Založen: Dec 20, 2007 Příspěvky: 1249 Bydliště: Chýnov - to je kousek od Tábora
Zaslal: ne srpen 16 2015, 8:23 Předmět:
Je to další zapojení kde je GM trubice zapojená jako "průchozí" spínač. Danyk ji má zapojenou proti zemi jako "zkratující" spínač. Zda je to zrovna tím proč to Denisovi nefunguje asi nezjistíme, protože on to zkusit jinak na té cvičné destičce zapojit nechce.
Založen: Nov 28, 2006 Příspěvky: 12042 Bydliště: Česká Třebová
Zaslal: ne srpen 16 2015, 9:37 Předmět:
ale vždyť je to úplně jedno . . .
vždycky na nějakém zátěžovém odporu při výboji v trubici dojde k zvýšení proudu a tím se tam objeví signál "lupanec", který se dále zpracovává . . .
bohužel nevíme kolik má napětí na trubici a jak to vůbec měří . . .
jova1: myslel som to tak, ze nechcem skusat uplne odlisne zapojenie, napr. kvoli potrebe navijania trafka, takisto chcem dorobit tu cast s mcu z danykovej stranky, tak by to muselo byt kompatibilne.
ok1hga: uz som pisal, ze za ZD1 mam 418V a za R14, teda na trubici 280V. Meral som to multimetrom aj na osciloskope.
Založen: Dec 20, 2007 Příspěvky: 1249 Bydliště: Chýnov - to je kousek od Tábora
Zaslal: ne srpen 16 2015, 12:00 Předmět:
Myslel jsem to tak, že by se ta napájecí část nechala původní, na R13 použil těch tvých 3M9, na něj připojit tu trubici a vyhodnocovací obvod postavit podle toho schéma z AR ode mě.
Vnitřní odpor DMM je 10MΩ. Předřadné odpory jsou 3,9MΩ+1MΩ=4,9MΩ.
Napětí na DMM= 418/(10+4,9)x10=280,5V.
To souhlasí s tvým měřením. Problém je buď v trubici nebo v příliš malé kapacitě C7 (příliš krátké impulzy). Použil bych min. 220pF (pozor na dimenzování).
Také bych zkusil krátkodobě zvýšit napětí ZD1 na +450V. Při malé citlivosti trubice může být čekání na impulz dlouhé.
Založen: Nov 28, 2006 Příspěvky: 12042 Bydliště: Česká Třebová
Zaslal: ne srpen 16 2015, 16:57 Předmět:
taky můžeš dát na zkoušku do serie s odporem 4M7 a trubicí malou doutnavku . . .
měla by blikat podle těch pulzů . . .
na tohle odzkoušení trubice ti stačí invertor pro CCFL, aby dával asi 450 až 500V naprázdno . . .
Založen: Jan 17, 2007 Příspěvky: 6290 Bydliště: Husinec-Řež
Zaslal: so říjen 17 2015, 15:26 Předmět:
Cust napsal(a):
Zdravíčko,
Geiger je fajn, ale pro dnešní bastlíře může být těžko dostupný.
Lze to udělat na polovodičích. Pokud by byl zájem, mohu tu prezentovat článek i s tišťákem. Nedávno jsem se s tím hrál.
Čust
Tak jsem totálně vytížen. Nějak jsem se k tomu nedostal, ale domluvili jsme se s kolegou, že to doděláme do stavu detektor - předzesilovač - převodníky - arduino - displej, aby to bylo kompletní. Některé části nám ještě chybí. Detektor už byl ale testován na spoustě urychlovačů po celé planetě a blíží se ke zdárnému konci. Pro bastlíře bychom asi zveřejnili počítadlo pulsů s kalibrací na ekvivalentní dávku v letové hladině dopravních letadel a na povrchu země. Pro náročnější bude nejspíše k dispozici i spektrometrický měřák. Jelikož to bude ještě chvilku trvat, tak obdobný polovodičový detektor je popsán např. tady:
https://www.maximintegrated.com/en/app-notes/index.mvp/id/2236
detekční diodu je dobrá použít co nevětší, ale funguje to např. s BPW34 (pro zvětšení účinnosti lze diody řadit paralelně). Diodu je potřeba dokonale zatemnit. Předzesilovač je nutno dokonale odstínit. Použité OZ jsou hůře sehnatelné, ale velmi je doporučuju. Pro testy se ale dá použít i lépe sehnatelný např. MCP602 nebo OPA2134.
Založen: May 06, 2007 Příspěvky: 4047 Bydliště: Zlín
Zaslal: út únor 02 2016, 23:53 Předmět:
Sestavil jsem si detektor s trubicí VS-9. Je to 36 cm dlouhý skleněný válec o průměru asi 3 cm. Podle katalogu je jmenovité pracovní napětí 910 V a napětí, při kterém začne počítat, 720 - 800 V. Zapojil jsem ji na samokmitající měnič přes odpor 7M6 a přímo do série s ní dal vysokoohmová sluchátka. Jsou tam poměrně hlasitě slyšet pulzy, a to dost často, cca 1x za sekundu, někdy je to takový shluk pulzů. Nemám nic radioaktivního, abych to mohl vyzkoušet. Vyhrabal jsem jen nějaké vakuové součástky obsahující thorium nebo tritium, ale nereagovalo to. S napětím 600 - 1000 V se četnost ani charakter pulzů nemění, jen hlasitost.
V dokumentaci k trubici nebyl uveden max. proud ani náboj. Co si mám myslet o té četnosti pulzů od pozadí? Může být taková velká trubice citlivější na kosmické záření apod.?
Založen: Nov 28, 2006 Příspěvky: 12042 Bydliště: Česká Třebová
Zaslal: st únor 03 2016, 7:12 Předmět:
Lukas-Peca napsal(a):
Co si mám myslet o té četnosti pulzů od pozadí? Může být taková velká trubice citlivější na kosmické záření apod.?
záleží jaké pozadí v místě máš,
ale podle popisu bych řekl, že ti to funguje a takováhle četnost je normální.
na zkoušení GM používám vypínač z ruského leteckého přístroje, který má cosi v páčce . . .
sice už to nesvětélkuje, ale GM reaguje velmi dobře . . .
Zdravím všechny. Už nějaký čas se snažím rozchodit radiometr (aka Geiger) s PIN diodou (přesněji detektor a předzesilovač; jednoduchý zobrazovač s arduinem vč. programu mám hotový - můžu poskytnout), ale zatím nezúspěšně.
Zkoušel jsem různá zapojení, poslední je připojeno.
Vypadá to že všechno funguje, jen to neměří Zkoušel jsem různé varianty T1/R4 (viz tabulka):
T1 R4 U na R4
-----------------------------------------
MMBF4117 56K 0,6
BF545A 6K8 1,2
BF545B 4K7 2,7
zapojení se ve všech případech chová viceméně stejně. Měřím osciloskopem (Hantek DSO5072P), zkoušel jsem wolframovou elektrodu se 4% thoria a kouřový detektor s Americiem. ale žádné impulzy nejdou vidět.
Šum předzesilovače je cca 5 mV, velice citlivě reaguje i na nepatrné okolní rozptýlené světlo pokud trošku "odtemním" (dioda je přelepená cca 3x3 cm černého plastu, když povytáhnu z krabičky tak na světlo co prochází jen bastldeskou - LED žárovka, úsporka ... - ), ale po přiblížení zdroje záření není v signálu žádná změna.
Má někdo tip čím to může být? Mohlo by to být tím, že zatemnění diody není dostatečné (tj je nepatrně "vybuzená" a tento - víceméně stejnosměrný - proud "přebije" impulzy)?
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Nějak jsem se k tomu nedostal, ale domluvili jsme se s kolegou, že to doděláme do stavu detektor - předzesilovač - převodníky - arduino - displej, aby to bylo kompletní. Některé části nám ještě chybí. Detektor už byl ale testován na spoustě urychlovačů po celé planetě 
a blíží se ke zdárnému konci. Pro bastlíře bychom asi zveřejnili počítadlo pulsů s kalibrací na ekvivalentní dávku v letové hladině dopravních letadel a na povrchu země. Pro náročnější bude nejspíše k dispozici i spektrometrický měřák. Jelikož to bude ještě chvilku trvat, tak obdobný polovodičový detektor je popsán např. tady: