Ahoj všem,
řeším tento problém. Na odlehlém místě potřebuji mít trvalý zdroj proudu. Stačí 12 V s trvalým odběrem kolem 30 W a s občasným (1x měsíčně) krátkodobým odběrem kolem 100 W přes střídač na 230 V.
Jako jediná možnost je solární zdroj. Místo se nachází v průseku v lese, vítr tam moc nefouká, potůček tam sice je, ale stejně jako vítr ne takový, aby bylo možné ho využít jako doplňkový zdroj k solárním panelům.
To, že je to lesní průsek, má z hlediska solárních panelů také značnou nevýhodu, která spočívá v tom, že panely budou ozářeny přímým sluncem jen část dne. V létě to vypadá na dobu max. 8 hodin denně, v zimě ještě výrazně méně.
Prosím neřešte, že v lese mi ty panely hned někdo ukradne, zničí a podobně. Tento problém zde není. Problém je v celoročním zajištění dostatečného výkonu.
Dostal jsem nápad vyřešit to takto:
Použiji čtyři 100W panely - dvě paralelní dvojice zapojené do série. Paralelní zapojení zajistí možnost většího proudového odběru v době, kdy jsou panely dobře osvíceny. Sériové zapojení zajistí dostatečné napětí i za horšího osvětlení. Systémové napětí bude 12 V, tedy s jedním 225Ah 12V akumulátorem.
Abych neúměrně nezatěžoval regulátor tím, že do něj budu v letním období pouštět z panelů až nějakých 36 V, udělal bych to takto: Do systému bych přidal něco jako automatický odpojovač. V době, kdy by na základní paralelní dvojici panelů bylo napětí přesahující dejme tomu 15 V, by byla druhá paralelní dvojice odpojena a do regulátoru by tedy šel proud jen ze základní dvojice. Ve chvíli, kdy by napětí na základní dvojici panelů pokleslo dejme tomu pod 13 V, by se automaticky připojila druhá dvojice a napětí by tak stouplo na nějakých 26 V. Se stmíváním by pak samozřejmě postupně klesalo až na úroveň, kdy by ani čtyři paralelněsériové panely nedaly dostatečné napětí na nabíjení.
Tímto zapojením bych zajistil, že i za horších světelných podmínek by docházelo k dostatečnému nabíjení baterie.
Zajímá mě, jestli je toto reálné. Zajímá mě, jak se budou chovat panely při odpojování a připojování té druhé dvojice. Určitě bych tam dal nějakou hysterezi nebo časovou prodlevu, aby nedocházelo ke kmitání, ale i tak se obávám, jestli mi třeba neuniká něco, co by tento způsob zapojení neumožnilo.
Zjavne ti unika, ze solarny panel je zdroj prudu, co v praxi znamena, ze pri slabom osvetleni este bude mat dostatocne napatie, no prud neda takmer ziadny - co pre teba znamena tolko, ze od serioveho spojenia panelov si nic neslubuj, daj ich vsetky paralelne, pripadne aj seriovoparalelne a hlavne pouzi MPPT regulator, prave ten sa postara o to, aby do baterie tiekol co najvyssi mozny prud pri akomkolvek osvetleni panelov - premudrele reci fotovoltaickych profikov o zbytocnosti jeho pouzitia ignoruj, viem velmi dobre, o com hovorim, ten rozdiel je ozaj velky dokonca aj vtedy, ak pouzijes spolu s PWM regulatorom aj panely o nominalnom napati blizkom napatiu baterie
Rozumím. No, neuniká mi, že panel je zdroj proudu, ale schopnost dodávat nižší proud je přece výsledkem většího vnitřního odporu zdroje, na jehož svorkách tak při zátěži klesá napětí. Pokud je nominální napětí panelu 12 V a Uoc třeba až 18 V, bude to za malého osvětlení znamenat, že při stejné proudové zátěži by kleslo napětí hluboko pod 12 V.
Fakt je, že větší počet paralelně zapojených panelů tuto věc řeší, protože se dělí i proud odebíraný z každého z nich.
Takže díky za odpověď, je mi to už jasné. A díky za to doporučení MPPT regulátoru.
Založen: Nov 18, 2009 Příspěvky: 1634 Bydliště: Blansko
Zaslal: čt únor 11 2016, 13:50 Předmět:
MPPT zlepší výnos panelů až o 30%, ale jde to i bez něj. Zase má svoji spotřebu a cenu, někdy je lepší variantou jeden panel přidat. Odpojování vůbec neřeš, to pohlídá i ten nejjednodušší solární regulátor. Ale počítej s tím, že v zimě budou období, kdy klidně týden panely nedají prakticky nic.
Při zapojení bez měniče je potřeba pohlídat, aby panely měly napětí bodu optimálního výkonu cca 16V ( pro 12V baterku). Napětí se s osvitem mění jen minimálně, ale hodně s teplotou.
Takže sehnat panely s MPP ( max. power point) cca 16V, 4 paralelně + buď MPPT regl, nebo obyč solár regl. pro proud 40A. ( pro 400W). No a baterku co největší - aspoň 200Ah
Založen: Mar 30, 2012 Příspěvky: 3571 Bydliště: Havířov
Zaslal: čt únor 11 2016, 18:04 Předmět:
Zapoj všechy 4 paralelně. Žádný panel nedá rozumný proud při polovičním napětí. Pohraj si s nějakou malou solární zahradní lampičkou, nebo tedy raději se dvěmi, a zjistíš, že když panýlku začne padat napětí, nezvedneš ho, i kdybys jich do série zapojil třeba 10. Když je spojíš paralelně, napětí, světe div se, se zvedne!
Pozor na měniče na střídavé napětí.Většina má napěťovou ochranu jak dolů tak nahoru.Když nastane situace,že je baterie dost nabitá a dost to svítí tak vlivem přepětí na vstupu se měnič vypne.I když to se dá obejít asi nastavením max. napětí nabíjení na regulátoru.
Založen: Mar 08, 2005 Příspěvky: 912 Bydliště: Českobudějovicko
Zaslal: pá únor 12 2016, 18:49 Předmět:
Odpojovat panely a připojovat je zbytečné regulátor stejně nabije baterie a víc nic,.. takže v podstatě ty panely odpojí sám,...
Jde spíš o to aby panely byly pokud jsou sériově trvale osvíceny všechny najednou. Při paralelním chodu se neosvícený panel "odpojí" sám.
Na to aby to dávalo 30W celý rok si myslim že je to málo.
Celkově účinost nabijení a přeměny v regulátorech vychází že jeden panel potřebuješ na vlastní provoz systému. Za rok je připbližně 1500 hodin slunce. 30W trvale za rok je 262kWh. Ktomu musíš započítat i to že panely neosvítíš celý den. Chtělo by to tak 1000Wp. A k tomu 1000Ah baterie. 1000Wp vyrobí za ideálních podmínek za rok asi 900kWh. Učinost baterie 50%, účinost přeměny v regulátorech 90%. Takže užitečný výkon odebíratelný z baterek za rok bude asi 400kWh. Pak ještě neosvítíš panely celý den protože to bude v lese ve výseku. Ze 400kWh bude rázem 300kWh. ouvažuj a propočítej si to jak ty uznáš za vhodné.
Jinak bych doporučoval když máš 4 panely tak dva a dva paralelně a každá dvojice svuj MPPT regulátor. Napětí panelů je vhodné 2,5x větší než má baterie, tam bude nějlepší účinost regulátorů.
Šel bych na tohle se 4x monokrystalem 250Wp, 2x500W regulátor a 1000Ah v bateriích.
Ale pro tenhle výkon je už 12V hodně málo. Zvážil bych použití 24V.
S těma výpočtama mně klidně oprav nějak detailně jsem to nepočítal a možná jsem se někde trochu spletl,..
To porovnanie amorfnych a poly/mono-krystalickych je uplny nezmysel, mam detailne odsledovane vacsie plochy panelov o vykonoch stoviek wattov vo vsetkych svetelnych podmienkach pocas niekolkych rokov a vysledok je ten, ze su vsetky na jedno kopyto...Cena je za watt, takze aj tam je to rovnake, jediny vyrazny rozdiel je v tom, ze amorfne potrebuju ovela vacsiu plochu na rovnaky vykon.
HiGhLaNdEr, tu ucinnost akumulatorov si trochu prehnal, trochu dost Take smejdy by som veru nechcel mat Samozrejme by som odporucil pouzit LiFePO-lky, ich ucinnost je viac ako 90% Ale ked si zrata cenu panelov, regulatorov a takych bateriek, asi by mu nebolo veru vsetko jedno, keby to niekto ukradol
Založen: Mar 08, 2005 Příspěvky: 912 Bydliště: Českobudějovicko
Zaslal: pá únor 12 2016, 21:18 Předmět:
No to jsem opravdu přehnal. Literatura uvádí kolem 82% ale záleží jestli se nabijí do plna nebo ne. Tj jestli se spokojíme s tím že na olovu bude max 14,4V aby nestrácel vodu a nebo jestli se bude nabijet na max hodnotu 16V do 100%. Při tom ale už bublá a strácí vodu a tim i hodně energie a zvedá se jeho teplota. Zvlášť u velkých nabijecích proudů. Je třeba taky vzít v úvahu to kde budou baterie jestli v teple a nebo v prostoru kde může být i pod nulou. V mrazu ta účinost taky dost klesá,... Jo fosfátový jsou jiná liga. Ale je to všechno o penězích. Proto se vyplatí i z hlediska účinosti baterie používat vyšší napětí, baterie složit nějak je balancovat a používat menší nabijecí i vybijecí proudy..
Naposledy upravil HiGhLaNdEr dne pá únor 12 2016, 21:29, celkově upraveno 1 krát.
Založen: Mar 08, 2005 Příspěvky: 912 Bydliště: Českobudějovicko
Zaslal: pá únor 12 2016, 21:32 Předmět:
Je levný, ale vyžaduje větší plochu než poly nebo mono. A dává vysoké napětí oproti poly nebo mono, na to je potřeba regulátor co to zvládne. A myslíš že amorf bude po deseti letech stále v kondici ?
Ako amorfne, tak aj ostatne panely su aj po vyse 8 rokoch bezo zmeny, davaju tie iste prudy, ako ked boli nove, sam som prekvapeny Len co si pamatam, tak tie amorfne davali zo zaciatku viac, po par mesiacoch sa ustalili a odvtedy sa to nemeni - vyrobcovia by si inak nedovolili davat kludne aj 30 rokov zaruku na stale pomerne vysoky vykon...A ze sa to nemeni, tak to myslim doslovne, aj po vyse 8 rokoch aj v letnych horucavach davaju taky isty prud, ako na zaciatku, sila...
Cafenet, to je dost relativne, vykonny MPPT regulator zozenies za 200€, velka LiFePO-lka vyjde na 500€, co z toho je vacsia palka? Ani tie panely nebudu najlacnejsie, prave naopak, co watt, to zhruba euro, takze nakoniec da za panely tak ci tak uplne najviac
Založen: Apr 25, 2005 Příspěvky: 488 Bydliště: Spišská Belá
Zaslal: so únor 13 2016, 10:38 Předmět:
MPPT regulator naozaj treba, na stitku su udaje o napati panelu pri 20st C. A v zime ked je vonku napr. -10 tak to napatie polezie o dost hore (30 a vic percent) a bolo by skoda tuto energiu nevyuzit, ked jej v zime mame nedostatok. Co sa tyka amorfnych, tak sa uvadza ze dokazu viac ziskat z rozptyleneho svetla (napr. ked je pod mrakom) . ESte existuju nejake amorfne dvojvrstvove, ta druha vrstva je citliva viac na infra, a tie maju zisk pod mrakom este viac. cena za W je zhruba rovnaka, asi 1E za W ale na inzerat sa da najst aj za menej ( aj stvrtinu). Ten MPPT regulator nieje problem urobit pomocou PICAXE ci ardiuna, a po nabiti aku. energiu presmerovat napr. na nejaky ohrev... _________________ Sebestačnosť = sloboda...
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku 1, 2Další
Strana 1 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
Take smejdy by som veru nechcel mat 
Samozrejme by som odporucil pouzit LiFePO-lky, ich ucinnost je viac ako 90%