Survival

[Sendyx]

Takže čekáš inzerát typu "zánovní kosmolet, motory v záběhu, technická propadlá, po prvním majiteli, nalítáno 1600 000km, trochu buchlý na čumák, fuklé pytle a podřený lak, letní elektrony, nový tapecírung, v ceně tuningová racer šaltrpáka, modré neony pod palubkou a nové rádio First" .

[Sendyx]

Takže čekáš inzerát typu "zánovní kosmolet, motory v záběhu, technická propadlá, po prvním majiteli, nalítáno 1600 000km, trochu buchlý na čumák, fuklé pytle a podřený lak, letní elektrony, nový tapecírung, v ceně tuningová racer šaltrpáka, modré neony pod palubkou a nové rádio First" .

[Artaban001]

Já už šel omrknout "terén"
http://vlado01.rajce.idnes.cz/2015-05-20_Space_Gateway_Praha

[Habesan]

Feynman popisuje, že americký raketoplán také letěl v téměř plně automatickém režimu, posádka jenom přehazovala pásky s programem.
Kdyby bylo nejhůř měli tam ještě záložní počítač, který měl jenom jednu pásku se vzletem a přistáním. S jeho replikou si sověti nejspíš vystačili.
Jinak: t=69715.

[Jimmi2]

Podle všeho ty zpomalovací manévry v horních vrstvách atmosféry byly sofvérově náročnější, než samotné přistání. A ty u obou raketoplánů probíhaly ve zcela automatickém režimu.

Buran se navíc lišil v jednom dost důležitém detailu:
Neměl raketové motory (vynášela ho Energia), zato měl přídavné proudové motory pro manévrování v nízkých letových hladinách. To zde mohlo hrát značnou roli.

[konosuke]

Sestup eagle na Měsíc byl rovněž automatickej, řídil ho comp o výkonu účetní kalkulačky a ejhle, dosedal na skaliska tak Armstrong musel kontejner ručně pošťouchnmout o 6-5 km dál a to byl kámen úrazu bo spálil příliš moc PHM a vypadalo to na pěknej průšvih, ostatní už znáte.

[Jimmi2]

Zase takovej průšvih to nebyl. Armstrong byl vybrán jakožto excelentní pilot a na podobnou pilotáž byl školenej.
U toho kompjútru velikosti kalkulačky byl největší problém to, že v půlce sestupu museli nahrát druhou část programu (do paměti se celej nevešel) a asi to nebylo dobře poladěný, páč se to začalo přetěžovat (nestíhal během jednoho cyklu vyhodnotit všechny údaje).

[konosuke]

V sestupové částí eagle bylo omezené palivo kdežto ve startovací dostatek ale ty dva systémy motorů byly nezávislé a nádrže nepropojené jakožto rezerva pro bezpečný restart z Měsíce a korekce dráhy na orbitu před spojením s velitelskou sekci.

[Jimmi2]

Taky to byly vlastně dvě nezávislé lodě.
Nicméně stačilo zmáčknout tlačítko a ten přistávací by se odhodil a startovací by je hned vytáhl zpět na oběžnou dráhu.

[konosuke]

V té souvislosti mě napadá či ruskej výsadkovej modul LEM koule na 4 vzpěrách se - hypoteticky - měl při startu zpět nahoru pyrotechnicky rozdělit a základna by zůstala na Měsíci ?

[Jimmi2]

Rusové sice na programu pracovali (ač to tajili), ovšem pochybuju, že tyhle konečné detaily již měli vyřešené.
Nakonec i Američani na definitivní řešení připadli až v době, kdy již vývoj byl v plném proudu. Původně dokonce počítali s tím, že na start kompletní lodi i s modulem bude potřeba dvou Saturnů a skládat se to bude na oběžné dráze.

[xsc]

Vyřešené to samozřejmě měli. Ona to nebyla jen koula na nohách, nohy vycházely z malé základny, ze které by se modul oddělil. Hezky je to popsané tady, vpravo je i pidianimace (byť nedokonalá) vzletu.
http://www.russianspaceweb.com/lk.html

[konosuke]

Sakra, to chce kus odvahy, v tom sudu petroleje přistát sám jediný na Měsíci...ale konstrukce pozoruhodná, dříve přísně utajená, nebejt pár výbuchů nosičů N1 mohla se tam zatřepotat vlajka srp a kladivo, Alex byl připraven, skafandr taky, dneska říkám škoda.

[xsc]

Však znáte ten vtip, proč měli američani v modulu kýbl s bílou barvou, ne?
Jinak si myslím, že by to byl průser na pokračování. Kromě pár výbuchů N1 měli i problémy s návratem Zondu a ten přistávací modul by byl asi největší risk.

[konosuke]

Amíci měli prostě víc štěstí...až na tragedii v trenažéru Apolla 1 při pozemních zkouškách a dramatickou A13...i Armstrong měl namále při nácviku přistání a katapultoval se.

[xsc]

Neměli víc štěstí. Američani byli jednoznačně technologicky dál a taky dali do programu mnohem víc peněz. Co Rusové zkoušeli metodou pokus/omyl až na finální N1, to si Braun mohl otestovat v klidu na zkušebně. Motor takové velikosti, jako měl Saturn, dokázali v Rusku vyvinout až koncem 70. let. Od slabého nosiče se odvíjely všechny kompromisy, které museli v lunárním programu přijmout.