KTE Electronic: "tragická podnikatelská chyba"?

[eleferner]

Narazil jsem na kopii stranek byvaleho casopisu KTE, kde je mimo jine i sekce historie:

http://jirky.webz.cz/archiv/kte-radio-2005/historie.php

U roku 1994 se tam pise "Bohužel díky tragické podnikatelské chybě společnosti KTE electronic s.r.o. v druhé polovině roku se časopisu přestalo dostávat takové podpory jako doposud." Nevite co se jim tenkrat stalo? Melo to nejaky vliv, ze i cela firma KTE Electronic zaniknula?

[EKKAR]

Ukousnuli si moc velkej kus - chtěli bejt zásilkovka součástek i podnik podporující bastlení, vydavatelství časopisu i výrobce přístrojů prodávanejch vcelku i jako stavebnice. A v našich podmínkách se tohle uživit najednou nedalo.

[EKKAR]

Ukousnuli si moc velkej kus - chtěli bejt zásilkovka součástek i podnik podporující bastlení, vydavatelství časopisu i výrobce přístrojů prodávanejch vcelku i jako stavebnice. A v našich podmínkách se tohle uživit najednou nedalo.

[Sendyx]

To by ses musel asi zeptat Krause, Mráčka a pár dalších lidí, co se vše tenkrát dělo. Já si matně vybavuju vyprávění jednoho už zesnulého pražského kolegy, že snad se původní KTE rozpadlo do KTE Lansys - kde se asi měl dělat časopis včetně vývoje elektroniky a stavebnic, KTE Nord a ještě cosi.

[Sendyx]

To by ses musel asi zeptat Krause, Mráčka a pár dalších lidí, co se vše tenkrát dělo. Já si matně vybavuju vyprávění jednoho už zesnulého pražského kolegy, že snad se původní KTE rozpadlo do KTE Lansys - kde se asi měl dělat časopis včetně vývoje elektroniky a stavebnic, KTE Nord a ještě cosi.

[EKKAR]

Zcela určitě tam nastal problém s ufinancováním - protože takovejhle projekt musí minimálně ze začátku někdo finančně držet nad vodou. Musí se nakoupit zásoby součástek, pořídit veškerý speciální skladový hospodářství hardwarový i softwarový, musejí se nasmlouvat dodavatelé - a to všecko dřív, než z podnikání vůbec vyteče nějakej zaznamenatelnej zisk. Časopis a vydavatelství dtto - musí se dát dokupy redakce, nasmlouvat autoři, redaktoři, tiskárna, dodavatel barev a papíru, distribuce hotový tiskoviny. To nejsou miliony, to jsou desítky a nebál bych se říct stovky mega nákladů utopenejch v projektu, u kterýho může do všeho hodit vidle blbá pandemie (uzávěry hranic) nebo blbej skrček z kromlodoru (energetická a cenová krize následkem "specoperáciji" na Ukrajině). Tohle v našich podmínkách moh zvládnout zdárně zainvestovat možná tak Kellner nebo Bakala (a pár jim podobně velkejch), který měli finance i na to, aby unesli případný dočasný eliminování ztrát - samozřejmě pokud by se o takovej podnik zajímali. Jakmile se na tom financování a udržení provozu finanční podporou "než to skutečně začne sypat" mělo shodnout několik investorů, každej s trochu jinou podnikatelskou představou o čase návratnosti nebo celkový ziskovosti společnýho podniku a měli všichni "demokratický" rozhodovací pravomoci, muselo to nutně dopadnout jak to dopadlo - i když se prvotně domlouvali na něčem, co by jim ve finále skoro určitě přineslo zisk, tak někteří z nich "přehodnotili" svoje stanovisko a z nejrůznějších příčin buď z celkovýho podniku vycouvali komplet, nebo začali požadovat daleko rychlejší návratnost svojí investiční části - a v tom je největší problém spousty společnejch podniků, jak totiž někdo začne ze společnýho odsávat "svoje" podíly ze společnosti dřív než ti ostatní, zákonitě vyvolá řetězovou reakci a všecko skončí v prdeli ...

[EKKAR]

Zcela určitě tam nastal problém s ufinancováním - protože takovejhle projekt musí minimálně ze začátku někdo finančně držet nad vodou. Musí se nakoupit zásoby součástek, pořídit veškerý speciální skladový hospodářství hardwarový i softwarový, musejí se nasmlouvat dodavatelé - a to všecko dřív, než z podnikání vůbec vyteče nějakej zaznamenatelnej zisk. Časopis a vydavatelství dtto - musí se dát dokupy redakce, nasmlouvat autoři, redaktoři, tiskárna, dodavatel barev a papíru, distribuce hotový tiskoviny. To nejsou miliony, to jsou desítky a nebál bych se říct stovky mega nákladů utopenejch v projektu, u kterýho může do všeho hodit vidle blbá pandemie (uzávěry hranic) nebo blbej skrček z kromlodoru (energetická a cenová krize následkem "specoperáciji" na Ukrajině). Tohle v našich podmínkách moh zvládnout zdárně zainvestovat možná tak Kellner nebo Bakala (a pár jim podobně velkejch), který měli finance i na to, aby unesli případný dočasný eliminování ztrát - samozřejmě pokud by se o takovej podnik zajímali. Jakmile se na tom financování a udržení provozu finanční podporou "než to skutečně začne sypat" mělo shodnout několik investorů, každej s trochu jinou podnikatelskou představou o čase návratnosti nebo celkový ziskovosti společnýho podniku a měli všichni "demokratický" rozhodovací pravomoci, muselo to nutně dopadnout jak to dopadlo - i když se prvotně domlouvali na něčem, co by jim ve finále skoro určitě přineslo zisk, tak někteří z nich "přehodnotili" svoje stanovisko a z nejrůznějších příčin buď z celkovýho podniku vycouvali komplet, nebo začali požadovat daleko rychlejší návratnost svojí investiční části - a v tom je největší problém spousty společnejch podniků, jak totiž někdo začne ze společnýho odsávat "svoje" podíly ze společnosti dřív než ti ostatní, zákonitě vyvolá řetězovou reakci a všecko skončí v prdeli ...

[Crifodo]

Nehledal bych v tom záhady, ta formulace s "tragickou chybou" svědčí o něčí nesmířeností s patrně rozdílnými názory při rozhodování. Což je docela častý problém každé firmy s více než jedním společníkem. Navíc zdaleka ne každý zdatný technik je současně šíbr a zdatný manažer, navíc když se pak přidají generační rozdíly a střety "staré a nové školy".
Okolo roku 2000 navíc pro každý podobný časopis začal problém s možností skenování, uploadu a downloadů... ale o tom se tu už víckrát debatovalo.

Problém byl už zhodnocen vědecky, historicky a sociologicky:
https://dspace5.zcu.cz/bitstream/11025/41248/1/BP%20LUKSIKOVA%20POHLED%20DO%20HISTORIE%20CASOPISU%20ZABYVAJICICH%20SE%20POPULARIZACI%20A%20NEFORMALNIM%20PRISTUPEM%20K%20TECHNICKYM%20OBORUM%20%282%29.pdf

[EKKAR]

Ten "vědeckej" pohled se dotýká jen existence časopisu, ne firmy, která jako jednu ze svejch původně plánovanejch činností měla vydávání časopisu.
Musím sám konstatovat, že KTE Magazín mám v archívu skoro kompletní, že v původně zamejšlený podobě byl výbornej, některý konstrukce z něj jsem si i postavil, dobrá byla katalogová činnost, kdy byly zveřejňovaný datasheety novejch součástek, dobrá byla i zásilkovka.
Z dnešního 20 roků vzdálenýho pohledu je ale jasný, že v podmínkách trhu malýho českýho (a slovenskýho, potažmo možná i polskýho) rybníčku byla daná koncepce zaměřená skoro výhradně na amatéry absolutně neudržitelná finančně, protože se na tom dá jen minimálně vydělávat - takovou věc jde ufinancovat jedině jako "přívažek" k něčemu, co naopak bude tvrdě komerční, jenomže na to musí mít vlastník nastavenou filozofii podnikání, že zisky z jedný části podniku se budou bez dalšího možnýho využití "pro vlastní potřeby vlastníků" investovat do jiný části, která sama bude v podstatě trvale ve ztrátě a jedinej její přínos bude určitý veřejný povědomí o značce-firmě-skupině.

BOHUŽEL.

[EKKAR]

Ten "vědeckej" pohled se dotýká jen existence časopisu, ne firmy, která jako jednu ze svejch původně plánovanejch činností měla vydávání časopisu.
Musím sám konstatovat, že KTE Magazín mám v archívu skoro kompletní, že v původně zamejšlený podobě byl výbornej, některý konstrukce z něj jsem si i postavil, dobrá byla katalogová činnost, kdy byly zveřejňovaný datasheety novejch součástek, dobrá byla i zásilkovka.
Z dnešního 20 roků vzdálenýho pohledu je ale jasný, že v podmínkách trhu malýho českýho (a slovenskýho, potažmo možná i polskýho) rybníčku byla daná koncepce zaměřená skoro výhradně na amatéry absolutně neudržitelná finančně, protože se na tom dá jen minimálně vydělávat - takovou věc jde ufinancovat jedině jako "přívažek" k něčemu, co naopak bude tvrdě komerční, jenomže na to musí mít vlastník nastavenou filozofii podnikání, že zisky z jedný části podniku se budou bez dalšího možnýho využití "pro vlastní potřeby vlastníků" investovat do jiný části, která sama bude v podstatě trvale ve ztrátě a jedinej její přínos bude určitý veřejný povědomí o značce-firmě-skupině.

BOHUŽEL.

[Celeron]

Koukni na dnešní Elektor. To co jsem měl v ruce se s bastlířským časákem z let 1980 až cca 2005 vůbec nedá srovnávat.

[petula]

Celeron ano podobně skončily i další radioamaterské německé časopisy, třeba ELRAD, CT. Ačkoliv německy mluvící trh je mnohem větší než český (zahrnuje krom Německa ještě Rakousko a Švýcarsko), stejně je internet dohnal.
V Česku byla jiná situace, nešlo ani tak o internet, ten byl v 90tých letech v Česku v plenkách, ale zato tu bylo v té době neskutečně mnoho časopisů na trhu. Pamatuju si to dobře. V té době jsem podnikal a problém byl, kam dát inzerát, aby si toho všiml dostatek lidí. Nikdo totiž nekupoval všechny časopisy. Obvykle jen 1-2 tituly. Ale já nemohl dávat inzeráty do 15 titulů. Český trh byl oproti Německu malý. Znal jsem se s jedním redaktorem z časopisu Elektronika. Říkal mi tenkrát o pozadí jak to fungovalo. Vydávali asi 2.5x vyšší náklad než dokázali prodat. Zhruba polovina výtisků šla z tiskárny ihned do sběru a co se neprodalo z té druhé poloviny šlo do sběru za měsíc. Vysvětloval mi, že je ekonomičtější tisknout větší náklad a část dát do sběru, než tisknout malý náklad, jen takový, který dokážou prodat. V 90-tých létech postupně většina časopisů zanikla. Prostě z ekonomických důvodů. Náklady rostly a trh se nezvětšoval. Překvapuje mne, že se stále ještě drží Amaro. Přitom lidí, kteří doma se v současnosti zabývají elektronikou je výrazně méně oproti dobám před rokem 1990. Možná, kdyby KTE nevydával čsopis, by se udržel déle.

[petula]

EKKAR oni zanikly i jiné časopisy, které byly financovány ze zisku. Byly to firemni časopisy velkých firem, třeba jen tak namátkou Linear Technology, anebo Analog Devices. Ty měli perfektní firemní tištěné časopisy a také to zabalili. Přešli na elektronickou podobu.