Magnetofon - hlava při záznamu

[Hill]

To ano, ale u magnetofonu, ve kterém je hlava původní, a není viditelně sjetá páskem, se dá předpokládat, že kolmosti na obou stopách budou vykazovat stejnou vzájemnou odchylku.
A zpravidla není vůbec potřeba na stavěcí šroubky sahat, zvlášť, když zajištění barvou je viditelně původní.
Takže nastavím maximum výšek na jedné stopě, zkontroluji to na druhé stopě, pak spojím výstupy na mono a jemně s kolmostí pohnu, kde bude zvuk zase mít nejvíce výšek.
Samozřejmě, když je k dispozici monofonní signál na obou stopách, a ještě lépe jde jeden tón o kmitočtu nejméně 10 kHz, poslouží lépe ten osciloskop.
Teprve po výměně hlavy za novou je obvykle potřeba kolmost znovu nastavit, to se někdy musí něco malinko z výšek oželet, protože nová hlava nemusí mít kolmost štěrbin přesně stejnou, jako měla původní. Při nastavení je pak důležitější sfázování na 0°, aby záznam šel použít i pro monofonní reprodukci.
V nových nahrávkách to samozřejmě zase nic neprovede, protože budou zaznamenávané i snímané stejnou hlavou, tedy i se stejnou kolmostí štěrbin.

Vrátím se ale k té velikosti předmagnetizačního proudu: ten se nastavuje o něco nižší, než proud odpovídající maximální citlivosti pásku na 1 kHz. Obvykle se používá hodnota kolem -2 dB. To na nižších kmitočtech nezpůsobí nijak významný pokles citlivosti, zato se omezí odmazání výšek, než záznam opustí čelo hlavy.
Z tohoto pohledu se zdá žádoucí, aby pásek byl před a za štěrbinou hlavy v co nejkratším kontaktu, jenomže tím se zase zhorší poměry na nejnižších kmitočtech, kdy, tentokrát při snímání, vzniká zvlnění kmitočtové charakteristiky, které je periodické a exponenciálně se zmenšuje směrem k vyšším kmitočtům. Zde by naopak bylo lepší, kdyby byl pásek v kontaktu s pólovým nástavcem co nejdéle. Faktem je, že u B730 s devítkou rychlostí s délkou kontaktu řekněme 4,8 mm to ještě na 40 Hz nijak nevadí, na 30 Hz způsobí odchylku -1 dB a na 25 Hz +1,5 dB.
Nižší kmitočty se stejně nevyužívají.
Jenže na devatenáctku rychlost se ty kmitočty maxim a minim zdvojnásobí a při honbě za osmatřicítkou rychlostí jsou už čtyřnásobné.
Tedy už na 160 Hz začíná zvlnění, které směrem dolů roste, například na 60 Hz už to dělá +2,5 dB a na 40 Hz kolem -3 dB. Obvykle se to ale nekorigovalo ani u profi strojů, nebo musely používat jednotný typ pásku, jinak korekce neměla smysl.
To jen pro úplnost, aby se někdo nedivil, když takové zvlnění při přeměřování "přes pásek" zjistí, ačkoli teoreticky měla charakteristika zůstat naprosto rovná.
Mě to kdysi překvapilo a přivedlo k hlubšímu studiu příčin...

[Hill]

To ano, ale u magnetofonu, ve kterém je hlava původní, a není viditelně sjetá páskem, se dá předpokládat, že kolmosti na obou stopách budou vykazovat stejnou vzájemnou odchylku.
A zpravidla není vůbec potřeba na stavěcí šroubky sahat, zvlášť, když zajištění barvou je viditelně původní.
Takže nastavím maximum výšek na jedné stopě, zkontroluji to na druhé stopě, pak spojím výstupy na mono a jemně s kolmostí pohnu, kde bude zvuk zase mít nejvíce výšek.
Samozřejmě, když je k dispozici monofonní signál na obou stopách, a ještě lépe jde jeden tón o kmitočtu nejméně 10 kHz, poslouží lépe ten osciloskop.
Teprve po výměně hlavy za novou je obvykle potřeba kolmost znovu nastavit, to se někdy musí něco malinko z výšek oželet, protože nová hlava nemusí mít kolmost štěrbin přesně stejnou, jako měla původní. Při nastavení je pak důležitější sfázování na 0°, aby záznam šel použít i pro monofonní reprodukci.
V nových nahrávkách to samozřejmě zase nic neprovede, protože budou zaznamenávané i snímané stejnou hlavou, tedy i se stejnou kolmostí štěrbin.

Vrátím se ale k té velikosti předmagnetizačního proudu: ten se nastavuje o něco nižší, než proud odpovídající maximální citlivosti pásku na 1 kHz. Obvykle se používá hodnota kolem -2 dB. To na nižších kmitočtech nezpůsobí nijak významný pokles citlivosti, zato se omezí odmazání výšek, než záznam opustí čelo hlavy.
Z tohoto pohledu se zdá žádoucí, aby pásek byl před a za štěrbinou hlavy v co nejkratším kontaktu, jenomže tím se zase zhorší poměry na nejnižších kmitočtech, kdy, tentokrát při snímání, vzniká zvlnění kmitočtové charakteristiky, které je periodické a exponenciálně se zmenšuje směrem k vyšším kmitočtům. Zde by naopak bylo lepší, kdyby byl pásek v kontaktu s pólovým nástavcem co nejdéle. Faktem je, že u B730 s devítkou rychlostí s délkou kontaktu řekněme 4,8 mm to ještě na 40 Hz nijak nevadí, na 30 Hz způsobí odchylku -1 dB a na 25 Hz +1,5 dB.
Nižší kmitočty se stejně nevyužívají.
Jenže na devatenáctku rychlost se ty kmitočty maxim a minim zdvojnásobí a při honbě za osmatřicítkou rychlostí jsou už čtyřnásobné.
Tedy už na 160 Hz začíná zvlnění, které směrem dolů roste, například na 60 Hz už to dělá +2,5 dB a na 40 Hz kolem -3 dB. Obvykle se to ale nekorigovalo ani u profi strojů, nebo musely používat jednotný typ pásku, jinak korekce neměla smysl.
To jen pro úplnost, aby se někdo nedivil, když takové zvlnění při přeměřování "přes pásek" zjistí, ačkoli teoreticky měla charakteristika zůstat naprosto rovná.
Mě to kdysi překvapilo a přivedlo k hlubšímu studiu příčin...

[kentan]

Můžu se ještě zeptat, jak se pozná hlava na výměnu? Tahle viditelně sjetá trochu je a nechtem má schůdek.


Zatim to asi dam k ledu. A vyžádam si nějaký pásek, který na něm byl kdysi nahraný, abych podle něho nastavil hlavu A možná prověřim ty cívky. Na víc si zatim netroufnu.

[konosuke]

hrbol na čele (špejle, vata, líh)
úbytek vejšek v záznamu (rozšíření - přebroušení) čela hlavy

[Hill]

Jak už ten schůdek zachytíš nehtem, a ještě jsi s hlavou hýbal na výšku, je to na výměnu. Tu drážku si vybrousil pásek a, dokud je na původním místě, ještě nějakou dobu při snímání nijak nevadí. Tedy tak dlouho, až se pólové nástavce probrousí tak, že se začne štěrbina rozšiřovat. Pak hlava přestane "číst" výšky.
Jestli ale mezitím bude ta drážka nutit pásek jít jinudy, budou to odnášet krajní stopy trvalým poškozením okrajů pásku. V lepším případě jen vydrolováním aktivní vrstvy, v horším zvlněním podložky.
První pomoc je přebrousit celé čelo hlavy, aby tam ten schod nebyl, ale je to pomalé a pracné s výsledkem nejistým.

Při záznamu není šířka štěrbiny tak kritická, jako při snímání, protože k záznamu dochází hlavně na hraně pólového nástavce na odběžné straně.
Ale:
začne být kritická zbývající tloušťka pólových nástavců. Ta se u nové hlavy pohybuje kolem 0,4 mm. Když zachytíš okraj vyjeté drážky nehtem, je tato tloušťka nejméně o 0,1 mm, spíše však o 0,2 mm menší. Magnetický tok, který tímto zmenšujícím se průřezem přes štěrbinu neprojde, je proto vytlačovaný dál před a za štěrbinu, což znamená větší odmazání výšek, než pásek opustí čelo hlavy.
Do jisté míry se to dá zlepšit snížením předmagnetizačního a záznamového proudu, ale to není řešení na dlouho, protože s ubýváním materiálu pólových nástavců klesá úroveň výšek v záznamu stále rychleji.

Poohlédni se raději po nové hlavě.

[Hill]

Jak už ten schůdek zachytíš nehtem, a ještě jsi s hlavou hýbal na výšku, je to na výměnu. Tu drážku si vybrousil pásek a, dokud je na původním místě, ještě nějakou dobu při snímání nijak nevadí. Tedy tak dlouho, až se pólové nástavce probrousí tak, že se začne štěrbina rozšiřovat. Pak hlava přestane "číst" výšky.
Jestli ale mezitím bude ta drážka nutit pásek jít jinudy, budou to odnášet krajní stopy trvalým poškozením okrajů pásku. V lepším případě jen vydrolováním aktivní vrstvy, v horším zvlněním podložky.
První pomoc je přebrousit celé čelo hlavy, aby tam ten schod nebyl, ale je to pomalé a pracné s výsledkem nejistým.

Při záznamu není šířka štěrbiny tak kritická, jako při snímání, protože k záznamu dochází hlavně na hraně pólového nástavce na odběžné straně.
Ale:
začne být kritická zbývající tloušťka pólových nástavců. Ta se u nové hlavy pohybuje kolem 0,4 mm. Když zachytíš okraj vyjeté drážky nehtem, je tato tloušťka nejméně o 0,1 mm, spíše však o 0,2 mm menší. Magnetický tok, který tímto zmenšujícím se průřezem přes štěrbinu neprojde, je proto vytlačovaný dál před a za štěrbinu, což znamená větší odmazání výšek, než pásek opustí čelo hlavy.
Do jisté míry se to dá zlepšit snížením předmagnetizačního a záznamového proudu, ale to není řešení na dlouho, protože s ubýváním materiálu pólových nástavců klesá úroveň výšek v záznamu stále rychleji.

Poohlédni se raději po nové hlavě.