Tepelné čerpadlo - umístění

[p32]

Máš do toho počítat vše, bez čeho by to nemohlo fungovat. Budeš do nákladů na prohlížení internetu počítat jen počítač, když tam potřebuješ na koukaní i monitor? Nebo ti stačí jen NB s rozbitým displejem?
A to bys měl spočítat i budoucí rezervu na opravu či výměnu "komponentů", které se v budoucnu musí opravovat či měnit a šetřit na ni. U aut na elektřinu taky počítají zkresleně jen cenu elektřiny, ale bez další režie bez které by se jim ta elektřina v mžiku za 10 hodin nedobila.
A taky by se vše mělo počítat bez nějakých dotací, kdy to vlastně platí jiní občané, co s tím nemají nic společného.

[houmr]

Na jednu stranu máš pravdu, ale třeba ty radiátory a fasádu bych musel udělat ikdyby jsem si TČ nepořizoval, takže Tvůj výpočet by byl jen hypotetický, neboť podle mne TČ mne stálo jen ten rozdíl nutných nákladů vynaložených - náklady, které by se do domu musely investovat bez ohledu na způsob vytápění.
co se týká případných dotací dtto. Jsou to náklady, které jsem ušetřil.

Nezpochybňuju tvůj výpočet, ale v reálu půjde jen o číslo, které mě bude k ničemu, neboť se mi náklady ve skutečnosti vrátí daleko dříve.

Výsledek bude podle toho, jaký ho chceme mít. Pesimista to bude počítat podle tebe, optimista o toho odečte ty náklady, které by vynaložil i bez TČ. A pokud by dostal dotaci, pochopitelně by jí do toho zahrnul.

[PavelFF]

[PavelFF]

[Otkundes]

Není třeba posuzovat efektivitu investice, která byla provedena před osmi lety za jiných podmínek, než jsou dnes. Důležité jsou informace, které v příspěvku Houmra zazněly:
I když neuvedl vytápěnou podlahovou plochu, má plošný zemní kolektor o výměře 400 m2, který za provozu nezamrzá, ani neovlivňuje vegetaci.
Výkon kompresoru 2,2 kW, tj. topný výkon TČ v zimě, při teplotě kolektoru těsně nad 0°C, a při teplotě topné vody do radiátoru 33°C, lze odhadnout na 6 kW (nejvýše 7 kW). Nelze zapomínat ani na teplo, vznikající provozem domácnosti a přítomností lidí v domě.
Tepelná ztráta budovy po zateplení je 11 kW. Ta je však spočítána na tzv. výpočtovou venkovní teplotu dle normy, pro daný region. Třeba pro -15°C. A protože je dům tepelně zaizolován a provoz TČ je dlouhodobý, zdivo a podlaha mají svou tepelnou kapacitu, pak se krátkodobé mrazové epizody na spotřebě tepla citelně neprojeví. Důležité, co zde snad před ním nepadlo, je zvětšení teplosměnné plochy – zvětšení velikosti radiátorů.
Má v topném systému instalovánu nádrž na 750l. Nespotřebovaný přebytek tepla z TČ, je tedy ukládán do vody v nádrži, odkud je pak v případě zvýšení spotřeby odebírán. To celý systém teplotně stabilizuje.
Hlučnost TČ je pro Houmra snesitelná i při instalaci uvnitř domu.
Houmrovi se instalace TČ a rekonstrukce starého topného systému zdařila. Je spokojen. Lze mu jen poblahopřát...

[houmr]

Teplotu v zásobníku TUV mám 45 stupňů, na její dohřívání TČ v topné sezóně přepne vždy po ukončení dohřívání oběživa. 1x za dva týdny se ohřeje na 60, aby se v nádobě nemnožily bakterie. Někomu to může připadat málo, ale já to považuju za praktické - nejen že se tím rapidně sníží ztráty, ale hlavně nemůžou opařit děti. Ohřívat vodu na 80 jen protože můžu mít menší bojler a následně jí stejně musím v baterii mísit se studenou moc smysl nedává.

Jak jsem psal, TČ má kompresor o příkonu 2,2kW, teoretický výkon při koeficientu 4 je necelých 9 kW (dle projektanta je obvyklé použít mírně poddimenzované a v těch nejhorších zimách dotápět topnou spirálou. Protože jsem zatím dotápět nemusel, myslím, že to je spíš o tom teoretickém výpočtu ztrát bez úvahy generování tepla umístěných spotřebičů a lidí, v reálu (pokud vám nefouká kolem oken apod.) je zřejmě ztráta nižší.

Podlahová plocha byla v roce pořízení 174 m2, dnes 203.

Tepelná setrvačnost zdiva je skutečně velká, při těch 25-tkových mrazech dvakrát kolem třetí ráno vypadla elektrika, a když jí vždy kolem deváté ráno nahazovali, bylo v domě ještě 20 stupňů. (pochopitelně se nevětralo).

Velká nádoba na oběživo především šetří tepelné čerpadlo. Životnost kompresoru velmi ovlivňuje počet startů, takže ta setrvačnost je žádoucí.
Topím dle tzv. "statické kondenzace", tedy teplota, která má jít do radiátorů se konstantně odvozuje od venkovní teploty, a nastavené křivky (ze začátku to bylo složitější nastavit tak, aby to udělalo stejnou teplotu v domě jak při 10 tak při -10.)
Trochu v tom "dělá bordel" slunečné počasí, většina oken je na jih, takže když je zima a do oken se opírá slunce, je uvnitř i 26.

Zakalkulování "pohodlnosti" je věci individuální, znám člověka, který má naopak řezání dříví jako koníček, ten to asi moc neocení.
Další těžko zakalkulovatelný aspekt je konstantní tepelná pohoda - s původním kotlem a bez zateplení bylo po roztopení v místnosti 30, pokud se v noci nepřikládalo, ráno 16. Podlaha se pochopitelně ohřát nestačí, takže zima od nohou.