Nezdravá megalomanie

[Radim]

Jsou to reprobedny určené k ozvučování koncertních pódií, sálů, kin a jiných velkých prostor.
Ty stejné repráky pod sebou jsou zapojeny tak, že se jejich membrány pohybují stejným směrem . Svisle tvoří dohromady jakoby jednu hodně dlouhou membránu délky rozteče všech těchto repráků, vodorovným směrem má ta společná membrána šířku jedné membrány repráku. Svisle tedy tyto reprosloupy vyzařují zvuk směrově ve velice úzkém úhlu, odhadem 10 - 15 stupnů, vodorovně vyzařují v úhlu stejném jako jeden reproduktor, cca 45 - 60 stupnů.
Na pódiích jsou postavené rovně anebo trošku skloněné dolů, aby mířily přímo na hlavy stojících lidí pod pódiem, pokud ozvučují nějaké velké prostory, sály, haly, prostranství a podobně, jsou zavěšeny nahoře a namířeny šikmo dolů. Tímto směrováním je za prvé možné dosáhnout běžnými repráky s relativně malým výkonem vysokého akustického tlaku tam, kde je třeba, v uších návštěvníků koncertů. A na druhé straně se zaručí, že zvuk bude méně "utíkat" tam, kde nemá , tudíž koncert bude méně rušit okolí. Než kdyby se použily bedny s jednotlivými velkými repráky podobného výkonu jako součet výkonu těch mnoha malých, které šíří zvuk mnohem více všesměrově.
To ovšem platí pro střední zvukové kmitočty a středotónové repráky. Na vysokých zvukových kmitočtech stačí na stejnou směrovost ty 2 - 4 výškáče a basy nejde s takovými malými repráky udělat směrové vůbec, proto se na basech na směrovost rezignuje neboli takové reprosloupy nejnižší basy obvykle umí špatně.

[Thales]

Věř mi že tyhle reprobedny nejsou určené k ozvučování nějakých koncertních pódií. Je to čistě designovka pro nenáročné domácí účely. Nenáročné proto že sice lze vytvořit reprobednu osazenou vícero basáky a může to mít i smysl (různé koncepce), jedno však mají společné - pokud ty basáky zpracovávají stejné pásmo pak musí být dělící kmitočet se střeďákem velmi nízký (kvůli vyzařovací charakteristice mimo osu - kdyby byla vysoko byla by mimo osu velmi nepravidelná, což je špatně). Tomu však musí odpovídat jak výběr střeďáku (aby se dal tahat takto nízko) a současně tomu též musí odpovídat koncepce výhybky. Taková výhybka bude nepochybně docela drahá sranda. Protože toto jsou velmi levné noname bedny předpokládám že uvnitř bude maximálně tak dva kondíky. Podle toho to i bude hrát. Takto to dělat prostě nelze, je to v podstatě jen atrapa rozumných reprobeden.

Chápu však že k záměně mohlo dojít pro svou částečnou podobnost s některými systémy line array, zejména z dob minulých. Tam opravdu bylo více reproduktorů stejného typu a používalo se to k vyzařování úzkého akustického svazku zejména v akusticky složitějších prostorách, případně k reprodukci zpěvu a mluveného slova v dobách, kdy jiné rozumné řešení (dostatečně citlivé) nebylo. To však vážně není tento případ.

Ten příkon 1000W je samozřejmě nesmysl.

[sinclair]

I kdyby to dovolený příkon 1000W mělo, tak jak jistě všichni víte, výsledný akustický tlak velmi, řekl bych skoro fatálně závisí na charakteristické citlivosti měničů /reproduktorů/. Pakliže jsou použity jakoby "hifistické" středobasové reproduktory průměrné až podprůměrné kvality a s charakteristickou citlivostí třeba 85-87dB/W/m, tak i kdyby poctivý výkon 1kW z poctivého PA zesilovače nakrásně ty reproduktory přežily /jakože na 98% nepřežijí/, tak výsledný akustický tlak, a to ani na basech rozhodně nebude tak ohromující, jak ohromující je čtyřciferný příkon ve wattech /správněji ve voltampérách, reprosoustava je komplexní zátěž s vyjádřenou indukčností i kapacitou, ne čistě odporová/.
Polopaticky napsáno, bude to s příkonem 1000VA hrát několik sekund asi tak nahlas, jako klasická Marshallovská "čtyřdíra" se čtyřmi 12" reproduktory, celkovým příkonem soustavy 120VA, charakteristickou citlivostí celé soustavy okolo 102dB/W/m a výkonem elektronkového zesilovače /třeba se čtyřmi EL34/ pouhých 100W sinus.
Připomínám, že porovnáváme výsledný akustický tlak, nikoli subjektivní či objektivní kvalitu zvuku.
Po zmíněných několika sekundách se z té celé "hifi" nádhery jen zakouří /z výškáčů, střeďáků a výhybek budou šlehat jasně svítivé plameny/ a pokud to nevyškube kmitací systémy dva metry daleko, zbudou už jen na okrasu.
To porovnání s obyčejnou marshallovskou bednou se zdá k neuvěření, ale skutečně tomu tak je. Totiž :
Staré původní reproduktory Fane nebo Celestion z let šedesátých minulého století, s nabušenými AlNiCo magnety, chytře navrženými magnetickými obvody /teď mám na mysli soustavu magnet, pólové nástavce, vzduchová mezera, popř. zkratovací prstenec u některých typů/, s minimálními vzduchovými mezerami pro cívku a dobrým plněním mezery tenkým drátem /proto mají tyto staré 12" Vintage 30 jen 30W a 16ohm, u některých starších modelů až 32ohm/ - díky všem těmto faktorům mají dodnes tyto reproduktory citlivost nad 100dB/W/m.

Odborníci a znalci teď prominou - co to vůbec charakteristická citlivost reproduktoru či reprosoustavy je? Už jednotka, ve které se udává charakteristická citlivost napovídá téměř vše. Je to akustický tlak, který reproduktor či reprosoustava vyprodukuje ve své akustické ose, vzdálenosti měřicího mikrofonu 1m a při jmenovitém příkonu 1VA - nezáleží na tom, zda je soustava čtyřohmová, či osmiohmová, rozhodující je příkon. V případě čtyřohmové soustavy tedy bude ze zesilovače přivedeno do soustavy signálové napětí 2V, v případě osmiohmové soustavy bude přivedeno signálové napětí 2,83V - obojí totiž odpovídá příkonu 1VA s přesností na dvě desetinná místa.
No a poslední ranou do palice laikům budiž fakt, že s každými 3dB zvýšené citlivosti soustavy je třeba zesilovač JEN O POLOVIČNÍM VÝKONU k dosažení shodného akustického tlaku. Tento fakt spolu s charakteristickou citlivostí měniče či soustavy vysvětluje, jak je možné, že ani kilowattový zesilovač s takovouto hromadou beden nedokáže subjektivně /ostatně ani objektivně/ vyprodukovat tolik randálu, jako jedna jediná bedna s pouze stowattovým zesilovačem.

Ano, bylo to porovnání co nejvíce zjednodušené, nebrali jsme v potaz zkreslení měničů, jejich kmitočtový rozsah atd., ale zároveň jsme se lehce otřeli o tzv. wattovou propagandu /toto sousloví jsem si vypůjčil, je velmi přiléhavé/, kdy výrobci nižší a střední třídy domácí audiotechniky na své výrobky zcela bezostyšně tisknou výkony a příkony stovek a tisíců wattů spoléhaje na to, že 99% potenciálních zákazníků věci jednak naprosto nerozumí, případně vůbec neví, oč jde - vidí pouze ty lákavé stovky a tisíce wattů. No a to zbývající 1% odborníků, kteří do věci opravdu vidí, si stejně nic podobného nekoupí, zajímá je totiž zcela jiná třída výrobků.

A všiml jsem si ještě jedné zarážející skutečnosti. Běžným posluchačům-konzumentům v současnosti stačí čím dál méně a méně, myslím tím celkové nároky na kvalitu reprodukčního řetězce a koneckonců i kvalitu a zpracování samotných nahrávek. Podle toho, co okolo sebe vidím a slyším je situace skutečně alarmující, počínaje neskutečně nízkými nároky na reprodukční zařízení v domácnosti, přes ten zkomprimovaný, zlimitovaný a kmitočtově různými optimody ořezaný hnus, co se valí z antén FM vysílačů lokálních rozhlasových stanic, přeneslo se to samozřejmě už i na digitální družicová i internetová rádia - teď se možná budete smát, ale nedávno, kdy jsem generálkoval jeden velmi kvalitní FM tuner jsem přišel na to, že s jakous-takous dynamikou a nejméně kmitočtově poškozeným signálem vysílají jen základní výkonné vysílače celoplošných - veřejnoprávních rozhlasových stanic, vykrývače zvuk doslova kur ví.
Také máte podobné dojmy a poznatky?

[hafca]

Možná nějak pomaleji chápu, ale proč se tu pořád objevují výpočty a srovnání kde se počítá s tisícem watů? To, co je na stránce u beden uvedené jako 1240W, to je součet VŠECH beden dohromady.

[hafca]

Možná nějak pomaleji chápu, ale proč se tu pořád objevují výpočty a srovnání kde se počítá s tisícem watů? To, co je na stránce u beden uvedené jako 1240W, to je součet VŠECH beden dohromady.

[Thales]

I kdybys to rozpočítal mezi všechny ty bedny stejně by to takový reálný dovolený příkon nemělo. Jedině tak PMPO.

[TAKJAN]

http://www.youtube.com/watch?v=dmZxuewSPzk :-))

[TAKJAN]

Tohle je také dobrý DANYK. Líbí se mi ten různě propálený koberec:-))

[e-man]

Nejlépe hrající mé soustavy ( asi deset párů převážně Japan , Deutsche a Denmark ) jsou příznačně německé Visatony ze sedmdesátých let .Design poplatný době vzniku ale ten zvuk ! To je reakce na otázku v závěru Leošova vyčerpávajícího ( tématiku reprosoustavy )článku , kde je řečeno podstatné .

[sinclair]

e-mane díky moc. Snažil jsem se "to" zhustit pokud možno co nejvíce do délkově i odborně stravitelné podoby, jinak by to samozřejmě vydalo na samostatný článek - zvláště pak tehdy, pokud by se do tvorby takového článku zapojili servisáci a obvodáři s delší praxí, jako je třeba Tomáš-Sendyx, Hill, třeba já a jistě spousta dalších. Myslím, že by to vydalo na slušnou brožuru A5

[e-man]

Není zač , já děkuju . Ty máš velkou praxi a zkušenosti abych tak řekl z druhé strany , z toho podstatného - z komponentů uvnitř přístrojů .
Čili může to být cool a super navenek , ale pokud obsah kopíruje snahu ušetřit , kde to jde - výsledek nemůže být dobrý . To je jako hrát na kytaru s prohlým krkem , vymačkaným hmatníkem a mizernými strunami . Když jde ale o dobrý nástroj , to uplně jinak baví a i výsledek je o level výš . Nakonec žijeme pouze jednou , tak proč si nedopřát něco lepšího , než šedý průměr .

[sinclair]

Ano, právě, trefil jsi pověstný hřebíček rovnou po hlavičce ,e-mane. Vidím to denodenně všechno zevnitř - všelijaká cingrlátka v podobě kvanta zcela zbytečných ledek, prudce nadnesených "papírových" údajů a podobných věcí mne vždy nechávaly zcela chladným - ovšem ten zbytek populace rozhodně ne.
Dám do placu poměrně jednoduchou testovací otázku - připomínám, že na její přesné zodpovězení stačí datasheet :

Jaký výstupní výkon do kompexní zátěže o impedanci 4 ohmy byste si troufli odebírat ze tří paralelních párů originálních tranzistorů Toshiba 2SA1941/2SC5198 ? V emitorech mějme balastní odpory 0R33, ale to v tomto příkladu není zas až tak důležité - zesilovač mějme zapojen jako dvojčinnou klasiku v AB třídě s budičem o odpovídajícím výkonu.
Zajímá mne, jaké byste zvolili napájecí napětí /komplexní zatěžovací impedance je dána/ a další podrobnosti k aplikaci tří paralelních párů těchto tranzistorů.
Připomínám jen, že se jedná o poměrně populární dvojici, jsou to vlastně slabší bratříčkové velmi populární dvojice Toshiba 2SA1943/2SC5200, nejpajcovanějších výkonových tranzistorů na světě.
Pracujte prosím s datasheetovými údaji, které samozřejmě platí pro originální provedení. Datasheet je nejsnáze a nejrychleji dostupný např. na http://www.datasheetcatalog.com .

[e-man]

Baywoko 160W abychom nevylezli ze SOAR a napětí takové , abychom zmíněného výkonu dosáhli na dané zátěži - 2*42 V ?

[sinclair]

No vidíš, třeba taková firma Omnitronic přesně tři páry přesně těchto tranzistorů používá v zesilovači P-1500, napájení bez buzení +/-75V, filtrace 20G v každé větvi a tahají z toho 500W/4R...
Opravoval jsem to/rozstřelený jeden kanál/ a pak to i měřil - do čistě odporové zátěže to opravdu ten výkon dá, ovšem bez buzení je hrubě překročeno dovolené Uce max /toto je právě důvod, proč se někomu zdánlivě bezdůvodně provalí konec v klidu, bez buzení-spoléhají na plusovou rezervu výrobce a pokud je tam jen tak tak, tak to přežije akorát ty dva roky a pár měsíců a zas mají kšeft/ a i studené je to úplně mimo SOA, s trochou jaloviny to musí jít zfleku do kopru.
Proto jsem pro svůj klid a dobrý pocit v obou kanálech vyměnil původní tranzistory za MJW1302A/3281A, do každého kanálu přidal dva páry /na plošáku připraveny hnízda i spoje pro tyto další dva i s emitoráky, z výroby ale nebyly osazeny/.
Teď to bezpečně jede i do průměrně těžké komplexní zátěže, jen jsem musel vyměnit budiče /původně tam byly nějaké 150V/1A/10W/120MHz/TO126/ za výkonnější TO220, při buzení pěti párů MJW už hrozil jejich průraz, nehledě na absenci rezervy Uce max. Použil jsem sice druhovýrobu, ale otestovanou a prohlášenou za slušnou, od ISC, typy původně tuším Toshiba 2SA968A/2SC2238A, s nimiž to bezvadně a bez úprav chodí - jen jsem musel ze strany spojů přeškrábnout spoje a překřížit kousky stříbřeného tefl. drátku bázi s emitorem-budiče jsou totiž na chladiči/tunelu/ s koncáky.
Zajímavé je, že na to, že to byl Omnišrotik, tak to mělo docela slušně dimenzovaný trafák a i zapojení vcelku slušné - jen degradované mizerným materiálem. Věřím, že kdyby se to celé přeosadilo na slušný značkový matroš, byl by z toho spolehlivý a docela kvalitní zesilovač. Jenže kde dneska sehnat značkové 100MHz budiče s parametry 160-180V/2A/30W/100MHz/TO220 ??Občas se nějaké NOS zásoby originálů podobných vlastností objeví na ebay, ale jaké procento lidí má možnost tam nakupovat? Ne každý má PayPal a umí tak slušně anglicky, aby se tam dokázal aspoň registrovat...Myslím si, že absence kvalitního diskrétního materiálu je důvod, proč Vám v normálním běžném RTS nevezmou do opravy třeba 15 let starý, byť značkový zesilovač renomované firmy. Prostě do toho už nic neseženou a to, co nabízí AME, Nedis a další, včetně slovenského Avelmaku /tam je to asi nejlepší/ je většinou neznačkový šrot, nebo pajcy.

[e-man]

Omlouvám se za nepozornost , ale moje odpověď se týkala naposled zmíněných 5200/1943 a to dvou párů . Ty stovaťáky ve třech párech klidně 200 W . Není ani nutné odečítat hodnoty z tabulky SOAR , stačí dodržet doporučení výrobce na začátku datasheetu ve specifikaci polovodiče , případně ho ještě trochu snížit a těšit se z dlouholetého spolehlivého provozu.
Já jsem nedávno koupil zesik na subwofer , byl za dobrou cenu a nový , jako náhradní díl do plastových kompaktů . Protože byl osazený právě dvěma páry 5200/1943 nenapadlo mě nic jiného , než tam vrazit mnohem odolnější
MJL . Spolu s MJW jsou to ty správné držáky na PA . Toshiby vidím spíše na středo - výškové sekce a hifinu . Všechno nejlepší k svátku , Leoši .