Magnetofonová nostalgie (odděleno)

[ronoda]

luboš1961*** díky, změřím dám vědět.
Sice je to 261, ale ještě použili desku z 260,
místo T128 tam je ta dioda a odpory, je to tam takové "nabastlené" Schválně se mrknu na desku z poslední výrobní série, jestli to upravili.

[ronoda]

Díky za rady. Dělala to ta D103. Je nějaká vadná na ¾. Tu samou jsem neměl, tak jsem tam dal nějakou 1Nněco, Díky opraveno.

[lubos1961]

No jo, dioda, a kdyby tam nebyla vůbec, tak je to jedno, ona tak maximálně urychlí vybití C139 při síťovém vypnutí. Můžu se jenom domnívat jestli návrhář bral nějak v potaz katalogový údaj A277D že při napájecím napětí více jak 9V na vstupu 17 může být max napětí do o 3V nižží než je napájecí a vytvořil nějaký ten dělič z odporů R101 a R103 na 10,9V a aby se nějak tento dělič začal uplatňovat v provozním stavu muselo by být na anodě diody D103 vyšší napětí jak 11,5V což už je veskrze nesmysl když celkové napájecí napětí je 12V a více tam nebude. Takže jedině kdy to nějak pracuje je při vypnutí napájení a při klesání tohoto napětí odvádí napětí z C139 přes odpor R188 diodu D103 a R101. Napadá Vás na tom něco logického?

[ronoda]

Já myslím, že tím jen zachránili využití staré desky, která byla plánovaná
na T128.

[ronoda]

B42 žárovkový. Mám tady jeden již několik let. Vnitřek vypadá jak nový,
zato vrchní kryt nad žárovkami prasklý (asi teplem) napraskané rohy a celý
v barvě sienypálené (světle hnědé) jak od kouření, ale nesmrdí. Držel jsem ho jako "žárovkový" do sbírky, s tím že ten kryt někdy vyměním. Doba nastala. Na Aukru jsem našel B42 které vypadalo velice pěkně opticky.
Přišel, dobře zabalený a opravdu kryt moc pěkný. (zato uvnitř chyběl motor a další drobnosti. V popisu aukce žádná zmínka:-( Mě je to jedno, ale kdyby to koupil někdo za účelem provozování, byl by notně zklamán) Chci ho vyměnit a najednou problém. Otvor pro bílé a červené sklíčko je malý. Beru posuvku a opravdu, otvor pro sklíčka je o 3mm delší než otvor pro měřák.
Jelikož vím od starých Tesláků, že žárovková verze se dělala narychlo i v noci aby se zachránil plán a prémie řiditele, po to co Metra Blansko nedodala ručková měřidla. Otvor musel být větší i v tom hliníkovém štítku s nápisem Tesla tranzistor a samozřejmě i v tom plastovém krytu. Neuvěřitelné jak musela dřív za sociku fungovat výroba. nebo lépe řečeno co všechno zvládla dělnická třída svým umem, zachránit nedostatky těch nahoře. Kdo se v tom alespoň trochu orientuje, musel se udělat nový přípravek který děroval otvor v tom firemním štítku a musela se udělat vložka do formy (a to není opravdu žádná sranda) aby se výroba mohla vrátit k normálu až přijdou měřáky. Přitom by podle mě, stačilo udělat to bílé a červené sklíčko prostě menší do stávajícího otvoru. Nepochopitelné, nebo prostě jen komunisti nařídili. už se to asi nikdy nedovíme. Úpravou sklíček bylo vše zachráněno, mgf vypadá jak nový a perfektně hraje, asi bych měl smeknou klobouk před kvalitou práce našich otců

[sinclair]

Tahle sklíčka jsou "typizovaná", ve velkém je používala Tesla Stropkov v RMTS soupravách i jiných podobných zařízeních. Tuším, že se jejich používání protáhlo až po ústřednu UK11 a jeden pásek z nich měla i první verze UE200. Takže jinou volbu ani neměli, další změna nehrozila.
Ještě bylo používáno ve Stropkově zelené, modré a oranžové.

[hafca]

Dával jsem teď dohromady pro syna Sonet Duo. Hovňáky popraskané téměř všechny, ale to nebylo to nejhorší. Ležel dlouho někde na půdě a než ho tam uložili nikdo nevěděl, že má ohoblovaný pertinax na páce co odtlačuje motor od setrvačníku. A teď to dupe jak králík, protože obložení setrvačníku je vytlačené od řemenice motoru.
Měl i zastydlé mezikolo pod setrvačníkem. Přístup jak k penězům, ale šlo to. Jak ovšem vyndat setrvačník k výměně obložení, to jsem nikde nenašel.

[hafca]

Dával jsem teď dohromady pro syna Sonet Duo. Hovňáky popraskané téměř všechny, ale to nebylo to nejhorší. Ležel dlouho někde na půdě a než ho tam uložili nikdo nevěděl, že má ohoblovaný pertinax na páce co odtlačuje motor od setrvačníku. A teď to dupe jak králík, protože obložení setrvačníku je vytlačené od řemenice motoru.
Měl i zastydlé mezikolo pod setrvačníkem. Přístup jak k penězům, ale šlo to. Jak ovšem vyndat setrvačník k výměně obložení, to jsem nikde nenašel.

[Hill]

Spodem to nejde, musel bys sundat celý horní panel. Ono se totiž s demontáží setrvačníku (potažmo s výměnou jeho obložení) u řady Sonet / Sonet Duo / Sonet B3 ještě nepočítalo.¨Zkus to obložení napřed dobře odmastit lihem, pak namazat glycerinem nebo ještě líp koncentrovaným saponátem.
A nech to pár dní běhat na devítku (nebo se zařazeným rychloposuvem zpět <<, vyšší rychlost se zařadí automaticky).
Zatím se mi to osvědčilo u 20 let odložené B3, kterou prostě nevypnuli vypínačem, to vytlačí víc gumy, než vydrbaný pertinax. Ne, že by byla zcela dupání prostá, ale už ne jako králík, zlepšilo se to na králíčka. A občasným použitím se to dále pomalu zlepšuje.
Asi už to nikdy dokonalé nebude, ale kolísání je pod rozeznatelností i u nahrávek piana (na těch se pozná nejlíp). A rozebírat ten horní panel kvůli tomu nebudu. Vždyť ten stroj má ještě originál od roku 1965 zakapané všechny šroubky a trimry z výroby a údajně se používal dvakrát ročně po dobu asi 15 let, podle stavu bych řekl, že skutečně neměl naběháno víc, než asi 60 - 80 hodin.
Nevím, o jakém mezikole pod setrvačníkem je řeč, tam přece žádné mezikolo není: FF >> jde přímo přiklopením pravého unašeče k setrvačníku, REW << obstará přiklopení levého unašeče na hřídel motoru...

[Hill]

Spodem to nejde, musel bys sundat celý horní panel. Ono se totiž s demontáží setrvačníku (potažmo s výměnou jeho obložení) u řady Sonet / Sonet Duo / Sonet B3 ještě nepočítalo.¨Zkus to obložení napřed dobře odmastit lihem, pak namazat glycerinem nebo ještě líp koncentrovaným saponátem.
A nech to pár dní běhat na devítku (nebo se zařazeným rychloposuvem zpět <<, vyšší rychlost se zařadí automaticky).
Zatím se mi to osvědčilo u 20 let odložené B3, kterou prostě nevypnuli vypínačem, to vytlačí víc gumy, než vydrbaný pertinax. Ne, že by byla zcela dupání prostá, ale už ne jako králík, zlepšilo se to na králíčka. A občasným použitím se to dále pomalu zlepšuje.
Asi už to nikdy dokonalé nebude, ale kolísání je pod rozeznatelností i u nahrávek piana (na těch se pozná nejlíp). A rozebírat ten horní panel kvůli tomu nebudu. Vždyť ten stroj má ještě originál od roku 1965 zakapané všechny šroubky a trimry z výroby a údajně se používal dvakrát ročně po dobu asi 15 let, podle stavu bych řekl, že skutečně neměl naběháno víc, než asi 60 - 80 hodin.
Nevím, o jakém mezikole pod setrvačníkem je řeč, tam přece žádné mezikolo není: FF >> jde přímo přiklopením pravého unašeče k setrvačníku, REW << obstará přiklopení levého unašeče na hřídel motoru...

[hafca]

Dík za radu, vyzkouším. Ne že by z toho chtěl dostat nějaký HiFi zážitek, ale je to nepříjemné.
Kvůli tomu mezikolu jsem zkoušel ten panel sundat. Ale šlo zvednout jen asi o 3cm a dost. Naštěstí ten řemínek mimo toho kola není nikde navlečený. A na to kolo se dá dostat.

[hafca]

Dík za radu, vyzkouším. Ne že by z toho chtěl dostat nějaký HiFi zážitek, ale je to nepříjemné.
Kvůli tomu mezikolu jsem zkoušel ten panel sundat. Ale šlo zvednout jen asi o 3cm a dost. Naštěstí ten řemínek mimo toho kola není nikde navlečený. A na to kolo se dá dostat.

[elektrosvit]

[Hill]

Jo, tys myslel tu pomocnou řemeničku, tak to jo.
Pásky DP se na Sonetu Duo moc šťastně netváří, i když jen při zapnutí rychloposuvů a brždění. Tahy při normálním posuvu jim nijak nevadí, zvlášť, když máš pod unašeči čistý filc.
Uvnitř unašečů jsou ale pojistné třecí spojky, které mají proklouznout při momentu asi 0,8 - 1,5 kpcm, ta horní mez už je na pásky DP trochu moc, na B3 se tuším kontrolovaly na prokluz 0,8 - 1,2 kpcm.
Takže kuchni unašeče, případně vyčisti třecí plochy, a můžeš na tom honit i DP pásky. Konečně - B3 už se seřizovala na pásky Agfa PE41 nebo BASF DP25.

[Hill]

Jo, tys myslel tu pomocnou řemeničku, tak to jo.
Pásky DP se na Sonetu Duo moc šťastně netváří, i když jen při zapnutí rychloposuvů a brždění. Tahy při normálním posuvu jim nijak nevadí, zvlášť, když máš pod unašeči čistý filc.
Uvnitř unašečů jsou ale pojistné třecí spojky, které mají proklouznout při momentu asi 0,8 - 1,5 kpcm, ta horní mez už je na pásky DP trochu moc, na B3 se tuším kontrolovaly na prokluz 0,8 - 1,2 kpcm.
Takže kuchni unašeče, případně vyčisti třecí plochy, a můžeš na tom honit i DP pásky. Konečně - B3 už se seřizovala na pásky Agfa PE41 nebo BASF DP25.

[svmbass]

…krásná nostalgie a vzpomínky, co všechno jsem na magnetofon B42 nahrával za muziku, Deep Purple, sabaty, zepelíny apod. Jak to tehdy začátkem sedmdesátých let obvykle chodilo, z dnešního pohledu kvalita záznamu nevalná – nejspíše tak dvacátý až padesátý přepis, když se nějakému šťastlivci podařilo propašovat do Československa v době normalizace originál LP desky.
Magnetofon B42 jsem byl s otcem kupovat v Elektře před vánocemi 1970 a pokud si pamatuji, jeho cena byla 2700,- Kčs. Byl v hnědém textilovém obalu se zipsem, ušitém na míru a mám dojem, že součástí prodeje byl i hranatý mikrofon AMD108 v plastové krabičce.
Ten magneťák jsem měl v provozu téměř neustále 10 až 12 roků a „prodral“ na něm určitě 3x hlavu ANP 935. Nyní jsem dokonce našel paragon z roku 1977, kde je cena ANP 935 – 180,- Kčs.
V roce 1982 jsem si koupil B113 (po dvou letech provozu výměna hlav za feritové) a dá se říci, provoz B42 u mě skončil a odložen v dílně do regálu. Nyní (nedávno v lednu) téměř po čtyřiceti letech jsem vytáhl B42 na světlo boží a musím konstatovat, magnetofon je stále v dobré kondici včetně převodů. Na náhradní mechanické díly – kolečka, gumičky - mám torzo magnetofonu B444, který má šasi totožné s B42.

[Hill]

Tehdy se přece počítalo s tím, že si další magneťák do 10 let nepořídíš, tak musel něco vydržet.
Odhaduji, že podíl dodnes hrajících kusů z celkového počtu prodaných, navzdory zanedbávané údržbě, ve srovnání s ostatními řadami jasně vede.
Samozřejmě, bolest přepínacích lišt, opotřebovaných hlav ANP935 a důlků vydřených kuličkou patního ložiska motoru je věčná, ale, až na ty hlavy, které se dnes už musí kanibalit z jiných strojů (nebo je nahradit tvrzenou ANH210, propájet přepínače natvrdo na snímání a z magneťáku udělat pouze přehrávač), je všechno řešitelné celkem snadno a levně.
Prostě šasi B4 bylo mechanicky povedené.

Na okraj: kdes vzal feritové hlavy pro B113?

[Hill]

Tehdy se přece počítalo s tím, že si další magneťák do 10 let nepořídíš, tak musel něco vydržet.
Odhaduji, že podíl dodnes hrajících kusů z celkového počtu prodaných, navzdory zanedbávané údržbě, ve srovnání s ostatními řadami jasně vede.
Samozřejmě, bolest přepínacích lišt, opotřebovaných hlav ANP935 a důlků vydřených kuličkou patního ložiska motoru je věčná, ale, až na ty hlavy, které se dnes už musí kanibalit z jiných strojů (nebo je nahradit tvrzenou ANH210, propájet přepínače natvrdo na snímání a z magneťáku udělat pouze přehrávač), je všechno řešitelné celkem snadno a levně.
Prostě šasi B4 bylo mechanicky povedené.

Na okraj: kdes vzal feritové hlavy pro B113?

[svmbass]

Feritové hlavy; tehdy se o nich mluvilo, co by o novince. Budou se prý dávat do nového typu magnetofonu. Doslechl jsem se, že v gottwaldovském radioservisu – opravně, nějaký opravář mění tyto hlavy a kalibruje, seřizuje v B113. Tak jsem tam magneťák po telefonické domluvě zavezl. Možná by o tom mohl něco vědět Leoš…

[Celeron]

To je divný že někomu magiče řady B4 vydržely tak dlouho. Mě B4 někdy v půlce 80-tých let zežloutly světlý plasty a začaly se deformovat a praskat. Magič byl v obytný místnosti v peplote 20-25 st, nikdy se kolem nekouřilo a byl krytej před sluncem. Prodal jsem ho na díly, něco přidal a koupil B116.