Opticka zavora - vyber senzoru

[EKKAR]

Teoreticky by to šlo, ale musel by bejt zaintegrovanej uvnitř masy kovu formy - ten vkládanej kov nevyčuhuje ven z dutiny formy, je celej uzavřenej a k obvodu formy to je ještě hezkejch pár cm - podívej se na fotku. Tudíž by snímal tu masu železa kolem sebe a nebral by ten výlisek - to už spíš by mohla fungovat "fotobuňka" (obecně snímač okolního osvětlení) utopená v díře na vstřikovací straně, kterou by ta kovová část výlisku zakryla v momentě, kdy uvízne "na vstřiku" - kdyby normálně odjela s vyhazovací stranou, na fotobuňku by dopadlo světlo a další cyklus by šlo spustit... Možná by se to dalo doplnit i nějakým silnějším zrojem světla namířeným na místo fotobuňky zvenku z prostoru mimo formu = při otevřený formě a správně vytaženým výlisku by byla odcloněná, jinak by ji výlisek zacláněl a ona by generovala blokační sígnál.

Velkou nevýhodou je, že ta forma se při provozu ohřívá, aby měla stabilní teplotu - obvykle na zhruba 60-80°C a speciálním temperačním výměníkem se udržuje na týhle teplotě. Ta fotobuňka by musela uvnitř formy trvale snášet tyhle teploty. A nesměla by při vkládání zasahovat do už předtím vytvořenejch dutin pro průtok chladicí/temperační vody...

[EKKAR]

Teoreticky by to šlo, ale musel by bejt zaintegrovanej uvnitř masy kovu formy - ten vkládanej kov nevyčuhuje ven z dutiny formy, je celej uzavřenej a k obvodu formy to je ještě hezkejch pár cm - podívej se na fotku. Tudíž by snímal tu masu železa kolem sebe a nebral by ten výlisek - to už spíš by mohla fungovat "fotobuňka" (obecně snímač okolního osvětlení) utopená v díře na vstřikovací straně, kterou by ta kovová část výlisku zakryla v momentě, kdy uvízne "na vstřiku" - kdyby normálně odjela s vyhazovací stranou, na fotobuňku by dopadlo světlo a další cyklus by šlo spustit... Možná by se to dalo doplnit i nějakým silnějším zrojem světla namířeným na místo fotobuňky zvenku z prostoru mimo formu = při otevřený formě a správně vytaženým výlisku by byla odcloněná, jinak by ji výlisek zacláněl a ona by generovala blokační sígnál.

Velkou nevýhodou je, že ta forma se při provozu ohřívá, aby měla stabilní teplotu - obvykle na zhruba 60-80°C a speciálním temperačním výměníkem se udržuje na týhle teplotě. Ta fotobuňka by musela uvnitř formy trvale snášet tyhle teploty. A nesměla by při vkládání zasahovat do už předtím vytvořenejch dutin pro průtok chladicí/temperační vody...

[Cowley]

A co vazit na vaze to co vypadne. Udelat nekde senzor stavu polohy, kdy dochazi k tomu vytlaceni vylisku a v miste dopadu dat vahu. Pokud se sejdou podnety spravna poloha stroje a spravna vaha vyrobku tak je to OK. Dva kusy budou snad vazit vic nez jeden a budou detekovatelne. Tak by to mohlo rozlisit. Pokud bude stroj mimo vytlacovaci polohu, muze se vaha kalibrovat (funkce TARA), aby to pred dalsim merenim ignorovalo treba nejaky napadany neporadek pod strojem.

[nifty]

ano, indukcni senzor asi nebude to prave orechove - masa kovu. Navic nemohu si dovolit zasahovat do formy timto zpusobem, napr. vrtat otvor pro cidlo v prostoru jadra.

Vaha me take napadla, ale obcas se stane, ze z nejake hadice zacne unikat chladici voda, nebo take nekde olej.... nevim no. V podstate me se nejvice zamlouva optika, ktera by hlidala ty 2 vycuhujici mm.

[ross4435897]

myslim ze existuji indukcni sensory, ktere reaguji pouze na dany kov (hlinik, mosaz atd.) ... ze strucneho technologickeho popisu ale nedokazu rici, zdali by to bylo pouzitelne ...
jinak jsou standartne prodavany laserove snimace, ale zadna lace to teda neni ... to fotoelektricke IR jsou levnejsi, otazka je jak se vyporadat s necistotami kolem

[termit256]

Myslim ze laser by mel fungovat bez problemu. Vem nejake ukazovatko za par kacek staci vicemene cokoliv s minimalnim vykonem a pripevni ho na bok formy tak, aby svazek probihal tesne nad delici rovinou. Paprsek moduluj frekvenci nekde v radu kHz, na fotobunce pak jednoduse kondikem odstranis vliv okolniho osvetleni. Mozna by nebylo od veci ten laser, pripadne nekolik laseru pripevnit na nejaky pripravek ktery bys mohl pouzit i na jinou formu, jen bys preseridil pozice laseru.
Nevim jestli vylisek vypadne z formy po otevreni samovolne, nebo zustane v druhe casti dokud ho nevytlaci ty vyrazeci cepy, ale pripadne by slo tyto zavory pro sichr umistit i na druhou pulku formy a kontrolovat jestli tam vylisek byl a po otevreni byl vyrazen ven.

[Hill]

Poměrně tenkou čáru umí světelný závěs například Sick C3C. Dělají různé výšky, průmyslová provedení pro různě těžké podmínky, další je záležitost seřízení, no asi by stálo za pokus tam zavolat.
A pak mě ještě napadá využití laserové čtečky čárových kódů, ta kreslí jednu čáru: nechat ji číst na pozadí za formou nějaký kód a, když se čelisti otevřou a kód nebude, nechat vyhodit chybu.

[Hill]

Poměrně tenkou čáru umí světelný závěs například Sick C3C. Dělají různé výšky, průmyslová provedení pro různě těžké podmínky, další je záležitost seřízení, no asi by stálo za pokus tam zavolat.
A pak mě ještě napadá využití laserové čtečky čárových kódů, ta kreslí jednu čáru: nechat ji číst na pozadí za formou nějaký kód a, když se čelisti otevřou a kód nebude, nechat vyhodit chybu.

[misocko]

momentalne nestiham vsetko precitat tak neviem kam ste sa dostali ale posielam aspon slubeny senzor
DATALOGIC S3Z-PH-5-M01-P
7 X 1237
neviem ci aj to cislo dole je dolezite
tak som si to cele precital a tento senzor to v poho dokaze, das to na stranu formy , nameris na diel ktory preve ostal na pevnej strane, skalibrujes , odoberies diel, znova skalibrujes na nepritomnost dielu, otestujes. Nasledne to len prepojit so start tlacitkom - aby reagoval iba pri spusteni.

[misocko]

este doplnim ze s timto senzorom som snimal na vzdialenost cca 25 - 30cm , biely plastovy kolicek (vtok) priemeru 5mm (svetelny/snimaci luc na tejto vdialenosti bol menej sko 2mm), pricom vo vzdialenosti cca 1,5 - 2 cm za vtokom bol uz diel. tento senzor v poho zachytil pritomnost vtoku.
EKKAR - teploty temperakov sa virazne lisia podla vstrekovanych materialov, niektore PP vstrekujeme do 15 - 20°C, ABS PC 60 - 80°C, niektore materialy a vylisky sa chladia parou (ram tvojho aj mojho TV ) alebo olejom tj. nad 100°C.
ale som mudry ked to mam v popise prace, v pracovnej zmluve

[EKKAR]

Já ti neberu konkrétní teplotu nastavenou na "termech", ale žádná forma nemá stejnou teplotu úplně ve všech místech, kromě toho vstřikovací strana je obvykle teplejší než vyhazovací a ve spoustě forem máš i vyhřívací patrony ve vtokovým systému (teplý vstřiky - např. HASCO) - to si taky ještě pamatuju, i když v tom podniku už nedělám víc jak 10 let. A to nesmíš zapomínat, že povrchová teplota tvarový dutiny i v blízkosti dělicí roviny je vyšší, než teplota chladicí vody - ta musí bejt nižší, aby stačila odvádět teplo z roztavený hmoty vstříknutý do formy během doby chlazení. Víš sám moc dobře, že někdy jde hmota schladit rychle (nízká teplota chlazení, krátká chladicí doba, malý výlisky), jindy kvůli stálosti tvaru se musí chladit pomalu. A samozřejmě záleží i na tom, jakej materiál lisuješ - jestli polyolefíny, hmoty na bázi styrenu, PVC, polyamidy anebo nějaký resiny, POM atd...

[EKKAR]

Já ti neberu konkrétní teplotu nastavenou na "termech", ale žádná forma nemá stejnou teplotu úplně ve všech místech, kromě toho vstřikovací strana je obvykle teplejší než vyhazovací a ve spoustě forem máš i vyhřívací patrony ve vtokovým systému (teplý vstřiky - např. HASCO) - to si taky ještě pamatuju, i když v tom podniku už nedělám víc jak 10 let. A to nesmíš zapomínat, že povrchová teplota tvarový dutiny i v blízkosti dělicí roviny je vyšší, než teplota chladicí vody - ta musí bejt nižší, aby stačila odvádět teplo z roztavený hmoty vstříknutý do formy během doby chlazení. Víš sám moc dobře, že někdy jde hmota schladit rychle (nízká teplota chlazení, krátká chladicí doba, malý výlisky), jindy kvůli stálosti tvaru se musí chladit pomalu. A samozřejmě záleží i na tom, jakej materiál lisuješ - jestli polyolefíny, hmoty na bázi styrenu, PVC, polyamidy anebo nějaký resiny, POM atd...

[misocko]

OK, je vidiet ze sa vyznas, k tomu uz nemam co dodat