Kondenzační kotel

[EL34]

Zdravím,
mám kondenzační kotel geminox asi ZEM2-17C, termostat QAA73 a potřebuju to nějak nastavit, aby to topilo co nejhospodárněji. Loni jsem zaplatil za plyn srovnatelně jako se starým kotlem.
Barák mám přízení zatepl. 20mm polystyrenem. podkroví nezateplené a nejvíce se zde ztrácí teplo. takže ho vytápím tak na 16-17°C.
Nebylo by řešení třeba vytápět vše jen na 16 stupňů nebo upravit dobu topení - v pracovní dny jsem do 15h v práci, takže asi není nutné to od rána tůrovat na 20°C. loni jel kotel tak, že to vždy na noc vypnulo úplně a ráno kolem 6h zapnulo. O víkendech v 7h. a jmenovitá teplota vody byla asi 80°C.
Díky

[almas]

Na první pohled bude problém ta provozní teplota 80°C.Pro kond.kotel tak 35-45°C .

[EL34]

Jo jasně na tom asi něco bude. Prostě to nechat běžet pořád při nižší teplotě TUV. Těch 80°C byla ale jmenovitá teplota. Skutečná byla určitě nižší, ty radiátory fakt moc nehřály, teplota TUV byla asi 65°C, ale přesně nevím ,nechci kecat. Jdu študovat návod QAA73, třeba budu chytřejší.

[samponek]

Zaizoluj strop ( střechu ) tam uniká nejvíc tepla.
Těch 80 stupňů shoď, časem ti někde něco povolí vlivem teplotního gradientu.

[p32]

Je to tak, zbytečně nestuduj návod. Zatepli podkroví a budeš se divit.

[Jodr]

Kondenzační kotel je úsporný pokud topí v nízkoteplotním režimu tj. dost pod 60st C. Pokud máš otopnou vodu 80, pak jsi v režimu normálního kotle. Kondenzační má smysl nejlépe ve spojení s podlahovým topením. Pokud máš izolaci 20mm je skoro totéž jako nemít žádnou izolaci. Mám venkovní zdi z 500mm termoizolační cihly a ve stropech 300mm minerální vaty s dřevěným záklopem. Vytápím 168m2 podlahovkou přes čtyřcestný ventil s vlastní regulací. Voda na kotli kolem 45st. Pokud si kotel přitápí do boileru TUV, pak si pochopitelně teplotu patřičně upraví. Vaříme na indukci, ale mám v kuchyni i plynovou desku. Za plyn jak to vychází i tento rok dám do 17tKč. Teď asi víš kam se zaměřit a kde hledat problém.

[Habesan]

[galjo]

Vypínanie kotla na noc je zlé riešenie , lebo ráno musíš rozkúriť fakticky z minima na nastavenú hodnotu a vtedy kotol 5 hodín ide na plný výkon a až potom sa vypne. Je lepšie iba znížiť teplotu na nižšiu hodnotu. Mám odskúšané vo firme s porovnaním spotreby.

[OK2STO]

Zdar, mám již druhý rok nový kond.kotel Junkers, předtím jsem měl kotel plynový Protherm, a mám zkušenost , že nejlepší je u kond. kotle topit na teplotu vody 50-60 stupňů, kotel aby jel stále, udržuje trvalou teplotu 20 - 21st. Když jsem jej vypínal nebo měnil teploty přes den nebo přes týden , když jsem byl nepřítomen a jen temperoval, zjistil jsem vyšší spotřebu plynu, jelikož stačily zdi vychladnout a než se to znovu vytopilo na vhodnou teplotu, tak kotel jel naplno. A teď jen vždy na chvíli zapne a cykluje okolo nastavené teploty a spotřeba je mnohem nižší. To mně i doporučilo více techniků, kteří kotle montují a servisují.
Jartda

[Otkundes]

Pro využití kondenzačního tepla spalin u kondenzačního kotle, je třeba zajistit co nejchladnější zpátečku do kotle. To znamená, nejvýše 50 °C. Jinak budou spaliny kondenzovat v komíně, teplo kotli nepředají a účinnost poklesne někam k 95%. Ideálně by zpátečka měla mít teplotu 30 °C. Pak ta úspora na palivu může být i těch teoretických 20 až 25% (účinnost až 112% proti cca 88% u nekondenzačního kotle).
S tím kouzlením kolem teploty v místnostech buďte opatrný. Dům byl projektován a stavěn na přesně stanovené využití. Jestli to byl třeba dům pro bydlení, pak bylo počítáno s provozní teplotou v obytných místnostech (obvykle) 20°C a s větráním, kdy se musí za hodinu vyměnit část kubatury vzduchu v místnosti. Jestli takový dům utěsníte a budete ještě hýbat s teplotou, pak se při ochlazování vzduchu v místnosti, bude zvyšovat jeho relativní vlhkost. Na prochladlých zdech (typicky v rozích, pod parapety..), pak může začít kondenzovat vodní pára. A máte zaděláno na plísně.
Myslím, že by se to s úsporami nemělo přehánět. Doma trávíte velkou část svého života. Proto si tam musíte zajistit zdravé prostředí a musíte se tam též cítit příjemně. Nikoliv být navlečen ve svetrech a ve jménu peněženky prochládat, dýchat spory plísní - a pak z toho marodit...

[jirkati]

Zase tu znějí knížecí rady a tazatel je z toho pak jelen paroháč.
1, Kondenzační kotel je ve své kondenzační funkci naprosto nepoužitelný při vytápěním prostřednictvím radiátorů. Je to proto, že přenos tepla do prostředí je tím větší, čím je větší teplotní gradient. Proto se při výpočtech otopné soustavy podle norem používá teplotní spád 80/60 °C nebo 70/50 °C.
2, Velikost otopné plochy radiátoru při daném teplotním spádu musí být tak velká, aby pokryla tepelné ztráty místnosti. Při tom se počítá s normovanou venkovní oblastní teplotou podle umístění vytápěného místa.
3, Teplota v místnostech je také daná normou, mimochodem pro obývací pokoj je výpočtová teplota 22 °C.
4, Kondenzační kotel je kondenzačním pouze do teploty topné vody max. 50°C. Nad touto teplotou celá fantazijní účinnost velmi rychle klesá na hodnotu moderních plynových kotlů, tedy někam mezi 88 až 93%.
5, Kondenzační kotel je primárně určený pro podlahové vytápění, kde je teplota otopné vody 45 až 50 °C ideální, protože se ohřívá pevný přenašeč tepla do místnosti, např. beton.
6, Normy nepovolují vyšší povrchovou teplotu podlahy než 26 °C, protože pak při dlouhodobém zatížení mohou nastat zdravotní problémy nohou u starších lidí.
7, Při podlahovém vytápění je ideální povrchová teplota podlahy 20 - 21 °C, protože pak je oproti místnostem vytápěným radiátory nulový rozdíl mezi teplotou na podlaze a u stropu.
8, Nectností podlahového vytápění je dlouhá reakční, resp. setrvačná doba, protože musí reagovat celá vytápěná hmota všech podlah v bytě, v domku. Pak člověk musí docela pečlivě sledovat předpovědi teplot a s předstihem na ně reagovat. Bohužel, v tomto případě zcela nevyhoví ani ekvitermní regulace, protože neumí reagovat na náhlé změny venkovních teplot.

[janousek]

Pro snížení nákladů za topení se nejvíce osvědčilo zvýšení venkovní teploty.
To je vtip, ale funguje to.

[IO]

[Ondra2]

Abych trochu pozměnil představu o využitelnosti kondenzačního kotle a klasických radiátorů: rekonstruované patro (samostatná byt. jednotka) ve statku z 19.století, tep. ztráta 4,5kW / 150m2 podlahové plochy při +21/-20°C (ve skutečnosti truch míň, protože jsem dal okna 3skla místo 2 skel). Všude ty nejobyčejnější radiátory radik. Momentálně venku -3°C, teplota na výstupu z kotle 43°C, teplota na vratce 28°C, v celém bytě 23.5°C. Kotel Baxi luna 3 ht.

Takže to jde i s obyč radiátory, stačí je mírně předimenzovat oproti zvyklostem z minulého století.

[jirkati]

Pro IO - můžeme se hádat, můžeme diskutovat, ale normy a fyzika jsou docela jednoznačné. Kdybych zde měl vypisovat vše, co s návrhem topné soustavy souvisí, tak to sem můžu rovnou zkopírovat celou normu a ne jednu. Ale přesto se i pak najdou jedinci, kteří budou ze svého pohledu tvrdit, že ty normy stejně nejsou na nic atd.
A k připomínkám:
ad1, Předávání tepla z otopného media v radiátoru na vzduch v místnosti má jakousi souvislost se styčnou plochou a teplotním gradientem. Zkuste si cvičně spočítat velikost radiátoru pro tepelnou ztrátu místnosti v oblasti -18 °C 3000 W při teplotách 80/60 °C a 50/30 °C. Takovou radiátorovou soustavu bych si nikdy nedovolil navrhnout.
ad3, O teplotách v místnostech tu nemá smysl diskutovat. Důležitá je tepelná pohoda ve vytápěném prostoru, která kromě vlastní teploty závisí na vlhkosti vzduchu a dalších faktorech.
ad7, To vůbec není v rozporu, protože měření teploty v místnosti se neprovádí na podlaze, ale v normou určené výšce. Je zcela běžné, že při radiátorovém vytápění je rozdíl mezi teplotou na podlaze a teplotou u stropu i 3 a více °C. Proto jsem uvedl, že tento problém u podlahového vytápění odpadá.
ad8, Pokud se rychle změní venkovní teplota, a je celkem jedno, zda klesne nebo stoupne, tak reakce vyhřátých hmot vytápěných podlah je docela pomalá. To znamená, a v topenářské praxi je to mnohokrát ověřeno, že teplota ve vytápěném prostoru reaguje se zpožděním nutným k ohřátí nebo k ochlazení vyhřívané hmoty podlahy. To je také odůvodnění toho, že snaha regulovat dům se systémem podlahového vytápění podle nějakých denních zatížení (např. noc x den) vždy vede ke zvýšené spotřebě energie.