Založen: Oct 02, 2009 Příspěvky: 5286 Bydliště: PO
Zaslal: so květen 23 2015, 16:54 Předmět:
Prúd v idukčnosti (kolektorom tranzistora):
i=Uvdd*t/L
V čase t= 7ms pri tej indukčnosti to bude
I=6V*0,007s/0,0022H=19A !!
pre daný kolektorový prúd by bolo potrebné do báze potlačiť cca 1...2A z tej 555-ky. Možno s darlingtonovým zapojením tranzistora, prípadne logicMOSFET by to išlo aj s tou 555-kou.
Predpokladám, že tá indukčnosť v zapojení už po 0,5...0,7ms prestane akumulovať energiu. Preto je zbytočne spotrebovávaná energia batérie do tepelnej straty na tranzistore (energiu môže prestať akumulovať aj po presýtení jadra).
Úpravou zapojenia časovača (s odpormi R1 a R2) so striedou okolo 1:10 by pri tej indukčnosti by to pracovalo účinnejšie. Bázový odpor okolo 47...100Ω by to chcelo odskúšať na otvorenie tranzistora blízko saturácie.
Veľmi saturovaný tranzistor však je lenivý na zatváranie. Takže s tým bázovým odporom by sa dalo trochu dobastliť maximum na výstupe.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19534 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: so květen 23 2015, 17:07 Předmět:
Mazat to zatím netřeba, přece jen jde více o bastlení, než o výsledek, o svých zkušenostech s ním se zmíním později.
Hledání bílé velryby je přece víc, než ji dostat...
Na vytvoření nějaké odezvy na dotyk třeba při ovládání na dotykové obrazovce se to asi hodit může, jiný význam to asi mít nebude.
Tohle brnění je ale stejné, jaké je cítit na každém spotřebiči s dvojitou izolací a dostatečně velkou vodivou plochou uvnitř spojenou s některým bodem zdroje. Čili takto brní settopboxy, DVD přehrávače, zdroje od notebooků... Jen u nás v Evropě to nemá 60 Hz a násobky, ale jen 50 Hz a násobky. To by ale neměl být žádný podstatný rozdíl na pohmat.
Jen v korkáčích na koberci je to brnění slabší, protože mám malou kapacitu proti zemi.
Zkoušel jsem i svalový stimulátor, kámoška mi ho přinesla, že za rok denního používání na maximální brnění se jí žádný tukový polštář ve svaly nezměnil. Zkoušeli jsme to doma na střídačku dva měsíce, brnělo to až štípalo, ale výsledek nula.
Pak jsem rozebíral a nakládal čtyři mašiny, přitom odmontoval stovky šroubů a matic, na čtyři z těch 12 kamionů jsme tahali ty nejméně pětitunové monstrdíly po 10 cm pomocí kurt, protože rampa byla do pravého úhlu a podvalky se nedaly řídit, tedy ani tlačit se to nedalo. A na závěr jsem si vždy odřídil nějakých 750 a více kilometrů cestou domů.
Svalstvo slušně zpevněné po celkem 46 dnech. A bez vibračního šidítka.
To Samponek - tak to už je trochu lepší,pro křemík pořád málo,a počáteční ss buzení nesmí být symetrické,jinak se to rozběhnout nemusí. No a ted ještě prosím o návod,jak to udělat,aby to kmitalo při měnící se zátěži na kmitočtu 60Hz ,nebo nějakém jiném,dle přání.....tj. jak navrhnout to trafo - jádro,závity,..... Nechci tě škádlit,ale toto je pro daný účel na houby a spočítat se to dá s přesností tak +- autobus,neb měnič se otáčí zhruba při nasycení jádra ,a to je tedy kdy při proměnné zátěži ?
Vzhledem k tomu, že mě původní dotaz na začátku docela zaujal, tak jsem si o tom něco zjistil na Internetu. Původní informace, že se o tom nedá zjistit nic nebyla přesná, protože jsem za pár minut hledání a čtení o tom zjistil asi tolik - vzhledem k tomu že automatický překladač už docela pokročil, tak můžu shrout následující:
Jedna se o to, že pokud na dotykovým displeji zobrazím třeba "Brailův řádek", tak se dá přečíst hmatem. Pochopil jsem to, že elektrickým polem vysílaným maticí elektrod se nějak mění "tonus" konečků prstů a uživatel to vnímá jako změnu hmatu. Na stimulaci se používá napětí kolem 100V a frekvenci těch pár desítek HZ možná až nějaký ten KHz podle efektu, jehož. Takže se nejedná o stejnosměrné napětí. Na základní studování tohoto jevu by měl stačit buď jakýkoliv spínaný adaptér, nebo výše uvedené ideové schéma budiče elektroluminiscenční fólie. Jinak praktická aplikace bude docela složitá věc, podobná ty kapacitní vrstvě, co snímá dotyky u touchpadu, nebo touchscreenu (dotykový displej všech mě známých tabletů)
A ačkoliv se tu mluví o 100V a výše, jde pouze o účinky pole, protože vlastní "živé" elektrody jsou izolované, "studený" se drží přimo v ruce (kovový rámeček kolem displeje, nebo kabel na ruce)
To procesor - on ale takovou energii v jádře zdaleka nepotřebuje,nevidí v simulaci to přesycení tlumivky a nemá s tím zkušenost,čili jej tato nesmyslná hodnota nijak nerozrušuje. Potřebuje jen těch 210µJ + třeba 100% rezerva ,tudíž musí buď zkrátit pulz,nebo zvětšit tlumivku .
V další simulaci 555 běží na 480Hz, odpor do báze ja 2K, dává to 46V a proud skrze tlumivku je podle datasheetu v normě 220mA (možná by to mohlo být s malou rezervou).
Jo a zvýšil jsem kondenzátor a odpor na výstupu.
Artaban001: V tom odkazu na studii píšou, že funguje i stejnosměrné napětí se čtvercovým proběhěm. Jeden subjekt dokonce nepoznal mezi testovanými průběhy rozdíl.
Mě by zajímalo, jak to vyřešili "oni", protože na té fotce od TeslaTouch je vidět tlumivka a kondenzátor, což by vícenméně odpovídalo našemu zapojení s 555.
Je to bez použití transformátoru...
Dodatek:
odpor na výstupu 500K, kondenzátor 100n. Tlumivka 10mH a dělá to při 480hz 125V. Proud v limitu.
Jaký doporučujete tranzistor? V reálu mám 2N5551, ale s tím to nefunguje, na výstupu je jen asi 9V. Když upravím rezistory, aby to dávalo tak 50V, zkouším i 2N2222 a BC639... ale nic.
Nevím,proč nezkusíš změnou R1,R2 nastavit vhodnou frekvenci a střídu -najdi si na netu nomogramy k zapojení 555 tak,že můžeš nezávisle měnit obé (s diodami rozdělujícími nabíjecí a vybíjecí cestu kondenzátoru).Jestliže ten tranzistor 2n5551 má betu min. 80, pak při proudu tlumivkou 220mA pro jakés takés buzení stačí do báze 3-5 mA a musí to fungovat - pokud vůbec ne,je někde vada a chtělo by to osciloskop,nebo si poradit jinak,prostě když jde + pulz z 555,musí se tranzistor otevřít a napětí na něm spadnout na desetiny V,při skončení pulzu napětí vyletí na výstupní+napětí na diodě +- nějaké zákmity parazitních kapacit tlumivky a diody a roste.Jinak ta 1N4007 není na to ideální,je pomalá s dost velkou parazitní kapacitou,ale fungovat musí (mám v dílně na stole rozdělaný 5-násobný blokující měnič a rozdíl mezi obyč.a rychlou diodou v účinnosti je tak do 20% na 30 kHz).
Můžeš zkusit místo tlumivky dát odpor třeba 15R-33R ,časovací kond u 555 zvětši 1000x a můžeš měřit v kolektoru proti zemi voltmetrem,nejlépe ručkovým ,zda ti ten tranzistor spíná a rozpíná.
Pochopitelně zvedat napětí na výstupu se s odporem místo tlumivky nebude.
Nezapomeň si blokovat napájení elytem třeba 100-220µ a 555 blízko +- nožiček také ,keramika třeba 100n.
Pozn. Jestli ten "osciloskop" na tvém obr. ze simulátoru ukazuje střídu cca 1:1,tak je to blbě - optimum nalezneš někde odhadem při délce pulzu desetina a méně periody. Tak si postav ten nezávisle řiditelný obvod 555,
nastav si žádanou frekvenci a pak jeď s délkou pulzu nahoru a uvidíš.Podmínkou ale je,že tranzistor spíná viz výše.
Zapoj to takhle, na 3V dosáhneš nejvyšší účinnosti, dva odpory, dva kondenzátory, čtyři tranzistory, dvě trafa.
EI trafa vymontuješ ze starého tranzistorového rádia, na místě druhého trafa můžeš použít nějaký malý síťový transformátor, abys nemusel vinout výstupní vinutí, převineš akorát původní sekundár na 2x3V , budící trafo použiješ původní z rádia, nebo na malé síťové trafo doplníš dvě budící vinutí ( asi na 1V ) a přidáš zpětnovazební vinutí ( asi na 1.5V)
Samponku,on ale potřebuje výkon max. pár desetin W,tak na co to monstrum,které stejně nerozjede,neb netuší,jak zapojit začátky a konce vinutí,a že jich tam je... .
Měnič 1 - délka pulzu 5% z periody (f = 60Hz),budící napětí z 555 cca 2,5V ,napětí na výstupu špičkově 79,49V,prúběh vpravo
Měnič 2 ,dtto, délka pulzu 10%,výstup špičkově 120,72V
V reálu počítej tak s polovinou na výstupu,díky parazitním kapacitám,odporu tlumivky a mizernému otvírání a zavírání tranzstoru z 555.
Tak jsem ten 2N5551 zapojil na výstup z 7555 (s rezistorem asi 33R v kolektoru) a je tam proti zemi 1.26V. Kondenzátorem 470u jsem dosáhl 1Hz, což se dá dobře voltmetrem změřit.
Pak jsem přidal onu 1N4007, 10n kond. a odpor na výstup (viz obrázek) a stále mám na výstupu těch 1.26V. Jak říkáš, mělo by tam být výstupní napětí + napětí na diodě, ale neni
Vstupní napětí mám oproti simulaci asi 7.4V, což ale nic nemění.
Začátky a konce vinutí zapojí zkusmo, když to nepojede, nějaké přehodí a rozjede se mu to, monstrum to není, v popisu máš trafa z tranzistoráku, s feritovými trafy neuděláš 60Hz, ty nejlépe fungují na 19 až 27kHz, na 3V nic s 555 a jedním mosfetem neuděláte, ten potřebuje pro plné otevření Ug 5 až 7 V, na Ug 3.64V teprve začíná otvírat, vyzkoušeno.
Jednočinné zapojení na 60Hz pomocí jednoho tranzistoru nelze realizovat, to se dělá u zdrojů, které pracují třeba na 25kHz.
To Tanvald : musíš pořádně číst. Když zapojíš odpor místo tlumivky,kvůli kontrole,jak tranzistor spíná,když asi nemáš osciloskop,naměříš v těch Hz kmitech na výstupu buď Unap-Udiody,nebo,při sepnutém tranzistoru
Ucesat-U diody.Odporem na rozdíl od tlumivky napětí nezvýšíš,jaksi nemá akumulační schopnost,leda tak tepla. S odporem 10k v bázi ten tranzisor nesepne,proto měříš těch 1,26V. Tak si tam dej do báze trimr a jeď dolů,ale ne pod třeba 200Ω,a až naměříš na kolektoru proti zemi tak 0,2-0,3V,trimr si změř a dej tam odpor pevný.
A udělej v prvé řadě tu nezávislou regulaci periody a střídy,nebo se z toho nevymotáš.Rychlejší by bylo,kdybys to vzal do tašky a dojel - odkud jsi ?
Princip máš tady,součástky si pro svoje potřeby dopočítej dle vzorečků v tom AR.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2, 3, 4Další
Strana 2 z 4
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
.