Germaniový zesíček

[danhard]

No nevím, stavěl jsem to v roce 72 a hořelo to a zakmitávalo v limitaci stejně.
Stavěl jsem jen jeden kousek a ten pár KU605 už lecos vydržel, i spínaný konec, ale při 80V napájení lineárně do 8R šel do kytek.

[sinclair]

Mám v replice jen jinak Boucherot a myslím ještě jeden kondík. Jinak je všecko stejný a umí to hrát i do trafáku.

Jeden konec Boucherotu jsem nechal na spoji C-E konců, zem Boucherotu jsem odškrábl od původní a je vedená ve svazečku samostatným drátem co nejblíž středu filtráků - a je pokoj.
Sám budič byl taky neklidný, když měl KU601 i ostatní tranzistory z novější výroby hodně vysokou betu. To jsem pořešil nějakým kondíkem navíc, musel bych se podívat.
Po stránce zemí a s tak rychlými tranzistory, není ten plošák udělaný moc chytře. A namísto TC937a 2G/50V jsou tam TE924 4G7/40V.

[ZdenekHQ]

OT: Ještě do nedávna jsem vůbec neměl tušení o tomto vláknu. Do audia moc nelezu.

Každopádně mně to připomíná léta, kdy jsem jako malej kluk zkoušel podobný zesilovače stavět, protože jsem toužil po "výkonu". Samozřejmě z toho, co jsem našel doma + ručně motaný trafo. Hrůza. Hrálo to, ale o to víc to hřálo a žralo. No naštěstí jsme nevyhořeli, neměl jsem pořádnej zdroj.

[ZdenekHQ]

OT: Ještě do nedávna jsem vůbec neměl tušení o tomto vláknu. Do audia moc nelezu.

Každopádně mně to připomíná léta, kdy jsem jako malej kluk zkoušel podobný zesilovače stavět, protože jsem toužil po "výkonu". Samozřejmě z toho, co jsem našel doma + ručně motaný trafo. Hrůza. Hrálo to, ale o to víc to hřálo a žralo. No naštěstí jsme nevyhořeli, neměl jsem pořádnej zdroj.

[sinclair]

To budicí trafo není žádná tragédie. Pokud je to správně navinutý a je to aspoň EI20x20 nebo tak podobně, na slušném plechu, tak to chodí výborně.
Velký plus je tu nízký Rbe buzených tranzistorů.
U takových 2N3055 to ještě mělo velký význam, u modernějších typů už tolik ne.

[danhard]

Trafo stačilo i menší, nebylo dc sycený.
Hlavní chyba byla v tom, že bylo 1:1:1, takže odporový A budící stupeň musel dávat plný budící proud a 200mA ty KU605 pořádně nevybudí.
Kromtoho tam buzení vytopilo 10W z pomocného zdroje, který byl jednocestně usměrněn. Barbařina !

[sinclair]

Ano ano, to mě sralo jako jedna z prvních věcí. Dtto vývody docela rychlých tranzistorů, nadrátovaný k pojistkám a zase zpátky.
Však jsem už psal, že bez starých provedení KUček už to zreplikovat nejde, s typy, vyrobenými v 80.letech to není rozchoditelný. Teda je, ale výsledek má vlastnosti lepšího modulátoru pro AM.

Jenže když stavíš repliku a chceš slyšet, jak původně hrála, musíš ji holt postavit 1:1, pokud možno z původního materiálu, ne "po svém"

[TubeGuru]

Zdar pánové, taky jsem se o podobný silič kdysi dávno pokoušel. Podle původního článku v RK od p. Jandy. Skončilo to neúspěšně a s poměrně velkou finanční ztrátou - dva koncové 7NU74 odsmrděly do kopru. S germaniáky v konci to i přes později zdokonalenou stabilizaci pracovního bodu zkrátka odmítalo fungovat. Ic se zvyšoval velmi rychle, rostla teplota 7NU74 až to vzdaly. Později ještě vyšlo schema s KD503, to mohlo možná fungovat, ale už jsem neměl odvahu to zkoušet a vydal jsem se léty osvědčenou elektronkovou cestou (2xEL34).

[danhard]

Po svém jsem si to předělal už v tom r.72, když jsem tam viděl všechny ty prasárny.
A KU605 mám různý a nijak významně se neliší.
BG, BH, co je to za datecode ?

[Celeron]

Proč do toho budiče rvali tak strašný napětí? Vyhrabaný typový trafo z něčeho jinýho nebo se zrovna nedaly ukrást telefoní žárovky na 48V?
A ty pojistky, pamatuju na můj první zesák s OC26, co jsme stavěli s kámošem na základce, tam byly pojistky pájený přímo zespoda plošáku.

[Celeron]

[danhard]

Jediný co chodilo spolehlivě, když se budily Ge koncáky přímo z trafa a budící vinutí přemostěný 3R3 bylo ze vstupu na výstup.
Budicí zesilovač musel dávat asi 0,5A a plnej rozkmit, ale to už nebyl tak neřešitelnej problém z 5NU74 a KU601.

[sinclair]

Fungovalo to naprosto v pohodě. Jediný a docela zásadní problém byl, že klidový proud u původního zapojení z RK2/65, hodně lítal se síťovým napětím a nesměl se nastavit vyšší, než asi 15-20mA. Kdo měl hodně kolísající síť, měl holt smůlu.
Tranzistory musely být kvůli své tepelné stabilitě na pořádným fatrcu materiálu. U mě to byly dva 30cm kusy měděné, sběrnicové pásoviny 80x10mm, na každém kusu té pásoviny, bylo ještě přišroubované frézované Al žebro. To celé izolovaně na protilehlých stranách kusu texgumoidu asi 30x30cm, protože slída nebyla. Tenkrát mi to pomáhal financovat, po mechanický stránce složit táta.
Uprostřed vzadu síťové trafo z Rubína 102A, přesně uprostřed dva elyty jak kráva, co jsem sháněl snad půl roku, vpředu o 90° otočené budicí trafo.
To budicí trafo jsem tehdy navinul na velkorysé plechy a cívku z dráťákového, 30VA blokového uličního trafa. Velikost myslím EI25x32, hafo odboček a v bakelitový kastli.
Chlapi od dráťáku mi jich pár použitých dali s tím, že jsou sice původní vinutí asi navlhlý /krabice měly zpuchřelý těsnicí gumy/, ale že jsou v nich výborný plechy, kvůli malým ztrátám při přenosu RPD výkonu, že jsou určitě lepší, než v síťových typech.
Ty plechy byly opravdu výborné, další kusy jsem použil na navinutí 50W síťáků a byly úplně studené. Jeden z nich později skončil i v rok a půl budované TW3. Ničeho nebylo k sehnání a všecko na dlouhý lokte, když jste sopel a ještě nejsou správný kontakty.
Když se to přepojí do podoby z TW100G /je to stejný, jen diody navíc a jinak připojená zátěž/, tak to funguje naprosto v pohodě.
Nefungovalo to, anebo velice blbě a s kmitáním, když se použil idiotsky namotaný budicí trafák, s velkou rozptylovou indukčností. Tuhle chybu jsem u prvního trafa udělal i já - prostě jsem namydlil 4 vinutí na sebe, bez ladu a skladu - a nahovno, kmitalo to tak, že to vyráželo 6A pojistky, nepomohly ani kondenzátory a Boucherot. Ale 6NU74 se nikdy nic nestalo.

[danhard]

Proto mám rád křemík v B-čku, tam chladič snáší bod varu vody velmi dobře

Funguje to i na pivo, spotřeba minimální

[sinclair]

BG-BH je duben-květen 75. To jsou ještě "starý", se kterými by TW50S s mírnými zákroky chodil.

Rozdíl "stará-nová" KU605 je překrásně vidět např. na velice rozšířených, výkonových kinomodulech AKW216, 15W/15R.
Tam jsou/byly používaný starý sedmdesátkový, pečlivě spárovaný KU605, buzený KU602.
Když se to při výjimečné poruše, kdy fakt odešly, osadilo novějšími kusy, třebas i vybranými, spárovanými, vše na servisem požadovaná kritéria, tak smůla. Nahradit šly jen kterýmsi typem KDY na 120V, se kterým to už nekmitalo.
Dtto výkonové moduly studiového monitoru ARS641, to jsou vlastně tytéž AKW216, ale pracují v ss můstku do 15R a bez jazýčkového relé blokování vstupů, nutné v kinotechnice.
Výkonový zesilovač od monitoru ARS635/636 je totéž, je to i případ staré-nové u KU607, ze zesilovačů monitorů ARS651.
Zesilovač se zapojením AKW216 a tedy koncovými KU605, má i jedna z 16mm promítaček Meopty, ke kterým dělal zesilovače ValMez.
S novějšími typy z osmdesátek, to všecko prostě neodstranitelně kmitá a jediná pomoc jsou pak KD607.

[EKKAR]

[EKKAR]