Magnetofon Tesla B115

[konosuke]

B730 přišla na trh nepartně pozdějc když B73 byl již v útlumu a doprodeji za 6090 Kčs, zaváděcí cena byla 6490 Kčs
místo B730 jsem upřednostnil z Polska propašovanou Unitra M 2403 SD dama pik
za poloviční cenu + provize spekulantovi za dovoz

[Celeron]

Tý jo, ty máš hlavu jak slon. Tohle si pamatovat. Já jsem se jednou ptal maníka co na magneťákách dělal asi 5 let na něco technickýho a on mě odpověděl: "kdo si to má 35 let pamatovat".

[konosuke]

tenkrát byla nabídka mizivá tak se to pamatuje, ne to co dnes...
nezapomenu na tu emoci koukat na B73 v Prioru v Karviné, to byl zážitek na celý den a v kapse študáka dvacka na autobus domů
to nehovořím o očumování pultu v tuzexu Ostrava, ReVoX A700, Akai GX620
to bylo sci-fi jinej svět

[elektrosvit]

A byly ve srovnání s Teslou všechny ty Opusy, Arie, Pikové dámy, Koncerty a nevím co ještě skutečně tak dobré, nebo jen dobře vypadaly? Vzhledově byly tyto magnetofony skutečně podařené, po funkční stránce nevím. Tady se téměř nevyskytují. "Nejpestřejší" nabídka byla v době, kdy končila výroba B4, běžela výroba B5 a začínaly B7. Třeba v tom roce 1986 byly v nabídce B115, B116 a B730.

[Radim]

Já taky potvrzuji, že pásky nebyl za socialismu problém. Nebo nebyl zvlášť velký problém. Záleželo, jak byl osvícený vedoucí příslušné větší prodejny elektro, zvláště těch velkým v okresních a krajských městech, jestli je objednal nebo ne.
Tady na severní Moravě byly Basfky, získal jsem i jednu Agfu. Označení si už nepamatuji, vím jen že Agfa byla ve zvukové kvalitě lepší než Basfky, ale mechanicky byla horší, víc a dřív špinila. Okolo roku 1980 se objevily první Emgetony, ty "červené", když už jsem byl na vysoké, o cca tři roky později "hnědé" emgetony a od nějak 1985 ty poslední černohnědé emgetony.
V kolejním radiu jsem se potom dostal k páskům Schotch , doufám, že jsem to napsal dobře. Ty už byly v té době pár let staré a často poškozené, protože byly používány na neudržovaných B4kách, kterým tehdy bylo radio osazeno. U těch pásků bylo zajímavé to, že aktivní vrstva neodcházela uvolňováním drobných částeček a tudíž špiněním pásku, ale aktivní vrstva odcházela odlupováním několikamilimetrových vloček. takže přehrávaný pásek byl občas místama úplně průhledný.

[konosuke]

elektrosvit: ale nebyly, nebyly...Poláci za vlády Gierka vsadili na licence (Fiat, Bosch, Rexroth, Thomson, Grundig, Agfa...) magiče byly atraktivního vzhledu, to zas jo ale technicky ne to co Tesla, no a černtržní cena přepočtem měn ta byla výhodná až poloviční

[Temnenebe]

Já se na chvíli vrátím k té B-101, díky Hillovi za tu radu. Zjistil jsem, že na té řemeničce s rtulkou byl jen jeden šroubek a navíc to úložiště pro něj bylo naprasklé a tak jsem ten šroubek přemístil do té jiné dírky a utáhl. Vyčistil styčné plochy jarem, nasadil nové plyšové pásky na brzdy a světe div se...., ono to funguje, přetáčí nádherně, přehrává (sice z jednoho kanálu jdou více basy, ale to bych přizuzoval spíše již ojetějším hlavám (asi toho hodně pamatují) Teď bych potřeboval ještě sehnat ten otočný potenciometr na basy, popřípadě i na výšky. Nemá náhodou někdo k dispozici? Nebo by bylo nějaké jiné doporučení. Já tady mám nějaké součástky pro B-116, které mě tady zbyly.
A co se týče té nostalgie okolo magnetofonů, tak v Ostravě jsem se narodil a ten bývalý Tuzex velmi dobře znám, také jsem tam takhle očumoval. Tady v Litomyšli jsme s kamarádem jezdili jednou za měsíc na burzu do Hradce Králové, tam se dalo sehnat vše. Prodávali jsme tam gramofonové LP desky a za utržené peníze, zase nakupovali magnetofonové pásky...bože, jak já jsem se na ty burzy těšil. Dnes mi to moc chybí.

[Hill]

Souhlas - mám ZK246 a její poruchovost po dvou letech provozu stoupla, jako u dnes dvouletých výrobků. Pokud jde o charakteristiky, tak ty se jen taktak vejdou do tolerančního pole podle DIN, do ČSN jen po pečlivém seřízení, které dlouho nevydrží.
Hlavní problém jsou přepínače a přivíjecí spojka, vedlejší problém přítlačný pásek proti hlavám, který přitlačuje nerovnoměrně, praskající knoflíky, krátká životnost hlav, absence řízení konstantního tahu pásku od prázdné do plné cívky a naopak.
Řekl bych, že stejnými neduhy trpí i Aria či Dama Pik. Někdy to celou hodinu šlape, většinou ale přestane zrovna ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Jsou to vesměs na pohled piękne, ale poťouchlé stroje.
Naproti tomu nepamatuji problém s elektrolyty, ale ty nedělaly potíže ani v Teslách, přinejmenším zdaleka ne tak často, jako v novější technice.

[Hill]

Souhlas - mám ZK246 a její poruchovost po dvou letech provozu stoupla, jako u dnes dvouletých výrobků. Pokud jde o charakteristiky, tak ty se jen taktak vejdou do tolerančního pole podle DIN, do ČSN jen po pečlivém seřízení, které dlouho nevydrží.
Hlavní problém jsou přepínače a přivíjecí spojka, vedlejší problém přítlačný pásek proti hlavám, který přitlačuje nerovnoměrně, praskající knoflíky, krátká životnost hlav, absence řízení konstantního tahu pásku od prázdné do plné cívky a naopak.
Řekl bych, že stejnými neduhy trpí i Aria či Dama Pik. Někdy to celou hodinu šlape, většinou ale přestane zrovna ve chvíli, kdy se to nejméně hodí. Jsou to vesměs na pohled piękne, ale poťouchlé stroje.
Naproti tomu nepamatuji problém s elektrolyty, ale ty nedělaly potíže ani v Teslách, přinejmenším zdaleka ne tak často, jako v novější technice.

[konosuke]

Unitra Dama pik byla seštelovana z fabriky teda příšerně, jedna sekce univ. hlavy měla bias slušnejch 14.5V kdežto druhá 26V tak není divu že výšky pravého stereo kanálu v háji
pomohlo nastavit uchometricky, spešl měřáky nebyly k dispozici ale díly ano,
v Eltosu v Porubě u VŠB a Karviné 1 na náměstí či Uherském Brodě, motory, hlavy, unášeče, VU metry, mezikola a řemínky, přítlačné pásky, většinou pasovaly.
Temnenebe: vrak B101 dárce orgánů trochu hrající nálezový stav jsem nedávno prodal za stovku restaurátorovi z Ostravy

[elektrosvit]

Otázkou je, zda byl poruchový i originál od Frantíků, nebo až Unitra. Pokud se nepletu, tak licenční byl vlastně jen ZK246, ostatní přístroje už se tvářily jako "čistě" polské.

[konosuke]

Jo, lic.Thomson, v Bozděchovi píšou že Unitra M2404 S a M2405 S forte byly kooprodukční aparáty vyráběné pospolu s Teslou?

[elektrosvit]

Kooperace spočívala v tom, že se magnetofony dovezly do Tesly, rozbalily se, znovu byly pečlivěji nastaveny a zabaleny. Pak šly teprve do prodeje. Důvodem bylo odbyté seřízení- sám s tím máš zkušenost. Ale spíš by mě zajímaly Hillem zmíněné poruchy, zda se vyskytovaly i u originálu. Lajdáctví zničí sebelepší licenci.

[konosuke]

mně se v Unitře jednou zadřel motor, praskl keramický trimr štelování bias (byly to kondíky, ne odporové trimry) sedřel poštářek přítlačného pásku, spálily netypické žárovičky osvětlení VU měřáků a signalizace rec, vše bylo snadno dostupné v tom Eltosu, dyť se tyhle magiče prodávaly legál u nás za koruny, spešl kapitolou byly použité hlavy a pokus implantovat ANP935
jo lámavé byly držáky plexi deklu a páčka přepínače stop, u Damy pik vylepšené

[Hill]

No, jestli šlo o licenční výrobu, pak Frantíkům nebylo co závidět, leda by si to nekontrolovali a doma měli původní stroje chodivé. Jak na tom byly originály doopravdy, netuším, ale iluze si moc nedělám, protože například konstrukční řešení přivíjecí spojky není vzorem spolehlivosti, tlačítka vyžadují mít na prsty zbrojní pas a přepínači je třeba před použitím několikrát protočit a vyzkoušet, jestli skutečně záznam funguje na obě stopy.
Pokud jde o kvalitu záznamu, měla kus od kusu značný rozptyl, který se dal seřízením zmenšit, ale stejně to Tesla uměla líp.

[Hill]

No, jestli šlo o licenční výrobu, pak Frantíkům nebylo co závidět, leda by si to nekontrolovali a doma měli původní stroje chodivé. Jak na tom byly originály doopravdy, netuším, ale iluze si moc nedělám, protože například konstrukční řešení přivíjecí spojky není vzorem spolehlivosti, tlačítka vyžadují mít na prsty zbrojní pas a přepínači je třeba před použitím několikrát protočit a vyzkoušet, jestli skutečně záznam funguje na obě stopy.
Pokud jde o kvalitu záznamu, měla kus od kusu značný rozptyl, který se dal seřízením zmenšit, ale stejně to Tesla uměla líp.

[fredis]