Domácí výroba vinylů

[jopek]

Zdravím, chtěl bych se tady pobavit na téma domácí výroby vinylů.
Chápu, že hned ze startu někdo může namítnout, k čemuže to mám zapotřebí, a sám chápu, že v domácích podmínkách a způsobem, který níže uvidíte nikdy asi nepůjde docílit dokonalého hifi zvuku, tak jako při lisování vinylů.
Avšak, s kapelou plánujeme vydat nahrávku. Na vinyl nemáme zatím dost peněz a bude to naše první album, takže bych chtěl nahrát cd a k němu jako bonus, pro ty kteří si album koupí a ne jenom stáhnou z netu..přidat po domácku vyrobený vinyl. Album bude vydáno samonákladem a v malém počtu kusů. Takže taková raritka, jako podomácku vyrobený vinyl k cd, bude rozhodně pro některé lidi impuls si ne jenom album stahovat.
Navíc se teda bavíme v hudebních vodách hardcore a punku, kde jsou vinyly již delší čas považovány za normální médium při vydání nové desky. A lidé je ocenují a pokud se jim kapela líbí, podpoří jí koupí vinylu.

Takže jak nato ?
První impuls mého uvažování bylo tohle video:

[Hill]

Především: je úplně jedno, jestli monofonní signál nahráváš rovnou nebo s obrácenou fází. Při reprodukci to zní úplně stejně a, nemáš-li ji s čím srovnat, nepoznáš to. Ve stereofonním záznamu už s čím srovnat je - když jednomu z kanálů fázi otočíš, má to velice nepříjemný zvuk a po spojení výstupů na mono ti zmizí "prostředek". Jeden ze způsobů, jak dělat karaoke.
To by se ti stalo, kdybys řezal monofonní záznam hloubkově (to tvoje "nahoru a dolů") - všechny gramofony umí monofonně přehrát jen stranový záznam, a to i stereofonní, protože stranovým pohybem nože se řeže součet kanálů L+P. Hloubkově se zaznamenává informace o poloze zvukového zdroje mezi kanály, ted L-P (tady je ten kanál s obrácenou fází).
Podrobnosti o tom, jak je uložený záznam do drážky desky, jsou hned na úvodní stránce a ve starších článcích to najdeš také.

Ostatně tady už jsme řešili, řekl bych, právě tebou vyhlídnutý případ.

Nechci ti brát nadšení, ale napřed si sežeň třeba knížku "Gramofon, jeho provoz a technické využití" od RNDr. Josefa Pešáka. A třeba i začni dělat pokusy. A pak dej vědět, jestli je vydání desky v Loděnicích skutečně tek drahé, že to musíš dělat sám...

[Hill]

Především: je úplně jedno, jestli monofonní signál nahráváš rovnou nebo s obrácenou fází. Při reprodukci to zní úplně stejně a, nemáš-li ji s čím srovnat, nepoznáš to. Ve stereofonním záznamu už s čím srovnat je - když jednomu z kanálů fázi otočíš, má to velice nepříjemný zvuk a po spojení výstupů na mono ti zmizí "prostředek". Jeden ze způsobů, jak dělat karaoke.
To by se ti stalo, kdybys řezal monofonní záznam hloubkově (to tvoje "nahoru a dolů") - všechny gramofony umí monofonně přehrát jen stranový záznam, a to i stereofonní, protože stranovým pohybem nože se řeže součet kanálů L+P. Hloubkově se zaznamenává informace o poloze zvukového zdroje mezi kanály, ted L-P (tady je ten kanál s obrácenou fází).
Podrobnosti o tom, jak je uložený záznam do drážky desky, jsou hned na úvodní stránce a ve starších článcích to najdeš také.

Ostatně tady už jsme řešili, řekl bych, právě tebou vyhlídnutý případ.

Nechci ti brát nadšení, ale napřed si sežeň třeba knížku "Gramofon, jeho provoz a technické využití" od RNDr. Josefa Pešáka. A třeba i začni dělat pokusy. A pak dej vědět, jestli je vydání desky v Loděnicích skutečně tek drahé, že to musíš dělat sám...

[Oldradio]

Přidám pár informací, i když Hill už řekl vše podstatné.
Především, u desky je stranový záznam, nikoliv hloubkový, v případě monofonního záznamu. Pro vlastní záznam je potřeba mechanika s několika požadavky. Především silný synchronní motor a těžký talíř, protože při řezu drážky je vyvíjena určitá síla, která desku brzdí. Takže se rovnou rozluč s představou použít komerční gramofonové šasi.
Řezací hlava musí mít pevné vedení, které ji umožní vytvářet spirálovou drážku. Tedy vlastní převod a pohon. V dřevních dobách domácího nahrávání na desky (jedná se o dobu standardních desek na 78 otáček) se prodávaly folie, do kterých bylo možno učinit jeden záznam speciální jehlou s použítím tehdy běžného gramofonu, posun raménka se tehdy dělával tak, že se na osičku talíře nasadila ještě jedna tenká, na kterou se navíjel provázek, který táhl přenosku postupně ke středu a zpětně ji brzdila pružina. To se ovšem u dlouhohrajících desek použít nedá.
Deska musí být připevněna k talíři, jinak se opět bude při řezu brzdit. Což zajistí nejlépe závit na osičce a matka.
Záznamová hlava musí být elektromagnetická, magnetodynamická, nikoliv krystalová. Jehla má speciální tvar jako soustružnický nůž, aby něco dokázala vyrýt.
Na raménku musí být posuvné závaží kvůli nastavení správné hloubky drážky.
Atd atd, ale po splnění těhle základních požadavků už by po přehrátí nahrané desky zkušené ucho mohlo poznat, jak asi zněla původní zvuk před nahrátím

[Crifodo]

Nebyl by daleko stylovější záznam na fonografické válečky "His Master´s Voice?

[kony2807]

Fonograf ? Není problém , i tohle český člověk zvláne , viz : http://www.youtube.com/watch?v=Oqi-C6oBvZo .

[Hill]

[Hill]

[CZJKP1]

Fonograf je pěkný, to bych chtěl taky, přesně tak jako to, co píše Oldradio, respektive to už mam hotový, ale nehraje to tak, jak bych chtěl, rval jsem do toho nějáké dechovky, a na disku to neviniklo.

Nevíš je lepší dát ty brepráky na výšku, nebo do ,,polokolma,, tak jak jsou na videích. Kdysi jsem to zkoušel z maličkým repráčkem, dal jsem ho na výšku, a hrálo to vcelku silnějš, než když jsem ted použil dva větší a dal je tak, jak jsou ve videích-..

Vážený, o tomto můžeme popovídat, jak chcete, kdyžtak mě dejte vědet.

Jirka

[CZJKP1]

[CZJKP1]

Jinak zde ještě videičko na téma homemade fonograf

http://www.youtube.com/watch?v=xChjT_lIybw&NR=1
http://www.youtube.com/watch?v=1-UbM66LQf8

http://www.youtube.com/watch?v=iBOoy6jeBI8

http://www.youtube.com/watch?v=pEusud4BKQU

[Roxio]

No vono asi bude něco na tom že to Edison nechal rejt do selenového válečku. Ptám se že by tvrdost materiálu ?

[vombat]

Několik "rycích" gramofonů pro výrobu desek je konstrukčně popsáno v starých Radioamatérech. Na www.radohistoria.sk jsou jejich obsahy.

[EKKAR]

Vzhledem k obrovským rozdílům v tvrdosti mezi materiály, používanými v historii k tvorbě amatérského gramofonového záznamu (smyté RTG filmy, listový fotografický film, různé PVC fólie) a dnes NĚKÝM uvažovanými "plackami" CD/DVD - kde jde o POLYKARBONÁT neboli o jeden z nejtvrdších plastů - si já osobně myslím, že je to pouhé zbožné přání nějak využít zásobu vadných nebo špatným záznamem znehodnocených disků. Na řezání záznamu do takového materiálu by musel být použit spíš VYTAVOVACÍ nůž nahřátý na teplotu, při níž dochází k měknutí polykarbonátu, protože za studena se dost dobře nemůže podařit vytvoření drážky s hladkou stěnou, bez pozůstatků roztrženého materiálu. Stačí se podívat malým mikroskopem (prodávají se i "USB mikroskopy" = mikrokamery s optikou umožňující mikrofoto, připojitelné na USB) na drážku běžné LP desky a na rýpanec do povrchu CD - pokud se ten rýpanec udělá studeným hrotem, bude mít stěny doslova CHLUPATÉ - a takový povrch se bez šumu přehrát nedá. Skutečně, výsledný zvuk bude potřebova OPRAVDU VELKOU FANTAZII POSLUCHAČE, aby si dokázal vůbec představit, co bylo původním signálem...

[EKKAR]

Vzhledem k obrovským rozdílům v tvrdosti mezi materiály, používanými v historii k tvorbě amatérského gramofonového záznamu (smyté RTG filmy, listový fotografický film, různé PVC fólie) a dnes NĚKÝM uvažovanými "plackami" CD/DVD - kde jde o POLYKARBONÁT neboli o jeden z nejtvrdších plastů - si já osobně myslím, že je to pouhé zbožné přání nějak využít zásobu vadných nebo špatným záznamem znehodnocených disků. Na řezání záznamu do takového materiálu by musel být použit spíš VYTAVOVACÍ nůž nahřátý na teplotu, při níž dochází k měknutí polykarbonátu, protože za studena se dost dobře nemůže podařit vytvoření drážky s hladkou stěnou, bez pozůstatků roztrženého materiálu. Stačí se podívat malým mikroskopem (prodávají se i "USB mikroskopy" = mikrokamery s optikou umožňující mikrofoto, připojitelné na USB) na drážku běžné LP desky a na rýpanec do povrchu CD - pokud se ten rýpanec udělá studeným hrotem, bude mít stěny doslova CHLUPATÉ - a takový povrch se bez šumu přehrát nedá. Skutečně, výsledný zvuk bude potřebova OPRAVDU VELKOU FANTAZII POSLUCHAČE, aby si dokázal vůbec představit, co bylo původním signálem...

[Roxio]

Ono by si to vůbec asi chtělo prostudovat postup jak se taková deska vlastně vyrábí a že vlastně originální matrice je kovová ze které se dělá negativ a teprve pomocí tohoto se deska lisuje. Stručně řečeno.

[Sendyx]

Před cca 20-15 lety se daly sehnat stroje na individuální výrobu desek rytím. Jeden typ měl něco společného s Denonem (výroba dílů ?). Jeden nadšenec to chtěl koupit, dokud se nedověděl cenu (asi 400K, použitý 250K). Další nepříjemnost byla cena média, prázdná 180g snad kolem 300Kč. Viděl jsem to na prospektu, jeden známý byl ve Varšavě na výstavě se na to podívat in natura. Pokud vím, tak jeden kus se tehdy potuloval v Polsku někde mezi technaři.

[Sendyx]

Před cca 20-15 lety se daly sehnat stroje na individuální výrobu desek rytím. Jeden typ měl něco společného s Denonem (výroba dílů ?). Jeden nadšenec to chtěl koupit, dokud se nedověděl cenu (asi 400K, použitý 250K). Další nepříjemnost byla cena média, prázdná 180g snad kolem 300Kč. Viděl jsem to na prospektu, jeden známý byl ve Varšavě na výstavě se na to podívat in natura. Pokud vím, tak jeden kus se tehdy potuloval v Polsku někde mezi technaři.

[EKKAR]

Roxio, originál je voskový nebo lakový, pokrytý postupně kolidním uhlíkem a následně několika galvanicky nanesenými povlaky kovů - stříbra, mědi, niklu a dalších. Tímto postupem se vytváří nejdříve "MATKA", z ní potom další galvanické otisky tvarově shodné s originálem a teprve z nich se vytvářejí lisovací matrice. Těmi se potom zatepla tvaruje hrouda vinylu do tvaru desky.
Modernější postup je rytí přímo do kovu (DMM = Direct Metall Mastering) - vzniká tedy "otisk" vzniklý při původním procesu až jako třetí etapa vytváření formy.
Poslední možností jsou desky ryté přímo do vinylu - metoda "přímý řez" (DC = Direct Cut), ryje se vyhřívaným nožem přímo do předem vytvořeného "slepého" výlisku desky, který má v drážkové oblasti pouze tzv. "zrcátko" = hladkou plochu bez drážek - u nich nelze například používat proměnné stoupání drážky a další "vychytávky" pro zvětšení doby záznamu na jednu stranu.
Vždycky se ale ryje do materiálu s relativně velkou tažností a plastičností v porovnání s materiálem řezacího/rycího nože/hrotu. U polykarbonátu jsou tyto vlastnosti minimálně o řád odlišné.

[EKKAR]

Roxio, originál je voskový nebo lakový, pokrytý postupně kolidním uhlíkem a následně několika galvanicky nanesenými povlaky kovů - stříbra, mědi, niklu a dalších. Tímto postupem se vytváří nejdříve "MATKA", z ní potom další galvanické otisky tvarově shodné s originálem a teprve z nich se vytvářejí lisovací matrice. Těmi se potom zatepla tvaruje hrouda vinylu do tvaru desky.
Modernější postup je rytí přímo do kovu (DMM = Direct Metall Mastering) - vzniká tedy "otisk" vzniklý při původním procesu až jako třetí etapa vytváření formy.
Poslední možností jsou desky ryté přímo do vinylu - metoda "přímý řez" (DC = Direct Cut), ryje se vyhřívaným nožem přímo do předem vytvořeného "slepého" výlisku desky, který má v drážkové oblasti pouze tzv. "zrcátko" = hladkou plochu bez drážek - u nich nelze například používat proměnné stoupání drážky a další "vychytávky" pro zvětšení doby záznamu na jednu stranu.
Vždycky se ale ryje do materiálu s relativně velkou tažností a plastičností v porovnání s materiálem řezacího/rycího nože/hrotu. U polykarbonátu jsou tyto vlastnosti minimálně o řád odlišné.