Rádio Tesla KONGRES

[masar]

[masar]

[houmr]

C53 je určitě v pořádku, ten je spolu s C51 a C52 v tom tunýlku k poťáku a ty jsem postupně všechny zkoušel nahrazovat. Spíš mne napadá, že by to přecejenom mohl být ten C44. K němu jsem jen přikládal 100 nf kapacitu (a beze změny), ale vzpomínám si, že byl umístěn někde úplně jinde než bych čekal, takže by mohl být klidně uhnilý přívod k tomu hřebenu, na kterém je připájen.

[masar]

Jest-li problém způsobuje C44 lze vyzkoušet i odpojením jednoho vývodu C53. Parazitní signál se v tom případě zesílí a přibudou mu výšky.

[masar]

Jest-li problém způsobuje C44 lze vyzkoušet i odpojením jednoho vývodu C53. Parazitní signál se v tom případě zesílí a přibudou mu výšky.

[houmr]

Takže po delší době jsem se k rádiu vrátil a udělal jsem dobře - problém byl nakonec u C44, ale ne v něm samotném, nýbrž jeho druhá strana byla připájena k nýtku, který s kostrou neměl kontakt. Takový nýtek jsem na šasi našel ještě jeden.

[ok1hga]

. . . to se tak stává, když zem není zem . . .
to chce mít dobrý oči a měřit, měřit a měřit . . .

[ok1hga]

. . . to se tak stává, když zem není zem . . .
to chce mít dobrý oči a měřit, měřit a měřit . . .

[houmr]

Ano,

já jsem sice měřil (kapacitu) a pro jistotu ještě přikládal paralelně další kapacitu, ale v tu chvíli mne nenapadlo, že ten druhý konec je "ve vzduchu"... A čím usilovněji to člověk hledá, tím větší hlouposti dělá. Proto vždycky když se dostanu do nějaké v tu chvíli slepé uličky, tak raději odložím stranou a vrátím se k tomu po čase, s "novým pohledem".

[sinclair]

Dělám to občas také tak. Čím víc do toho člověk tlemí a získává víc naměřených hodnot /které pochopitelně sedí/, tím víc toho má "plné oči" a tím větší dělá blboviny.
Už jsem se naučil to odložit, dělat na jiném a pak se k tomu vrátit. Funguje to, tedy většinou. Občas se ale vyskytne fakt děsivý špek, co by jednoho ani ve snu nenapadl.
Každý druh a typ aparátu má nějaká svá typicky slabá místa i mouchy, jenže když to není nic z toho, tak je zle.
Už ani nespočítám, kolikrát jsem musel např. přepájet úplně celé desky. Nebylo možný to najít a při každém pohnutí s aparátem to vyvádělo jinak.

Nebo mě půl hodiny zdržela blbá hliníková tlumivka v nějaké starší teslácké reprobedně. Nehrál basák, tak jsem první šel po kmitce, pak průrazu kondů a nakonec i tlumivku, jejichž "závady" bývají naprosto výjimečné, vlastně se na ní nemá co posrat, že.
Ne tak na hliníkových. Pípák ukázal průchod a nějakého půl ohmu, tak jsem se s tím spokojil a připojil zpátky. Zas basy potichu. Pak jsem si všiml, že hliníkové vývody jsou hned u špulky nastavované kousky měděných, spojené zamačkávací trubičkou a proletované /uměli to tehdy už i pájet nějakou sračkou/. Nakonec jsem vzal normální, analogový proudový ohmmetr, kterým na nejnižším rozsahu teče okolo 50mA. Ukázal desítky ohmů. Ten přechodák/stuďák/oxidace hliníku v té spojovací trubičce se pípáku při 0,0 hovno ještě jevil nějak průchozí, ale jakmile do toho spoje vletěl větší proud, tak vzrostl na desítky ohmů, v silnoproudu by takový spoj začal při vyšším odběru hořet. No ale v reprobedně...je to už chvíli, ale od té doby si už dávám majzla i na tlumivky, vinuté podezřelým "žlutým drátem"
Toho zmrrda, co vymýšlel všechny tyhle náhrady mědi, měli vyznamenat, zlepšováky spálit a jeho zastřelit.
Jenže tenkrát byl Husákův režim pohádanej s Pinochetem, který jim soudruhy bolševiky, zděděné od Allenda střílel jak králíky. Tak jsme si na sebe sami uvalili embargo na měď..Ještě dodnes to někde v panelákách dělá peklo.

Objevil jsem nedávno v jedné ovládací skříňce z nějakého stroje krásné, zvenčí precizně udělané "osvětlovací" trafko 380/220/24V, jádro EI25x32, čili jakoby klasická prešovská EI, nebo baťovská M "padesátka", co jich bylo všude ve fabrikách plno. Používal jsem je kdysi hodně, hotový primár, šly docela beze ztrát rozebrat, odtočit původní sekundár i ten domotek na 380V, zbyla spousta místa na cokoliv i s hodně odbočkami.
No - koukám na štítek asi Kovopodniku Brno /takový to velký zahnutý K v kolečku/ - ne 50, ale jen 32VA. Proč sakra?
Mělo to dvě čokolády po stranách, bez sek. pojistky, jako měly ty EOC 034.900 ze ZPA Prešov a šroubky byly uvolněný.
Jeden sekundární šel volně vytáhnout - no co byste řekli? Měl ho tam! Žlutý ý hliníkový drát 1 mm, což by i odpovídalo té měděné 0,8 mm, co byla v prešovských padesátkách.
Po očmuchání Megrem proti kostře a zapojení na 220V z réglu, jsem změřil primární proud naprázdno. To trafo bralo 130mA, při 230V už 145mA! Tedy už při 220V tolik, kolik činí jeho nominální štítkový výkon!
To přeci je běžný u 5VA a menších traf, ale ne u "poctivých" našich EI25x32, no ne? Když už jsme u toho - mám tu unikát: 5VA cihlově červená Myrra 2x18V, která bere naprázdno jen 6mA. Výjimka na pravidlo. Je dost stará, tak 2000. Dnešní Myrry už asi takové vlastnosti nemají.
No - stahovaný je to 32VA trafko taky dutými plech. nýty a plechovými L-rámečky, jako ty prešovské. Tak nejprv zkusím vyměnit nýty za odizolované M4 štefty, ale něco mi říká, že u tak malého trafa by vzájemný zkrat plechů plechovými nýty neměl mít až tak zásadní vliv?
To odizolování šroubů se přeci dělalo až tak od 250-300VA výš.
Spíš se přikláním k tomuto: jestliže je tam mizerný sek. drát, tak je možné, že i plechy stojí za hovno, vzhledem k původnímu účelu toho trafa. Buď jsou v tom nasekané okapové plechy, nebo ten úplně nejhorší 0,5 mm dynamák s 20W/kg. Jinak si ten hroznej odběr prostě neumím vysvětlit. Potvrzuje to i ten fakt, že nejvíc topí plechy, vinutí samo bylo na povrchu i prstem o dost chladnější. Takže závit nakrátko i přes tenký primár se nekoná - začala by jako první topit a hořet cívka.
Hliníkový primár to taky být nemůže, neboť Al smalt drát se pod 1 mm nevyráběl. Zkoušeli to, ale trhalo se to a loupal lak protahem.
Je mi líto ho zahodit, tak ho nejprv rozeberu a zkušebně vrazím trafoplechy EI25 s modrými pruhy, co mám asi 5kg volně.
Je mi furt líto toho hotového primáru..Myslím si, že omezený výkon na 32VA proti běžným 50VA u tohoto jádra může být jen proto, že věděli, co tam dávají za hnusplech a že by to při zatížení žárovkou 24V/40W už asi hořelo jasným plamenem.
Trafo totiž mělo po 12h chodu, nezatížené a při primárních 220V přesně 73°C. Měřeno jednoúčelovým, celkem přesným teploměrem PU520.
To je i na mě teda silné kafe.

[sinclair]

Tak to Káčko je asi nějaký slovenský výrobce. TNB-034-3, Prešov je TNC-034 900...Podobnost čistě náhodná?
On ten Prešov taky není úplně svatej, naprázdno bere asi 50mA, ale to je furt pohoda.
Měřil jsem si jen tak, pro zajímavost a srovnání ZPS 380/220/24V 50VA na jádře M23, vyráběný podle vzoru a předpisu Baťa a.s. pro stroje Svitu.
Ta Baťova v úplně původním stavu bere 22mA při 230V do 220V vinutí. Obecně se tu ví, že Baťáky od 40 do 100VA na M-kách byly vždycky nejstudenější a nejtvrdší. To druhý je logický, M řez má jen jednu mezeru.