Nabíječka 6/12V, 15-55Ah

[Milan_F]

Byla i ve sborníku Urob si sám č. 76 z roku 1990.

[sinclair]

Optám se určitě hloupě, ale jsou tu nepochybně větší machři na spínací a regulační techniku s tyristory, takže si rád nechám poradit od zkušenějších:
Na konkrétně téhle konstrukci se mi po všech zkušenostech velmi líbí, že i při relativní složitosti /jako nabíječky/ obsahuje pouze dva elektrolyty. Tudíž by se tam nemělo co posrat
Co se té složitosti týče - "návody" se čtyřmi až šesti OZ, neodolné proti zkratu a přepólování aku, já sám už vážně nepokládám za úplně normální konstrukce tzv. garážových, blbuvzdorných nabíječek, ale za pouhé exhibice jejich tvůrců...

Můj hlavní dotaz zní:
Jak je to tady s jinak celkem běžnou /a někdy i nezbytně nutnou/ omezovací tlumivkou, buď na výstupu takové tyristorové nabíječky, nebo lépe hned před či za tyristorem?

Měl jsem za to, že se tlumivka dává proto, aby hlavně síťové trafo netrpělo takovými proudovými peckami při spínání tyristoru.
V tomto případě částečně nahrazuje tlumivku dynamický odpor dvojic diod usměrňovače? Protože v tomto návodu dokonce autor doporučuje jako vhodnější trafo typu C, tedy trafo principiálně tvrdé a schopné dávat obrovské, hlavně zkratové proudy.
Zkušenosti s céčky mám bohaté, hlavně takové, že po rozebrání už jej nikdy nedáte dohromady tak, aby nehlučelo a nežralo naprázdno 4x tolik, co předtím
Velké C-trafo tuším typu TC180, z ruského televizoru značky Rubín, umělo při zkratu pouhého jednoho ze žhavicích vinutí 6,3V vyrazit 16A jistič v dílně..?

Přijde mi taky divný, že autor do nabíječky pro 12V akumulátory a se zkratovým omezením na 8A doporučuje trafo ASI 20V a s příkonem cca 190VA.
Není to málo, Antone Pavloviči?

Ptám se tak hloupě asi proto, že autor se o nutnosti - potřebnosti nějaké tlumivky slůvkem nezmiňuje.
V jiných, dost podobně zapojených konstrukcích, ale bez automatik tlumivky byly vždy - a to pořádný. Často na jádrech EI32x32 a s cívkami plnými drátu od 1,2 do 1,8mm.
Byly to ale vždy jednoduchý konstrukce, kde kvůli jednoduchosti i ceně nebyl žádný můstkový usměrňovač. Trafo bylo doporučováno "rozvaděčové" na 24V, nejméně 300VA a tyristor byl zapojenej a řídil proud "jednocestně". Řídící obvody byly pak napájený z pomocnýho vinutí, nebo dokonce jen něčím velmi jednoduchým, zpravidla dva tranzistory, kondenzátor a potenciometr.

Pak mě zajímá, zda na spolehlivý, bezpečný buzení KT701-702 opravdu stačí tranzistor KC147, tj. 45V/100mA/200mW a to bez jakéhokoli ochranného odporu?
Nemělo by tam být radši něco jako KC637, teda 60V/1A/0,8W a nějakej ochrannej odpůrek? Autor takový tranzistor zmiňuje jen v "náhradách".
Chápu, že se i u takových konstrukcí šetřilo na kdečem, ale přeci jen v nabíječce, co má zkratový omezení až na 8A, bych na místě 10A diod KY708 radši viděl třeba KY715 atd. Asi zas ta cena..

Pak mě ještě zajímá, zda přesně tuhle nabíječku někdo z Vás, co to náhodou čtete, stavěl?
Přeci jen vyšla v USS, který tehdy kupoval kdekdo.
Nehledal jsem to cíleně, ale možný je i to, že po rozeslání dostatečného počtu obálek s namnoženými návody a vloženou složenkou na 15,-Kčs autoři konstrukci potom uveřejnili nejen v USS pro kutily obecné, ale třeba i v AR. Ale opravdu jsem to cíleně, třeba pod heslem "nabíječ akumulátorů s sutomatikou" nehledal.
O jménech ing. Milana Augusty a Petra Formánka z "firmy" Computer TRS je něco známo?
Návod jako takový /mám ho schovaný i s obálkou/ je odesílaný z Ostravy 70200 v březnu 1988, kdy už se skoro rok "drobně podnikat" smělo

Ještě mám jeden podobný, "zasílaný" kompletní návod z roku 1990, ale mnohem vychytanější. Na tu dobu dokonce velmi.
Je to konstrukce se dvěma A277D, pětadvaceti obdélníkovými LED VQA a 2x MA1458, palubní ampérmetr. Ten rozesílal za 37,-Kč i s opravdu velmi precizními deskami spojů /v ceně!/ zase nějaký pan Stanislav Holubec ze Vsetína
Oskenuju ho také, protože podle mě tou koncepcí stojí za to - ten člověk při konstrukci i návrhu desky pro obvod i destičky pro LED opravdu hodně přemýšlel, je to moc pěkný. Má to dokonce i regulaci jasu diod podle okolního osvětlení fototranzistorem KPX81, aby to v noci neoslňovalo, vstup je odolný proti plnému napětí 12V a slaboučký signál pár mV "odběr-nabíjení" se tam snímá přímo z toho kusu tlustého kabelu, co vede od minusu akumulátoru na kostru. Pokud je kabel moc krátký a signál-úbytek napětí malý, autor doporučuje vložení bočníku myslím 50A/50mV, který by nijak neměl ovlivnit startovací schopnosti.
Opravdu vychytaná věc.

Pak mám ještě jeden návod z roku 1991 na "Barevnou hudbu s digitálním provozem" od kdysi velmi známé firmy Elektrosonic Plzeň.
To se naopak ale velmi pobavíte
V rozesílaném návodu za 45,-Kčs je totiž rovnou vložena celá jedna A5 s opravami i hodně fatálních chyb

[EKKAR]

Hele, jen k tomu buzení Gate tyristoru KT701 - když si vezmu, že ty budicí obvody dávají KRÁTKEJ a doslova jehlovej impuls v každý půlvlně, tak tam ty KC147 opravdu nejspíš vydržej - jsou sice namáhaný proudem dosahujícím špičkově pravděpodobně násobku tý katalogový hodnoty 100mA, ale doba jejího trvání je v mikrosekundách nebo dokonce nanosekundách, protože se při tý špičce vybíjí do obvodu tranzistor - tyristor vybíjí maličkej kondíček s pár nanofaradama kapacity a tolik náboje v něm zas není, aby to udrželo proud v řádu půl ampéru nebo víc po dobu dostatečnou k destrukci přechodů - a pak si to celý dává dalších 10 milisekund "voraz" - když budu počítat dvojitý vinutí a dvě výkonový diody resp. můstek k usměrnění, když to bude jen jedno vinutí a jeden samotnej jednocestně zapojenej tyristor, bude ten "voraz" na vychladnutí trvat dokonce 20 milisekund. I takovej populární autor jako Václav Malina má v obvodech buzení Gate tyristorů svejch nabíječek jen odpory v řádu stovek ohmů zapojený v cestě proudovýho impulsu od kladnýho pólu zdroje ke kolektoru budicího trandu - a z jeho emitoru nanejvejš sériově zapojenou diodu v propustným směru ...

[EKKAR]

Hele, jen k tomu buzení Gate tyristoru KT701 - když si vezmu, že ty budicí obvody dávají KRÁTKEJ a doslova jehlovej impuls v každý půlvlně, tak tam ty KC147 opravdu nejspíš vydržej - jsou sice namáhaný proudem dosahujícím špičkově pravděpodobně násobku tý katalogový hodnoty 100mA, ale doba jejího trvání je v mikrosekundách nebo dokonce nanosekundách, protože se při tý špičce vybíjí do obvodu tranzistor - tyristor vybíjí maličkej kondíček s pár nanofaradama kapacity a tolik náboje v něm zas není, aby to udrželo proud v řádu půl ampéru nebo víc po dobu dostatečnou k destrukci přechodů - a pak si to celý dává dalších 10 milisekund "voraz" - když budu počítat dvojitý vinutí a dvě výkonový diody resp. můstek k usměrnění, když to bude jen jedno vinutí a jeden samotnej jednocestně zapojenej tyristor, bude ten "voraz" na vychladnutí trvat dokonce 20 milisekund. I takovej populární autor jako Václav Malina má v obvodech buzení Gate tyristorů svejch nabíječek jen odpory v řádu stovek ohmů zapojený v cestě proudovýho impulsu od kladnýho pólu zdroje ke kolektoru budicího trandu - a z jeho emitoru nanejvejš sériově zapojenou diodu v propustným směru ...

[TAKJAN]

S tyristorem+můstkem nebo dvěma tyristory jsem jich postavil dost, v řídícím obvodu vždy KF.... Nějakou tlumivku jsem nikdy nepoužil. Ono se to nějak srovná.

[weed_smoker]

Byl tam modrej ČKD tyristor T25/100 za můstkem KBPC,tyristor se ovládal z výstupu OZ typu 1458 přes odpor 1k5 v sérii s diodou 4148 a žlutou LED.Tyristor byl v mínusu,ve plusu byl bočník a před ním DC 10A jistič.Ta žlutá LED slabě prosvítala ikdyž byl tyristor vypnutej,pokud to byla nová LED,hlavně ta nebarvená.Stará komunistická s barvenou čočkou svítila jenom když měla,jenomže je zas slabá.Ve všech nabíječkách tohodle typu jsem použil trafa s jádrem C (ruský šedivý s odbočkama 15-20V/10A a ruský zelený 20V/6A+20V/1A).Běžnej šroubovej tyristor se 4-kou až 6-kou závitem jde obvykle sepnout podobnym proudem jako kterym se svítí 5mm LEDkama.Jsou teda i tyristory,který sepnou až při 15-násobku takovýho proudu a jsou se stejnym závitem,ale to jsou rychlý,ne běžný.Ty s lanem na 36-ku ořech někdy chtěj do G přes 1-2A,aby se otevřely(do 1f nabíječek na autobaterku se to necpe,ale do startováků a těch 3F na paleťáky ano).
S ochranou tyristoru a můstku jsem to vyřešil polovodičema a vůbec celou výkonovou částí na 25A,ale v přívodu je 10A jistič.Jediná průserová kombinace je přepólování baterky(nebo šlus krokodýlů) s následnym připojenim nabíječky na síť(to je pak zážitek opravovat),jinak je to chráněný snad proti všemu.Pokud je nabíječka v chodu,pouští skutečně proud jen když je na ní nenabitá baterka se správnou polaritou(přepólovaná jenom rozsvítí červenou LED a nic se neděje,krokodýly jsou na šlusnutí "hluchý" a neprsknou,fakt to sepne až s nenabitou baterkou).
BTW.možná časem postavim i 3F tyristorovku(most 3D+3T) s 3x TCA780 a komparátorem z týhle.Ne pro exhibici,ale doma se mi válí přesně takový trafo(DY1,3x400/3x19,20V s asi 5-6A sek.proudu na fázi(dle drátu) a 3x jednou odbočkou ),který mi na nic jinýho není.

[sinclair]

Jen pro zajímavost, zřejmě se to bude týkat zase jen výrobků Tesly.
Před časem jsem dostal celou krabici /originál balení 2x50ks/ tyristorů KT708. Výroba asi hned po CZD, září 1988.
Kus po kusu měřený /asi tak po 30-tém mě to přestalo bavit/ měly tyhle konkrétní kusy z jedné série Igt od 12 do 60mA.
Ten úžasný rozptyl mě zaujal a tak jsem si změřil těch pár kusů tyristorů Philips BT152, co tu byly jako ND. Byly proudem asi nejpodobnější těm tesláckým, jiné výkonnější a ve větším množství jsem neměl.
Bylo těch Philipsů asi jen okolo desítky, ale zarazilo mě, s jakou přesností měly ty Philipsy z výroby "nastavenej" Igt na plný otevření.
Všecky se vešly do tolerance tak 10%.
Jak tohle dělají??

Všiml jsem si toho i u celých štanglí tranzistorů MJL21195/21196, MJW21195/21196 i u mnohem slabších MJE15032/15033.
Kdyby člověk chtěl a bylo to technicky zdůvodnitelné, daly by se pro jedno nastavení obvodu či dokonce pro paralelní řazení doslova "sypat ze štangle" a s naprosto minimálním, nebo taky žádným balastním odporem v emitoru - tak hrozně stejný měly Ube pnp i npn typy.
Ty budicí typy se vlastně ani nemusely nijak "párovat", obě vodivosti měly tak hrozně podobný všecky parametry, až to bylo podezřelý.
Ty výrobní procesy jsou už tak pokročilý, že v podstatě ani nezáleží na výchozích vlastnostech materiálu??

[EKKAR]

Způsobuje to čistota výchozího matroše (monokrystalu) a přesnost dávkování dotačních příměsí. Západ prostě držel kvalitu pod krkem a basta - cokoliv jako půlkrůček bokem nepadá do úvahy. A při finální kontrole se taky třídí i podle dalších parametrů, ne jen podle zesílení, strmosti nebo závěru ...

[EKKAR]

Způsobuje to čistota výchozího matroše (monokrystalu) a přesnost dávkování dotačních příměsí. Západ prostě držel kvalitu pod krkem a basta - cokoliv jako půlkrůček bokem nepadá do úvahy. A při finální kontrole se taky třídí i podle dalších parametrů, ne jen podle zesílení, strmosti nebo závěru ...