Skutečné napětí nezatíženého sekundáru toroidního trafa

[Hape]

Toroidní trafo (výrobce INDEL) má na štítku 230V/2x12V 2x4,16A 100VA. Na sekundárech zapojených do série naměřím bez zátěže 28V, při síťových 238V.
Je to normální, že je sekundární napětí oproti štítkové hodnotě až o tolik vyšší?

[Crifodo]

To není zas o tolik vyšší.

[ok1hga]

přesně je to jen 2x 14V, to tráfko je dost tvrdé
obvykle to bývá u síťových tráfek ještě mnohem víc . . .

[ok1hga]

přesně je to jen 2x 14V, to tráfko je dost tvrdé
obvykle to bývá u síťových tráfek ještě mnohem víc . . .

[ZdenekHQ]

To se běžně motá kolem 15% navíc. Když přičteš technologický rozptyl, je to normální. Čím "tvrdší", tím méně výrobce přidává. Ale když to někdo motá toaleťákem, tak potřebuje větší rezervu.

[ZdenekHQ]

To se běžně motá kolem 15% navíc. Když přičteš technologický rozptyl, je to normální. Čím "tvrdší", tím méně výrobce přidává. Ale když to někdo motá toaleťákem, tak potřebuje větší rezervu.

[Hape]

Ještě se zeptám jinak.
To napětí na štítcích transformátorů je myšlené při plné zátěži? To by pak to vyšší napětí bez zátěže taky vysvětlovalo.
Ptám se proto, že si stavím regulovatelný laboratorní zdroj podle článku na tomto webu a v něm autor píše, že je uzpůsoben pro napájení ze síťového trafa 230V/24V. Ve schématu i v návrhu pl. spoje počítá se vstupním filtračním kondenzátorem C1 na napětí 35V. Jenže já na něm mám po připojení na shora uvedené trafo po usměrnění napětí 37V, což je i podle vyjádření samotného konstruktéra a autora článku špatně.
Současně mi tvrdí toto, cituji:
Největší problém je však ve vysokém napětí. Takového napětí by nemělo jít dosáhnout transformátorem 230/12-0-12. Na výstupu trafa je tedy 24V střídavých, pokud se usměrní a vyfiltruje zákonitě nemůže být vyšší jak 32,4V (dle výpočtu: (24V * √2) - 1,4V, (napětí * √2) - úbytek na diodách můstku). Kondenzátor na vstupu tak nebude mít dlouhou životnost, případně může i bouchnout. Hledal bych tedy z jakého důvodu je na transformátoru tak vysoké napětí.
Tak tedy hledám, ale osobně si myslím, i podle toho co píšete, že chyba je na straně konstruktéra a C1 měl být navržen aspoň na 50V.

[ZdenekHQ]

Další sebevražedný lineár. Autor se bojí, že uvaříš ten regulátor a to se v létě v horku taky stane. Leda bys na to fučel ventilátorem...

Ta připomínka o přepínání sekundárů je více než logická.

Nestav to.

[ZdenekHQ]

Další sebevražedný lineár. Autor se bojí, že uvaříš ten regulátor a to se v létě v horku taky stane. Leda bys na to fučel ventilátorem...

Ta připomínka o přepínání sekundárů je více než logická.

Nestav to.

[Hape]

Nutnosti pořádného chlazení a výhodnosti přepínání sekundárů jsem si vědom.

Když už jsem začal a mám na to nakoupené věci, tak ten zdroj zkusím dokončit. Případná špatná zkušenost je někdy taky dobrá a když to jinak nepude, koupím něco továrně dělaného.

[ZdenekHQ]

Ještě malý dodatek. Můj otec mně hrdě jako dítěti postavit regulovaný zdroj 0..30V. Několikrát se stalo, že ten zdroj chcípnul. Úplně nelogicky a náhodně. Vždycky jsem dostal vynadaný, že jsem ničitel. Že prý je tam KD503, co se nesmí v ČSSR prodávat, protože je to zakázanej tranzistor atd. No prostě kecal.

Realita. Zdroj rozměr 10x10x20cm, KD503 (300W) sice na chladiči, ale opřenej o trafo, co taky solidně hřálo. Bez chlazení. Já s tím krmil většinou TTL desky 5V a podobný věci. A protože TTL byly(i?) žrouti, tak 1A na tranzistoru bylo asi 30W + teplo z trafáku. V uzavřené plechové krabici.

Pak se stalo, že se prorazil i ten trafák, ale to se stalo, až jsem v 19 letech zmizel z toho domu a tohle si vzal jako jedno z mála věcí. Vlastně jsem tam nechal všechno, co jsem měl. Některých věcí je mně líto, shnily prý na půdě. Třeba vláčky H0. Možná trafák byl načnutej už od začátku, kdoví. Plechová krabice samozřejmě připojená dvojdrátem bez PE. Takhle končí bastlení a zlostní otcové, když synové zjistí, že jejich rodiče jsou blbí a nezodpovědní. Tak bacha na to.

Už jsem jak Hill, taky píšu špalky z "mládí".

[ZdenekHQ]

Ještě malý dodatek. Můj otec mně hrdě jako dítěti postavit regulovaný zdroj 0..30V. Několikrát se stalo, že ten zdroj chcípnul. Úplně nelogicky a náhodně. Vždycky jsem dostal vynadaný, že jsem ničitel. Že prý je tam KD503, co se nesmí v ČSSR prodávat, protože je to zakázanej tranzistor atd. No prostě kecal.

Realita. Zdroj rozměr 10x10x20cm, KD503 (300W) sice na chladiči, ale opřenej o trafo, co taky solidně hřálo. Bez chlazení. Já s tím krmil většinou TTL desky 5V a podobný věci. A protože TTL byly(i?) žrouti, tak 1A na tranzistoru bylo asi 30W + teplo z trafáku. V uzavřené plechové krabici.

Pak se stalo, že se prorazil i ten trafák, ale to se stalo, až jsem v 19 letech zmizel z toho domu a tohle si vzal jako jedno z mála věcí. Vlastně jsem tam nechal všechno, co jsem měl. Některých věcí je mně líto, shnily prý na půdě. Třeba vláčky H0. Možná trafák byl načnutej už od začátku, kdoví. Plechová krabice samozřejmě připojená dvojdrátem bez PE. Takhle končí bastlení a zlostní otcové, když synové zjistí, že jejich rodiče jsou blbí a nezodpovědní. Tak bacha na to.

Už jsem jak Hill, taky píšu špalky z "mládí".

[Ruprecht]

[alxa]

Autor je poněkud odvážný, v pouzdře TO220 uchladit (řekněme při nastavených 5V a 3A) cca 75W, tepelný odpor čip - pouzdro je 3°C/W x ztrátový výkon 75W+ teplota okolí - vychází jediný výsledek destrukce. Jediné řešení snížit proud a použít LM350K v pouzdře TO3 (tepelný odpor 1,2°C/W). Nebo použit paralelní řazení LM350 (zapojení je v katalogovém listě), ale už z toho bude orloj. Nebo přepínat sekundáry napěťovým komparátorem.

[Kremik]

Je to zapojení na nic. Když se přeruší kontakt jezdce potenciometru s dráhou, napětí vyskočí kam bys nechtěl a napájené zařízení půjde do kopru.

[EKKAR]

[EKKAR]

[PavelFF]

to Hape: Klidně to postav. Jestli něco odejde, kondenzátor na 35V to pravděpodobně nebude. Nějakou rozumnou míru překročení napěti asi vydrží. 37V by neměl být problém. Ale je to z inženýrského hlediska samozřejmě špatně. Je překročen mezní parametr součástky.

Konstruktér musí počítat s tolerancí napětí napájecí sítě a zároveň by měl počítat s tím, že reálné trafo 100VA bude mít napětí naprázdno vyšší než 24V. Tady to autor alibisticky neřeší. Skutečně by měl předepsat kondenzátory na vyšší napětí, když to prodává veřejnosti.
Ono je překročeno mezních parametrů víc. Ale integrovaný obvod obsahuje ochrany proti přetížení, tak to nevede k destrukci. Pouze není možné dosáhnout všech deklarovaných výstupních hodnot v určitých kombinacích proudu a napětí. Zdroj umí dávat 30V i 3A. Ale neumí současně 30V a 3A, protože trafo nedá potřebné napétí. A neumí ani 3A při 2V, protože se IO se přehřeje.

[PavelFF]

to Hape: Klidně to postav. Jestli něco odejde, kondenzátor na 35V to pravděpodobně nebude. Nějakou rozumnou míru překročení napěti asi vydrží. 37V by neměl být problém. Ale je to z inženýrského hlediska samozřejmě špatně. Je překročen mezní parametr součástky.

Konstruktér musí počítat s tolerancí napětí napájecí sítě a zároveň by měl počítat s tím, že reálné trafo 100VA bude mít napětí naprázdno vyšší než 24V. Tady to autor alibisticky neřeší. Skutečně by měl předepsat kondenzátory na vyšší napětí, když to prodává veřejnosti.
Ono je překročeno mezních parametrů víc. Ale integrovaný obvod obsahuje ochrany proti přetížení, tak to nevede k destrukci. Pouze není možné dosáhnout všech deklarovaných výstupních hodnot v určitých kombinacích proudu a napětí. Zdroj umí dávat 30V i 3A. Ale neumí současně 30V a 3A, protože trafo nedá potřebné napétí. A neumí ani 3A při 2V, protože se IO se přehřeje.

[Milan]

Pokud má být tepelné přetížení spíše výjimečné nebo vzniklé nepozorností ,
lze použít vratnou tepelnou pojistku ( např. v Hadexu, třeba kolem 90 st.) upevněnou kouskem plíšku na chladič v těsné blízkosti pouzdra a odpínající výstup popř. snižující výst. napětí k nule . Podle mých zkušeností ve dvou zdrojích to "rychlostně" stačí - mám v samodomo zdrojích dvě , první zapne malinký větráček a když to nestačí, odpojí výstup . Zatím nic nevyhořelo .... , i když občas nějaký šlusík třeba od na stole pohozených napájecích vodičů nastane.