Zemnění gramofonu

[VASEK_W]

Zkusil bych odpojit ten propojovací kablík mezi plošným spojem a krabičkou. A jen krabičku bych uzemnil přímo na kolík do zásuvky.
To vysoké napětí se nesmí dostat na elektroniku když šáhneš na krabičku, aby jsi si ji podržel, a následně až pak na přepínač pro nějaké přepnutí ... Takto by se to napětí mělo po dotyku s krabičkou svést bez nebezpečí přímo do země sítě.

Chlape jak to tak sleduji, asi nevíš vůbec která bije, a co je potřeba udělat a vyzkoušet při tom potlačování brumu. Hledej někoho ochotného s měřidlem. Musí se absolutně ve všech přístrojích oddělit (rozpojit) signálová zem od uzemnění (plechových obalů krabiček) a spojit ji s uzemněním jen v jednom bodě (v některém přístroji), kde to bude bez brumu, nebo s minimálním. Jak jsem již psal ve svých příspěvcích.
Při tom zkoušení doporučuji vždy před jakoukoliv změnou v zapojení dát hlasitost na nulu a postupně opatrně přidávat a sledovat jestli je to lepší, nebo horší. Při velké hlasitosti a zapnutí zesilovače riskuješ minimálně poškození reprobeden, případně i zesu, pokud by to extrémně brumilo.

Jen taková otázka na závěr:
Proč mají muzikanti například na svých cajcích vzadu přepínač označený "GROUND LIFT" ??? Proč asi ???

Vašek

[peskman]

Děkuji za osvětlení mého problému. Já vím, že ostatním zde je jasná jedna věc, že kdybych věděl která bije tak se tady neptám. Ale to jen tak pro tebe na vysvětlenou.

[jasnap]

Jako nejlepší prevence stat. el. je používat pouze čistě bavlněné prádlo a oblečení. Dělám to tak roky a žádné výboje a je to i příjemnější.

[VASEK_W]

pro peskman:
Nikoho nekritizuji , nikdo nejsme dokonalý (a ani já), jen se snažím osvětlit problém když o tom něco málo vím. A také i mne chvílemi něco překvapí po více jak čtyřiceti letech praxe v hifi, a bádám nad tím třeba celé odpoledne. Ono je vždy podstatně lepší mít vedle sebe při takovéhle práci někoho, kdo to zná a ví, než se v tom plácat sám a nevědět jak dál.

Muzikanti se také potýkají s brumem při propojování svých nástrojů, komb, a mixů dohromady. A proto tam většinou mají ten "odzemňovací" vypínač, kterým odpojeji celou elektroniku se signálovou nulou od šasi, nebo ochranného kolíku při třívodičovém síťovém přívodu, aby jim nevznikaly zemní smyčky. Řešením je použití DI-boxů u muzikantů, ale doma u gramofonu se to tak nedělá.

A ještě je mi divné, kde se tam bere to vysoké napětí. To snad není v dnešní době možné ani na těle vyrobit.
Naposledy jsme ho takto poměrně pracně vyráběli před padesáti lety na základce, když jsme se zavrtěli na tehdejších židličkách s plastovým sedátkem, a pak se dotkli prstem ucha před námi sedící spolužačky, či spolužáka

Třeba se Ti ozve nějaký praktik z okolí a pomůže Ti problém vyřešit. Já to k tobě mám trochu z ruky

Vašek

[foxrider]

Pamatuju se na "Amatérskou výrobu VN snadno a rychle" , když jsem byl jako malý v léčebně ve Cvikově. Sklonili jsme se k posteli, hlavou dolů a pohybem hlavy jsme vlasama rychle třeli povlečení peřiny (Nebo jen prostěradlo? Už nevím). Pak stačilo jen povlečení v místě "otěru" chytnout špičkama prstů a rychle zvednout. Třeba o půl metru. No takový kuželový snop fialových dlouhých jisker, co v té látce s praskotem přeskakovaly jsem ještě neviděl. . Tak jsme závodili kdo dá největší blesk. Výhodu měl kámoš co měl trošku delší vlasy.

A moje bývalá kolegyně v práci ta byla furt nabitá energií. Židle máme plastové na kolečkách, byla zimomřivá proto furt chodila v nějakých svetrech, dekách, pod zadkem polštářky a jánevím co ještě. Pak šla ke mně, a to jsem dostal takovou prdu až jsem se lekl a ona taky.
Tak jsem jí dal instruktáž, že se musí před dotykem vždy vybít.

[Hill]

Čili potvrzuješ, že,
než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít
(tak ty stromy vytahali, třešně nebudou dál hnít), jak se zpívá v jedné písničce.

[Hill]

Čili potvrzuješ, že,
než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít
(tak ty stromy vytahali, třešně nebudou dál hnít), jak se zpívá v jedné písničce.

[foxrider]

Hill: ...než nemoci těžko léčit, lépe je jim předejít ...

Vždy to není tak jednoduché.

VASEK_W: Naposledy jsme ho takto poměrně pracně vyráběli ...

Jde to velmi lehce.

[Hill]

Kdyby to bylo vždy jednoduché, nemuseli bychom se celý život něco učit.
Pokud jde o brum, myslím, že několik (i zobecnitelných, tedy i jinde použitelných) řešení situací jsem popsal v tomto článku.
Pokud jde o statickou elektřinu, potíž může dělat příliš suchý vzduch v místnosti, kde není žádná živá zeleň. Zvlhčovač na radiátoru dokáže někdy úžasné věci, jen (opět) není jednoduché vychytat tu optimální vlhkost, aby se statický náboj odváděl hned, jak vznikne, a nehromadil se, přitom ale, aby ve studených rozích nedocházelo ke kondenzaci a nerozkvetl tam nějaký penicilín.
Popíšu situaci: vinylová podlaha a na ní smyčkový koberec ze syntetiky. Nový koberec bývá ošetřený antistatikem, i když ne každý. Ale po tlakovém čištění nikdo neví, jestli v čisticím přípravku nějaký ten antistatik byl. Pak ani nezáleží na tom, jestli tam nějaký koberec vůbec je. Čili podlaha je kvalitní izolant, vodivé to může být až pod krytinou (panel s armaturou), ale také nemusí (trámové stropy s palubkovou podlahou, plovoucí podlaha na čemkoli).
Takový syntetický chlupatý přehoz na křesle, na který se při praní nepoužila vhodná aviváž, a na něm opřená záda a sedící dosedací plocha v bavlně, obvykle pak už ani není moc důležité, jestli to oblečení dostalo před sušením svou dávku antistatiku, to je nebezpečná kombinace. Nějak mi chybí ten obyčejný avivážní Ikar, který statice nedával moc šancí. Dnešní aviváže mi připadají, že silanizují, aby všude bylo krásně měkoučko a vonělo to horskou pastvinou, ale elektrický odpor vypraného prádla příliš nesnižují. O to ochotněji ale zanášejí dávkovač pračky těžko rozpustným želé.
Třením vznikne statický náboj, ten sám o sobě nemusí ještě mít nijak extrémně vysoké napětí, kapacita plochy zadele a opřených zad v křesle je poměrně značná.
Co se stane, když vstanu z křesla? Zmenší se plocha a zvětší se vzdálenost desek kondenzátoru, tedy sníží se kapacita vůči okolí. Jenomže náboj si na sobě nesu stejný. Ze známých vztahů vyjde, že napětí mezi mnou a okolím stoupne tolikrát, kolikrát je menší moje kapacita došlapu proti zemi, než byla proti křeslu. A najednou jsme na mnoha kilovoltech, které se nemají, kam vybít, dokud se nepřiblížím na přeskokovou vzdálenost k něčemu uzemněnému, a výbojem neuzavřu okruh.
Proto píšu o tom, že bez potlačení (nebo radši odstranění) příčiny přeskoků to jakékoli zemnění může zrovna tak zhoršit, jako vylepšit. Vždycky to bude sázka, kterou nemusí rozseknout ani proti napěťovým špičkám ošetřené vstupy zařízení.

[Hill]

Kdyby to bylo vždy jednoduché, nemuseli bychom se celý život něco učit.
Pokud jde o brum, myslím, že několik (i zobecnitelných, tedy i jinde použitelných) řešení situací jsem popsal v tomto článku.
Pokud jde o statickou elektřinu, potíž může dělat příliš suchý vzduch v místnosti, kde není žádná živá zeleň. Zvlhčovač na radiátoru dokáže někdy úžasné věci, jen (opět) není jednoduché vychytat tu optimální vlhkost, aby se statický náboj odváděl hned, jak vznikne, a nehromadil se, přitom ale, aby ve studených rozích nedocházelo ke kondenzaci a nerozkvetl tam nějaký penicilín.
Popíšu situaci: vinylová podlaha a na ní smyčkový koberec ze syntetiky. Nový koberec bývá ošetřený antistatikem, i když ne každý. Ale po tlakovém čištění nikdo neví, jestli v čisticím přípravku nějaký ten antistatik byl. Pak ani nezáleží na tom, jestli tam nějaký koberec vůbec je. Čili podlaha je kvalitní izolant, vodivé to může být až pod krytinou (panel s armaturou), ale také nemusí (trámové stropy s palubkovou podlahou, plovoucí podlaha na čemkoli).
Takový syntetický chlupatý přehoz na křesle, na který se při praní nepoužila vhodná aviváž, a na něm opřená záda a sedící dosedací plocha v bavlně, obvykle pak už ani není moc důležité, jestli to oblečení dostalo před sušením svou dávku antistatiku, to je nebezpečná kombinace. Nějak mi chybí ten obyčejný avivážní Ikar, který statice nedával moc šancí. Dnešní aviváže mi připadají, že silanizují, aby všude bylo krásně měkoučko a vonělo to horskou pastvinou, ale elektrický odpor vypraného prádla příliš nesnižují. O to ochotněji ale zanášejí dávkovač pračky těžko rozpustným želé.
Třením vznikne statický náboj, ten sám o sobě nemusí ještě mít nijak extrémně vysoké napětí, kapacita plochy zadele a opřených zad v křesle je poměrně značná.
Co se stane, když vstanu z křesla? Zmenší se plocha a zvětší se vzdálenost desek kondenzátoru, tedy sníží se kapacita vůči okolí. Jenomže náboj si na sobě nesu stejný. Ze známých vztahů vyjde, že napětí mezi mnou a okolím stoupne tolikrát, kolikrát je menší moje kapacita došlapu proti zemi, než byla proti křeslu. A najednou jsme na mnoha kilovoltech, které se nemají, kam vybít, dokud se nepřiblížím na přeskokovou vzdálenost k něčemu uzemněnému, a výbojem neuzavřu okruh.
Proto píšu o tom, že bez potlačení (nebo radši odstranění) příčiny přeskoků to jakékoli zemnění může zrovna tak zhoršit, jako vylepšit. Vždycky to bude sázka, kterou nemusí rozseknout ani proti napěťovým špičkám ošetřené vstupy zařízení.

[peskman]

Ahoj všichni. Děkuji za odpověď. Chci vyměnit ten dvojoperák v tom pokaženým předzesilovači. Je to SMD, ale nemám žádné zkušenosti s výměnou, ale zkušenosti potřebuji nějaké pobrat tak to udělám. Prosím poradit zdali vybavení na fotkách bude vhodné na výměnu SMD (případně co místo toho), k tomuto vybavení mám už jen měděnou punčošku a odsávačku. To pájedlo jedno je cín 60%40%Pb, to druhé je 58%Sn42%Pb.

Pak to třetí pájedlo to nepoužiji protože s ním je špatná spolupráce, kolikrát to nejde natavit a sežralo mě to dva hroty než jsem zapájel plošnou desku měřiče od Zajíce, to pájedlo má Sn99,3Cu0,7=dá se toto pájedlo nějak smysluplnějš využít?[/u]

[Hill]

Ach jo: pájedlo je to, co hřeje a má hrot.
Pájka je ten cínový kompozit, který se pájedlem taví.
A ten sajrajt na bázi kalafuny, co bývá v trubičkovém cínu, nebo samostatně, to je tavidlo.
To proti zmatení pojmů.

Jen nevím, proč chceš měnit ten dvojitý operák?
Je skutečně vadný?
Co, až ho vyměníš, ale dál to hrát nebude?
Zatím jsem tu neviděl nic, co bys naměřil.

[Hill]

Ach jo: pájedlo je to, co hřeje a má hrot.
Pájka je ten cínový kompozit, který se pájedlem taví.
A ten sajrajt na bázi kalafuny, co bývá v trubičkovém cínu, nebo samostatně, to je tavidlo.
To proti zmatení pojmů.

Jen nevím, proč chceš měnit ten dvojitý operák?
Je skutečně vadný?
Co, až ho vyměníš, ale dál to hrát nebude?
Zatím jsem tu neviděl nic, co bys naměřil.

[peskman]

Opravuji se, pájka je ta cínová šmakuláda a pájedlo je to čemu jsem dříve říkal trafopájka. Dobře pokusím se proměřit co budu umět a ozvu se.

[peskman]

Ahoj, přeji všem pěkný den. Tak jsem proměřil všechny elektrolyty=ESR mají v normě, propípal jsem všechny diody=proračené nejsou a naměřené hodnoty v opačném směru mají vesměs stejné. Proměřil jsem napětí na packách dvojoperáku a na plusu i na minusu mají 12V což dle papírů od toho švába je v normě. Dále nevím jak postupovat.............

[Hill]

A má ten dvojoperák na všech čtyřech vstupech a dvou výstupech nulu nebo nějaký ten milivolt kolem nuly?
To, že je na něm napájecí napětí, přece nic neříká o tom, jestli je, nebo není v pořádku. Ona to neříká ani ta nula na vstupech a výstupech, ale, jestli je tam větší odchylka, už to může něco znamenat.

Odkud kam v tom zapojení prochází signál?

[Hill]

A má ten dvojoperák na všech čtyřech vstupech a dvou výstupech nulu nebo nějaký ten milivolt kolem nuly?
To, že je na něm napájecí napětí, přece nic neříká o tom, jestli je, nebo není v pořádku. Ona to neříká ani ta nula na vstupech a výstupech, ale, jestli je tam větší odchylka, už to může něco znamenat.

Odkud kam v tom zapojení prochází signál?