Vítejte na Elektro Bastlírn?
Nuke - Elektro Bastlirna
  Vytvořit účet Hlavní · Fórum · DDump · Profil · Zprávy · Hledat na fóru · Příspěvky na provoz EB

Vlákno na téma KORONAVIRUS - nutná registrace


Nuke - Elektro Bastlirna: Diskuzní fórum

 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   ProfilProfil   Soukromé zprávySoukromé zprávy   PřihlášeníPřihlášení 

kombo Jolana T6 (přejmenováno, přesunuto)
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3
 
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Opravy a restaurování starých elektropřístrojů
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
thunderstrike



Založen: Feb 06, 2005
Příspěvky: 374
Bydliště: Praha

PříspěvekZaslal: út listopad 06 2007, 22:06    Předmět: Citovat

Ok,tak zašli .Dík
thunderstrike@seznam.cz
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Radix



Založen: Nov 14, 2006
Příspěvky: 2633

PříspěvekZaslal: út listopad 06 2007, 23:16    Předmět: Citovat

Indukčnost vinutí na FA, připojená paralelně k CL 500 pF musí být taková, aby se zavřeným kondenzátorem rezonovala na 525 kHz, s otevřeným na na 1605 kHz.
Změř jakou má kapacitu zavřený CL a podle Thompsonova vzorce spočítej potřebnou indukčnost vinutí. Nezapomeň, že každé vinutí má vlastní kapacitu, která se připočte k CL.
Začátek pásma SV se dostaví posouváním vinutí na FA, horní konec případně paralelním kondenzátorem. Nech si rezervu licny na případné dovinutí několika závitů.
Transformátor TR1 v kolektoru T7 použij tovární, vybereš ho ze starého tranzistoráku. Nejlépe, aby to byl už přímo ten, který má v sekundáru vinutí na detekci, čili v MF zesilovači ten poslední.
Bude dobré při slaďování použít signální generátor, v nouzi to jde i podle stanic.


Naposledy upravil Radix dne st listopad 07 2007, 8:25, celkově upraveno 1 krát.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
thunderstrike



Založen: Feb 06, 2005
Příspěvky: 374
Bydliště: Praha

PříspěvekZaslal: st listopad 07 2007, 8:23    Předmět: Citovat

Tu Rádiovou část přenechám asi známému ,je to radioamater a už postavil spousty přijímačů a vysílačů,a hlavně má na to i vybavení..
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
pavel16



Založen: Dec 19, 2007
Příspěvky: 834
Bydliště: Litovel

PříspěvekZaslal: po červen 24 2019, 15:12    Předmět: Citovat

Nemáte prosím cokoli k tomuto kombu jako schema,návod a pod.?
Náhodou jsem narazil na jeden výstavní kus na blešáku a chtěl bych ho zrestaurovat.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mattheus



Založen: Aug 23, 2018
Příspěvky: 28
Bydliště: Praha Nusle

PříspěvekZaslal: út prosinec 08 2020, 1:12    Předmět: Citovat

Tohle schéma zapojení elektronické části kytary Jolana Big Beat je ze strany 168 z knížky Amatérská stavba elektrických hudebních nástrojů od Bohuslava Hanuše, vydalo SNTL-Práce, Praha 1967.

Popis ze stran 168 a 169, v hranatých závorkách je můj komentář:

„Poněkud jiný druh zesilovače téhož výkonu [4 až 5W] uvádí obr. 141. Uvedené zapojení bude zajímat majitele elektrofonické kytary BIG BEAT — jde totiž právě o zapojení tohoto výrobku. Zkušenější čtenáři na první pohled poznají, že tranzistor T1 je zapojen jako předzesilovač. Tranzistor T2 je zapojen v obvodu malého audiónu, který je určen pro poslech místního rozhlasového vysílače. Vstup tranzistoru T3 lze přepnout buď na kytarový předzesilovač T1 nebo na příjem místní rozhlasové stanice (tranzistor T2).
V případě, že by si některý z čtenářů chtěl podle zapojení na obr. 141 zhotovit malý transistorový zesilovač pro kytaru, může bez jakýchkoliv úprav celý obvod tranzistoru T2 vynechat (za předpokladu, že se zřekne možnosti poslechu místní rozhlasové stanice).
Zesilovače podle zapojení na obr. 140 [Jednoduchý zesilovač Standart pro domácí potřebu, 4 až 5W, elektronkový] a obr. 141 samozrějmě nepřicházejí v úvahu pro použití při hře na veřejnosti. Mají malý výkon a jejich technické parametry nejsou nijak vynikající.”

Ten samý zesilovač s rozhlasovou částí byl použitý v přenosném kufříkovém aparátu Jolana T6. Pokud se podíváte na desku plošných spojů obou přístrojů na stránkách http://www.jolana.info/, uvidíte uvnitř komba Jolana T6 přesně ten samý tvar desky plošných spojů a rozložení součástek, jako je v kytaře Big Beat. Takže schéma Jolana Big Beat a Jolana T6 jsou stejná (až na drobné rozdíly jako připojovací body, počet reproduktorů a pod.).

Pokud by někdo měl zájem o schéma elektronkového zesilovače z obr. 140, napište, udělám snímek zařízením na snímaní obrazových předloh a přidám tady.

Úprava 12.9.2021: doplnil jsem informaci, že zesilovač s přijímačem zabudovaný v kytaře Jolana Big Beat je ten samý, co je v zesilovači Jolana T6.



Jolana_Big_Beat_schema_zesilovace.jpg
 Komentář:
Obr. 141. Zapojení tranzistorové části kytary BIG BEAT.
 Velikost:  181.47 kB
 Zobrazeno:  225 krát

Jolana_Big_Beat_schema_zesilovace.jpg




Naposledy upravil mattheus dne ne září 12 2021, 18:27, celkově upraveno 1 krát.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mattheus



Založen: Aug 23, 2018
Příspěvky: 28
Bydliště: Praha Nusle

PříspěvekZaslal: so září 11 2021, 18:26    Předmět: Citovat

Doplňuji schéma zesilovače (nebo komba/comba) Jolana Standart z knížky Amatérská stavba elektrických hudebních nástrojů (Bohuslav Hanuš, vydalo SNTL-Práce, Praha 1967) který se zmiňuje ve souvislosti s tranzistorovým zesilovačem z kytary Jolana Big Beat.

Popis ze strany 166:

Amatérská stavba zesilovače pro hudební nástroj

Ve snaze poskytnout čtenářům jednodušší návod na stavbu zesilovače uvádíme na obr. 140 skutečně nenáročný elektronkový zesilovač. Toto zapojení má posloužit těm, kteří ještě nepronikli do tajů tranzistorové techniky natolik, aby si dostatečně rychle a levně dokázali pořídit něco, co by jim posloužilo jednak jako zkušební králík a jednak jako odrazový můstek k přechodu na stavbu jakostnějšího zařízení. Zapojení podle obr. 140 dává výkon asi 4 až 5 W. Postačí tedy pro domácí přehrávky nebo pro první zkoušky rodícího se hudebního souboru (jde o zapojení továrně vyráběného zesilovače Standard).“

Hned za tímto textem pokračuje popis zesilovače v kytaře Jolana Big Beat z mého předchozího příspěvku.

Vnější vzhled zesilovače Jolana Standart je možné vidět na fotografiích z reportáže z Popmusea na stránkách jolana.cz:
http://www.jolana.cz/reportaz-popmuseum/



Jolana_Standart_schema_zesilovace.jpg
 Komentář:
 Velikost:  212.9 kB
 Zobrazeno:  135 krát

Jolana_Standart_schema_zesilovace.jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mattheus



Založen: Aug 23, 2018
Příspěvky: 28
Bydliště: Praha Nusle

PříspěvekZaslal: po září 13 2021, 1:31    Předmět: Citovat

Přikládám snímky aparátu Jolana Standart, které jsem našel ve svém archivu. Fotky jsem stáhl z inzerátu, který už není.


Jolana Standart a.jpg
 Komentář:
 Velikost:  64.77 kB
 Zobrazeno:  93 krát

Jolana Standart a.jpg



Jolana Standart b.jpg
 Komentář:
 Velikost:  44.26 kB
 Zobrazeno:  88 krát

Jolana Standart b.jpg



Jolana Standart c.jpg
 Komentář:
 Velikost:  46.83 kB
 Zobrazeno:  88 krát

Jolana Standart c.jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
mattheus



Založen: Aug 23, 2018
Příspěvky: 28
Bydliště: Praha Nusle

PříspěvekZaslal: po září 20 2021, 22:57    Předmět: Citovat

Pro úplnost tématu doplňuji zapojení snímače kytary Jolana Big Beat a související části textu z knížky Amatérská stavba elektrických hudebních nástrojů (Bohuslav Hanuš, vydalo SNTL-Práce, Praha 1967).

Strany 55-56:

„U většiny továrně vyráběných elektrofonických kytar jsou vestavěny potenciometry pro regulaci hlasitosti a zabarvení tónu. Je to opodstatněné? Pokud jde o regulaci hlasitosti nelze toto řešení pokládat za nejvhodnější. Jednak totiž není technicky účelné nastavovat základní úroveň zesílení jinde než na vlastním zesilovači, jednak není prakticky možné během hry na nástroji manipulovat s knoflíkem potenciometru (protože nelze odhadnout s dosta- tečnou přesností potřebný úhel natočení). Tam, kde je třeba dynamiku během hry měnit, je výhodnější použít pedálového regulátoru hlasitosti anebo umístit na kytaře lehce ovladatelný přepínač „sólo — doprovod“. Takový přepínač by v poloze sólo propustil do zesilovače plné napětí, indukované ve snímači, a v poloze doprovod by paralelně ke snímači zapojil potenciometr, který by výstupní napětí snížil na potřebnou úroveň. Zapojení je na obr. 41a. Potenciometr P může být na nástroji umístěn někde stranou, protože hlasitost doprovodu se jím zkusmo nastaví před vystoupením a dále se s ním již nemusí manipulovat (z toho důvodu lze místo velkého potenciometru použít též miniaturního dolaďovacího potenciometru).
Podobně je tomu s regulací zabarvení tónu — jemnější rozdíly ucho posluchače stejně nepostřehne a tak se jeví výhodnější sáhnout také zde raději k řešení s přepínači. Příklad jednoduchého zapojení se dvěma páčkovými přepínači je na obr. 41b. Umožňuje celkem čtyři kombinace zabarvení tónu. Potenciometr, přepínače a všechny ostatní součástky by měly být vestavěny v dokonale odstíněných prostorách (v plechových krabičkách), aby se v nich zbytečně neindukovala rušivá napětí. Nejvýhodnější budou krabičky z ocelového plechu.
Zavedením zabarvení tónu snížíme poněkud celkové výstupní napětí snímače. Ještě více se napětí však sníží, pokusíme-li se uplatnit u nástroje některé speciálnější tónové rejstříky, které výrazněji pozmění barvu tónu. V takovém případě se neobejdeme bez malého tranzistorového předzesilovače, který by byl schopen alespoň pokrýt ztráty, které v obvodech rejstříků vzniknou. Jednoduché zapojení předzesilovače s jediným tranzistorem najdeme na obr. 42. Takový předzesilovač lze snadno vestavět přímo do kytary, protože je prostorově nenáročný (napájení tužkovými bateriemi nebo jinými typy miniaturních zdrojů). Současně s tímto předzesilovačem můžeme v případě dostatku prostoru vestavět do nástroje i některé z rejstříků, o nichž bude pojednávat následující kapitola.“

Strany 149-150:

„44. Elektrické rejstříky pro mechanicko-elektrické nástroje

Možnost dodatečného zabarvení tónu mechanicko-elektrického hudebního nástroje znamená velmi výrazné zvětšení zvukové kombinační možnosti nástroje, který by jinak zněl jednotvárně. V nejjednodušším případě postačí zabarvení tónu jednoduchými obvody RC. S příkladem takového skromného zapojení jsme se setkali již na obr. 41b. Bylo určeno pro elektrofonickou kytaru nebo jiný nástroj toho druhu. Elektrické rejstříky továrně vyráběné kytary BIG BEAT, skládající se ze tří kondenzátorů, najdeme na obr. 137. Ve čtyřech kombinacích můžeme spínači V1 a V2 volit různé zvukové zabarvení (potenciometrem M1 lze nastavit výstupní hlasitost). Ke snímači S je přes spínač V1 paralelně připojen kondenzátor 2k2, který tvoří známou dolní propust. Uspořádání dalších dvou kondenzátorů není příliš šťastně voleno, protože při rozepnutém spínači V1 nejsou manipulace se spínačem V2 příliš účinné.
Nevýhodou všech elektrických rejstříků je, že u nich dochází k většímu či menšímu útlumu přiváděného signálu. Útlum je obvykle tím větší, čím větších zvukových rozdílů chceme v obvodu rejstříků dosáhnout.
Velikost útlumu v obvodech rejstříků je samozřejmě závislá rovněž na tom, jaký druh (tvar) kmitů jimi zpracováváme a jaký výsledný tvar kmitů hodláme získat. Má-li ve výsledném tvaru kmitů doménovat např. druhá harmonická, je nutné, aby byla v dostatečné velikosti obsažena v přiváděném tvaru kmitu. Nebude-li zde obsažena v dostatečné velikosti, nemůžeme ji v samotném rejstříkovém filtru (bez zesilovače) zvětšit. Nezbývá pak nic jiného, než úměrně k ní zmenšit velikost amplitud ostatních harmonických. To vede zřejmě k celkovému zmenšení amplitudy kmitu, vycházejícího z obvodu rejstříků.“



obr.41.jpg
 Komentář:
 Velikost:  265.41 kB
 Zobrazeno:  94 krát

obr.41.jpg



obr.42.jpg
 Komentář:
 Velikost:  89.97 kB
 Zobrazeno:  91 krát

obr.42.jpg



obr.137_i_s_tiskovou_chybou .jpg
 Komentář:
 Velikost:  74.34 kB
 Zobrazeno:  90 krát

obr.137_i_s_tiskovou_chybou .jpg


Návrat nahoru
Zobrazit informace o autorovi Odeslat soukromou zprávu
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Přidat nové téma   Zaslat odpověď       Obsah fóra Diskuzní fórum Elektro Bastlírny -> Opravy a restaurování starých elektropřístrojů Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Jdi na stránku Předchozí  1, 2, 3
Strana 3 z 3

 
Přejdi na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
Nemůžete připojovat soubory k příspěvkům
Můžete stahovat a prohlížet přiložené soubory

Powered by phpBB © 2001, 2005 phpBB Group
Forums ©
Nuke - Elektro Bastlirna

Informace na portálu Elektro bastlírny jsou prezentovány za účelem vzdělání čtenářů a rozšíření zájmu o elektroniku. Autoři článků na serveru neberou žádnou zodpovědnost za škody vzniklé těmito zapojeními. Rovněž neberou žádnou odpovědnost za případnou újmu na zdraví vzniklou úrazem elektrickým proudem. Autoři a správci těchto stránek nepřejímají záruku za správnost zveřejněných materiálů. Předkládané informace a zapojení jsou zveřejněny bez ohledu na případné patenty třetích osob. Nároky na odškodnění na základě změn, chyb nebo vynechání jsou zásadně vyloučeny. Všechny registrované nebo jiné obchodní známky zde použité jsou majetkem jejich vlastníků. Uvedením nejsou zpochybněna z toho vyplývající vlastnická práva. Použití konstrukcí v rozporu se zákonem je přísně zakázáno. Vzhledem k tomu, že původ předkládaných materiálů nelze žádným způsobem dohledat, nelze je použít pro komerční účely! Tento nekomerční server nemá z uvedených zapojení či konstrukcí žádný zisk. Nezodpovídáme za pravost předkládaných materiálů třetími osobami a jejich původ. V případě, že zjistíte porušení autorského práva či jiné nesrovnalosti, kontaktujte administrátory na diskuzním fóru EB.


PHP-Nuke Copyright © 2005 by Francisco Burzi. This is free software, and you may redistribute it under the GPL. PHP-Nuke comes with absolutely no warranty, for details, see the license.
Čas potřebný ke zpracování stránky 0.13 sekund