indukční cívka

[Olchor]

V souvislosti s diskusí o el. ohradnících v sousedním vlákně by mě zajímalo, jak zvýšit energii jiskry z běžné zapalovací cívky.
V podstatě se u VN traf používají dva režimy:
- připojíme nízké napětí (12V) na primár, roste proud, energie se akumuluje v mag. poli, pak odpojíme primár a nahromaděná energie se vybije VN výbojem na sekundáru. Energie jiskry je omezena mag. obvodem.
- nebo nabijeme kond na vyšší napětí ( cca 300V), třeba tyristorem připojíme na primár, na sec. se objeví špička VN o velikosti v transformačním poměru.
V tomto režimu by cívka ( podle mého) měla přenést podstatně vyšší energii, omezenou v podstatě jen velikostí kondu a odporu vinutí cívky. A možná ještě parazitních kapacit. U schemat ohradníků s cívkou z auta se to ale moc nepoužívá. Proč?

[Zaky]

Vybíjení C do cívky používá CDI zapalování. Proč se toto nepoužívá u konstrukcí ohradníků je řekl bych proto, že amatérské konstrukce jsou obvykle napájené 12V a jsou tvořeny typicky generátorem impulsů s 555 a mosfetem pro spínání cívky, což je pro amatéra bez problémů realizovatelné. Naproti tomu princip s vybíjením kondenzátoru do cívky by potřeboval ještě zvyšující měnič a impulsní kondenzátor schopný zvládat dlouhodově tento režim práce, tedy je to obvodově daleko komplikovanější. Vyšší přenesená energie bude fakt a bude jí dosaženo zřejmě i vyšším napětím. Zde je otázka, zda vyšší napěťové namáhání vydrží dlouhodobě izolace zapalovací cívky. Kdysi jsem bastlil v podstatě CDI do žigulíka a cívky se po nějaké době docela spolehlivě prorážely, takže to chtělo vozit náhradní

[Zaky]

Vybíjení C do cívky používá CDI zapalování. Proč se toto nepoužívá u konstrukcí ohradníků je řekl bych proto, že amatérské konstrukce jsou obvykle napájené 12V a jsou tvořeny typicky generátorem impulsů s 555 a mosfetem pro spínání cívky, což je pro amatéra bez problémů realizovatelné. Naproti tomu princip s vybíjením kondenzátoru do cívky by potřeboval ještě zvyšující měnič a impulsní kondenzátor schopný zvládat dlouhodově tento režim práce, tedy je to obvodově daleko komplikovanější. Vyšší přenesená energie bude fakt a bude jí dosaženo zřejmě i vyšším napětím. Zde je otázka, zda vyšší napěťové namáhání vydrží dlouhodobě izolace zapalovací cívky. Kdysi jsem bastlil v podstatě CDI do žigulíka a cívky se po nějaké době docela spolehlivě prorážely, takže to chtělo vozit náhradní

[Olchor]

Jo, jasně, bude to trochu složitější. Ale ne zas tak moc. Měnič DC/DC 12V/300V cca 10W je pár součástek, zamlada jsme bastlili tyristorové zapalování do Pionýra... A když je k dispozici sít 230V, je to ještě jednodušší. Akorát pak chybí zálohování. To prorážení by se muselo nějak ošetřit, třeba jiskřištěm a varistorem.

[Standa33]

Problém u tohoto typu ohradníku je, že je nutné použít kondenzátor pro impulzný provoz(grade pulse capacitor).
Přinesl mi známý už dva ohradníky, kde je přímo ze sítě(230V) násobičem nabíjen kond(20uF/1200V pro výboj 5J) na cca 800-900V a přes tyristor vybíjen do VN tafa. U obou měl kond jen cca 1 až 2u zřejmě přerušené elektrody v důsledku velkých proudových pulzů.

Zkusil jsem tam dát elyty(3x100u/450V) a během cca 15minut ze zahřály na cca 70°c

[jardafiala]

[quote="Olchor"]V souvislosti s diskusí o el. ohradnících v sousedním vlákně by mě zajímalo, jak zvýšit energii jiskry z běžné zapalovací cívky.

Zdravím
¨
v jednom z Amaterských radiíí vyšlo "Elektronické zapalovanie s dlhou iskrou". Není až tak jednoduché nicméně jsem ho postavil a energie jiskry byla mocná. A to tak, že když jsem vzal VN kabel a mezi něj a kostru dal papír tak šmdláním kontaktu od rozdělovače napodobujícím přerušovač jsem papír zapálil. To se klasickým zapalováním stejným způsobem nepodaří. Škoda že zapalování skončilo někde na smetišti dějin.

[Olchor]

Jak velký byl ten vybíjecí kond a na jaké napětí se nabíjel? Už si to moc nepamatuju...

[sis2]

No a stejně jako ty kondenzátory dlouho nevydrží a pulzním provozem se uvaří a vypustí pracovní médium (dym... ) tak stejně i zapalovací cívka - pokud má dávat v impulzu energii několik J (pro ovce až 5J?) tak se tím x-krát větším výkonem, než je potřeba pro zapalovací svíčky, mnohem víc zahřívá (ztráty ve vinutí + ztráty v jádru) a rychle se uvaří, protože daným povrchem ty ztráty neuchladí a teplo poroste, až se prorazí izolace drátu - viz Zakyho poznatky s žigulíkem...
A řekl bych, že na přenášení podstatně většího výkonu v pulzu není dimenzováno jádro cívky.

[BOBOBO]

Ale tak to není . Bolševické ohradníky jely bez jakýchkoliv měničů na 12V . Škoda , že jsem to tehdá nenafotil . Dokonce to jelo i na zvonkové tafo . Proto jsem to měl na opravě . Ta amadodělávka se nějak rozhasila . Trafo mělo tak 10x8x7cm a mělo určitě více než dvě vinutí . Naprázno šlehlo tak ke 3cm .

[Artaban001]

Třeba to mělo nějakej měnič uvnitř. Třeba podobný tomu, co nabíjí blesk na focení.

[Olchor]

Nemyslím,že by se cívka větším výkonem uvařila. V autě běží na podstatně vyšší frekvenci, ohradník dává jen jeden pulz za cca 1s. Spíš se může švihnout při nedodržení ochrany. Jaký je transformační poměr běžné staré autocívky?