Můj první byl dederónskej UNI 11e, musel jsem se kvůli němu učit přepočítávat "stovkovou" stupnici na "třicítkovej" rozsah a opačně, protože neměl stejnou přesnost na všechny rozsahy a místo dobře převoditelný řady 1-2-5 měl jen 1-3-10-30 atd ...
UNI-11 měl trojkovou strupnici kvůli vývozu do SSSR., To bylo na žádost sovětů, protože tam se tento přístroj mohutně vyvážel. Podobně sovětské měřící přístroje měly často trojkovou stupnici a také známé bylo ruské koňské trojspřežení, zvané "ruská trojka" a carská a později sovětská měna byla 1-3-10. Ostatně i ČSSR mělo svého času v 50-tých letech 3-korunu papírovou, že ... Sovětský vliv byl všude.
To ohledně trojkové stupnice kvůli vývozu do SSSR je ověřená informace nebo jde o zprávu z rádia Jerevan? Míval jsem totiž německý přístroj Multavi II, ještě válečný, ten měl dvě stupnice, ss/st, obě dělené pouze na 30 dílků; že by to Němci okoukali třeba u Stalingradu? Jinak tříkoruny byly i kovové, velice pěkné, razily se v letech 1965-1970. A také byly pětadvacetikoruny, papírové (a kovové pětadvacetihaléře); pod vlivem koho vznikly netuším.
Založen: Dec 18, 2006 Příspěvky: 9667 Bydliště: Český Těšín tam v pohraničí
Zaslal: út leden 10 2023, 9:12 Předmět:
Jo k těm mincím: existoval kovovej (nějaká slitina Al) 1 halíř (!)
co se za to dalo koupit? nepamatuji se již ale zvažte... _________________ Co se může pokazit to se taky pokazí. Co se nemůže pokazit to se pokazí taky. (Murphy)
o víkendu jsem uklízel a prohlížel historické věci ... . Když tu byla debata o bankovkách a v listopadu jsem se zmínil o NDR, tak něco přidám (administrátor promine, ale myslím to zaujme lecckoho). V 80-tých letech šla ekonomika v NDR dolů. Důvodů bylo vícero, SSSR , kde šla v té době ekonomika dolů ještě rychleji, už neměla síly, aby si mohla "vydržovat" NDR. A tak Moskva nařídila, že NDR musí platit za ropu tzv. tvrdou měnou, tedy západoněmeckými markami a SSSR prodával ropu do NDR za světové ceny. Pro NDR to byl šok. V zimě se v NDR nikde v bytech netopilo, nebylo čím. Mnoho výrobních linek stálo, východoněmecké chemičky byly závislé na sovětské ropě. Východoněmecký průmysl byl v podstatě orientován na chemii. V té době byla nejvyšší bankovka 100 Marek. Ale v polovině 80-tých let se potamu tiskly bankovky 200 Marek a 500 Marek. Měly jít do oběhu v roce 1990. Ale k tomu už nedošlo. Nějaké tyto kusy jsou mezi sběrateli bankovek. Po sjednocení Německa byly delší dobu měla uschované ve štolách nedaleko Jeny. Před lety se pak všechny spálili.
K těm devizám, tvrdé měně kterou potřebovala NDR, aby přežila. To bylo takhle: Honnecker měl "obstarávače deviz". Nevzpomenu si teď na jméno, ale to je jedno. Ten měl za úkol zajišťovat tvrdou měnu pro NDR. Jedním ze způsobů byl obchod s lidmi, s vlastními občany. V 80-tých letech rostla nespokojenost obyvatelstva, lidé chtěli cestovat a nebýt zavření v NDR. Oni totiž volně nesměli ani do Prahy. Museli mít povolení a ne každý ho dostal. A tak si dávali žádosti o opuštění NDR. Kdo si takovou žádost podal, byl obratem uvězněn, často i s rodinou. Co se dělo dál... odseděl si třeba 1/2 roku a pak ho NDR prodalo do západního Německa. Západoněmecká vláda takto vykoupila tisíce vychodoněmeckých občanů z vězení. Tak to byl jeden ze zdrojů tvrdé měny, jak si ji NDR obstarávalo. Vcelku se o tom v NDR vědělo, jen se o tom každý bál mluvit.
Nepamatuji se a ani nemohu najít žádný odkaz na to, že SSSR prodával do NDR ropu za tvrdou valutu. Občané NDR samozřejmě do ČSSR mohli volně cestovat, jen co jich v létě jezdilo do Tater. No a to o uvěznění za podání žádosti je vyloženě jen pro zasmání.
Založen: Sep 10,
2004 Příspěvky: 19520 Bydliště: Jičín, Český ráj
Zaslal: út leden 10 2023, 12:31 Předmět:
Jde o zmatení pojmů: není řeč o těch, kdo jeli na dovolenou, na kterou měli nárok stejně jen v několika málo zemích obehnaných železným firhaňkem.
Jestli ale někdo žádal o vystěhování, jednoduché to neměl, čím více uměl, tím více si úředníci dávali na čas a třeba žadatele i do chládku na pár dní strčili. Ale především si ho začali intenzivně hlídat, aby si jako nepřibalil něco, co nechtěl. A, když už konečně opustit socialistický blok směl, ještě ho na hranicích pro jistotu prošacovali. Tam o basu šlo i kvůli naprosto nevinné drobnosti. Jestli úřadům záleželo na tom, aby ten člověk zůstal občanem NDR, vždycky něco našli. Legální emigrace se přece musela zatrhnout, či alespoň oddálit, a k tomu byl prostor už u první závory ideální.
A ještě poťouchlejší byli, když povolili výjezd či vystěhování jen hraničním přechodem Wartha u Eisenachu: dálnice (dnešní A4) tam totiž za hraniční kontrolou SRN po asi 8 km ještě jednou projíždí územím bývalé NDR, teprve pak si mohli definitivně oddechnout.
Ale, jestli za západní marky vykupovali zdržované a vězně, to pokládám za legendu, i když, není šprochu... a tvrdá měna byla tvrdá měna.
Soudruzi z NDR umožňovali vystěhování i těm dosud nezavřeným, kteří si v NSR zajistili, aby za ně tučně zaplatili (cosi jako výkupné z bolševického ráje). Nemůžu to teď narychlo najít, případně doplním. _________________ Kdo chce, hledá způsob;
kdo ne - hledá důvod.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31833 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: út leden 10 2023, 19:20 Předmět:
petula napsal(a):
....
K těm devizám, tvrdé měně kterou potřebovala NDR, aby přežila. To bylo takhle: Honnecker měl "obstarávače deviz". Nevzpomenu si teď na jméno, ale to je jedno. Ten měl za úkol zajišťovat tvrdou měnu pro NDR. Jedním ze způsobů byl obchod s lidmi, s vlastními občany. V 80-tých letech rostla nespokojenost obyvatelstva, lidé chtěli cestovat a nebýt zavření v NDR. Oni totiž volně nesměli ani do Prahy. Museli mít povolení a ne každý ho dostal. A tak si dávali žádosti o opuštění NDR. Kdo si takovou žádost podal, byl obratem uvězněn, často i s rodinou. Co se dělo dál... odseděl si třeba 1/2 roku a pak ho NDR prodalo do západního Německa. Západoněmecká vláda takto vykoupila tisíce vychodoněmeckých občanů z vězení. Tak to byl jeden ze zdrojů tvrdé měny, jak si ji NDR obstarávalo. Vcelku se o tom v NDR vědělo, jen se o tom každý bál mluvit.
Tohle jsem slyšel jinak - ne že zavřeli celou rodinu, kterou pak západ "vykoupil, ale že se za povolení k vycestování platilo západní měnou, kterou museli žadatelé o legální emigraci z NDR skládat do státní ka(p)sy ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Bylo to zdůvodněné zaplacením školného které do odcházejících stát investoval. Mám silný dojem ,že se to praktikovalo po "68" na čas praktikovalo i tady...
Založen: Nov 01, 2016 Příspěvky: 974 Bydliště: Dřísy nedaleko Staré Boleslavi
Zaslal: út leden 24 2023, 14:00 Předmět:
Takhle to fungovalo i v tehdejším Československu - pokud někdo měl tu možnost (např. sňatkem) se legálně z ČSSR vystěhovat na západ, za vzdělání apod. solil také. Stejně tak pokud dřívější emigranti již i se státním občastvím jiného státu chtěli legálně cestovat do ČSSR, museli mít tzv. "vypořádané vztahy" - to právě znamenalo, že vysolil všechno, co do něj tehdejší ČSSR "investovalo".
UNI-11 měl trojkovou stupnici kvůli vývozu do SSSR., To bylo na žádost sovětů, protože tam se tento přístroj mohutně vyvážel. Podobně sovětské měřící přístroje měly často trojkovou stupnici a také známé bylo ruské koňské trojspřežení, zvané "ruská trojka" a carská a později sovětská měna byla 1-3-10. Ostatně i ČSSR mělo svého času v 50-tých letech 3-korunu papírovou, že ... Sovětský vliv byl všude.
Doufám, že mě neukamenujete, ale na učňáku nás učili, že nejpřesněji měří měřáky v posledních 2/3 stupnice. A proto se používala u přístrojů jedničková a trojková stupnice, kde každá měřená hodnota "spadla" do těch dvou třetin. Ale taky si to možná už blbě pamatuju... A proto se přestala používat jedničková a pětková.
Mimochodem tu PU120 mám doma taky. A ještě funkční
Ony ty stupnice, dělené v řadách 1:3 a jejich násobcích, nejsou vůbec ruským, nebo sovětským výmyslem. Stačí se podívat na měřicí přístroje naší bájné Tesly Brno, nebo třeba na polské a najdete to tam též.
Již v publikaci Ing. M. Pacáka: „Měřící methody a přístroje pro radiotechniku“, vydané r. 1949, autor na str. 38 uvádí:
„Můžeme-li přístroj opatřiti dvěma sdruženými stupnicemi, pak volíme jednu na př. 0 až 30 a druhou 0 až 100 a rozsahy rozdělíme na
1 : 3 : 10 : 30 atd.
To je nejvhodnější způsob, na neštěstí zkomplikovaný právě onou nezbytností dvou stupnic. Zato vyhoví i pro přístroje, odvozené od měřidel s otočnou cívkou, které nemají rovnoměrnou stupnici (s usměrňovačem).“
Technikovi, který zná malou násobilku, ví k čemu přístroj slouží a umí ho dokonce i k měření použít, dvě stupnice jistě problém nedělají a nehledá v trojkové číselné řadě na stupnici, údajné politické rozhodnutí z doby minulé...
Protože je to hodnota blízká odmocnině z 10. Takže dvakrát přepnout rozsah znamená vždy 10x snížit nebo zvýšit citlivost. A každý ten cvak má skoro stejnou relativní změnu, ideálně 1:3,16.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
. Když tu byla debata o bankovkách a v listopadu jsem se zmínil o NDR, tak něco přidám (administrátor promine, ale myslím to zaujme lecckoho). V 80-tých letech šla ekonomika v NDR dolů. Důvodů bylo vícero, SSSR , kde šla v té době ekonomika dolů ještě rychleji, už neměla síly, aby si mohla "vydržovat" NDR. A tak Moskva nařídila, že NDR musí platit za ropu tzv. tvrdou měnou, tedy západoněmeckými markami a SSSR prodával ropu do NDR za světové ceny. Pro NDR to byl šok. V zimě se v NDR nikde v bytech netopilo, nebylo čím. Mnoho výrobních linek stálo, východoněmecké chemičky byly závislé na sovětské ropě. Východoněmecký průmysl byl v podstatě orientován na chemii. V té době byla nejvyšší bankovka 100 Marek. Ale v polovině 80-tých let se potamu tiskly bankovky 200 Marek a 500 Marek. Měly jít do oběhu v roce 1990. Ale k tomu už nedošlo. Nějaké tyto kusy jsou mezi sběrateli bankovek. Po sjednocení Německa byly delší dobu měla uschované ve štolách nedaleko Jeny. Před lety se pak všechny spálili.
