rychlosti prakticky nepozná, obvykle je větší chyba rozptylem parametrů pásku v průběhu jedné cívky.
Záznam na devatenáctku s korekcemi pro devítku jsem také nějaký pořídil (než jsem přišel na to, že se nevrací lišta přepínače korekcí). Dnes ho poznám jen podle spektra šumu, že má na 16,5 kHz výrazné maximum. Nahrával jsem tehdy totiž především z rádia (max. 15 kHz), televize (12 kHz), optické stopy filmu (když byl dobrý, tak i něco přes 10 kHz), snad jen z gramce by měl být slyšet nějaký rozdíl, pokud ovšem by se tak vysoko neuplatňovaly horní rezonance chvějky. Tehdy nebyly ani počítače, natož nějaký software, spektrometr byla záležitost nemnoha laboratoří a dostat se k tomu, to byla výhra v pravděpodobnosti úspěchu srovnatelná se Sportkou.
A, když nebyl zdroj signálu tak vysoký kmitočet poskytující, těžko to poznat poslechem, jen snad při přepisu, že tam bylo nenápadně víc šumu. I tak to ale chtělo hodně cvičené ucho.
Ale ve spotřebce se s tím nepáral žádný výrobce, zvlášť, když prodal vše, co vyrobil, "však oni si to dodělají doma"...
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: po leden 29 2018, 15:18 Předmět:
Těch cca 15,5kHz byl rezonanční kmitočet cívky v RC obvodu záznamových korekcí devítky, pokud se moc nepletu
Podobný obvod, ale LR byl v činnosti i při snímání, ale zdůraznění při snímání, resp. vyrovnání ztrát se u B400 dalo naštelovat na rozumnou míru sériovým trimrem, někde pod přepínačem rychlostí tuším. Na čtyřce a devítce samostatně.
Založen: Dec 12, 2017 Příspěvky: 797 Bydliště: Pardubice
Zaslal: út leden 30 2018, 22:28 Předmět:
Ještě mám jeden dotaz tak nějak mimo mísu. Z které magnetofonové hlavy je lepší záznam i snímání u monofonní nahrávky, zda z půlstopé
nebo čtvrtstopé ? (je lepší použít půlstopou nebo čtvrtstopou hlavu na monofonní provoz?) A ještě jeden, existují monofonní (půlstopé) hlavy pro kazety?
Dík za odpověď
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31853 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: út leden 30 2018, 22:45 Předmět:
Pamatuj si - čím širší hlava, tím menší šum z pásku snímá (má lepší poměr signál/šum). Proto je vždycky lepší, pokud máš možnost v zájmu kvality nahrávat i snímat monofonní půlstopou hlavou - hlavně pro archívní účely.
Ze stejnýho důvodu se vyráběly i monofonní hlavy pro kazeťáky = s mezerou systému přes (téměř) celou polovičku šířky pásku. _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19523 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: út leden 30 2018, 22:58 Předmět:
Samozřejmě je půlstopý záznam lepší - z větší šířky stopy dostaneš větší úroveň signálu, méně dropoutů (přesněji - daleko víc jich bude tak nevýrazných, že je přeslechneš) a méně kvalitní pásky budou při dvojnásobné šířce stopy až o 3 dB méně šumět.
Pokud jde o kazetové hlavy, pak existovaly monofonní - vlastně ve všech monofonních kazeťákách na našem (a nejen našem) trhu jiné, než půlstopé hlavy nebyly.
Pro úplnost: v cívkáčích "na doma" se půlstopé hlavy příliš nerozšířily, přece jen se čtvrtstopým záznamem se na cívku pásku vešlo dvakrát tolik záznamu, který je se čtvrtstopým jen omezeně a podmínečně kompatibilní.
Půlstopou hlavou z B41 nepřehraješ stereofonní záznam z B100, protože ti místo pravého kanálu bude pozadu hrát pravý kanál z druhá strany pásku - cívkáče mají stopy kladené "přes jednu". Prostě půlstopá hlava nepřečte současně obe stopy čtvrtstopého záznamu, které k sobě patří.
U kazety je to jedno, stopy stereofonního záznamu jsou těsně vedle sebe a stereofonní záznam lze půlstopou hlavou přehrávat monofonně, stejně jako monofonní záznam lze snímat stereofonní hlavou, samozřejmě monofonně.
U kazetové stereofonní hlavy není ale problém spojit obě vinutí do série (kvůli vyššímu výstupnímu napětí při snímání a také kvůli stejnému záznamovému a předmagnetizačnímu proudu při záznamu je to lepší, než paralelní spojení) a, až na tenkou mezírku uprostřed monofonní stopy máš hlavu takřka půlstopou. A můžeš ji vrazit i do monofonního kazeťáku, jen ty záznamové podmínky budeš muset nastavit poněkud jinak.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31853 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: st leden 31 2018, 0:36 Předmět:
Hill napsal(a):
Samozřejmě je půlstopý záznam lepší - z větší šířky stopy dostaneš větší úroveň signálu, méně dropoutů (přesněji - daleko víc jich bude tak nevýrazných, že je přeslechneš) a méně kvalitní pásky budou při dvojnásobné šířce stopy až o 3 dB méně šumět.
Pokud jde o kazetové hlavy, pak existovaly monofonní - vlastně ve všech monofonních kazeťákách na našem (a nejen našem) trhu jiné, než půlstopé hlavy nebyly.
....
Půlstopou hlavou z B41 ALE nepřehraješ stereofonní záznam z B100, protože ti místo pravého kanálu bude pozadu hrát pravý kanál z druhá strany pásku - cívkáče mají stopy kladené "přes jednu". Prostě půlstopá hlava nepřečte současně obe stopy čtvrtstopého záznamu, které k sobě patří.
U kazety je to jedno, stopy stereofonního záznamu jsou těsně vedle sebe a stereofonní záznam lze půlstopou hlavou přehrávat monofonně, stejně jako monofonní záznam lze snímat stereofonní hlavou, samozřejmě monofonně.[/i]
...
To platí jen pro vzájemnou NEpřenositelnost záznamů mezi typama s půlstopým monofonním a stereofonním čtvrtstopým záznamem - samozřejmě pokud jsi nahrával na půstopý mašině, snímanej záznam byl proti souběžně učuněnýmu i snímanýmu záznamu na čtvrtstopým stroji kvalitnější - protože právě ta dvojnásobná šířka záznamový stopy. Se stereofonním čtvrtstopým strojem se tomu dalo přiblížit, pokud se do obou stop sterea zaved stejnej signál - ve výsledku jsi dostal skoro identickou kvalitu jako u monofonního půlstopáče - pokud budeš posuzovat záznam stejnou rychlostí. Monofonní čtvrtstopák ale takhle "zneužít" nešel - právě kvůli tomu proložení stop. Kazeťák už měl uspořádání stop na pásku symetrický právě kvůli snadnější slučitelnosti mono/stereo - existoval dokonce malej počet kvadrofonních mašin, kde byla na šířce kazetovýho pásku zaznamenaná 2x4stopá nahrávka v obou směrech, jenže to znamenalo stopu širokou jen asi 0,44mm pro každej kanál (v kazetě je pásek o normovaný šířce 3,81mm = .15" neboli 0,15 inch) a to je při snímací rychlosti 4,76cm/s setsakramentsky málo magnetickýho materiálu pro aspoň trochu kvalitní snímání ... Dalo se s tím něco dělat na pásku s materiálem chromdioxid, nejlepší výsledky pak dával metalovej pásek (type IV), ale kvůli obrovský složitosti nastavení takový mechaniky a nutnosti nízkošumovejch snímacích prvků v záznamový i snímací cestě se to nepodařilo rozšířit.
Američani nějakej čas produkovali svoje kazety odlišnýho systému s "nekonečnou smyčkou" pásku a s vypínáním pomocí vodivý kovový fólie v místě slepu, tam měli 8 stop už od začátku nahrávanejch všecky souběžně, takže nebyl problém ani se stereem ani s kvadrem a vzájemnou slučitelností, ale v těch kazetách se používal klasickej "půlstopej" magnetickej pásek = šířka 6,35mm jako do klasickýho kotoučáku ... Hill si určitě bez trápení vzpomene, jak se tenhle audiosystém jmenoval. Já ho viděl jen ve vitríně v muzeu - a jako žáček školou povinnej jsem byl zacvičovanej v obsluze školního filmovýho projektoru na 8mm film se stejnou technikou zásobování filmem - kazetka s nekonečným pásem, kde se krátká sekvence motala pořád dokolečka - mělo to jen asi 10-15 minut záznamu a film se tak nemusel zakládat z klasický cívky ani zpětně převíjet. A už si nepamatuju, jestli na tý kazetce s filmem byl nebo nebyl i zvuk, ale dost možná i jo - teda nic kvalitního, jen základní naučnej komentář ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Dec 12, 2017 Příspěvky: 797 Bydliště: Pardubice
Zaslal: st leden 31 2018, 9:16 Předmět:
Ještě váš názor na kvalitu mechaniky řady B4 a B5. Hlavně z dlouhodobého hlediska, přeci jenom to jsou stroje 40 a více let staré. Z mého strojařského pohledu vítězí díky celkovému tlakovému odlitku B4, ale je to pravda?
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
. Imbecil seš ty.
