O starých televizích

[kokun]

[kokun]

[sinclair]

Trochu podobné jsou, jen tvarem a charakterem.
Ten zelený ruský 0,1W je ale jenom 2/3 velikosti, než ten náš krátký WK-cosi. Ruský má i průměrem slabší tělísko, má trošku jinak naražené čepičky a vývodní pásek ruského druhu je sice širší, ale tenčí, než náš.
Nemyslím si ani, že by mezi nimi byla nějaká souvislost. Když se na to podívám lupou pozorněji, tak je každý jiný.
Časem zjistili všeci, že radiální vývody jsou naprd..
Stejně tak myslím, že není žádná přímá souvislost mezi našimi bývalými metaloxidy TR151-TR154 a ruskými MLT-0,25 až MLT-2 kterékoli řady.
To ruské provedení je jiné. Mj. po dlouhou dobu jejich výroby, byly vývody toho ruského metaloxidu stříbřené.
Celé "červené" provedení těch axiálních MLT, mmch. používané i v Rubínech a jinde, bylo stříbřené, bez výjimek velikosti.
Cín na vývodech začali používat až o hodně později, zhruba v době, kdy se objevilo šedivé provedení MLT-0,25 a žluté provedení MLT-2.

[Celeron]

[Celeron]

K těm starejm součástkám. Nevím, jestli i tělíska pro tyhle odpůrky ale červený keramický polštářkový kondíky se vyráběly u nás v Novým Bydžově. Kupodivu to nebyla žádná filiálka Tesly ale Elektrokeramika. Výroba tam začala 1952 a zařízli ji v roce 1964 a zbytky přesunuli do hradecký Tesly. Předpokládám, že celou výrobní řadu máš na skladě. Jo a dělaly se tam taky šedivý, hnědý a žlutý trubkový keramiky na napětí 500 - 5000V.

[sinclair]

Tyhle myslíš?
Ostatní velikosti nemám nafocený

[kokun]

[kokun]

[sinclair]

Ty 2,5mm trubičky z druhé fotky jsou velmi výhodné i v "polovodičové" době.
Velmi dlouho nebylo možné sehnat polštářkový kondenzátor na 250V či 500V, pokud možno nepříliš tepelně závislý.
Tyhle 2,5x10mm mají rozměr ještě přijatelný. 500V slída TC210 v bakelitu vešla jenom někam.
Jejich větší, "lampoví" 5mm brášci, se dělali v osmi řadách, z celkem 12 druhů keramických hmot.
I přes větší rozměry, se i mezi tranzistorama ty větší 5mm typy furt používaly. Právě pro tu možnost zvolit takovou kombinaci hmot, aby byl výsledek kombinace tepelně téměř nezávislý.

[kokun]

[kokun]

[konosuke]

méně známá kniha - je určená radioamatérom, žiakom učňovských a stredných škol a všetkým ktorí poznajú základy rádiotechniky (Alfa Bratislava 1977-1983) - stoji za to mít doma v archívu
alebo - Lothar König (1972) - kro vie čitať preklad po polsku v technike to nije nikterak ťažké

[sinclair]

Když už jsem sehnal tranzistory a elektrolyty na to, abych mohl zesilovač napájet ±70V, tak jsem se zasekl na keramických kondíkách do kompenzací, musely být nejmíň na 250V. S tím holt kamarádi z Mesitu nepočítali, že by s takovou "běžnou věcí" mohl být problém.
Tak jsem se vyplakával v práci, až to jeden starší kolega televizák nevydržel a řekl mi: "A proč vlastně nepoužiješ ty ruské, bleděmodré trubičky, co se na ně práší ve skladě? Však je to okopírované německé Hescho, drží to jak přibité a jsou na 500V. Jesli tam nemáš místo, tak je dej s dvěma smyčkama naštorc. A už přestaň kňučet"
Měl 100% pravdu, jsou to perfektní a stabilní kondenzátory, od několika pF asi tak do 68pF. Ty bleděmodré verze, průměr asi 4mm a dlouhé asi 10mm, používali Rusové v elektronkových vf obvodech. Napětí na nich nikdy nebylo uvedené, jen kapacita a tolerance.
Ještě měli i tmavomodré, vínově červené a rumělkově červené verze, stejně a dvojnásobně dlouhé a s jiným rozsahem kapacit, ale všechno bylo na 500V. Našel jsem to uvedený na krabičkách, na kondenzátorech to není.

[Celeron]

[sis2]

[sinclair]

Ano. Já úplně všecky ruský desky, který byly tropikalizovaný, vyházel. Třebas tam byly i zajímavý součástky, ale všecko tak mohutně zapatlaný tím lakem, že kdekoli jinde použito, by to vypadalo jak pěst na oku.
Jediný zapatlaný nebyly pozlacený heptal i noval keramický objímky elektronek a keramické trimry, ty se podařilo vytáhnout bez potíží, ale jinak téměř nic. Z finálů snad ještě keramicko-teflonové přepínače, nebo co to bylo za hmotu. V tom zařízení byly asi 1W odpory velikosti někde od 47M do 1GΩ, ani netuším, co to vlastně bylo.

[sis2]

Filtry na obrázku jsou z analogového 2" TV záznamu KADR (což byl nezdařilý pajc US Ampexu), takže tam byla ta úprava platná snad jen když to darovali soudruhům do Vietnamu. Ale já vím, oni tak patlali (a asi dodnes patlají) všecko, ať to je určené do TV studia, do tajgy nebo na orbitu.

[sinclair]

No z vojny jsem si v tomto směru odnesl hodně blbý návyky, který jsem se pak v práci musel odnaučit, tam to vůbec nebylo možný takto praktikovat, to by nikdo nezaplatil.
Tam se na ruské technice měnily celý, takto ošetřený desky a bloky. Pokud se pamatuju, tak bylo u této techniky snad i zakázaný, na té vadné desce cokoli opravovat. Třebaže bylo evidentní, co je vadný a proč.
Prostě se vzal ze skladu celý nový díl-deska-blok a vyměnil. Zpravidla jediný nezalitý lakem, byly případný ovládací prvky, patice, konektory a pak už jen letovací očka na formu stanice.
Po jednotlivých dílech se opravovaly jen měniče a zdroje, vyrobené u nás. Třeba napájecí bloky k R130 a podobným, který vyráběl většinou Mesit. 28V tyristorový zdroje a tak podobně. Naše technika lakovaná až na výjimky nebyla, zato byla precizněji udělaná, aby nic neupadlo.
Na vadný díl se pověsila taková typizovaná visačka na pár řádků textu, kde se zkráceně napsala závada a odneslo se to do spojovacího skladu. Jestli a kam to potom odváželi, to už nevím.
Ale pamatuju se, že když jsem naposled ten sklad navštívil, tak tam ty krabice s vadnými díly pořád byly, po více, než roce..Myslím, že se to nakonec stejně neopravovalo, ale nějak komisionálně šrotovalo.