TV 4113U účinnostní napětí

[Jarda-k]

Ahoj,
mám takovej dotaz. Renovuji telku Tesla 4113U Štandart. Vše se zdá v pořádku, už má za sebou i nějaké dlouhodobější testy, ale jedna věc mě trochu dráždí.

Jedná se o to, že když nastavím správné rozměry i geometrii obrazu je účinnostní napětí zhruba 100 V větší než by mělo být. Předepsaná velikost je přitom 910 V +- 50 V. Když ale nastavím předepsanou šířku obrazu mám účinnostní napětí 1040V. Seřizovací trimr je přitom zhruba ve středu dráhy a vysoké napětí obrazovky je přesně předepsaných 14,5 kV při katodovým proudu obrazovky 0,1 mA.

Televize jinak přitom pracuje zcela bez závad, žádné sršení, nebo přeskoky napětí. Podařilo se ni do ní shodou náhod sehnat nové, nepoužité VN trafo. Když jsem tam ale zkusil dát jeté, ale dobré VN trafo, tak je situace stejná, jen musím trimr na šířku obrazu trochu víc vytočít doprava abych dosáhl potřebnou šířku obrazu. Napěťové poměry jsou ale stejné. U obou traf se jedná o jejich poslední evoluci s označením 6PN 350 05 s válcově vinutou VN cívkou.

Otázka zní, má cenu se tím nějak zabývat? Pokud by např. přidal další kondík k už stávajícímu C509 100p, tak dosáhnu větší šířky obrazu při nižším účinnostním napětí, ale současně bude nižší i vysoký napětí pro obrazovku. To je ale momentálně v předepsané výši.

Předem děkuji za názory, Jarda

[xsc]

Jednou z možností by byla menší kapacita v sérii s vychylovačkama, ta pak rozměr obrazu sníží, přitom nemá vliv na VN.
Jinak v návodu se píše, že U nemá překročit 950V, ovšem při napájení 220V. Dneska je na vstupu 230V a víc.
V nastavovacím předpise je dál uvedeno, že dobrá linearita se dá dosáhnout ve 2 polohách cívky L402 a správná je ta, kde je obraz širší. Tak jestli nemáš tu druhou polohu. I když já jsem nikdy moc velký vliv téhle cívky nepozoroval a vím, že v amerických TV se často podobnou cívkou nastavuje minimální proud katodou PL500 bez ohledu na linearitu.
Zajímavé taky je, že v Kottkovi je zakresleno schéma, kde jsou 2 odbočky 6 a 6´ kam je připojena PY88. Tohle připojení by vliv na U mělo zásadní, ale v žádném popisu jsem o tom nenašel zmínku. Novější TV už mají jen jednu odbočku, možná to souviselo s možností použití různých obrazovek.

[Jarda-k]

Ano, ten nastavovací předpis mám, proto vznikl tento dotaz.

Co se týče těch odboček 6 a 6´, no na 6 je připojená katoda PY88 a na 6´kondík C 508. Mám tu dva kusy těchto VN traf a obě to mají zapojený tak jak je uvedeno ve schématu. V knížce Úpravy tv přijimačů je větší článek věnují se těmto VN trafům od Azurita po Mimosu a tam je uvedeno, že když se použije PL500, tak katoda PY88 se zapojí na špičku 6 a při použití PL36 se katoda připojí na špičku 5. Víc nic. Azurita jsem před časem restauroval a taky jsem tam musel dát tohle trafo 6PN 350 05 za shořelý původní a taky bylo účinnostní napětí vyšší než mělo být. Vzhledem k tomu, že Azurit má PL36, tak jsem s připojením katody PL88 experimentoval a vliv na velikost účinnostního napětí a šířku obrazu byl minimální.

Ono Azurit byl vyhlášenej nespolehlivostí řádkového konce a na úpravu zapojení dokonce vyšla Technická správa č. 25. Tu jsem si stáhl z netu a vedle úprav stabilizačního obvodu s varistorem, se úpravy týkaly různých možností připojení dolaďovacích kondíků na různý odbočky VN trafa. Cílem bylo dosáhnout dostatečné šířky obrazu za podmínky, že vysoké napětí neklesne pod 13 kV při plným jasu a nízkým napětí v síti a nepřekročí 16 kV při vyšším napětí v síti a jasu zcela ubraném. Ten dokument má asi 25 stran a detailně se tam rozebírá funkce obvodu, důvody závad a jejich odstranění. Nicméně o velikosti účinnostního napětí, které se při úpravách samozřejmě změní, tam není ani zmíňka. Je tedy otázka jestli je jeho velikost důležitá když velikost vysokého napětí je v pořádku a jestli se nastavování na určité účinnostní napětí jen neobchází nutnost měření vysokého napětí.

Co se týče regulace linearity jádrem cívky L402, tak to je přesně tak jak píší, ale ta zmiňovaná úžší poloha je velni úzká a obraz nejde patřičně roztáhnout. Jinak linearitu jde nastavit velmi pěkně, viz obrázek.

[xsc]

Nějaký vliv těch odboček by měl být znát, pokud se PY připojí blíž k účinnostnímu kondenzátoru, mělo by napětí klesnout. Ale třeba je ten rozdíl jen pár závitů.
U může být zvýšené v podstatě ze dvou důvodů - buď další zátěž odebírá málo, nebo se PL500 otevírá víc. Vzhledem k tomu, že to podle všeho je potřeba ke správnému rozměru, tak bych zkontroloval proud katodou PL500 a jestli je v toleranci, tak bych se tím víc nezabýval. Ještě před tím bych zkusil paralelně k C416 připojit třeba 47nF. Pokud se rozměr zlepší a linearita bude OK, tak je to taky řešení.

[Jarda-k]

Po přepojení katody PY88 na jinou odbočku se šířka obrazu a účinnostní napětí mírně změní, ale když poté trimrem nastavím správnou šířku obrazu, tak se to dostane na původní hodnoty. Nezmění se tedy poměr účinnostní napětí - šířka obrazu.

Kondenzátor C416 je samozřejmě nový. Jeho úkol je linearizovat rychlost paprsku, protože kvůli velkému vychylovacímu úhlu a krátkosti obrazovky je potřeba aby se na krajích pohyboval pomaleji než ve středu. Jeho zvětšením tak linearitu naruším a nejsem si jistej jestli bych to potom dohnal na regulaci linearity.

Co se týče katodovýho proudu PL500, tak nikde není uvedená nějaká konkrétní hodnota. Když ale měřím proud stínící mřížky měřením napětí na jejím předřadným odporu, tak mi vychází 5,5 mA, což je zhruba polovina toho co uvádí ve schématu. Znamená to tedy, že je výkon elektronky hodně bržděnej stabilizačním obvodem.

Celkově mi přijde, že celej řádkovej konec pracuje s větší účinností než u starších telek. I samotný VN trafo se velmi málo hřeje a to i po několika hodinovým provozu.

[xsc]

[Jarda-k]

Takže jsem zkusil ještě laborovat. Zvětšení kapacity kondenzátoru C416 330 n vede k zúžení obrazu. Nakonec je to logický, protože zvětšením kapacity se pro střídavý proud zmenší odpor a rychlost paprsku se v krajních polohách zvětší.

V některých jiných telkách, třeba ve zmíněném Azuritu má tento kondenzátor kapacitu 220 n, takže jsem ho to této telky zkusil také dát. Obraz se rozšířil a při seřízení na správnou velikost kleslo účinnostní napětí na 980 V. Proud stínící mřížky PL 500 stoupl na 8 mA. Horší je, že kleslo i vysoký napětí obrazovky při přidání jasu pod 13 kV. To se projevilo v celkovém zmenšení jasu i kvality obrazu.

Televizi jsem tedy uvedl do původního stavu. VN obrazovky je přesně předepsaných 14,5 kV, proud stínící mřížky PL 500 klesl na 5,5 mA. Po ubrání jasu stoupne VN na 15 kV co že v toleranci +- 1 kV. Účinostní napětí je 1040 V. Zjistil jsem ale, že když z televize vytáhnu anténu, tak účinnostní napětí klesne na 965 V, což už je v podstatě v toleranci.

[kovka]

Pro zajímavost, změř skutečnou nastavovacího trimru TP0xx,vzpomínám že jsem je často měnil v novějších řadách Salermo,Bajkal...
v porovnávacím obvodu kolem PCF 82/802/- plavala synchronizace, stárnutím klesala hodnota trimru, tuším fáze na hodnotu nižší, ale to nebude asi Tvůj případ.

[Jarda-k]

No synchronizace funguje zcela bezproblémové. Bylo tedy potřeba vyměnit jednu z těch diod v porovnávaci. Měla nějakej špatnej dotek a obraz se poklepu na ni vodorovné pohyboval. Samotnej řádkovej generátor má elektronku ECC82 a je zapojenej jako multivibrátor. Udělal jsem samozřejmě základní nastaveni. Jádrem cívky L301 jsem nastavil předepsanej průběh s hrbem v jedné třetině. Pak se dá potenciometr řádkového kmitočtu do středu dráhy. Řídící mřížka levé triody se spojí s kostrou aby na multivibrátor přestaly jít synchronizační impulzy a trimrem se obraz zasynchronizuje. Po tomto nastavení je synchronizace krásne stabilní.