Prac. bod diodového směšovače

[kulikus]

Do jakého místa VA charky diody se volí pracovní bod/předpětí diodového směšovače s jednou diodou?
S ohledem na co (přizpůsobení,změna VA) se takový bod volí?

[serviceman]

Předepne se jen trochu, ne moc, aby se s teplotou příliš neotvírala. Možná by stačila schottky dioda?

[Otkundes]

Ono bude záležet na tom, co a v jaké úrovni budete chtít směšovat, s jakou diodou a z jakého polovodičového materiálu je ta dioda vyrobena. Obecně, ke směšování se používá nelineární část voltampérové charakteristiky. Tedy oblast náběhu proudu v propustném směru (to kolínko na začátku VACH).

[lesana87]

Ona má dioda nějakou část VA charky lineární?

[Otkundes]

Lesana87:
Tak samozřejmě, nic není dokonalé, linearita VACH diody, ani má předchozí odpověď. Ale myslím, že jsem v závěru tazateli dostatečně jasně popsal, o kterou část té křivky se jedná.
A Váš názor k dotazu tazatele?

[lesana87]

No o směšovačích toho moc nevím, ale nějak tuším, že asi bude záležet na dynamické impedanci v tom pracovním bodě. Ale nějak jste mi neodpověděl, která část VA charky diody je lineární. Nás učili, že celá charka je exponenciela.

[Otkundes]

Lesana87:
Myslím, že pokud Vás něco ve škole učili, jistě to dobře znáte. Máte-li snad nějakou pochybnost, zkuste se znovu podívat do učebnice, nebo do katalogového listu.
Odpovídal jsem na dotaz zakladateli tohoto vlákna, proto abych mu pomohl, nikoliv proto, abyste mě chytala za slovo a předváděla své školní vědomosti o VACH diody na fóru EB.
Mějte se dobře!

[lesana87]

No ta Vaše odpověd kulikusovi vyzněla, jako že nad "kolenem" už ta charakteristika nelineární není. Ale podle toho co nás učili, je tam stejně dobře nelineární jako v "koleni" i pod ním. Takže to, jak vysoko se ten pracovní bod umístí bude asi závislé na nějakém jiném parametru než je "kvalita" té nelinearity a na to se asi kulikus ptal. Osobně by mě to taky celkem zajímalo, ráda se něčemu přiučím.
Taktéž se mějte dobře.

[tomasjedno]

[tomasjedno]

[Bernard]

Nejlepší bude bod, kde bude mít první derivace té VA charky největší strmost, tedy druhá derivace maximum a třetí derivace nulu.

[Bernard]

Nejlepší bude bod, kde bude mít první derivace té VA charky největší strmost, tedy druhá derivace maximum a třetí derivace nulu.

[tomasjedno]

Takový bod se na exponenciále fakt špatně hledá.

P.S. ostatně v bodě, kde je v grafu maximální strmost, bývá druhá derivace nulová.

Edit: zřejmě jsi měl na mysli inflexní bod na přenosové charakteristice - ideální pracovní bod pro multiplikativní směšovač. Tady ale mluvíme o aditivním směšovači.

[tomasjedno]

Takový bod se na exponenciále fakt špatně hledá.

P.S. ostatně v bodě, kde je v grafu maximální strmost, bývá druhá derivace nulová.

Edit: zřejmě jsi měl na mysli inflexní bod na přenosové charakteristice - ideální pracovní bod pro multiplikativní směšovač. Tady ale mluvíme o aditivním směšovači.

[Otkundes]

Kulikus:
Kdysi jsme ke směšování dvou signálů o vlnové délce 10 cm používali hrotovou germaniovou diodu D403B (sov.). Z jedné strany byl z antény, přes permaktron, zaveden do vlnovodu zesílený VF signál a z druhé strany přicházel signál z místního oscilátoru, laděného o 30 MHz níže. Součástí byl ještě odlaďovač (preselektor), laděný na zrcadlový kmitočet (tedy o 30 MHz výše). Dioda byla přišroubována ve VF hlavici (konektoru) a vsazena do vlnovodu. Nebylo používáno žádné předpětí, ani proud (třeba z pomocného zdroje). To by nejspíš zhoršilo šumové vlastnosti. Na diodě vzniklý mezifrekvenční signál 30 MHz, byl pak dále zpracován v několikastupňovém zesilovači.
Tehdy se jednalo o přijímač, pracující na kmitočtu 3,0 GHz, čemuž též odpovídaly vlastnosti diody a provedení místního oscilátoru. Věřím, že i na nižších kmitočtech, lze směšování realizovat na obdobném principu, a to bez jakéhokoliv posouvání pracovního bodu diody po charakteristice. Bude však patrně záležet na úrovních směšovaných signálů a impedancích zdrojů. V popisované aplikaci se jednalo snad o nějaké mikrovolty (nikdy jsem to neměřil).

[Ivan_Ryger]

Kulikus: Optimalny pracovny bod zmiesavaca urcuje zmiesavaciu ucinnost. Voli sa tak, aby bol dynamicky odpor diody impedancne prisposobeny vstupnej impedancii medzifrekvenciie. Pracovny bod prakticky ovplyvnuje DC predpatie a amplituda superponovaneho oscilatoroveho napatia. Ak chcete optimalne nastavit skusmo pracovny bod, merajte amplitudu MF signalu ako funkciu oscilatorovehp napatia a DC predpatia.
Este jeden detail, oscilatorove napatie musi byt dostatocne velke, aby bolo schopne diodu otvorit zo stavu s vysokou impedanciou do stavu s nizkou impedanciou. Ak ale presvihnete urcitu hranicu, zacne rast sumove cislo a intermodulacne skreslenie.

[kulikus]

Předpětí by tedy mělo obýt větší než dvojnásobek amplitudy oscilátoru?

[Milan]

Kam na ty špeky chodíš,Kulikusi ? . Fundovanou odpověď na tvůj dotaz máš přeci v tom svém odkazu . Tam sice modeluje autor charakteristiku diody nějakou parabolou,ale tvrdí,že u mnoha diod /a zřejmě pro určitý rozsah velikosti signálu/ to celkem funguje,já bych mu to docela věřil. A z jeho matematického rozboru vyplývá, že za předpokladu,že se nedostaneš do záporných napětí na diodě,pak výsledná tebe zajímající složka o rozdílovém kmitočtu nezávisí na velikosti předpětí.Ovšem dalším,v tom rozboru neuvedeným problémem,je jednak kapacita diody proměnná s napětím na ní,a přizpůsobení na vstupu i výstupu.....
Či-li,je-li to změřitelné (z hlediska kmitočtu a amplitud),postupoval bych podle Ivana experimentálně - nějaké ostré maximum bych však nečekal.

Předpětí Vdc ≥/signál oscilátoru/+/signál/ (absolutní hodnoty).