VVN

[kassquit]

Ahoj,
viete mi niekto objasnit fyzikalne dovod, preco vedenie VVN vo vlhkom pocasi bzuci ovela viac ako v suchom?

[Kvicala_r]

protože tím zvýšeným obsahem vody se sníží elektrická pevnost (tedy izolační vlastnosti) vzduchu

[weed_smoker]

svod
Ty izolátory když jsou namrzlý(mokrý) tak přes ně z vedení utíká víc než když jsou jen špinavý,ale suchý.Pokud jsou nový,tak v suchu vedení skoro neprská.

[Achab]

Druhy hluku u vedení VVN:

1) aerodynamický - vzniká prouděním vzduchu, přenáší se na všechny části vedení. Vyskytuje se širokopásmový, jednofrekvenční, nebo od turbulencí.

2) elektromagnetický ("hum") - více výrazný hlavně při vysokých přenášených výkonech, někdy není slyšet vůbec.

3) koróna - širokopásmový, někdy slyšitelný pouze při mlze, dešti, vlhkosti. Vyskytuje se i při zvýšené ionizaci vzduchu kolem vodičů, třeba před bouřkou. Korónu ovlivňuje i kvalita a provedení vodičů, proto se někdy spojují do trojsvazku.

Jednotlivé hluky jsou různě výrazné i podle konkrétních akustických podmínek okolí.

[Achab]

Druhy hluku u vedení VVN:

1) aerodynamický - vzniká prouděním vzduchu, přenáší se na všechny části vedení. Vyskytuje se širokopásmový, jednofrekvenční, nebo od turbulencí.

2) elektromagnetický ("hum") - více výrazný hlavně při vysokých přenášených výkonech, někdy není slyšet vůbec.

3) koróna - širokopásmový, někdy slyšitelný pouze při mlze, dešti, vlhkosti. Vyskytuje se i při zvýšené ionizaci vzduchu kolem vodičů, třeba před bouřkou. Korónu ovlivňuje i kvalita a provedení vodičů, proto se někdy spojují do trojsvazku.

Jednotlivé hluky jsou různě výrazné i podle konkrétních akustických podmínek okolí.

[kassquit]

mna to zaujalo pretoze som narazil na toto:
Q: Prečo vedenia vysokého napätia vo vlhkom prostredí bzučia?
A: pretože dochádza k výbojom pri kvapkách vody

tak reku ci to je pravda alebo nie

[EKKAR]

Je, protože vinou kapek dochází ke zkracování přeskokový vzdálenosti na povrchu izolátorů - tam pak dochází k sršení (= koróna = druh vn elektrickýho výboje), který svým tepelným účinkem vodu vypaří, jenže ta se tam deštěm nebo kondenzací s mlhy zase vrací.

[EKKAR]

Je, protože vinou kapek dochází ke zkracování přeskokový vzdálenosti na povrchu izolátorů - tam pak dochází k sršení (= koróna = druh vn elektrickýho výboje), který svým tepelným účinkem vodu vypaří, jenže ta se tam deštěm nebo kondenzací s mlhy zase vrací.

[PavelFF]

Izolátory s hlukem nemají nic společného. Koróna nevzniká na izolátorech. Pokud snad izolátory přece jen nějak hlučí, tak je to ze země nepozorovatelné a přebito hlukem vodičů.
Koróna má ráda ostré hroty a u vodičů malé poloměry. U VVN 220kV ještě stačí jeden vodič na fázi, zatímco pro 400kV už by jeden vodič způsoboval tak velké ztráty koronou, že by musel být nereálně tlustý aby je potlačil. Tak moudří lidé nahradili jeden vodič svazkem tří vodičů, což zvětšilo ekvivalentní poloměr. Koróna si myslí, že je to jeden tlustý drát a je snesitelná z pohledu ztrát.
Takže když u nás pojedete okolo svazkovaného vedení ze 3 vodičů, víte, že je to čtyřstovka. Je to kompromis , protože v jiných zemích pro čtyřstovku používají ve svazku dokonce 4 vodiče a někde zas jen dva.

.
.
.

Pro zajímavost - možná jste si někdy všimli divného stožáru VVN, který nesmyslně a komplikovaně mění prostorové rozložení vodičů. Prostřední vodič se přesune na okraj , krajní doprostřed atd. Víte proč se to dělá a jak takový stožár jmenuje?

[PavelFF]

Izolátory s hlukem nemají nic společného. Koróna nevzniká na izolátorech. Pokud snad izolátory přece jen nějak hlučí, tak je to ze země nepozorovatelné a přebito hlukem vodičů.
Koróna má ráda ostré hroty a u vodičů malé poloměry. U VVN 220kV ještě stačí jeden vodič na fázi, zatímco pro 400kV už by jeden vodič způsoboval tak velké ztráty koronou, že by musel být nereálně tlustý aby je potlačil. Tak moudří lidé nahradili jeden vodič svazkem tří vodičů, což zvětšilo ekvivalentní poloměr. Koróna si myslí, že je to jeden tlustý drát a je snesitelná z pohledu ztrát.
Takže když u nás pojedete okolo svazkovaného vedení ze 3 vodičů, víte, že je to čtyřstovka. Je to kompromis , protože v jiných zemích pro čtyřstovku používají ve svazku dokonce 4 vodiče a někde zas jen dva.

.
.
.

Pro zajímavost - možná jste si někdy všimli divného stožáru VVN, který nesmyslně a komplikovaně mění prostorové rozložení vodičů. Prostřední vodič se přesune na okraj , krajní doprostřed atd. Víte proč se to dělá a jak takový stožár jmenuje?

[elektrosvit]

Ano, to je transpozice vedení. Potlačuje se jí vliv různě velkých indukčností jednotlivých fází 3f. vedení, aby na konci daného úseku nevznikala napěťová nesymetrie. Díky transpozici má každá fáze přibližně stejnou indukčnost. Aspoň takhle jsme se to učili...

[Achab]

Tak zvaný "zákrut" - částečný (2 fáze) se provádí po max. 200 km délky vedení, plný (3 fáze) po 300 km.

[Achab]

Tak zvaný "zákrut" - částečný (2 fáze) se provádí po max. 200 km délky vedení, plný (3 fáze) po 300 km.