Vymena elektrolytov - Tesla Filharmonie

[sinclair]

No jistě...Důležité je vědět, že i když je v tom selenovém grecu vlastně hafo ventilů, tak jsou proti vakuové usměrňovačce tak pomalé, že prostě neruší. Druhá jejich vlastnost je velký vnitřní odpor, který případně vzniklé rušení na ventilu rovnou likviduje - jako by jsi s křemíkovou diodou zapojil sériově odpor třeba 10R. Spínací špičky do elytu pak jsou ztlumeny zvětšeným vnitřním odporem usměrňovačů - a to právě seleny mají samy. Dokonce se to používá i dnes - jde-li o usměrňovač např. z diod 1N400x pro napájení nějakého citlivého zařízení, pak se běžně do série s diodami dává tento tlumicí sériový odpor a "pro sicher" ještě i paralelní kondenzátor, nebo i RC člen. Většinou to tak mají starší konstrukce samostatných, japonci konstruovaných předzesilovačů, kde je např. i složitý a velmi citlivý vstup pro MC přenosku. V těchto případech se kvůli šumu zdrojů ani nepoužívají monolitické stabilizátory, ale diskrétní a navržené s ohledem na minimální šum a maximální potlačení rušení. Není výjimka, že jedna větev takového diskrétního stáblu obsahuje i dvanáct tranzistorů obou vodivostí a nejsou v nich jako reference použity zenerky. Ale to jsme odbočili.

721A jsem nazval mrdkou, protože to prokazatelná mrdka je. Není žádným tajemstvím, že 721A vznikl na základě popudu z Rožnova, aby "dokázali nespornou hospodářskou užitečnost" tehdy běžícího heptálu.
Že po něm bylo hovno a narážel už na technologické limity /6Z31, 6L31 i 6F31/, to bylo tak nějak vedlejší. Že kvůli tomu byl přijímač složitý jako družice a žere jak najatej, to tenkrát nikomu nevadilo.
Prostě vyrobíte velký rádio s převahou heptálu a hotovo, národohospodářský úkol.
Oproti 721A, rádiu číselně regulérně o třídu výš, je 625 Hymnus naprosto skvělé rádio.
Mám v policích obě, 721A Festival i 625A Hymnus, hned vedle Filharmonií, Stradivarek a Beethovena. Hlavně proto, že jsou to "velká dospělá rádia" s mnoha reproduktory:-) a v případě Hymnusu, Filharmonie a enderáků opravdu "důstojným zvukem".
Ale uznej sám, že pro důstojné krmení 4 reproduktorů ve Festivalu je prostě jedna chcíplá, líná 6L31 fakt málo, PL82 v Hymnusu je proti ve všech ohledech náročnější 6L31 zvuková raketa.
Měli tomu 721A dát třeba 5-6W dvojčinný ultrák, jako má filhoška, není zas o tolik složitější a dražší, ta jedna 6CC31 pro inverzi a jedna 6L31 navíc by se v ceně už ztratila a i výstupák by byl výrobně jednodušší a levnější. Originál má můj Festival tmavě červeně lakovaný výstupák, sice je jádrem velký jako kráva a se 4 sekcemi, ale co je to platný, když pracuje v anodě takové zdechlotiny, jako je 6L31. I při stejně kravském síťáku je uváděný výstupní výkon Festivalu fikce, vztažená ke strašlivému zkreslení. Už při 2W zkresluje tak, že to není pro uši.
Ta řečená 6L31 je tak zdechlá, že ani s předřazenou 6F32 nezbyla trocha zisku na zavedení aspoň 6-8dB záporné vazby ze sekundáru. I proto jsou tam korekce, jaké jsou, náhradní odpor sekundáru a s vazbou nikdo nemohl ani počítat. Taky to dorozumívání přes přídavný reprák je pěkná idiocie - neznal jsem nikoho, kdo by to využil...
PL82+EF80 v 625A, to je úplně jiné kafe. Když je pustíš vedle sebe, tak Festival vedle Hymnusu hraje jako nějaký větší Rytmus

[sinclair]

Hlavně nám pan majitel musí sdělit, jaká kde naměřil napětí, zvlnění /dá se měřit i mulťákem za stovku z Teska/ a tak dál.
S pravděpodobností, limitně se blížící 100%, jsou vazebáky ze 6CC41 na PL82 se svodem. Potom koncovými PL82 teče takový anodový proud, že to neúměrně zatěžuje anodový zdroj a stoupne na něm zvlnění. To by mělo být snadno poznat pouhým měřením úbytku na katoďákách, nebo prostě jenom miliampérmetrem, paralelně přímo k půlkám anodových vinutí. Na jistotu tam teče proud jako prase, co ničí emisi koncových PL82 a kladné napětí na jejich g1 způsobuje přinejmenším zkreslení a neschopnost dodat jmenovitý výkon.
Prostě u tak složitého stroje nezbyde, než měřit, měřit a měřit. V okolí koncového stupně 805A je maximálně asi 180V, to není schopno ublížit.
Ostatně celá 805A je vlastně řešena jako "nízkonapěťová", nikde se tam ani náhodou nevyskytuje nějakých 300-400V, v ostatních, starších a mnohem menších přijímačích celkem běžných.
U 805A jsem se poprvé setkal s tím, že se výkon a zisk z elektronek nezískává vysokým Ua, ale vyšším Ia při nižším napětí - je to ostatně vidět i na hodnotách pracovních odporů v hodnotách, které nejsou úplně běžně k vidění.
Pokládám 805A i s jejími drobnými nedostatky za to nejlepší, co kdy bylo s moderními elektronkami u nás v přijímací technice stvořeno.

[jjilek]

Nic proti tomu co jsi napsal, nemám. Ale tady jde o to poradit někomu cosi jiného. Proč Filharmonie bručí. A to, že jsem se ve schematu překlepnul, nic kromě úvahy o bručení vakuové diody, na problému a možných příčinách závady nemění.
Ale možná tyto tvé úvahy, i když jsou poněkud stranou daného problému, budou polovodičové veřejnosti užitečné.
Nezbývá, než čekat až tazatel doplní další poznatky.

[jjilek]

Nic proti tomu co jsi napsal, nemám. Ale tady jde o to poradit někomu cosi jiného. Proč Filharmonie bručí. A to, že jsem se ve schematu překlepnul, nic kromě úvahy o bručení vakuové diody, na problému a možných příčinách závady nemění.
Ale možná tyto tvé úvahy, i když jsou poněkud stranou daného problému, budou polovodičové veřejnosti užitečné.
Nezbývá, než čekat až tazatel doplní další poznatky.

[elektrosvit]

Festival je určen jen k příjmu na AM pásmech a jakostnější reprodukce připadá v úvahu jen při přehrávání gramodesek. Takže bohatě stačí, co v něm je. Srovnání s přijímači typu Filharmonie mi přijde dost nešťastné.

[hevestib]

Co sa tyka tych siemens usmernovacov, tak tie zial boli vadne. Uz v minulosti som ich nahradil diodami (standardny 4 diodovy usmernovac) a pomohlo to. Pokusim sa to namerat, a dam vediet. Ale ja by som si zrejme mal najskor prestudovat nejaku literaturu, aby som vedel co robim a aby som to robil poriadne. Neviete poradit nejake knizky, co by som mohol nasledne zohnat niekde v antikvariate? Pripadne nejake nascanovane pdfka?
Este k tym otazkam:

-bručí přijímač i při staženém regulátoru hlasitosti na nulu : nie
-bručí přijímač jen při příjmu silných vysílačů? : bruci vzdy, nezavisle na tom co sa na nom pusta
-bručí přijímač jen po zapnutí a postupně brum zeslábne? : nie, bruci konstantne
-změní se intensita brumu při opačném zapojení síťové vidlice přijímače do zásuvky? - tak to ma nenapadlo skusit, ale asi sa nezmeni, lebo vela krat som ho zasuval a vysuval zo zasuvky a je mala sanca, ze som sa vzdy trafil rovnako.

Ako ono sa to da pocuvat, nebrumi to nijak hrozne. Ale prislo mi, ze je to aj tak skoda, lebo inak hra fantasticky.

[ok1hga]

[ok1hga]

[BOBOBO]

Vždyť stačí , že provedl bezmyšlenkouvou kokotinu jak sinclair . Napětí muselo stoupnout jako sviňa a s tím i proud a s tím i bručení . To dá rozum ....

[sinclair]

Jednak došlo k posuvu pracovních bodů, jednak ruší neodrušené polovodičové diody. Ty je oproti selenům nutné odrušit. Vysokoimpedanční elektronkové obvody jsou na rušení z rychlejších usměrňovačů /vakuovky i polovodiče/ velmi háklivé. Na potenciometru hlasitosti se pracuje se signálovou úrovní okolo 100mV, na korekcích s útlumem 18dB ještě mnohem méně. Pokud to rušení někam leze, pak tamtudy.

[jjilek]

Nemáš parametry, fotku nebo typ původního usměrňovače? Nebo někdo z kolegů přečíst typ z technické dokumentace?

[jjilek]

Nemáš parametry, fotku nebo typ původního usměrňovače? Nebo někdo z kolegů přečíst typ z technické dokumentace?

[elektrosvit]

Do Filharmonie? Jsou tam dva B250C100 od Siemense.

[hevestib]

Tak Dakujem vsetkym za rady.
Elektrolyty som vymenil, a brumenie sa tym znizilo. Stale to troska brumi, ale to je asi normalne. Snazil som sa to este znizit tym ladiacim odporom, ale nemalo to na to ziadny efekt. K tym diodovym usmernovacom som pridal este 500k odpor do serie, takze som napatie zrazil o nejakych tych 30 voltov dole, co by malo nahrubo sediet s povodnym napatim, ktore isli z tych siemensov.
Hra to prekrasne

[sinclair]

Vyzkoušej ještě jednu věc. Jestli máš osciloskop /nebo aspoň dobrý multimetr s měřením kmitočtu/, tak prosímtě zjisti, jaký má ten zbytkový brum kmitočet, jestli 50Hz či 100Hz.
Vsadil bych se, že to bude 50Hz, naindukovaných z více syceného síťáku /je-li přepnut na 220V/ do vysokoimpedančních signálových obvodů, typicky do korekcí v nf části okolo první 6CC41.
Předpokládám, že to je zbytkový brum, který leze z 270mm reproduktoru AN633.70 při staženém potenciometru hlasitosti, ano?
Pro začátek můžeš vzít kousek /cca 6x12cm/ opravdového trafoplechu, třeba nějaký odstřižek z velkých plechů do trafosvářečky, nebo i střední rameno z velkých EI plechů EI50 či EI64 a zkusit jej přiložit tu k levé, tu k pravé straně plechů síťového trafa.
V jednom momentu, kdy se rozptylové pole uzavře přes "stínicí" plech, by měl brum znatelně poklesnout.
Pokud tahle zkouška vyjde negativně, pak je to zbytkový brum 50Hz ze žhavení, který už nedokáže proměnný odbručovač eliminovat. Je vysoce pravděpodobné, že jedna ze 6CC41 má hodně nesymetrické žhavicí vlákno - a proto zesilovač toho rádia nereaguje na pohyb odbručovačem! a při jeho protáčení tam není žádné výrazné maximum a minimum brumu. Lze zkusit třeba prohodit obě 6CC41 mezi sebou, nebo zkusit jinou, která má symetričtější žhavicí vlákno.
Další pomoc, jak se brumu 50Hz zbavit co nejvíce a neporušit moc původnost aparátu, je zkusit uzemnit běžec 100R odbručovacího potenciometru do jiného místa, než je uzemněn původně. Já to zkusil kusem silného 0,8mm drátu do místa, kde je zemnicí uzel pro katody první 6CC41 - a bingo! Při následném protáčení odbručovače vzniklo hodně ostré minimum s tím výsledkem, že se klidový odstup brumu zesilovače Filharmonky zlepšil z původních asi -60dB na téměř -70dB, což už je velmi příznivé, až skoro nadstandardní.
On totiž ten basový reproduktor má při 50Hz nezanedbatelný pokles a 50Hz už nevyzařuje s plnou účinností.
Nejprv bych ale zkusil tu záměnu elektronek 6CC41 vzájemně či za jiné kusy. Na vině mohou být při 50Hz klidně i koncové PL82, které už nemusí mít kvalitní izolaci vlákno-katoda a brum se může dostávat do katod tudy.
Je prostě potřeba buď zkoušet všechno možné /v rámci původnosti/, anebo se s tím smířit.
Já se nesmířil, neboť ten zesilovač má jinak vynikající parametry, hlavně malé zkreslení až do plného výkonu, neboť je to "pravý" ultralineár a ještě k tomu víceméně dvojčinné áčko.
Proč áčko?
No porovnejte si klidové proudy koncových elektronek v klasickém ABčku /okolo 15-20mA/ a tady.
A taky zapojení koncových elektronek z hlediska jejich předpětí a klidového proudu.
Tady teče koncovými elektronkami stálý klidový proud kolem 40mA, což je téměř plný dovolený proud PL82 v áčku, třeba u Hymnuse. Jsme tedy na dvojčinném ultralineárním áčku, co přechází do AB až při opravdu nejvyšším výkonu - bez dalších debat.
Že je to v dobovém manuálu uváděno jako zapojení B či AB na věci nic nemění, charakter práce koncového stupně odpovídá dvojčinnému áčku /jako ostatně třeba u AZK201/ a i výstupní výkon tomu přesně odpovídá.
Při 180V/40mA lze z PL82 dostat asi 3W - zde má konec okolo 6W, což také přesně odpovídá.
Pokud by to totiž bylo klasické ABčko, s pevným -Ug1 a malým klidovým proudem /a bez ultralineáru/, tak při daném napětí cca 180V a dané tvrdosti zdroje by šlo ze dvou PL82 získat klidně i 10W výkonu.
Ovšem při mnohem vyšším celkovém zkreslení, než je tomu zde, ve dvojčinném ultralineárním áčku.

Jo - na odstup rušivých napětí mají vliv i přesně shodně nastavené katodové proudy koncových elektronek! Jedině při 100% shodě se případná rušivá napětí na primáru výstupního trafa odečítají.

[hevestib]

Fíha, to znie zaujímavo. Zatiaľ som skúsil vymeniť tie dve elektrónky, ale brum sa zvýšil, takže zhodou okolností boli dané v tej lepšej kombinácii.
Rádio dnes veziem na chalupu, kde má svoje čestné miesto, ale pri najbližšej dovolenke skúsim ešte tie ostatné metódy. Zatiaľ som s tým ale nad mieru spokojný, ten brum už fakt takmer nepočuť a reprodukcia zvuku je skutočne parádna .

[sinclair]

No to bezpochyby - také u mě mají obě verze svoje čestné místo.
Enderáci to sice uměli ještě líp, ale taky za úplně jiný peníze.
Beethoven tam měl téměř cenu Trabanta 600. A toho ani v NDR neměl ledaskdo