autonabijacka KOVOPLAST NB 41

[horvathb]

Zdravim. Mam problem s touto nabijackou. Na vystupe je striedave napatie a celkovo vnutorne zapojenie je najake divne. Su v nej len dve diody KY 710, dva odpory a jeden kondik na primare + prepinac na 6 alebo 12V. Nemate niekto schemu, alebo potrebujem radu ako to je zapojene.
Dakujem

[miroja]

Schemu nemam, ale ak urobis par fotografii, predpokladam, ze Ti ju nakresli vela ludi, co sem chodi. Mozno aj Ty, zjavne je to jednoducha nabijacka .
Primar predpokladam cez poistku a dvojpolovy vypinac, sekundar asi dvojite vinutie s odbockami na 6V, odpory zrejme do serie na obmedzenie prudu...
Ale je to len odhad, v zivote som tu nabijacku nevidel ani zakrytovanu ...

[miroja]

Schemu nemam, ale ak urobis par fotografii, predpokladam, ze Ti ju nakresli vela ludi, co sem chodi. Mozno aj Ty, zjavne je to jednoducha nabijacka .
Primar predpokladam cez poistku a dvojpolovy vypinac, sekundar asi dvojite vinutie s odbockami na 6V, odpory zrejme do serie na obmedzenie prudu...
Ale je to len odhad, v zivote som tu nabijacku nevidel ani zakrytovanu ...

[PavelFF]

Jestli je na výstupu střídavé napětí, tak to mají diody asi za sebou. Při tak jednoduchém zapojení není moc jiných možností.

[EKKAR]

Ty diody jsou, jak už tady padlo, po smrti - určitě nejméně jedna z nich, vyměň radši obě, KY 710 byly Si diody TESLA na propustný proud 10A a závěrné napětí 200V. Kondík v sérii s primárem je bezeztrátový předřadník (omezuje proud, kapacitance zařazená do primáru trafa se přetransformuje na sekundární stranu - celkově zvětší vnitřní impedanci soustavy síť-kondík-trafo-akumulátor, takže odstraní velký nárazový proud na počátku nabíjení, takto zapojený transformátor se více chová jako zdroj proudu než jako zdroj napětí) a odpory jsou pravděpodobně malých hodnot (řádově do 1 Ohmu), které jsou zařazeny v sérii s diodami a omezují případný zkratový proud.

Je také možné, že ten kondík je připojený PARALELNĚ k primáru vinutí trafa - pak slouží jako odrušovací, odstraňuje vf rušení, vznikající na PN přechodech diod při komutaci, které by mohlo pronikat do sítě - jiný účel u nabíječky pro něj nevidím, žádný citlivý obvod, který by mohl být ovlivněn rušením zvenčí, v této nabíječce není.

Celkově bych u jakékoliv nabíječky radil vyvarovat se zkratu výstupních kabelů - kvůli lepší účinnosti nemívají (skoro) žádné ochrany výstupu kromě své vnitřní impedance a snadnou se SČOUDNOU (odeberou do silikonového nebe)...

Jinak ji otevřenou vyfoť z několika pohledů, změř ohmmetrem, který drát odkud kam vede a pak můžeme probrat podrobnosti.

[EKKAR]

Ty diody jsou, jak už tady padlo, po smrti - určitě nejméně jedna z nich, vyměň radši obě, KY 710 byly Si diody TESLA na propustný proud 10A a závěrné napětí 200V. Kondík v sérii s primárem je bezeztrátový předřadník (omezuje proud, kapacitance zařazená do primáru trafa se přetransformuje na sekundární stranu - celkově zvětší vnitřní impedanci soustavy síť-kondík-trafo-akumulátor, takže odstraní velký nárazový proud na počátku nabíjení, takto zapojený transformátor se více chová jako zdroj proudu než jako zdroj napětí) a odpory jsou pravděpodobně malých hodnot (řádově do 1 Ohmu), které jsou zařazeny v sérii s diodami a omezují případný zkratový proud.

Je také možné, že ten kondík je připojený PARALELNĚ k primáru vinutí trafa - pak slouží jako odrušovací, odstraňuje vf rušení, vznikající na PN přechodech diod při komutaci, které by mohlo pronikat do sítě - jiný účel u nabíječky pro něj nevidím, žádný citlivý obvod, který by mohl být ovlivněn rušením zvenčí, v této nabíječce není.

Celkově bych u jakékoliv nabíječky radil vyvarovat se zkratu výstupních kabelů - kvůli lepší účinnosti nemívají (skoro) žádné ochrany výstupu kromě své vnitřní impedance a snadnou se SČOUDNOU (odeberou do silikonového nebe)...

Jinak ji otevřenou vyfoť z několika pohledů, změř ohmmetrem, který drát odkud kam vede a pak můžeme probrat podrobnosti.

[miroja]

Este otazka. Urcite je tam striedave napatie? Ako si to zistil? Nebude to len usmerenene nefiltrovane napatie?

[miroja]

Este otazka. Urcite je tam striedave napatie? Ako si to zistil? Nebude to len usmerenene nefiltrovane napatie?

[EKKAR]

Taky možnost - buď je to jen jednocestně usměrněné, nebo přinejlepším dvojcestně s vyvedeným středem sekundáru. Výstupní průběh se pak jeví při měření některými levnějšími multimetry jako střídavý. Změř výstup přes diodu a dej ji jednou tak, podruhé opačně - pokud je výstup neusměrněný a diody jsou kaput, bude měřák indikovat pokaždé jinou polaritu. Jestliže ale ukáže jednou správnou polaritu, jaká je naznačená na výstupních svorkách a podruhé skoro nic, jsou diody OK.

[EKKAR]

Taky možnost - buď je to jen jednocestně usměrněné, nebo přinejlepším dvojcestně s vyvedeným středem sekundáru. Výstupní průběh se pak jeví při měření některými levnějšími multimetry jako střídavý. Změř výstup přes diodu a dej ji jednou tak, podruhé opačně - pokud je výstup neusměrněný a diody jsou kaput, bude měřák indikovat pokaždé jinou polaritu. Jestliže ale ukáže jednou správnou polaritu, jaká je naznačená na výstupních svorkách a podruhé skoro nic, jsou diody OK.

[PLV]

U nabíječek s kondíkem v sérii s primárem je nebezpečný běh naprázdno bez připojené zátěže. Trafo s kondíkem se chová jako rezonanční obvod a někdy vyvede podivné věci. Mohou se prošlahnout diody a někdy, obyčejně v jednocestném zapojení se trafo pěkně hřeje.

[miroja]

Len to my este stale nevieme, pretoze tu len teoretizujeme a majitel mlci, mozno len nema pristup k netu.
Ten kondik do serie moc nepredpokladm, ak sa nemylim, jedna sa o nabijacku z cca 80-90-tych rokov a vtedy sa vyrobcovia nepustali moc do inovacii. Skor by som sa priklanal len k dvojcestnemu usmerneniu (dvojite vinutie s dvomi usmernovacimi diodami) a obmedzovacie odpory na vystupe. Skratka klasika

[miroja]

Len to my este stale nevieme, pretoze tu len teoretizujeme a majitel mlci, mozno len nema pristup k netu.
Ten kondik do serie moc nepredpokladm, ak sa nemylim, jedna sa o nabijacku z cca 80-90-tych rokov a vtedy sa vyrobcovia nepustali moc do inovacii. Skor by som sa priklanal len k dvojcestnemu usmerneniu (dvojite vinutie s dvomi usmernovacimi diodami) a obmedzovacie odpory na vystupe. Skratka klasika

[horvathb]

Dakujem vsetkym za rady. Nakoniec som vyspajkoval diody, odmeral som ich a kupodivu su obe funkcne. To striedave napatie je pravdepodobne len preto, ze usmernovac je len jednocestny a merak to ukaze ako striedave. Inak skusal som to na 3 merakoch od lacneho az po drahsi a vsetky tri ukazovali to iste. Trochu sa hambim, ze som sa takto nachytal, ale este nikdy som nemeral jednocestny usmernovac merakom, lebo ho nepouzivam. Toto je kamaratova nabijacka. Moja je Made in CCCP a ta ma normalny Gretzov mostik. Kondik je na primare do paralerne.

[EKKAR]

To měření "podezřelých" zdrojových výstupů dělám následovně: nejdřív samozřejmě měřím přímo měřákem. Pokud ukazuje podezřelé hodnoty (ne zrovna košer ss hodnoty), připojím nejdřív paralelně k měřáku svitkový kondík s kapacitou řádově 100nF-1uF na napětí aspoň 3x větší, než očekávám. Pokud je ve výstupním napětí aspoň nějaká stejnosměrná složka, ten kond ji zachytí a měřák má co stejnosměrného změřit. Když je výstup čistě střídavý (prošvihnuté diody apod), kondík se chová jako minimální odpor a měřák na stejnosměrném rozsahu nic neukáže. A konečně v případě, že ani kondíkem zachycená stejnosměrná složka není to, co jsem očekával, šoupnu tam do série s výstupem před ten kondík tu výše zmíněnou diodu - postupně v obou polaritách. Měřák pak ukazuje špičkovou hodnotu výstupního napětí v polaritě dané orientací té diody. Je to rychlejší než tahat na stůl osciloskop - na ten přijde řada nakonec, když orientační metody selžou.

[EKKAR]

To měření "podezřelých" zdrojových výstupů dělám následovně: nejdřív samozřejmě měřím přímo měřákem. Pokud ukazuje podezřelé hodnoty (ne zrovna košer ss hodnoty), připojím nejdřív paralelně k měřáku svitkový kondík s kapacitou řádově 100nF-1uF na napětí aspoň 3x větší, než očekávám. Pokud je ve výstupním napětí aspoň nějaká stejnosměrná složka, ten kond ji zachytí a měřák má co stejnosměrného změřit. Když je výstup čistě střídavý (prošvihnuté diody apod), kondík se chová jako minimální odpor a měřák na stejnosměrném rozsahu nic neukáže. A konečně v případě, že ani kondíkem zachycená stejnosměrná složka není to, co jsem očekával, šoupnu tam do série s výstupem před ten kondík tu výše zmíněnou diodu - postupně v obou polaritách. Měřák pak ukazuje špičkovou hodnotu výstupního napětí v polaritě dané orientací té diody. Je to rychlejší než tahat na stůl osciloskop - na ten přijde řada nakonec, když orientační metody selžou.

[Lukas-Peca]

nestačilo by k tomu jenom připojit žárovku sériově s diodou -> pokud by tam bylo ss, žárovka by svítila jenom při jednom způsobu připojení k nabíječce, pokud st, tak vždycky?