Problém z brambory (koupená sadba)

[markoni]

Píši v zastoupení
Jsem dlouholetý pěstitel brambor půdu jsem měl propracovanou a do vyoraných hroubků na spodek dávám sůl draselmou a MPK .Letos přišla brigáda na sázení ale a neměl jsem ještě to pohnojeno ale brambory byli v zemi tak jsem pohodil hnojivo výše uvedené až na zahrabané brambory.Brambory vylezli ale jsou moc slabé, je to tím nebo není rok na brambory ?poraďte čím to pohnojit ? lokalita blízko Zlína díky
Promiňte možná to jsem nepatří

[bu2520]

nevím jestli to souvisí, ale nedávno si mi stěžoval velkopěstitel brambor s dlouholetými zkušenostmi, že zakoupil na vysočině sadbu ranných brambor a pro urychlení jí přykryl netkanou textilií cca 3ha. A brambory po vyklíčení místo aby rostly nahoru rostou dolů do hrobku, tak bude sadbu reklamovat, prý geneticky poškozená.

[Michal22]

Nám letos nasadily brambory až podezřele pěknou nať, ale jestli bude dál takové sucho, tak stejně nic nebude
Jinak hnojivo je NPK (dusík, fosfor, draslík), ne MPK. A já když přidávám, tak to rozhážu nějakou dobu před tím, než dávám sadbu. Pokud to dal na brambory přímo, tak mu to mohlo spálit klíčky.

[Michal22]

Nám letos nasadily brambory až podezřele pěknou nať, ale jestli bude dál takové sucho, tak stejně nic nebude
Jinak hnojivo je NPK (dusík, fosfor, draslík), ne MPK. A já když přidávám, tak to rozhážu nějakou dobu před tím, než dávám sadbu. Pokud to dal na brambory přímo, tak mu to mohlo spálit klíčky.

[dobrman]

je to OT, ale nedá mi to ...

Stačí se pořádně bacit do hlavy!
Přece se říká: "Čim blbější sedlák, tím větší brambory!..."

[Peedros]

Pěstuju také brambory, nejlepší hnojivo je kravský nebo koňský hnůj, po tom brambory rostou jako blbé. Než jsem začal používat hnůj, dával jsem Cererit přímo na brambory. V průběhu sezóny pak mám připravený sud s kopřivovou jíchou, sice to smrdí jako šakal,ale brambory jdou po tom pěkně. Další věc je, že je poměrně dosti teplo a sucho, brambory moc za vedra nerostou, nemají moc rády teploty nad 22.

[Achab]

Brambory jsou tak choulostivé protože je už moc přešlechtili. Ani při optimálním skladování nevydrží. Neberu jich víc než 25kg v létě a 50kg v zimě protože ve větším množství by jich značná část shnila. Byly doby že jich většina vydržela v použitelném stavu celý rok.

[Achab]

Brambory jsou tak choulostivé protože je už moc přešlechtili. Ani při optimálním skladování nevydrží. Neberu jich víc než 25kg v létě a 50kg v zimě protože ve větším množství by jich značná část shnila. Byly doby že jich většina vydržela v použitelném stavu celý rok.

[p32]

[Jodr]

[Celeron]

[EKKAR]

Vzhledem ke geologii Český kotliny je radon všude, kde na povrch vystupujou zlomy zasahující do příslušný hloubky. Ona totiž ta naše "česká kotlinka" je v podstatě "podezděná" uranovou rudou všude kam se člověk podívá, rozdíly jsou jedině v hloubce uložení tý uranonosný vrstvy a v její "mocnosti". Doslova pár centimetrů tloušťky má všude, někde může mít až čtvrt metru. A odpověď na otázku "proč už dávno Česko není uranová velmoc" je jednoduchá - ta uranová vrstva je v tak velkejch hloubkách (a)nebo tak tenká, že dnešní technikou je neekonomický ji dobejvat - a tam kde to ekonomický bylo, už se u nás těžilo (Jáchymov, Příbram = pozůstatky důlních děl po těžbě stříbra a polymetalickejch rud olova, zinku atp a nebo loužením pomocí H₂SO₄ (Stráž pod Ralskem). Na vznik plynnýho radonu i to minimum ale bohatě stačí - no a pak nějaká "příhodná" zlomová puklina vedoucí k povrchu a máme radonu, co hrdlo ráčí ...

[EKKAR]

Vzhledem ke geologii Český kotliny je radon všude, kde na povrch vystupujou zlomy zasahující do příslušný hloubky. Ona totiž ta naše "česká kotlinka" je v podstatě "podezděná" uranovou rudou všude kam se člověk podívá, rozdíly jsou jedině v hloubce uložení tý uranonosný vrstvy a v její "mocnosti". Doslova pár centimetrů tloušťky má všude, někde může mít až čtvrt metru. A odpověď na otázku "proč už dávno Česko není uranová velmoc" je jednoduchá - ta uranová vrstva je v tak velkejch hloubkách (a)nebo tak tenká, že dnešní technikou je neekonomický ji dobejvat - a tam kde to ekonomický bylo, už se u nás těžilo (Jáchymov, Příbram = pozůstatky důlních děl po těžbě stříbra a polymetalickejch rud olova, zinku atp a nebo loužením pomocí H₂SO₄ (Stráž pod Ralskem). Na vznik plynnýho radonu i to minimum ale bohatě stačí - no a pak nějaká "příhodná" zlomová puklina vedoucí k povrchu a máme radonu, co hrdlo ráčí ...

[jirkati]

S radonem je někdy potíž, jindy zase ne. Před pár léty vyhlásil krajský úřad v Liberci akci "Měření radonu". Bydlím na mírném kopečku nedaleko Liberce, tak jsem se do akce přihlásil, vyfasoval dva měřiče a umístil je v nejnižším podlaží - jeden ve sklepě, druhý v hamshacku. Po příslušných asi 18 měsících jsem měřiče protokolárně odevzdal a za pár týdnů obdržel protokol s tím, že v baráku radon nemám.
Když před dvěma roky začal kdosi asi 20 m ode mne stavět, tak mu tam nějaká firma naměřila údajně vysoce nadkritické množství radonu a musel nechat dělat nákladné protiradonové izolace. Možná je to jen dobrý kšeft. Mohl mít ale doma radonové lázně.

[Celeron]

V tom radonování dělaj měřiči pěkný podfuky. Třeba u nás potřebovali v devadesátkách nějak zdůvodnit zrušení učňovský školy. Něco se změřilo a výsledek byl extrémní radon, opatření by bylo moc drahý, nejsou na to prachy a bác, zrušeno. Asi před 5 lety potřebovalo město sociální byty a tak měření zopákli a ejhle, radon ok a už tam bydlej penzisti.
Když brácha přistavoval k baráku, tak musel taky nejdřív měřit. Protože byl stavař, tak si sehnal ještě druhý čidlo a dal je vedle sebe. Na každým bylo řádově jinak. U kterýho si myslíš, že bylo mnohem víc? No u toho co chtěl stavební úřad.

[Mysteri]

Okolo roku 1995 kolega v práci chodil aj so švagrom na chalupu pri Novom Meste n/V, čerstvé dedičstvo po babke. Na jar zasadili krumple a viac sa o pole nezaujímali. Občas, keď sa tam zastavili v rámci rodinných akcií, (chľast), tak miestne babky im nadávali, že sa o to pole nestarajú, že to nehnoja, že neokopávajú, že imperialistický ,,brouk" im to zožerie a že sú mestskí burani a vôbec si to pole nezaslúžia. Prišla jeseň, babky zbierali maličké zemiaky a kolega mal také, že jeden zemiak stačil na dve porcie a v množstve, že nevedeli, čo s nimi....