Add degradace germania - ….kdesi na televizním fóru byla uveřejněna studie o degradaci v čase u germaniových tranzistorů. Jednalo se ovšem specificky o „difůzní“ technologii a bylo to o ruských bambusech GT810A a spol. do horizontálu Junosti. Autor to vykládal tak, že k vytvoření přechodu je potřeba difundovat základní strukturu jinou látkou. Z principu vyplývalo, že jde o proces, který nejde zastavit, takže po čase dojde k prodifundování většího prostoru než je únosné, dojde k zeslabení elektrické pevnosti a následnému průrazu. Vyplývalo z toho, že i když je tranzistor NOS, je po mnoha letech nepoužitelný. Je to jako když kápnete inkoust nebo olej na piják - jede to do nekonečna s tím, že u těch bambusáků je to na roky. Nejsem chemik, tak sorry, pouze mi šlo vysvětlení principu.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31830 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: čt květen 13 2021, 20:21 Předmět:
To je stejná pitomost jak pokus o konstrukci dlouhodobě spolehlivý ruský elektroniky. Ta difúze jednoho prvku do druhýho (nutná pro vznik P a N polovodičů) je podmíněná teplotou při procesu - odehrává se to při teplotě těsně pod bodem, kdy se začne "bortit" krystalová mřížka polovodiče, aby se právě do ní mohly "nacpat" ty dotační atomy. Bez teploty blízký k bodu tání se difúze prakticky zastaví na neměřitelnou hodnotu rychlosti. Co je daleko horší pro stabilitu krystalický struktury němcovia je i mikroskopický narušení hermetičnosti futrálu, ve kterým je čip uzavřenej (šutr je na to míň citlivej, i když určitým změnám podléhá taky). Přítomnost vlhkosti (a)nebo kyslíku kolem čipu behem několika let spolehlivě vede nejdřív k povrchový a potom i podpovrchový "korozi" čipu, která se právě projevuje nejdřív zhoršením přenosovejch vlastností a pak i vypovězením funkce. I proto se čipy po naletování na teplovodivou základnu a kontaktování s přívodama pokrejvají plastickou "kapkou" - ta má za úkol pokrejt čip právě proti případný zbytkový vlhkosti uvnitř futrálu. Pokud ale jsou nekvalitní vf sváry nebo zátavy kolem průchodek/vývodů, nevydrží ani taková ochrana věčně ... a bambusy vesele degradujou a vypouštějí duši ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
No to by potom technologie COB a Bare Chipu nemohla vubec existovat. To co popravuje polov. prechod je hlavne dogradace zpusobena elektro/iontovou migraci ,kterou urychluje teplota a "nekvalita" pouzitiych materialu. Sve o tom vi vyrobci dnesnich nm technologii , kde je takova degradace uz optravdu masivni problem.
Založen: Mar 16, 2005 Příspěvky: 31830 Bydliště: Česká Třebová, JN89FW21
Zaslal: pá květen 14 2021, 12:51 Předmět:
Ano, při šířce hradla v řádu dnešních technologií, kdy se běžně komerčně používá technologie "7nm" a Intel nedávno zveřejnil první úspěšně prototypovanej procík učuněnej technologií "2nm" ta iontová migrace má nějakej význam. Ale u bambusu, kde "šířka přechodu" zabírá několik DESETIN MILIMETRU to má za běžnejch teplot podobnej význam, jako chtít máváním koštětem odklonit Měsíc z jeho oběžný dráhy kolem Koule ... _________________ Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: ne květen 16 2021, 14:44 Předmět:
Už jsem to psal dříve. První generace slitinových bambusů tím trpět může. Patří do ní všechno tuzemské, ovšem kromě řady GC510-511, GC520-521 a i řady GD607-617. Ty, spolu s většinou zahraničních typů AD ze Západu, patří už do výsledků vývoje další generace, kterou zarazil nástup křemíku.
Do první generace patří i všechny sovětské bambusáky, rozlišovací parametr mezi generacemi je především Ft a v druhé řadě snížené zbytkové proudy, což je dáno podstatně zlepšenými technologickými postupy.
I proto ve všem, kde byly jako koncové instalovány GC510/520, bezproblémově fungují, ale stejně tak i ty GD607/617, AD161/162 a celá řada od AD140 nahoru.
Jestliže něco způsobí jejich odstřelení, málokdy za to mohou ony samy.
Kromě toho je slitinová Ge technologie velmi odolná vůči nešetrnému zacházení. Co spolehlivě protaví třeba KD617, tak o tom 7NU74 ani neví. Velmi markantně ta odolnost byla vidět v nejstarších zdrojích Mesit, které měly ve výkonovém stupni lineární části regulace vybírané 5NU74 či 7NU74. Vybírané byly jenom na Ube, kvůli paralelnímu chodu většího počtu. Jinak na nic, alespoň tak to bylo v papírech z Mesitu.
Ty nešly zničit ani v případech, že začal vlivem změn v bambusové řídící části, haprovat práh-rozsah řízení ruských tyristorů v předregulaci.
Na konci jejich výroby, těsně před nástupem modelů T/X, tyhle typy zdrojů osazovali vybíranými KD617, jako budič zůstal stále 7NU73.
Nedej bože, aby v původní bambusové řídící části začalo něco divočit. Jako první šla do řiti většina těch KD617.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: st květen 19 2021, 18:38 Předmět:
Někdy na jaře, jsem se vrtal v zásobě sovětských, 150mW bambusáků z řady MP. Jeden známý mě poprosil, spárovat dva PNP koncové MP40-42 do některého z tranzistoráků, co se sem v minulosti dovážely, snad Sokol to měl být.
Bezproblémově se mi povedl pár asi na 10-12%, asi jenom z 5-6ks. Šlo o nepoužité kusy, dovážené jako regulérní ND.
Pak jsem strčil na BM529 ze zvědavosti i pár NPN typů, snad to byly MP35 či MP37. Stejný, nebo hodně podobný stav, jako daleko častější PNP, nemá to žádné potíže s betou, ani se zbytkovými proudy.
Šlo celkově o 10-13ks, ale mám z toho pocit, že sovětské tranzistory tím diskutovaným "stárnutím" asi moc netrpí.
Jde o ten nejznámější, robustní typ, podle dřívějších rozebírek až několikrát předimenzovaný, oproti podobnému typu GC od Tesly. Ale sovětské tranzistoráky zrovna nesbírám, tak nemůžu soudit, jak jsou dnes na tom ty instalované, předtím používané a rozhodně nešetřené kusy.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: st květen 19 2021, 21:43 Předmět:
Siemens vyráběl ještě jeden pěkný, Ge komplement, o fous výkonnější, než AD161/162.
Označený AD156/AD157: 40/30V/3A/6W/1MHz, pouzdro stejné.
Důležitější než Pc, je u Ge ten Icm=3A. Ge tranzistory nemusí mít, díky třetinovým úbytkům na přechodech, až tak velkou Pcm. Šel by s nimi stvořit 12-15W/4R, bezpečně pracující koncák.
Našel jsem ten komplement v ještě v Siemens halbleiter schalbeitspiele 1972/1973, vyráběl je pouze Siemens.
Na německém ebay možná nějaké NOS kusy/páry budou.
V přiloženém přehledu nejsou parametry úplně přesně, ale AD na výběr pro germanisty je tam dost
Třeba ještě komplement AD315/AD415: 32/32V/2,5A/6W/1MHz.
Založen: Jul 20, 2010 Příspěvky: 397 Bydliště: Nový Jičín
Zaslal: st květen 19 2021, 22:08 Předmět:
Mám sbírku tranzistoráků výhradně ze začátků jejich výroby. Nejvíce jich mám sovětských a českých. Ve všech je samozřejmě osazení germaniovými polovodičemi (bambus mi připadá jako nadávka). Nejstarší co mám začínají někde od 57 roku. Tak jak se ke mě porůznu dostávaly, procházely renovací a i v dosti zuboženém stavu. Jenom občes bylo potřeba měnit nějaký ten tranzistor. V žádném případě ruské tranzistory nepodléhají nějaké výrazné degradaci ale spíše poruchovosti tranzistorů která je napříč výroby z jiné světové strany z této doby zcela srovnatelná. Tehdy se ještě dělalo všecho pěkně ručně. Jinak by nutně z deseti stejných typů nebylo 9 v dokonalém stavu a jeden ztratil přechod kolektor-báze. České z té doby mají výraznější poruchovost ale mám tesla T58 v kterém jsou ještě ty první oválné tranzistory a hraje naprosto špičkově. Prvního ruského tranzistoráka mám Atmosferu (z roku 60) a také je plně funkční. A vůbec, vždyť legendární VEF měl snad každý a spousta ho ještě má a to rádio trpělo na poruchy jemom od vytečených baterií. Slušný výkon, nizoučkou spotřebou a napájený šesti buřty vydržel dennodenně hrát více jak půl roku! Kde jsou ty doby, dnes je v návodu moderního rádia s integrovanými obvody napsáno, že výdrž na baterie zajistí nepřetržitý provoz až 16hod.
Založen: Jul 20, 2010 Příspěvky: 397 Bydliště: Nový Jičín
Zaslal: čt květen 20 2021, 1:12 Předmět:
EKKAR napsal(a):
VEFka nebyla ruská, ale lotyšská.
Jo tehdy to byla jedna z kolonií SSSR, již před válkou měli velkou továrnu a obchodovali nejvíce do skandinávských zemí a také hodně vyváželi do Anglie.
Po obsazení sověty 1940 převzal kontrolu nad závodem Lidový komisariát elektrotechnického průmyslu SSSR. V roce 1941 začala německá okupace. Závod opět mění majitele. Nyní to již není VEF, ale AEG Ostlandwerk Gmbh. V roce 1944, před osvobozením Rigy od německých vojsk, útočníci vynesli velké množství technologického vybavení a hotových výrobků, co se jim nepodařilo vytáhnout, bylo zničeno. Po osvobození Rigy byly okamžitě zahájeny práce na obnově závodu. Na začátku roku 1946 byl vyroben rozhlasový přijímač, který proslavil závod v celém Sovětském svazu - VEF Super M557.
Mám ve své sbírce ještě poslední vyráběný typ před obsazením sověty VEF Super MD39 a také první poválečný vyráběný VEF Super 557.
dnes je v návodu moderního rádia s integrovanými obvody napsáno, že výdrž na baterie zajistí nepřetržitý provoz až 16hod.
To je pravděpodobně zapříčiněno pažravostí digitálního řešení, šrotuje v tom procesor, řadič displeje, DAB dekodér. Namátkou SAF360
combined front-end supply currents 460 mA.
Tyhle krámy se mají používat v režimu podobném jako mobily, nevzdalovat se moc jak od energetické sítě, tak od vysílačů za humnama. A růžovoučce věřit, že nikdy nebudu měsíc dlouho a tisíc kilometrů od civilizace.
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: pá květen 21 2021, 15:07 Předmět:
Bylo by zajímavé změřit klidový odběr zrovna takového T58, nebo při minimální hlasitosti, ještě zajišťující srozumitelnost informace.
Myslím, že zrovna Menuet /vlastně překastlená Dolly 3/ to měl někde u 15-18mA. Spotřeba se významně zvětšila až při vysloveně nepříjemném kraválu.
Ve starších přijímačích cca pohlednicového formátu /včetně těch sovětských/ dobře navržené, transformátorové konce s účinností nad 70%, požadovaly na rozumné omezení přechodového zkreslení pouhých asi 7-10mA klidového proudu, zbytek spotřeby jde "dopředu".
Ničím jiným by nešlo vysvětlit, proč ty přijímače hrály tak dlouho. Hlavně tedy s tím šrotem, co běžně lezl ze Slaného.
Ty digitály už nelze uživit ani z alkalických primárních článků, už to vyžaduje akumulátory. Zásadně to nebývá schopno, pracovat s takovým rozmezím napájecího napětí /a ke konci měkkého/, jako "analogový šrot".
To je pokrok jak sviňa.
Založen: Jul 20, 2010 Příspěvky: 397 Bydliště: Nový Jičín
Zaslal: pá květen 21 2021, 18:04 Předmět:
Měřil jsem T58, na 6V měl klidový proud 14mA při slabší hlasitosti, ale dobře posluchatelné v celé místnosti spotřeba stoupala k 16mA. Rádio bylo navržené pro klasické suché zinkouhlikaté články, a pro plné využití článků musí dobře navržený přístroj hrát ještě na polovinu napájecího napájení. A jelikož je to dobře navržené rádio, ne jako dnes u různých zařízení, jede samozřejmě krásně do 3V a s klesajícím napájecím napětím klesá i celková spotřeba. Konkrétně u tohoto přijímače je klidový proud již jenom 4,5mA.
Poté jsem vzal na paškál zmiňovaný VEF 206. Při 9V napájení je klidová spotřeba 8mA, při slabší pokojové hlasitosti stoupá kolem 10mA. A také toto rádio hraje pěkně spořádaně i na 4,5V. Při tomto napájení je již klidový proud jenom 4mA!!!
Založen: Feb 02, 2005 Příspěvky: 9923 Bydliště: Luhačovice
Zaslal: pá květen 21 2021, 19:45 Předmět:
Za amatéry něco takového předvedl už pan Janda, v roce 1964. SNaP č. 38 - přijímač Styl.
I bez traf, s komplementárním koncem a citlivým reproduktorem, odběr směšný, kvalita zesilovače k tomu reflexu v té době zcela bezkonkurenční, vše na plošných spojích.
Je nesmírně osvěžující, po tolika letech si ten Jandův text znova přečíst, nebo si ten přijímač pro zábavu i postavit.
Dodnes v tom není vůbec nic, co by nešlo sehnat.
Ostatně, Vlaštovka z r. 1978, není nic, než oprásknutý Styl.
Až tak to bylo bezproblémově chodivé, že to mohli stavět tehdejší pionýři v šesté třídě.
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Jdi na stránku Předchozí1, 2
Strana 2 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru. Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory
Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
